muchomurka komentáře u knih

(SPOILER) Knížka je velmi čtivá a má, i přes daná témata, milý děj. Jsem ráda, že tam nebyly žádné zásadní velké rozbroje, které by navíc ještě byly zbytečné. I přes pár věcí, co bych oproti Juliet udělala jinak, se mi knížka dobře četla. Líbil se mi její přístup, když postupně zjišťovala, kdo je Tma a že nevyšilovala.
Oproti tomu mi bylo úplně proti srsti téměř zbožštění její matky, ale i to se pak vysvětlilo. A je pravda, že takový zármutek jsem nezažila, tak nevím, jak bych se v dané situaci chovala já. Spíš jsem doufala, že se posune dál, že se vrátí k focení. Jsem ráda, za ten konec s jejím tátou a za to uvědomění si. Za jejího tátu, který ji podržel a bral ji takovou, jaká je.
A co mě překvapilo, bylo chování dospělých a ty vztahy u Declanovy rodiny. Krásně mé pocity shrnul pan Mendelez, když jezdil v autě s Declanem. Vystihl to naprosto přesně.
Nejsem cílovka, ale knížka byla super a užila jsem si čtení. A děkuji za ten sladký konec. Všechno do sebe dobře zapadlo a já jsem spokojená a klidná.

6 30.11.2020

Naprosto boží! Tahle mě oslovila už jen názvem a obálkou. Překrásné ilustrace s nádherným poselstvím. Vzdává hold všem tatínkům, kteří jsou hrdiny pro své děti. Něžná, láskyplná, veselá. V knihovně má své čestné místo.

6 28.08.2020

Jsem dojatá. Paměti jednoho králíka. Krásná knížka se silným, ale mile a jemně vyprávěným příběhem. Vše dokreslují nádherné ilustrace. Tuhle si pořídím do knihovničky.

6 02.08.2020

Knížka byla čtivá, příběh napínavý, ale přijde mi, jak kdyby všechno klouzalo jen po povrchu a bylo to snadné. Pořád mě také štve, že Raker chodí do fakt blbých situací neozbrojený, nebo bez baterky, popř. nikomu neřekne kam jde. Občas to, jak vyvázne působí jako deus ex machina. Ale na druhou stranu, to, že je nadlidsky odolný, mi nijak nevadí. A jako obvykle nemusím Healyho a s ním spojené dějové linky, i když tady naštěstí mi nepřišel tak děsný. Dobré počtení s menšími mouchami. Už se těším na další díly.

6 25.04.2020

Napínavý díl, který mě do děje vtáhl hned na prvních stránkách. Bohužel jsem ještě nečetla přechozí díl, tak jsem ráda, že jsem se zde nedozvěděla žádné informace, které by mi např. prozradily, kdo je vrah.
Co se mi na tomto díle nelíbilo, byla mini dějová linka Lucy Kesterové. Bylo mi z toho příšerně smutno a nedokázala jsem se přes to přenést. Jinak nemám co vytknout, konec jsem nečekala, jak případu, tak i co se týče Kate. (A to je druhá věc - občas se Kate nechová jako dospělá žena, ale jako čtrnáctiletá puberťačka. Nejlepší metoda řešení - útěk? Jako fakt?)
A také mi přijde, že na to, že je policistka, tak tedy výcvik na ní nezanechal příliš mnoho, některé věci řešila opravdu nelogicky a jak civilista, ne člověk, který se s násilím již setkal a má ho v popisu práce.
Ale až na těchto pár detailů byla knížka skvělá. Opravdu skvěle bylo popsané blížící se tornádo. Cítila jsem mrazení, jak kdybych tam byla osobně. Těším se na další díly.

6 03.03.2020

Jedna z nejlepších knih této série. Byla jsem tak napnutá, že jsem obětovala spánek a četla a četla, abych konečně věděla, jak to dopadne. A ten konec mi vyrazil dech. Těším se a zároveň se bojím dalšího dílu. Jsem zvědavá, jak to autorka bude mít dál.

