Mudry komentáře u knih
"Strhující poválečné drama" to za mne rozhodně nebylo. Soudě dle komentářů jsem byla připravená na zklamání , avšak nedostavilo se. Kdo se spokojí se čtivým poválečným románem, zklamaný být nemusí.
Zklamání se opět nekoná. Dominik Dán i nadále boduje. Tentokrát malinko oddychovější díl.
Stýskalo se mi a moc jsem se těšila. Měla jsem trochu obavy , zda má pamět´ bude dostačující , když jsme se tentokrát vraceli až do let předrevolučních, avšak zbytečné. Všechno mi zapadlo jak puzzlíky a i na 33. pokus jsem si to náramně užila. Jednu hvězdičku ubírám , abych byla spravedlivá k některým předešlým dílům, i když tato série má mých nejméně deset hvězdiček už dávno.
Bezpochyby silný příběh vyprávěný očima dítěte. Nemůžu se ale zbavit pocitu, že bych raději četla několikrát zmíněný otcův deník.
Musím se přiznat, že některými povídkami jsem se musela doslova "prokousat", jiné mě naopak absolutně pohltily.
Musím říct, že poslední díl byl trochu slabší. Bezpochyby nejbrutálnější . Nicméně nespokojená rozhodně nejsem.
První díl mě bavil, druhý ještě víc, tak jdu na třetí....
Ufff... Tak jen doufám, že pan Kotleta nemá doma tu skleněnou kouli.
Musím se přiznat, že mě zarazil amatérský styl psaní. Jak už někdo zmínil v komentářích, tak trochu průměrná slohová práce. Pravdou je, že jsem knihu přečetla za jeden večer, protože jsem prostě chtěla vědět, co se z toho vyklube a jak to dopadne, nicméně jsem si užila až a jen třetí část , bohužel....
Mrazivý příběh sám o sobě, optikou dnešní doby pak ještě mrazivější.
Televizní seriálové zpracování neurazilo, ale ani nenadchlo. Oproti tomu mě kniha velice mile překvapila . Souhlasím s ostatními, že by se to obešlo i bez astrologie, nicméně mě to nijak "nerušilo " .
Po prvních stránkách mi to trochu "zavánělo " červenou knihovnou a měla jsem obavy, že jsem tentokrát sáhla vedle. Mýlila jsem se. Je to neuvěřitelně čtivý příběh. Historicky samozřejmě nic nového ( snad jen pohled zase z jiného úhlu), nicméně optikou dnešní doby příběh snad ještě děsivější. Právě tohle vyprávění ukazuje, jak plíživě a nenápadně, aniž by si kdokoliv dokázal připustit jasnou odchylku od normálu , vše spěje k zvrácenému finále.
Opět přečteno jedním dechem. Jak už to ale bývá i u filmů , málokdy druhý díl přebije ten první.
Nesbo je za mě prostě sázka na jistotu . Baví mě jeho styl psaní a je mi asi jedno o čem a pro koho píše. Vždycky mě to baví.
Těžko hodnotit jako literární dílo. Jsou to drsná fakta podaná formou monologů . Neviditelné zlo. Těžké čtení.