mstychov komentáře u knih
Autorky třetí knížku jsem si nemohla nechat ujít. Předchozí dvě jsem si zamilovala.
V knížce se střídají dvě dějové linky. Jedna je z první poloviny dvacátého století a druhá ze současnosti. V současnosti se seznamujeme s maminkou Annou, která se čerstvě rozchází s manželem. Se synem se stěhuje ke své mamince. V historii se setkáváme s Věrou, budoucí učitelkou a milovnicí dětí.
Moc se mi líbilo propojení mezi ženami z obou dějových linek. Obě spojovala velká láska k dětem. Ochota pomoci a odhodlání něco změnit.
U Aničky jsem ze začátku tápala nad tím, po čem touží. Snažila jsem se pochopit její jednání a moc jsem jí držela palce, aby našla to, co hledá. Také jsem se s ní ráda vydávala na cestu do historie mezi její předky.
U Věry jsem od začátku obdivovala její cílevědomost. Vervu s jakou si šla za svým. Nejen, že byla skvělá učitelka, ale i hodná žena se srdcem na správném místě.
Knížku jsem četla jedním dechem. Cca v 1/4 jsem měla pauzu od čtení a celkově byl děj pomalejší, ale jakmile jsem se k příběhu vrátila, vše se rozjelo a já se nemohla odtrhnout. Moc mě zajímalo, jak to s oběma ženami dopadne. Polská slova či věty mě vůbec nerušily. Naopak se mi líbilo, že dělají příběh autentický.
Velice oceňuji historickou linku psanou na základě skutečných událostí. Mám ráda chytré knížky, při jejichž čtení se učím něco nového.
Na konci na vás čeká bonusová kapitola, ke které se dostanete přes QR kód.
Knížku doporučuju všem, kdo milují chytré příběhy nebo unaveným mámám, co na to nechtějí být samy.
Oblíbené věty z knihy:
Nahlas bych to nepřiznala, ale poprvé se mi zastesklo po dobách, kdy jsem ještě nebyla nudnou mámou.
Kdy jsme přestali žít?
Téměř tři roky jsem čekala na okamžik, kdy budu moci napsat recenzi na tento úžasný příběh. Konečně mám možnost.
Kniha Meč pro krále se odehrává ve 14. století. Hlavní dění se soustředí do městečka Přelouč. Tam někdo zavraždí kováře Matěje a jeho ženu Matyldu. Vypadá to však, že z domu nic nezmizelo. Kdo a proč měl důvod vraždit?
Dále se seznamujeme s dcerou zelinářky Terezou, která mrtvé nalezne. Je tímto pohledem značně zdrcená. Jedná se však o dívku v nejlepších letech a postupně se začne s hnusným zážitkem vyrovnávat. Na pohřbu rodinných přátel se seznamuje s jejich synem, který pracuje jako kovář na hradě v Hradci Králové, Michaelem.
Dalšími důležitými postavami v ději jsou rychtář Tobiáš a jeho žena Lucie, velitel gardy Ondřej a další. Postav je v příběhu velké množství, každá z nich má své jedinečné charakterové vlastnosti. Já jsem si nejvíce oblíbila Terezu s maminkou Annou. Pohled do jejich života byl pestře vylíčený a zábavný.
V příběhu se setkáváme se vším. Najdeme v něm jak pomstu a nenávist, tak lásku a přátelství. Právě dvě misky vah, které nám autor dává na odiv v několika podobách, jsou tím, proč mě příběh před třemi lety pohltil, a proč mě pohltil nyní znovu v knižní podobě.
Michal je autor, který se nebojí popisů a to nejen krásné krajiny Přeloučska, ale i děsivých zážitků, do kterých své postavy staví. Knížka je psaná velice čtivě. Doufám, že už se chystá další díl. Navíc se stala druhou nejprodávanější knížkou u nakladatelství Fortuna Libri za měsíc březen.
Oblíbené věty z knihy:
Jenom voják dokáže nenávidět zabíjení!
Ten měl přece tu semetriku, co na nás brala koště.
Občas je potřeba někoho obětovat.
Jedenáct povídek z pera autorky Jojo Moyes mě lákalo nejen krásnou obálkou a ořízkou, ale především anotací a faktem, že Jojo zkrátka umí poutavě psát.
Povídky mě překvapily hlubokými myšlenkami. Hodně se v nich promítala chudoba a všechny propojovala láska. Sedly mi i oba hlasy, kterými byly namluvené.
Úplně nejvíc se mi líbila první povídka, kde jsme se setkali s hlavní hrdinkou Nell. Ta koupila zájezd do Paříže pro sebe a svého přítele, který se ovšem rozhodl ji v tom nechat samotnou. Nell se tak ocitla sama v cizí zemi bez znalosti jazyka. Tahle povídka byla opravdu top a několik dalších povídek jí za mě prostě nemohlo trumfnout. Poté se mi líbily povídky ke konci.
