Mudry
komentáře u knih

Jeden z méně napínavých dílů, ale jako vždy jsem přečetla jedním dechem. Opravdu začínám upřímně smutnit, už jen tři díly a mám celou sérii přečtenou .


Jedním slovem chaos. Psané stylem TV komentáře pro nevidomé. Jedna část pak v ich-formě, což by podle mého autorům svědčilo víc. Původní dějová linka záhy zmizela kdesi na pozadí příběhu a já měla pocit, že už čtu jinou knihu. Zřejmě i díky zbytečným popisům , zmateným dialogům a odbíhání k detailům, které měly pro děj pramalý význam. Neseděly mi ani jakoby uměle vložené milostné scény a velice nepravděpodobné postupy policie. O detektivovi, jenž má být ústřední postavou série, jsme se toho také mnoho nedověděli. Dvě hvězdičky dávám za původní myšlenku , která by mohla být námětem na klidně i dva slušné detektivní příběhy.


Když mi bylo patnáct, zdobily jeho plakáty zdi mého pokoje. Jen kvůli němu jsem koukala na tenis a koukám dodnes. Po přečtení knihy a s odstupem třiceti let mám chut´pověsit si zase plakát do ložnice , ale manžel mi to asi nedovolí :-) . Neuvěřitelně čtivé a myslím, že i pro ty co ho zrovna "nežrali".


Bála jsem se, že to bude další z těch knih, jejichž autoři podlehli trendu posledních let napsat cokoli na téma koncentračních táborů ( z úcty k tématu nebudu uvádět, které kousky mám na mysli). Pravda je, že než jsem se začetla a celkově se zorientovala, pár stránek už bylo za mnou. Ve výsledku se ale mé obavy nenaplnily a překvapuje mě celkově nízké hodnocení. Tato kniha si rozhodně zaslouží víc.


Opět perfektní !!! Co se tématu týká ..... to je hnus, velebnosti .


Zase jeden kousek co by si zasloužil šestou hvězdičku. Nicméně byl to masakr, ještěže to trochu vyvážil Robin :-) .


Po románu 1984 jsem se domnívala, že to Orwell jen trefil . Farmu zvířat jsem četla bezprostředně po knize o KLDR a jsem si téměř jistá, že tu skleněnou kouli prostě mít musel.


Kdybych mohla, dala bych hvězdiček šest . Žádná "Dánovka " mě ještě nezklamala, ale tahle byla jedna z těch povedenějších.


Pustila jsem se do toho jen díky čtenářské výzvě . Říkala jsem si, že to snad nějak přelouskám, ale ..... Ani jsem ji nestačila zařadit do kolonky " právě čtené " a už se nemůžu dočkat, až vyjde druhý díl. Za mě fakt bomba !


Můj 25.kus od Dominika Dána. Začínám malinko panikařit. Série se blíží ke konci pomalu, ale jistě a co pak jako budu číst :-) ?


Obálka knihy přesně vystihuje její obsah a moje pocity po přečtení.


A zase bez ztráty hvězdičky. Dva případy zapadající do sebe jako puzzlíky.


Tentokrát jsem se nějak nemohla začíst. Po pár stánkách jsem zas byla chycená a nedalo se přestat. Pořád čekám, kdy mě některý díl opravdu zklame ( ne, že bych si to přála), ale zatím to na méně hvězdiček nevypadá.


Vlastně už ani nevím co psát. Opakovala bych se nebo papouškovala ostatní komentáře. Dominik Dán mě prostě baví.


Mám ráda knihy na toto téma a to ze všech úhlů pohledu, ale mezi ty lepší jsem si Prozření nezařadila. Možná je to tím, že Marianna si mé sympatie zrovna nezískala, možná styl psaní, nevím... Níže v komentářích se někdo zmínil o programu " lebensborn" , já jsem ale na toto téma v knize nenarazila.


Čtivé , vtipné, napínavé jako vždy. Zoru jsem si hodila k zrzavému estébákovi do pomyslného šuplíčku s nápisem " boží mlýny " a doufám, že se o nich v dalších dílech ještě dočtu.


Tradičně ohromně čtivé ! Tempo bylo vysoké, než jsem se nadechla, byl konec. Ačkoli na Richarda nedám dopustit, po minulém díle jsem mu ty nervy v osobní rovině škodolibě přála.


Tentokrát detektivka téměř severská. Od první až po posední stránku jsem byla dějem opět zcela pohlcena. Že by Richard nemohl aspirovat na nejvěrnějšího manžela roku, mi už po sedmnácti přečtených dílech došlo , ale že je to až takový kanec ....? A vestibul plný plakátů - takovýho svinstva - to mě dostalo :-) .
