MOu598 komentáře u knih
Zajímavý nápad popsat svatbu, existující, vznikající a končící vztahy z pohledu devíti různých lidí - převážně žen. Popsány různé povahy. Ale něco mi tam chybělo, připadalo mi to vše takové plytké - jiné slovo mne nenapadá.
Ale zajímavé. Lehce se čte.
Citát:
"Nechá to na náhodě a bude doufat, že náhoda není blbec."
Motivační, útlá knížka.
Osobně věřím, že přání je otcem myšlenky a že ve všem lze najít příležitost.
O tom, co lze v lese vidět, zažít, stopovat, jak se zde chovat. I jednotlivě o některých druzích stromů.
Hodně zajímavých info, ale autor se už dost opakuje. Na Tajný život stromů tato kniha nemá.
Mluvila jsem na Knižním veletrhu v Praze s vydavatelem: Když chtěli knížky autora vydat, museli respektovat to, že i německá vydání jsou bez foto a bez ilustrací. Ale do budoucna se prý blýská na lepší časy.
Knížku dostala moje dcera, když chodila do 5.C, byla nejlepší žákyní školy.
Moje děti rádi příběh před spaním poslouchaly.
I po letech se mi knížka líbí. Čtivé, zajímavé, napínavé.
Hezké.
Narodila se včela dělnice na nejnižší úrovni uklízečky. Ale díky svým "divným" schopnostem vystřídá v úle různé pozice.
Autorka neví nic o včelách!!!
To co popisuje jako vyjímečnou včelu, prožívá každá dělnice ve svém životním cyklu.
Vůbec nevím, co chtěla příběhem říci, snad nějaká alegorie - nepochopila jsem.
Nicméně odpočinková prázdninová četba.
Citát:
"Nechť tvé dny končí chválou."
Čte se dobře, rychle.
U prvního příběhu jsem nerozuměla, jak to vlastně skočilo.
Druhý příběh se mi moc líbil, i když byl takový komorní. Zanechal ve mně otázky, otazníky a vykřičníky.
A v tom vidím smysl knih.
Citát:
"Jak je těžké být sám sebou, když sám sebe neinspirujete."
Na knížce se mi vůbec nelíbil konec - dočtení mne rozladilo.
Přečetla jsem v průběhu jednoho dne.
Hlavní hrdinko, bylas mi místy hodně protivná - promiň, promiň.
Prosím, dočtěte knížku do konce.
Knížka je asi pro mládež, ale i ve mně vyvolavá řadu otazníků a ještě víc vykřičníků.
Je toho tolik, co by člověk mohl, měl, chtěl vidět.
Pěkná knížka, sousta informací o zajímavostech části jižních Čech, fotografie, i kontakty, otvírací doba, vzdálenosti, atd.
Supr knížka. Jen mi chyběla lepší mapa.
Četla jsem v lednu 2010. Podle mých poznámek:
Nemohla jsem se do toho začíst. Pak se četlo dobře. Psáno deníkovou formu, ale i vzpomínky.
Takové, že mrazí v zádech, ale skutečné.
O špičkových fotbalistech špičkově napsané.
Hezké, pravdivé, mrazivé.
Četla jsem v listopadu 2009. Podle mých poznámek:
O dánském filosofovi. Střídá se text o něm a citace hlavně z jeho spisů a deníků. Je to mladý nešťastný člověk, si schválně nešťastný, a na tom staví své učení.
Hodně o době, o lidech, filosofech a spisovatelích okolo.
Na čtení složitější, ale zajímavé.
Citát:
"Zpětně chápeme, ale dopředu žijeme."
Četla jsem v únoru 2001. Podle mých poznámek:
Snové, čtivé, hezké, zvláštní, záhadné. Nechává pocit, že by si člověk měl domyslet, ale já zatím nevím jak.
Četla jsem v únoru 2001. Podle mých poznámek:
Popis života Židů na Zakarpatské Ukrajině po 1. světové válce. 3 povídky.
Náboženství až fanatismus, hromadění peněz až lakota a chamtivost, láska k Bohu větší než láska k bližnímu. Jako život na konci světa.
Zbytečně jsem se bála, že jazyk Olbrachta je složitý.
Poutavé, člověk chce přečíst celé najednou..
Četla jsem v březnu 2001 a v lednu 2003. Podle mých poznámek:
Pěkné, pěkné. 16 povídek.
Pořád aktuální, české, hezké. Lyrické, melancholické, chápající, milující. Bohatý jazyk. Moudrost.
Film je krásný a dost jiný.
Citát:
"Nekupte to, když je to tak laciný."
Četla jsem v říjnu 2010. Podle mých poznámek:
7 scénářů. Prostě Bergman. Asi by bylo dobré vidět i nějaký film.
Psychologické, sociologické. Otázka vztahu, lásky, víry, obav, smrti, chudoby, přátelství. Náročné, smutné, těžké.
Sice se rychle čte, ale člověku to spíš přidá starosti - negativní myšlenky.
Citát:
"Štěstí je umění být spokojen."
Četla jsem v prosinci 2011. Podle mých poznámek:
Desítky barevných reprodukcí obrazů, desítky perokreseb - vždy název, rok, rozměr, kde se nachází (hodně USA, ale i Londýn, Paříž, v ČR asi žádný obraz).
Čtivý text, až ke konci dost odborně popisuje obrazy. Jinak spíš o životě, o hledání. Autor se zmiňuje i o dalších malířích té doby.
V závěru čtyřstránkový životopis, fotky malíře, v knize i dost citátů Renoira. Chybí tu rejstřík děl.
"Jednoho rána došla někomu z nás černá barva a tak se zrodil impresionismus." - P. A. Renoir.
Četla jsem v červnu 2011. Podle mých poznámek:
Životopis Bergmana v ich formě.
Zajímavě a čtivě psaný, ale ne chronologicky - i to je zajímavé a dává to knížce čtivost a něco naznačené je pak jasnější až později.
Drobnější části - o dětství jsou pak v jeho knize Nedělňátka. Nedělňátka jsou světlá, veselá. Tady je cítit, že B. pociťuje křivdu v dětství.
O divadle, filmu, dětství, dospělosti, nemoci - asi přepracování, o lidech kolem, o několika manželstvích a jejich konci, o souzení za daňové podvody.
Stále všude jméno Strindberg - vzor, inspirace.
Spousta údajů.
Čtivé, zajímavé. Podobným stylem by se měly psát životopisy.
Zajímavé je, že napsáno v r. 1986, kdy Bergmanovi bylo pouhých!? 68 let.
Četla jsem v březnu 2009. Podle mých poznámek:
Detektivka. Dlouhá, široká.
Vrah je vlastně také oběť.
Druhou půlku jsem přečetla jedním dechem.
Četla jsem v červnu 2012. Podle mých poznámek:
Severská detektivka.
Ani černé, ani bílé.
Četla jsem v prosinci 2011. Podle mých poznámek:
Spousta zajímavých myšlenek.
Citát:
"Kolik chytrých myšlenek se rodí v hlavách oslů, nikdy nevíme. Moudrý osel totiž zarytě mlčí."
"Údělem čtyřnohých psů je hledat dvounohé kamarády. Přestože mají vytříbený čich, najdou jenom Pány."