Mudry komentáře u knih
Krátké, ale všeříkající mrazivé čtení o tom, jak lehce lze skočit z kaluže do bláta.
Ačkoli nejsem zrovna fanda komiksů, musím hodnotit nejvyšší možnou známkou. Pravda ale je, že to "velké balení" mi dalo trochu zabrat.
Musím přiznat , že jsem se nějak nemohla začíst. Vydržela jsem ale, a stálo to za to.
Na můj vkus až moc červené , místy málo uvěřitelné. Možná proto, že jsem na toto téma četla spoustu knih, nemohu než zařadit do průměru, i když přiznávám, že se to četlo moc dobře.
Mám trochu rozpačité pocity. Měla jsem dojem, že celý příběh postupně zrychloval a do cíle přímo doletěl. Kdyby se celá kniha nesla v tempu první poloviny , šest set stran by nestačilo a mně by to vzhledem k tak citlivému tématu asi vůbec nevadilo.
Nějak jsem si neuměla představit " odlehčené a humorné " čtení na téma obléhání Leningradu a ono fakt vyšlo. Dokonce i syrové popisy válečných zvěrstev se v tomto případě snášely tak nějak lépe.
Jako vždy perfektní !!! Ale ten konec ? Tohle se nedělá :-( .
Na straně 73 mě trochu zamrazilo .
Benito Mussolini se chopil pera a napsal: "Mému příteli Ottu Skorzenymu, který mi zachránil život. Budeme bojovat za stejnou věc: za sjednocenou, svobodnou Evropu."
Tohle se moc nepovedlo. Námět samotný s překvapivým rozuzlením by si zasloužil mnohem víc.
Myslela jsem si, notoricky známý příběh na šest set stran, co mi může dát ? Styl psaní mě absolutně nadchl, jako bych to žila s nimi se všemi. Můj původní názor na "hrdinství" bratří Mašínů to sice nijak nezměnilo, ve světle všech okolností možná spíše utvrdilo, ale počtení to bylo prostě bezkonkurenční !!!
Komu se líbil "Orel přistál ", přijde si na své . Pravdou ale je, že příběhy jsou si v mnohém velmi podobné.
Depka na odpoledne. Tentokrát mi ve stylu psaní paní Mornštajnové cosi chybělo a vlastně ani neumím konkrétně pojmenovat co. Téma bylo silné a těžké. S odstupem jednoho dne jsem zjistila, že nějak nemůžu rozdýchat hlavně Jakuba a Adama.
Perfektní díl ! Jen Ava a Luc už by mohli konečně ukázat barvu.
Bylo to dlouhé. Kdyby se ale celá kniha podobala své vlastní první polovině, klidně bych ji snesla možná ještě delší, protože to byla pecka , zvláště pak ve světle nedávných skutečných událostí. Příliš náboženství, politiky a hlavně nadpřirozena bylo příčinou mého zklamání v polovině druhé. I když musím přiznat , že i tam se našly úseky probouzející můj spící zájem , už to ale prostě nebylo ono. A konec ? Rychlý a tak nějak nedostatečný vzhledem k tomu, kolik stránek z mnoha bylo pro příběh samotný jen málo podstatných.
Je pravda, že než jsem se začetla, trochu to trvalo a jen proto ubírám jednu hvězdičku. Docela mě překvapuje poměrně nízké hodnocení.
Zvláštní... . Postrádala jsem napětí, chvílemi jsem se i nudila. Konec jen málo uvěřitelný.
V tomto případě asi není třeba komentáře.
Za téma a příběh palec nahoru. Nějak mi ale neseděl jednoduchý, téměř školní styl psaní. Měla jsem proto trochu problém se začíst. Musím ale přiznat,že když mě příběh samotný pohltil,rušit mě to přestalo.