Mudry komentáře u knih
Asi nikdo, kdo válku nezažil, nemůže říct, že tohle by se jemu stát nemohlo. Silný příběh.
Nestydím se říct, že ani po přečtení téhle skvěle napsané knihy nemám jasno v tom kdo s kým, proti komu a hlavně proč válčí... Nicméně osud minimálně jedné z hrdinek by asi ani v míru nebyl o moc příznivější. Děsily mě letopočty...současnost příběhu...
Nechci říct, že se mi kniha nelíbila, to bych lhala, ale ....... S první cca třetinou jsem musela trochu bojovat a když mě příběh konečně pohltil, přišel konec ("nekonec"), který podle mého po přečtení tolika stran musel zklamat snad každého.
Nečekala jsem tak konkrétní popisy téměř všech postav ( mimochodem jen zřídka lichotivé ), trochu jsem se ztrácela ve jménech a místy i v ději příběhu. I když si Marie mé sympatie zrovna nezískala, můj respekt jí patří. Jistě to byla silná žena a možná právě proto, že ke všemu přistupovala s výraznou dávkou drzosti a cynismu, byla schopna přežít.
Nedávno jsem přečetla Müllerovo Sonderbehandlung neboli Zvláštní zacházení. Müller a Venezia se ocitli na stejném místě a ve stejnou dobu a to včetně pochodu smrti po evakuaci Osvětimi. Vyprávění Müllera je obsáhlejší a konkrétnější, rozhodně to ale nijak neovlivnilo můj dojem z výpovědi Shloma Venezia. Ačkoli jsem nikdy nepochybovala o pravdivosti zvěrstev, jež se tam děly, dvojí potvrzení faktu, že je to vážně pravda pravdoucí až do těch nejhrůznějších detailů, mě vážně dostalo.
Ač smyšlený, tak fascinující příběh odehrávající se v tehdy skutečném světě za účasti skutečných osob té doby. Tentokrát netradičně z pohledu těch "zlých" s myšlenkou, že ani v nacistickém režimu nebyl Němec jako Němec. Za mě rozhodně plný počet.
Kniha na obálce slibuje " náležitě stupňované napětí ". Určité napětí jsem ale pocítila až někde v polovině knihy. Spíš než detektivní příběh samotný mě jako už po několikáté zasáhl popis stalinistického života jako takového. A ano souhlasím, že Lev Děmidov rozhodně vede.
Už dávno nepatřím mezi děti a mládež a ani dívčí romány zrovna nejsou mým šálkem kávy. První dva díly mi půjčila kamarádka na dovolené a já prostě nemohla jinak, než si pořídit další díly a na vydání posledních i netrpělivě čekat ..... musela jsem nutně vědět , kdo je A. A o to přece šlo donutit čtenáře ke koupi dalších dílů a v mém případě i koupi dalších počinů autorky. Hodnotím tedy nejvýš ...
Musím ale poznamenat, že ze seriálu jsem neviděla ani jeden díl .
Jackie Collins jsem začala číst hned po té, co jsem si připadala na Stanislava Rudolfa "moc velká". Pohltilo mě to a přečetla jsem téměř všechna díla autorky a všechna se mi tehdy líbila, ale protože k Šanci jsem se několikrát vrátila i v dospělosti a nikdy jsem nebyla zklamaná, Šance má mých pět hvězdiček a ostatní ve srovnání s ní jen čtyři.
Moje první kniha na téma 2.sv.válka z pohledu " druhé strany ". Tenhle příběh z hlavy jen tak nevyženu. Cítila jsem se podobně jako po zhlédnutí Habermannova mlýna....
Dala jsem ji za odpoledne.
Přečetla jsem nemálo skutečných příběhů z období 2.sv.války, nemám tedy důvod nevěřit, že se tahle zvěrstva a úchylnosti neděly, i když možná ne v životě jednoho člověka a na jednom místě světa. Ale to už je tu zmíněno mnohokrát, že se nejedná o autobiografii jako takovou. Nicméně Kosinski v té době žil a většina lidí, které za svůj život potkal taky. Přijde mi tedy nepravděpodobné, že si to celé " vycucal z prstu ", at´už na tom byl psychicky jakkoli .Naopak si myslím, že konkrétně toto jeho dílo je odrazem toho, jak válečné období vnímal on a je jedno, jestli z vlastní zkušenosti nebo z vyprávění jiných...
Jistě to není knížka pro každého, ale pro toho, koho baví čtení s touto tématikou.....mezi ně patřím i já a proto dávám pět.
Ačkoli mé známé, kamarádky i přítelkyně byly knihou zcela okouzleny, já jsem ji ani nedočetla....
Další skvělá kniha na téma Osvětim... Možná ne tak šokující jako Müllerovo " zvláštní zacházení " (Sonderbehandlung neboli Zvláštní zacházení) ani tak strhující jako Vrbův " útěk z Osvětimi " ( Utekl jsem z Osvětimi ), ale rozhodně ne horší.
Drsné, surové, místy vulgární, podané netradičním stylem a možná právě proto, že je to tak trochu "jiné" , jsem byla moc spokojená a knížku přečetla v podstatě za den.