MorriconeTheGod komentáře u knih
V rámci žánru velice dobrá kniha. Pragmatická příručka bez zbytečných keců. Navzdory popisu bych řekl, že je vhodná spíš pro lidi, kteří se v problematice orientují, protože je skutečně zaměřená jako konkrétní návod, nikoli jako obecný úvod do tématu.
Hartl mě zaujal u Krause, tak jsem si řekl, že něco od něj zkusím. Musím nicméně říct, že jsem zklamaný. Je to vlastně dost velká krávovina, i když na druhou stranu nehorázně chytlavá a čtivá. Připomíná mi to nějakou Ulici nebo podobnou pitomost cílící na nejnižší pudy, nicméně celkem zábavné to je.
Je to psané takovým poněkud rodokapsovým, šestákovým stylem, prostě spotřební literatura - a to není úplně můj šálek čaje. Postrádá to nějaké hlubší roviny. Ale pokud dostanete před spaním chuť na trochu děsivé scífko, tak je to plně dostačující. Na další díly se nicméně nechystám a nijak zvlášť mě nedráždí, že nezjistím, co bude dál.
Překvapilo mě, jak propastný je rozdíl mezi filmem a knihou. Společné jsou vlastně jen konkrétní scénky a i ty se odehrávají ve zcela jiném prostředí a kontextech. Film je vtipnější a akčnější, kniha realističtější a promyšlenější. Některé výpovědi o manželském soužití byly opravdu přesné. Osobně mě nejvíc dojala "scénka" o vaření a zmírňování plamenu. (Je to tak mezi 3 a 4 hvězdami)
Mělo to teda silně sestupnou tendenci, ale některé ty první povídky jako oddychová jednohubka celkem zabavily.
Fascinující a nádherné. Nepopsatelná atmosféra, kterou dýchají irské báje, pohádky a zkazky. Jedna z mých oblíbených knih.
Můj možná nejoblíbenější Vondruška. Není tak statický, jako spousta jiných jeho příběhů (podíváme se do Prahy, do dolů i do lesů) a nabízí více souběžných dějových linii, a tak když člověka jedna začne trochu nudit, těší se na druhou. Dobře zvolená, správně temná prostředí (zejména průmyslová zóna dolů a hostince a lesy s lapky) a silná atmosféra.
Vondruškova klasika, která má správný "drajv", a přestože jde o detektivku, má spíš takový letní, jakoby trochu pohádkový nádech. Nenudí, je psaná zlehka a stejně tak se i čte.
Psáno zcela jinak než Pán prstenů nebo Hobit... způsobem připomínajícím spíše nějaký starý epos. Kniha má zvláštní atmosféru, ale je těžké se někdy prokousat výčty jmen a oblastí, když to člověku nic neříká.
Je to psané tak chytlavě, že to skoro balancuje mezi literaturou faktu a beletrii. Autor se nezabývá jen suchým výčtem letopočtů a událostí, ale noří se do dané doby hlouběji a popisuje její charakter, způsoby boje, hodnoty atd. Velice dobré
Základní stavební kámen nejen antické, ale veškeré evropské kultury. K tomuto dílu nelze snad nic dodat. Tím čím je pro křesťany bible, tím je pro mě Iliada.
Nádherný epos o hrdosti, statečnosti, síle a slávě - hodnotách, které jsou nám dnes už dávno cizí. Štestí, že je o nich něco napsáno a my si můžeme udělat alespoň matnou představu, jak asi v praxi vypadaly.
Nádherný a dobrodružný, krásně napsaný epos, který můžu číst dokola a dokola. Na Iliadu nebo Odysseu to sice nemá, ale o zasloužené druhé místo se dělí s Beowulfem :)
Začátek je nesmírně slibný, ale jak kniha ubíhá, stává se méně a méně překvapivou a stále více spíše nudící. Solipsista Klíma udržuje snahu čtenáře soustavně šokovat (ale význačnějších myšlenek je pořídku) - a to není možné... po šoku přichází útlum, mírná nebo větší frustrace a nuda. Opakování stejného podnětu neznásobuje (alespoň v tomto případě) účinek. Některé hlášky ale stojí fakt za to.
Lem dokáže zaujmout originalitou a pronikavýma, trochu až šílenýma, myšlenkama. Mnohem méně komorní a "režijně" uhlazené než například Solaris, ale o to divočejší a odvázanější.
Zdá se to vykreslení antiutopie být až absurdní, ale když se vezme, jak to vypadá třeba v Koreji, tak celá kniha získává reálný rámec, který činí prožitek z četby silnějším. Chytlavě napsané, místy tísnivé.
Taková vtipnější, rozvernější a méně brutální a špinavá verze vikingů, než jsme dnes zvyklí - nicméně narvaná nesmírně rozmanitými dobrodružstvími - možná až tak rozmanitými a četnými, až už to postupem času začíná být malilinko únavné a předimenzované.
Tahle sonda to robotí hlavy je prostě naprostá pecka. Psychologie je tady vymakaná dějově to má grády zrovna tak.
Asimov byl vždycky můj sci-fi mistr číslo jedna a toto je možná nejlepší, co jsem od něj četl. Ale už je to taky fest dávno, tak kdoví, jak bych to viděl dnes.