6 28.02.2020

Po předchozí knize, která mi úplně nesedla (čtená ve špatný čas), jsem se bála, aby to nebylo i u této, ale mé obavy se nenaplnily. Od prvních stran byl příběh velmi napínavý, i když téma, které autorka nyní zvolila, mrazivé. Uvažování této skupiny nejsem schopna pochopit.
Ke Kim - co jsem nepochopila, tak že si nechala vedení případu, který vyšetřoval její tým, ale nějak se s nima nebavila, nezůstávala v obraze. Asi to tak bylo napsáno kvůli konci příběhu, ale bylo to divné, vůbec mi to k ní nesedělo. A úplně nejvíc mi nevyhovaly čtyři linie příběhu - Kim, Bryant a Dawson, Stacey a pohled uneseného. To bylo zbytečné. Rozčilují mě i dva, tady už to bylo nějak moc.

6 16.06.2019

Knížky od Colleen Hoover jsou vždycky čtivé, zhltnuté za během několika málo hodin. Ale její témata jsou poslední dobou nějaká těžká, temná. Předchozí kniha - domácí násilí, teď deprese.
I když byla knížka dobře napsaná, mně se moc nelíbila. Jasně, téma nebylo veselé, ale i tak, hlavní hrdinka mi nesedla, vůbec jsem se do jejích pocitů a myšlenek nedokázala vžít. Deprese je určitě vážná a nepříjemná, ale kvůli tomu nemusela být tak hnusná, ne? Nebo možná ano, nevím, zda to k tomu patří, ale mně to vadilo hodně. A nějak jsem se ani nechytala u jejích hovorů se Saganem.
Co bych příběhu hodně vytkla, bylo chování celé rodiny, ale nejvíce otce. On se choval jak puberťák, vůbec ne jak dospělý člověk, který chybuje. A ten kardinální nezájem o dcery, to jsem nedokázala pochopit.
Co se mi však na knížce hodně líbilo, tak jak Utah měnil na kostelním poutači hlášky. To bylo dost dobré.
A ještě jeden asi hnidopišský postřeh - "Pohřbíš mě." Tato tři slova mi neustále zněla v hlavě. Překladatelka to jistě přeložila z angličtiny správně, ale práce editora je mizerná, protože ač chce či ne, tak v češtině jsou to slova dvě. Tohle mě úplně vyhodilo z rytmu čtení. Ale to je jen drobnost.
Kvůli pocitům, které ve mně kniha vyvolala, nemůžu dát lepší hodnocení. Ne proto, že je o depresi, ale pro způsob, jakým je napsaná a jak hlavní hrdinové jednají.

6 14.06.2019

Na knížku jsem se těšila a myslela si, že to zase bude YA lovestory. Jaké bylo mé překvapení, že se nejdenalo o lehký příběh, ale řešilo se v něm tolik temnoty.
Nejdříve jsem si říkala, jaká je Lily pitomá, že měla doma před očima to, co se odehrávalo jí teď. Ale k pochopení mi pomohl autorčina poznámka na konci knihy. Mnohem víc jsem pak Lily rozuměla.
Knížka se četla dobře, ale i tak jsem chtěla dát mnohem nižší hodnocení. Lily mě vytáčela, občas se v dospělosti chovala jako puberťák a naopak - její deníkové zápisky jak kdyby psala podstatně starší osoba. Hodnocení celé knihy u mě vyšvihl Atlas a také tetování, které Lily měla. Nevím proč, ale to mě dostalo. A samozřejmě happyend. Bože, jak jsem za něj ráda! I přesto, jaká kniha byla a mohla být, stála za to a těším se, až vyjde další autorčin příběh.

6 05.02.2019

Námět dobrý, ale... Ale nemám ráda, když je většina knihy o tom, jak vyšetřovatelé nic nového neobjevují, pořád tápou na místě a jenom doufají. Všechno podstatné se jim děje za zády, napíchnuté telefony, kapitoly z pohledu pachatelů, atd. Do toho spoušť v citové rovině hlavní vyšetřovatelky a nečekaný příjezd rodiny. Na mě trochu moc a zároveň nic. Zmatek, Erika pořád někam utíká, pořádně s nikým nemluví, vůbec nechápu, proč ji u policie trpí.
A náhlý převrat ve vyšetřování až v poslední čtvrtině knihy, to bylo dlouhé čekání. Závěr byl lehce nečekaný, ale hrozně rychlý. Za mě nic moc.