Knížka je určitě zajímavá. Jedná se o oddechové čtení, u kterého si člověk odpočine a vypne hlavu. Příběhy jsou nenáročné, rychle ubíhají a jsou poutavě napsané. V každém najdeme nějaké poučení.
Vřele doporučuju všem romantickým duším.
(SPOILER) Božena Němcová je považovaná za první významnou ženu české literatury. Nalákala mě na ni Tatiana Dyková. Ta audioknize propůjčila hlas, který se k Boženě skvěle hodí.
V knize se postupně dozvídáme vše o Boženy životě. Vyrůstala v obyčejné rodině, kde ji doslova donutili k sňatku s Josefem Němcem. Ten byl rescipientem finanční stráže. Jeho profese obnášela časté stěhování a také problémy. Byl pod neustálým dohledem.
Božena byla od malička jiná než ostatní ženy. Chtěla číst a psát. Po manželství a dětech netoužila. Nakonec se však podvolila a porodila svému muži tři syny a jednu dceru. I během náročné péče o ně si našla čas na to, co ji bavilo. Psala, setkávala se s důležitými lidmi a snažila se být dobrou mámou.
Bohužel její život nebyl jednoduchý. Žila dlouhodobě v chudobě. Trpěla závažnou nemocí. Navíc byla záletnická. Její muž
vše snášel. Každou krizi se snažili ustát. Cítila jsem mezi nimi zvláštní pouto, které podle mě nikdo z venku nedokáže příliš pochopit. Doba, ve které žili byla náročná.
Příběh se mi moc líbil. Hltala jsem každé slovo. Boženu si určitě pořídím i v knižní podobě. Vřele doporučuju všem milovníkům klasiky.
Oblíbené věty z knihy:
Srdce se nedá jen tak oklamat.
Matka spoustu svojí tíže svěřuje papíru, aby se jí ulevilo.
Vrátila se do svého světa. Soustředěně píše.
Nemá ráda, když ji při psaní někdo vyruší.
Třetí díl je na světě! Ještě nestačil vychladnout z tiskárny a já ho přelouskala na posezení. Přesně takové autorčiny knihy jsou. Jednohubky, které vás nutí číst až do konce.
V tomto díle se setkáváme s Eliškou, dcerou barona z Hájku. Povahově sobeckou, majetnickou a panovačnou ženou. Tu si vyhlídne za manželku Fabien Alexandr. Vdovec, který je nejen pohledný, ale také velice šikovný obchodník. Jediné, co mu v životě chybí získat je šlechtický titul. Slíbil to svému otci na smrtelné posteli a chce to dodržet.
Dále se setkáváme s Karolínou. Sestřenicí Elišky. Ta u nich žije od doby, co se jí otec zřekl. Oproti Elišce je skromná, má dobré srdce a je statečná.
Jakmile se obchodník Fabien začne ucházet o Elišku, dojde mu, že se mu více zamlouvá Karolína. S tou být ovšem díky intrikám, které na ní ostatní přichystají nemůže. Karolína musí odejít do kláštera a Fabien si vezme za ženu Elišku.
Na příbězích od autorky miluju její silné ženské hrdinky, které se nikdy nevzdávají. A i když už to vypadá, že jsou v koncích, postaví se znovu na nohy a jdou vstříc lepším zítřkům. Na konci knihy mi opět slzely oči. Kniha vzbuzuje emoce po všech stránkách. Mrzí mě, že příběh vždy tak rychle skončí. Klidně bych četla dál a dál. Bonusová kapitola mě mile překvapila a děkuji za ni.
Jak to dopadne s Karolínou a Eliškou? Najde Fabien v životě štěstí?
Oblíbené věty z knihy:
,,Nikdo mě nesrazí na kolena.
Tohle byl konec naděje, která jí vydržela přesně tu jednu jedinou větu.
Dlouho jsem se nezačetla do cestopisu. Tento mě chytl za srdce od první stránky a nepustil až do poslední. Moc se mi líbila cesta z prostředí, které částečně znám. Vrátila jsem se do dětských let, kdy jsme s tátou prošli kus světa a dělali si o tom zápisky.
Autorka se rozhodne vydat na pěší cestu do Santiaga de Compostela. Nechce ji jít v kuse, ale po částech. Za mě naprosto skvělý nápad! Každou část cesty máme pečlivě zaznamenanou a vždy se dozvídáme, kolik km zbývá do Mikulova - první velký milník cesty a kolik do Santiaga.
Spolu s autorkou poznáváme nejen úskalí a radosti pěší turistiky, ale také navštěvujeme místa, kam bychom se jen tak nedostali. Celý příběh doplňují krásné fotografie, které nás ještě víc dostávají na daná místa.
Nejen, že je knížka promyšlená, ale i velice čtivě napsaná. Prožívala jsem spolu s autorkou každý její úspěch i neúspěch. Měla jsem chuť na všechna jídla, která po cestě ochutnala. Užila jsem si každičkou zastávku. Moc se mi líbily informace ohledně turistických razítek.
Velice obdivuji chuť a odhodlání zdolávat takto náročnou cestu. Velká část cesty probíhala v zimě a přísahám, že jsem se z toho klepala zimou. I přesto, že jsem četla v teple domova.
Obdivuji autorku za tento úžasný nápad a životní sen. Věřím, že jestli někdo zvládne cestu dokončit, tak právě ona. Moc se těším na další cestopis.
Oblíbené věty z knihy:
Je to milé zakončení pěkně mokrého dne.
Jsem přesvědčená, že spousta věcí se v našem životě děje z nějakého důvodu.
Kdo mě sledujete delší dobu, tak víte, že žánr fantasy čtu spíše okrajově. Legendy a Latéčka mě však natolik dostala svou anotací a ořízkou, že jsem je nutně musela mít. :)
Příběh hlavní hrdinky orkyně Viv mě od začátku pohltil. Nejen, že se točil kolem mého nejoblíbenějšího nápoje - kávy, ale ještě byl velice poutavý.
Viv se rozhodne ukončit svou bojovou kariéru a otevřít si kavárnu ve městě Thun. Šetří na ni celý život. Káva ovšem není nijak rozšířená. Viv na ni náhodou narazí při svých výpravách. To ji však nezabrání v tom, aby povědomí o ní rozšířila. Objedná kávovar, kávová zrna a vyhlídne si stáje, které chce předělat na kavárnu.
Co se mi na příběhu líbilo bylo přátelství. Ne ve všech knihách máme šanci zažít opravdové přátelství na život a na smrt. V této knize jsem ho hrdinům věřila a dojímala se nad ním.
Knížka je pojatá odlehčeně, nenáročně, hrdinové jsou charakterově zajímaví. Moc jsem si oblíbila jak Viv, tak její zaměstnankyni Tandory, pekaře Knoflíka. Ale také stavitele Cala.
Knížka je zajímavě zpracovaná. Na začátku je prolog, potom samotný děj, Epilog, Poděkování, Stránky - které zbývá popsat, recept a rozhovor s autorem. Naprosto nevšední a zajímavé. :)
Příběh jsem si moc užila a těším se na autorovu další plánovanou knihu.
Oblíbené věty z knihy:
„Můj starej Titus vždycky říkával, že člověk potřebuje druhýho, aby zaplnil jeho prázdný místo.
Strach by mi nepomohl.
„A jestli se ta zrnková voda ve městě nechytí
Knížku bych nazvala audio por**m. Maximálně jsem si ji užila. :) Střídají se v ní dva pohledy.
Hanna je studentkou zpěvu na vysoké škole. Je milá, hodná a talentovaná.
Garrett je hvězdou univerzitního hokeje. Je šikovný v tom, co dělá, až na známky z jednoho předmětu.
Cesty Garretta a Hannah se zkříží ve chvíli, kdy bude on potřebovat doučování a ona získat srdce vysněného kluka z univerzity.
Na knížce oceňuji zpracování těžkého tématu, jakým je znásilnění a fyzické a psychické týrání. Autorka nás dostala na hranu zoufalství, ale zároveň nám ukázala, jak se z toho můžeme dostat a že láska a přátelství jsou mocné.
Moc jsem si oblíbila hlavní hrdinku i hrdinu. Interakce mezi nimi byly zábavné. Celý příběh byl okořeněn pikantní erotikou.
Začátek byl pozvolnější, ale jakmile se příběh dostal přes první čtvrtinu, poslouchal se jako po másle.
Těším se na druhý díl. Doufám, že mě nezklame, jak se mi občas u druhých dílů stává.
Oblíbené věty z knihy:
Teď už se neohlížím. Teď už se dívám jenom dopředu.
Historické romány mám čím dál víc v oblibě. Líbí se mi jiná doba, charaktery postav a úcta, která na mě dýchá z každé stránky.
Příběh o Alexandře Williamsové mě chytil od první stránky. Odehrává se v Anglii v roce 1802. Hlavní hrdinka má neskutečné štěstí. Její otec je zámožný a laskavý. Ve chvíli, kdy ji uvede do společnosti, nechce, aby Alexandra zažila předem dohodnutý sňatek. Přeje si, aby láska v jejím vztahu byla opětovaná a dobrovolná.