6 14.05.2018

Další skvělá knížka od mé oblíbené autorky. Přesně tu jsem teď potřebovala, naprosto mi sedla. Líbí se mi styl a humor, se kterými autorka knihy píše. Zde konkrétně byla boží maminka Jillian. Škoda, že tam jejich rozhovorů nebylo více. Také se mi moc líbilo, že v knize byly postavy z minulých dílů a že jsem se dozvěděla, jak se jejich osud posunul dál, co je u nich nového.
Bohužel, i přes to, že kniha měla 350 stran, pro mě to bylo málo. Nedokážu si šetřit knížky J. Lynn na dýl. To nejde. Navíc ten konec - to přece nemohlo skončit v tu chvíli, já chci ještě kapitolu, dvě... Další knihu.
Plynutí příběhu bylo super, přes to, že se tam vlastně nic moc nedělo (i když jsem ráda, že zvrat přišel na konci a postavy bez dlouhých zbytečných srdcebolů a odluk si to vyříkaly), občas mi to přišlo, že je to k sobě lepené - malé něco jako povídky, spousta věcí asi nedořešena, upozaděna. Vnitřní monology Jillian mohly být kratší, ze začátku mě to zdržovalo, než jsem se do příběhu začetla. Ale obdivuji povahu Jillian - odpustit, neobviňovat. Líbilo se mi, že taková byla celou knihu. A taky její záliba v kabelkách a hlavně knížkách. Naprosto chápu. :) K tomu kocourek (byť ďábelský).

6 28.05.2017

Bála jsem se, že další knížka po Polámaných panenkách bude slabší, něco jí chybět, ale naštěstí to není tento případ. Knížka byla stejně dobrá, jako předchozí. Byla jsem napnutá a četla ji jedním dechem. Líbí se mi, jak Winter uvažuje, jeho nekonvenčnost. Ale občas mi přišlo, že se fixoval na nějaký fakt a vůbec netuším, jak k tomu došel (třeba že vzkaz psal Dan Choat. Proč to nemohl být vrah?), a hlavně, proč si tím byl tak jistý, když to byla jeho domněnka. Ale to knize nic neubírá a už se moc těším na další příběh.

6 02.08.2016

První co musím pochválit je obálka. Hrozně moc se mi líbí a hned na první pohled mě zaujala a navnadila. Doufala jsem, že jako je boží obálka, budu i příběh stát za to.
Zpočátku jsem byla rozpačitá, moc jsem se do Alayny nedokázala vžít, ale postupně jsem ji pochopila a bylo to v pohodě. Oceňuji, že autorka neomílala pořád dokola stejné pasáže jejich milování, ale že vykreslila pár důležitých chvil a věnovala se i příběhu okolo. Líbila se mi pohotovost a drzost s jakou zvládala situace se Sophií :) A velký bonus za Jacka.
Jen je škoda, že kniha najednou skončila, je tam spousta nedořešených věcí a já chci vědět, jak to bude dál. Ale předpokládám, že tohle je zase 1. díl ze série, takže se snad i dočkám. Jen doufám, že další díly budou stejně dobré jako tento. Super bylo, že spolu hodně mluvili a tak Alayna od Hudsona neutíkala a pak zcela nesmyslně půl knihy trpěla. Jediné, co mě štvalo, bylo neustále "och, uch, ach". A také některé obraty, které překladatelka použila tahaly za oči až tak, že jsem skřípala zubama. Ale celkově jsem spokojená a vyhlížím pokračování.

6 02.05.2016

Na další díl jsem se těšila a zároveň se děsila, co autorka s postavami vymyslí. Přišlo mi, jak kdyby to byly a zároveň nebyly postavy z prvního dílu. Chybělo mi tam to špičkování, humor, utahování. Oproti prvnímu dílu mě Tessa vytáčela ještě víc a to jsem si myslela, že už to víc nejde. U Hardina mě mrzelo, že se stal takovým ufňukaným "bad boy".
Příběh se mi hodně líbil přesně do strany 404, pak to pro mě bylo utrpení číst, jak si ubližují úplně zbytečně. I ten rozkol byl zbytečný, taková nebetyčná blbost. To, jak si nedokázali nic vyříkat (i když na tom Tessa na začátku knihy trvala, že je to důležité, aby k sobě byli upřímní, s čímž naprosto souhlasím), neustále jeden nebo druhý utíkali a řešili veškeré věci jako dva puberťáci a ne skoro dospělí lidé. Jak už jsem psala, Tessa mě fakt neskutečně vytáčela, něco po Hardinovi chtěla, ale sama se tak nechovala. Upřímnost, jo, on musí všechno vybalit, ale ona ne? Wtf?
A závěr, ten mě fakt dostal. Na to, kolik měla kniha stran skončila prostě v půlce příběhu. Autorka to teda umí, člověka protáhnout emocionální smrští a napnout ho a pak utnout. Jsem zvědavá na další díl, doufám, že to také bude taková jízda, ale že Hardin a hlavně Tessa budou rozumnější. A jak tu už někdo psal, jdu vyhrabat slovník a začnu to číst v angličtině, tak dlouho čekat, jak to dopadne, se mi nechce.

6 28.03.2016

Zhltnuto za necelé dva dny. Přesně takovouto knížku jsem potřebovala, nějakou, od které se nebudu moct odtrhnout, dokud ji nedočtu. Sice mě pak mrzí, že jsem už na konci a chtěla bych ještě kapitolu, ještě kousek, ale prostě přestat číst je nad mé síly.
Noah byl naprosto skvělý, ta jeho láska a oddanost bratrům mě dostala. Echo a její svět, obdivuji ji, že v tom zvládla chodit. Ale asi jí nic jiného nezbylo. Ale občas se chovala jak trubka, přestože se oba milovali a mohli to řešit spolu, tak ho od sebe odstčila. Jako proč? Pořád si říkala, jak nikoho nemá, přitom měla, kdyby nebyla tak sebestředná (v tomto). Ještě že ten rozchod netrval dlouho, tedy lépe řečeno, ještě že se autorka nevyžívala v sálodlouhých popisech, jak spolu nemůžou být a trápí se navzájem. Přesto tento kousek se mi nechtělo číst, i když jsem byla napnutá, jak to dopadne.
Škoda jen, že tam nebylo víc popichování, hlášek a vtipných scén, myslím, že prostor na to byl i v takto pochmurně laděném příběhu.
Také jsem nepochopila, proč pořád řešila, co si kdo myslí a nemyslí, když nechtěla být toho součástí. Tohle bylo takové zvláštní.
A na závěr ještě mě fakt překvapil konec, čekala jsem nějakou úžasnou maminku, ale tohle ne. Jsem ráda, že Echo otevřela oči a začala myslet hlavou sama za sebe :-)
Jen škoda, že tam ještě nebyla jedna kapitola...

6 09.10.2014

Konečně jsem ji dočetla. A byla dobrá. Jen to chce klid a čas číst. Zpracování knížky se mi líbilo, stručně napsané, jednoduše podané. Odnáším si mnoho poznatků, které v kombinaci s dalšími knihami tvoří základ, ke kterému se budu vracet a který budu využívat. Ale jako u všech knih, chce to o tématu přemýšlet a vybrat si to, co nám dává smysl.

5 10.05.2023

Krásná knížka s úžasným poselstvím. Jednoduše, ale tak jemně napsáno. A ty ilustrace. Tahle knížka se moc povedla.

5 02.04.2023

Líbilo. Pobavilo. Některé situace jak kdyby autorka opsala od nás. :) Příjemná oddychovka.

5 18.06.2022

Ze začátku jsem měla smíšené pocity, celkem dost mi vadil nespisovný způsob řeči. Ale nakonec jsem si zvykla a knížku si užila.
Na knížce se mi naopak líbilo, že autor čtenářům dává jednoduché a rychle proveditelné rady, odrazuje je od pátrání po příčinách, ale naopak povzbuzuje, aby zůstali v knidu a poskytli pomoc. A to vše doplněno zajímavými rozhovory a příhodami z reálu.
A co pro mě byla nová informace, že kurz první pomoci by si měl člověk zopakovat co 3, 4 měsíce.

5 02.07.2021

Vrhla jsem se na ni s chutí po skvělé předchozí knížce. A přišla lehce studená sprcha. Nebyla špatná, docela jsem se i zasmála, ale něco jí chybělo. A občas jsem se u některých příhod tak nějak nechytala. Přečtení nelituji, ale znova číst nebudu.
Úplně souhlasím s komentářem Ondras666.

5 08.03.2021