Alexandra má dva sourozence. Sestru Dianu a její dvojče bratra Philipa. Všichni tři sourozenci se mají rádi a dali by za sebe ruku do ohně. Celkově na mě jejich rodina působí naprosto sounáležitě. Každý z nich má své jedinečné charakterové rysy.
Vše se změní ve chvíli, kdy se o Alexandru začne ucházet Charles Stanford. Alexandře se líbí, ovšem jejich vztahu není přáno. Alex má tajemnou minulost, o které sama nic netuší. Její otec s tímto tajemstvím musel žít celý život. Není na čase ho dětem prozradit?
Knížka se četla lehce. Paní Kellerová má jedinečný styl. Líbí se mi její promyšlené věty, které jsou plné hlubokých myšlenek. I přesto, že na mě působily kapitoly dlouze, obsahovaly změny pohledů a já si tak mohla v klidu udělat pauzu od čtení. Z čeho jsem byla neskutečně nadšená, byly citáty na začátcích kapitol.
Těším se na autorčinu další knihu.
Oblíbené věty z knihy:
Jako by nebe vědělo, že ten den byl stvořený k pláči.
Vrtkavý osud však se mnou ještě nechtěl uzavřít smír.
Marie Hamáková – Veselé Vánoce pro osamělé duše
Psaní hlavní hrdinky Adriany jsem si opravdu užila! S tímto jménem jsem se poprvé setkala v televizním seriálu a zamilovala si ho. Inspirací pro příběh mi byly samotné Vánoce, které zbožňuju! Připravila jsem Adrianě nelehký osud, ale o to víc jsem si užila psaní její cesty, vedoucí za řešením všech bolístek.
Michal Zmítko – Vánoce osamělého rytíře
S rytířem Dyslavem jsem se poprvé setkala před rokem. Jakmile mě s ním Michal seznámil, oblíbila jsem si ho pro jeho odvahu, pokoru a odhodlání. I přesto, že jsem s ním prožívala všechnu beznaděj z minulosti a bezpráví ze současnosti, nepřestávala jsem věřit, že i jeho potká vánoční zázrak.
Jana Jánská – Raráškův dárek
První z novel, kterou jsem četla. Hlavní hrdinku Vandu jsem si od začátku zamilovala a nemohla se dočkat, jak její autorka (thrillerová) pojme vánoční čas. Zhostila se toho ovšem skvěle a já tak mohla na vlastní kůži pocítit mrazení a napínavý příběh. Vše pod dohledem kocoura Raracha.
Michal Unar – Divy adventních plamínků
Autor, kterého jsem neznala, ale po zařazení do sborníku ráda poznala. Jeho hlavní hrdinka Edita mě dostala do kolen. Mohla jsem díky ní prožít kouzelný advent, lásku a přátelství. Vše opředené mlhavým zábleskem tajemna. Jaké je vlastně tajemství adventního věnce?
Sarah Parsley – Vánoční zvon
Autorka knih Třetí zahrada a Trnitá cesta. Její příběhy se čtou sami a mám je běžně na dva večery. V novele nám představila mladou baronesu Annettu s nelehkým životním osudem. Spolu s ní jsem se vydala na cestu po boku starého hraběte a modlila se za den, kdy se stane nějaký převrat. Annetta na mě od začátku působila jako žena, která se nevzdá a bude bojovat za svá práva do posledního dechu. Dočká se i ona vánočního zázraku? Přinese jí darovaný zvon lásku?
Čím se tato knížka liší od ostatních? Třeba tím, že je vypravěčem pokoj! A co víc, je naprosto skvělý! Je mi ctí vám tuto vysoce originální a parádně zpracovanou novelu představit.
Pokoj vidí vše. Všímá si především nájemníků, kteří ho obývají. Ale také se rád zajímá o své okolí. Sousedy přes zeď, ulici a lidi na ní.
První nájemnicí je takzvaná Liška. Alespoň tak jí pokoj přezdívá. Skrz myšlenky pokoje máme šanci poznat, jaká je, jak se cítí nebo co právě prožívá. Je fascinující vidět život druhých z jiného úhlu pohledu. Skrze stěny, mezi kterými žijí.
Posléze pokoj vyhoří a prožívá doslova muka. Dostáváme se do fáze jeho rekonstrukce, příchodu a odchodu dělníků. Také se dozvídáme o nových nájemnících. Mladá rodina byt pronajme rodičům. Rodiče se přestěhují z Domažlic. Moc dlouho jim však nový život štěstí nepřináší a my se tak spolu s Jozkou vydáváme na bolestnou cestu zráty manželky.
Pokoj nesoudí, nehodnotí, neříká, jak by lidé měli žít, aby byli šťastnější. Pokoj vše prožívá, konstatuje, dokumentuje do svých stěn.
Nedokážu ani slovy popsat svůj pocit při čtení. Zkusím heslovitě: pokora, moudrost, vědění, učení se, láska, přátelství, žal, bolest, empatie, samota
Čtení tohoto příběhu jsem si maximálně užila a doufám, že autorka brzo plánuje další knížku! Já jsem nadšená. :)
Oblíbené věty z knihy (opravdu je těžké vybrat jen pár):
Ranní vzduch voněl vodou a zprvu byl cítit jako procitnutí do léta.
Stíny jejich těl se na bílé stěně protahují.
Pokoj pozbyl veškerých barev.
Pokoj se noří do tmy.
Chlad je nepropustný.
Zvuky brkání se mísí s ptačím krákáním venku.
Příběh, který mě hned od začátku vtáhl. Autorčin styl je čtivý. I přesto, že čtu fantasy spíše okrajově, tak tento příběh mě dostal. Především svou jedinečností v podobě ,,posmrtného života.
Hlavní hrdinka Ellie se ocitá na onom světě. Neví, jak se jmenuje, odkud přišla, a co se jí ve skutečném světě stalo. Okamžitě je okolnostmi vhozená jako ryba do vody a musí plavat, ať se jí to líbí nebo ne. Dozvídá se, že zemřela a že si může vybrat nové jméno. Za parťáka jí dají chlapce Ozzyho.
Postupně se dozvídáme, že se Ellie dostala mezi 13 kandidátů na smrtky a že ji čeká výcvik a následné zkoušky. Smrtkami se totiž rozhodně nestanou všichni. Hlavní hrdinka si postupně hledá přátele. Snaží se sžít s životem v Podsvětí. Potkává se s jeho mocným vladařem a také se svým patronem.
Podsvětí a Nadsvětí jsou v knize parádně vykreslené. Nikde jsem se neztrácela a užívala si úplně nový svět. Dozvěděla jsem se, že smrtky slouží jako přenašeči duší. Což je vlastnost, která se nedá jednoduše osvojit. Vše chce svůj čas a trpělivost.
Líbilo se mi, že jsem si spolu s Ellie mohla projít nový svět. Pocítila jsem sílu přátelství, lásky a sounáležitosti. Zamilovala jsem si smrtky a smrťáky, kteří s ní přišli do kontaktu. Užila jsem si zkoušky, které byly napínavé a plné neočekávaných zvratů.
Vypíchla bych názvy kapitol, které byly trefné a já tak věděla, co mě čeká. Co mi naopak občas dělalo problém byla orientace ve jménech a různých funkcích.
Celkově knížku doporučuji všem milovníkům fantasy, co by se rádi vydali na posmrtnou cestu do Podsvětí. Tento svět vás pohltí a nadchne. V roce 2022 navíc vyšel druhý díl.
Oblíbené věty z knihy:
,,líbilo se mi, že budeme dělat něco normálního, co nesouvisí se smrtí
Hrajeme si s osudy lidí.
Mají smrtky taky osud?
Myslím, že už by s tebou mohlo jít pracovat.
Konečně začínáš vypadat trochu k světu.
Usmál se na mě tím svým podmanivým úsměvem a já se rozpouštěla blahem.
Jak sama autorka píše v závěru knihy, druhý díl neměl nikdy spatřit světlo světa. Jenže čtenáři to viděli jinak, a tak se nám dostalo pokračování příběhu Lily, Atlase, Emerson a Ryleyho.
Knížka vyšla začátkem října a já věděla, že ji musím mít. První díl jsem poslouchala v aplikaci audiolibrix a na druhý jsem ve stejném formátu nevydržela čekat.
Příběh začíná přesně tam, kde skončil. Lily pracuje nadále ve svém květinářství a stará se o svoji téměř roční dcerku Emerson. Oproti ní se Atlas stal majitelem dvou restaurací. V jedné z nich dělá šéfkuchaře. Oba mají svůj život, rodiny a problémy.
I přes to vše se rozhodnou začít scházet. Lily je opatrná. Nechce, aby Emerson přivedla do života nějakého muže příliš brzy. I když se jedná o dlouholetého kamaráda. Navíc otec Emerson je násilník a Lily se bojí jeho reakcí. Atlas je neskutečně milý, trpělivý a ochotný, jako vždy.
Jejich cesty se proplétají, ať už náhodně, nebo cíleně. Prožijeme si spolu s nimi velký třesk, řešení rodinných vztahů a i nepřekonatelnou romantiku. Takovou, jakou Colleen bez dohad umí.
Příběh mě pohltil od první stránky, a i když se jedná o pokračování bez cíle čtenáře šokovat, tak jsem dostala přesně to, co jsem potřebovala. Dozvěděla jsem se, jak to s Lily, Atlasem a Emerson dopadlo. Zkrátka, co bylo dál
Pokud jste milovníci romantických knížek, které jsou lehce psychologické a nejedná se v nich o klišé, určitě sáhněte po knížkách od Colleen. Umí romantiku podat úplně jiným způsobem než ostatní autorky. Jednička i dvojka rozhodně stály za to! Ale první si přečtěte první díl. :)
Oblíbené věty z knihy:
Líbilo se mi, že se potěšeně usmívá, jako bych byla odměna, kterou si zasloužil.
Nestresuj se tím, co se ještě ani nestalo.
Dodělám to večer, teď už mě bolí mozek.
Moje první zkušenost s knižním hororem. :) Jak to dopadlo?
Jedná se o první knihu Pana autor s velkým P. Příběh mě od začátku chytnul, ale nemůžu říct, že by mou pozornost udržel po celou dobu.
Hlavní hrdinka Carrie mi byla od začátku sympatická. Prožívala ve škole peklo, jak s dětmi, tak učiteli a i přesto se tam vydávala každý den. Zažívala často ponižování a stres. Na druhou stranu to bylo jediné místo, kde nebyla její fanatická matka. Ta se vzhlédla ve víře, která neměla hranice. Vše na Carrie jí přišlo hříšné a nečisté. Nutila ji se neustále modlit a odčinit tak hříchy, například v podobě toho, že jí narostly prsa.
Její matka byla opravdu úděsná. Občas jsme měli možnost vidět děj z jejího pohledu a dozvídali se tak, proč vše vnímá jako hřích, a jak si víru vysvětluje ona.
Carrie neměla nikoho. Všichni byli proti ní. Od začátku do konce jsem s ní soucítila a fandila jí. Carrie je postavou s telekinetickými schopnostmi a často se tak v ději setkáváme s nadpřirozenými jevy. Díky nim má Carrie na ostatní určitou páku.
Děj byl velice zajímavý. Dozvěděla jsem se nové věci ohledně telekineze. Každopádně zpracování pro mě bylo těžké přijmout. Kniha je bez kapitol, často se tam střídají různé pohledy. Se spoustou postav jsem se nestihla pořádně seznámit a sžít. Možná je to tak u hororu běžné a vše plyne z toho, že v něm nemám vůbec načteno. Každopádně jsem často četla stránky víckrát nebo jsem musela knížku na pár hodin odložit. Závěr byl strhující.
Celkově se mi nápad na Carrie líbí a ráda bych si od Kinga ještě něco přečetla.
Oblíbená věta z knihy:
Byla ráda, že se rozhodli nechat ji o samotě, protože byla stále znepokojena vlastní motivací, již se bála hlouběji zkoumat, aby na černém sametu podvědomí neobjevila zářící a zlomyslně poblikávající kámen sobectví.
Další kniha od srdeční autorky pokořena. :) Jsem příběhem nadšená a musím se s vámi podělit.
V příběhu se střídají kapitoly ze dvou pohledů. Maminky Morgan a dcery Clary. Morgan měla Claru v pouhých sedmnácti letech a to ji dostatečně vyškolilo. Nepřeje si, aby její dceru potkal stejný osud. Se svým manželem Chrisem ji vychovávají od malička spolu. Žádného jiného muže Morgan nikdy neměla.
Morgan má sestru Jenny, která po letech otěhotní s jejich společným kamarádem Jonahem. Tato čtveřice se zná od útlého dětství. Jenny je pro Morganinu dceru Claru nejlepší kamarádkou, se kterou se radí o všem důležitém.
V kapitolách z pohledu matky na mě dýchalo zoufalství, které zná každá máma, když se její dítě osamostatňuje. Morgan navíc neměla jednoduchý osud. Porodila v v mladém věku, vdala se, nemohla studovat, ani pracovat. Stala se ženou v domácnosti a její život se začal točit kolem rutinních úkonů.
Na druhé straně je Clara. Puberťačka tělem i duší. Má pár dní do sedmnáctých narozenin. Její život se točí kolek školy a snu stát se herečkou. Když se jednoho dne rozhodne v dešti odvézt domů Millera, jehož otec sedí v base, otočí se jí život vzhůru nohama. Miller je zadaný a její máma ho navíc nesnáší. Jenže srdci nejde poručit.
Knížka se mi četla velice dobře. Jsem zastáncem knížek s menším počtem stran, ale jsou autoři a autorky, u kterých ráda udělám výjimku a Colleen je jednou z nich. Ani jedna stránka nebyla v příběhu navíc. Miluju chemii mezi postavami, kterou umí vytvořit jen ona. Miluji to, že mě dokáže na konci rozbrečet a překvapit. Jednu věc jí nedokážu z konce tohoto příběhu odpustit, ale to vám nemůžu říct, protože by se jednalo o spoiler. Vřele doporučuju všem, kdo mají rádi chytré milostné romány s parádní zápletkou.
Oblíbené z knihy:
rozvzteklit - boží slovo
Ale přiznávalas mi to v každém mlčenlivém rozhovoru, který jsme vedli.
Jako by měl profesuru v oboru mého těla.
Tvoje vášeň pro ten sendvič mi připadá silnější.
Ten den, kdy jsem se dozvěděla o svém těhotenství, jsem přestala žít pro sebe.
Kniha mě naprosto zaujala už svou anotací. Jaké to je žít s psychickou nemocí? Například obsedantně-kompulzivní poruchou?
Hlavním hrdinou této knížky je učitel Petr. Nežije ovšem ve své hlavě sám. Má v ní vetřelce, který mu neustále našeptává, co má dělat, a jak to má dělat. Prakticky ho nelze neuposlechnout. Petr se se svým vetřelcem snaží statečně prát. Diskutuje s ním, smlouvá, prosí, ale často se dostává do začarovaného kruhu. Situace se opakují a vetřelec ne a ne ustoupit.
Příběh se mi četl velice dobře. Slovní obraty jsou promyšlené. Mnohdy v nich zaznívají hluboké myšlenky. Naprosto mě fascinovalo postupně odhalovat pro mě neznámý svět. Poznat někoho, kdo musí bojovat s naprostým peklem ve své hlavě. Sama jsem se setkala s panickými atakami, ale obsedantně-kompulzivní porucha je zase úplně jiný level poznání.
Autor nám čitelným a zábavným způsobem dokázal předat informace o závažné duševní poruše, která ničí nejen životy nemocných, ale i jejich okolí. Předně proto, že nemusejí chápat, čím si dotyčný prochází a jak těžké je s tím žít.
Knížku vřele doporučuji všem, kdo mají v oblibě nevšední příběhy, které chytnou za srdce. Čtení vám zabere cca hodinku.
Oblíbená věta z knihy:
Opakem lásky je lhostejnost, ne nenávist.
Autorka Simona Monyová je všem jistě známá. Nejen tím, jak úžasná spisovatelka byla, ale i svým nešťastným osudem. Knížka Tchyně a uzený je první, kterou od ní budu recenzovat, ale těšit se můžete i na další. :)
V příběhu se seznamujeme hned s několika postavami, kterým doslova vidíme do hlavy. Tchyně Alžběta, snacha Sylvie a syn Hynek. Jakmile se syn Hynek rozhodne po roční známosti domů přivést ukázat přítelkyni Sylvii, jeho matka Alžběta je jako na trní. Nejen, že se jí jeho přítelkyně nelíbí, ale je jí i značně nesympatická.
Hynek je totální mamánek. Svou matku má bezmezně rád a často se jí snaží vyhovět. Ve chvíli, kdy Sylvii požádá o ruku, začne se jim všem měnit život před očima. Sylvie sice vidí varovnou kontrolku, která na ni bliká, ale i přesto se rozhodne, že láska k Hynkovi je větší než její strach z tchyně.
Jak se jim bude ve společném životě dařit? Ustojí tchyně Alžběta synovu novou lásku?
Tchyni Alžbětu nešlo od začátku nemilovat. Je napsaná naprosto skvěle! Stařenka nad hrobem, které na světě zůstal jen syn. Spořivá, skromná a milující, tedy pokud nejde o budoucí snachy. :)
Knížku vřele doporučuju všem, co rádi čtou o rodinných vztazích. Smích máte jednoznačně zaručen! :)
Oblíbená věta z knihy:
Něha se rozplynula rychle jak kostka ledu v horkém čaji.
Přiznávám se, že jsem si knížku koupila díky krásnému zpracování. Až později jsem zjišťovala, o čem je. A jsem moc ráda, že jsem si ji pořídila. :)
Kopírák dostal svůj název díky sériovému vrahovi, který zabíjí lidi přesně tak, jako to jiní séroví vrazi dělali v minulosti. Je to skvěle zvolený název. Okamžitě zaujme.
Musím říct, že kniha je plná jmen. Od vyšetřovatelů, po laboranty či rodinu a známé. V záplavě jsem se těžko orientovala a až ke konci jsem se se všemi dokázala sžít. Nepomáhalo, že se někteří jmenovali podobně.
Na začátku se Anglií otřásá vlna hrůzných zločinů na lidech, která nebere konce. Vyšetřovací tým pracuje přesčasy a snaží se najít jakékoliv vodítko, přibližující jim odhalení vraha.
Příběh se čte úplně sám. Stránky mi utíkaly jedna za druhou a já jen sledovala, co vše autorka dokázala rozehrát a proplést. Děj je naprosto fascinující a originální. Ano, každou chvíli si říkáte, kdo dokáže něco tak odporného napsat? Jenže ono nejde o to, co je napsáno, ale o hlubokou psychologii, která v příběhu prostupuje stránku po stránce. Vše je dokonale promyšlené. Vše má pod svým palcem Kopírák.
Pokud se chce čtenář dozvědět konec, je potřeba přečíst i Epilog. Teď se směju a říkám si, dobře se to autorce povedlo vymyslet ale plný počet hvězdiček dát nemůžu. Příběh měl sem tam slabiny, i když se na konci dozvídáme, s kým vším text konzultovala.
Za mě jednoznačně doporučuju všem milovníkům brutálních thrillerů. Pokud vám příběhy z knih nejedou příliš živě před očima, tak to zvládnou i citlivější povahy, třeba jako já. Opravdu je potřeba se od toho částečně oprostit a brát to jako fikci.
Oblíbenou větu tentokrát nemám. Byl to mazec.
Předně bych chtěla říct, že jsem se s knížkou tohoto typu ještě nesetkala. Od začátku byla čtivá, ale jak už se psalo ve více recenzích, od půlky už byl děj pozvolnější.
Knížka je po technické stránce zpracovaná jinak než většina knih. Autor na jedné stránce skáče do hlav i několika postavám, což já osobně vnímám negativně. Každopádně rozumím tomu, že celá knížka byla braná jako originální a jiný nápad.
Hlavní hrdinka se jmenuje Klára. Na začátku se s ní setkáváme na dovolené s maminkou, kde potkává partu kluků, se kterými se skamarádí. Od této chvíle se děje sled překvapujících událostí. Dozvídáme se, za jakých podmínek se Klára na dovolenou dostala a další a další situace, které jsou pro děj důležité.
V knížce najdete spoustu mouder. Já s většinou z nich naprosto souznila a našla si v nich to své. Konec byl překvapivý. Celkově byl pro mě příběh nečekaný a zajímavě pojatý.
Oblíbená věta z knihy:
Plameny lásky jsou hřejivé, ale ona musí počítat s tím, co dokážou způsobit.
Není tajemstvím, že knížky od této autorky miluju. Nemohla jsem si tak nechat ujít její nejnovější. :)
Hlavní hrdinka se jmenuje Kamila. Od začátku mi byla sympatická díky své osobitosti. Nepůsobila nijak výjimečně, ale uvnitř výjimečná byla. Na začátku knížky se seznamujeme nejen s ní, ale také s jejím přítelem Erikem. Od toho si slibuje krásnou budoucnost v podobě svatby a založení rodiny.
Později se však dozvídáme, že Erik není ten, za koho ho Kamila považovala. Zásnuby se nekonají a ona se tak ocitne ze dne na den na ulici. Vyhledá rodiče, vánoční čas tráví u kamarádky Radky a v zoufalství se s ní vsadí, že pokud si do roka a do dne nevezme milionáře, nechá si oholit svou korunu krásy - krásné dlouhé vlasy, to co je na ní jedinečné.
Kamilu jsem v příběhu vnímala doslova jako motýla přeměňujícího se z housenky. Sledovala jsem její životní cestu, která nebyla jednoduchá. Musela si začít hledat práci, poznávat nové kolegy, přátele, ale také zažívat nová dobrodružství a výzvy.
Nerada bych dělala spoilery z děje, ale ráda bych tu zmínila další skvělé postavy z příběhu - kartářku a bylinkářku Marii, Tomáše s garáží, úžasňáka Alexe, bývalého Erika, kamarádku Radku a její vrtochy a holky z útulku. A další a další.
To, co mě na knížce na první pohled zaujalo - výsledek sázky jestli si Kamila najde nebo nenajde milionáře a její vlasy půjdou pryč, jsem se nakonec dozvěděla. Chcete znát také výsledek? :) Celý příběh je strhující, dojemný, nadupaný moudrem. Přiznávám, že mě místy rozplakal. :)
Oblíbené věty z knihy:
Intenzivní trénink vybraných psů a dvou koček, které si myslely, že jsou psi, vyžadoval spoustu času.
Okamžitě tomu neznámému připsala plusové body, čímž se dostal na mínus jeden, poté co mu deset bodů odečetla za useknutou břízku.