mulderka komentáře u knih
Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly...
O.Neff to asi myslel dobře, ale... Docela by mě zajímalo, jestli byl jeho záměr -přitáhnout dnešní mládež ke klasice dobrodružné literatury- úspěšný. Podle počtu komentářů zde asi nijak zvlášť. Za milované originály bych tohle nikdy nevyměnila!!
Musím ale uznat, že Pět neděl je přece jen o nepatrný chloupek lepší než neuvěřitelně strašlivá předělávka 20 000 mil pod mořem.
Poklona úžasným obrázkům Zdeňka Buriana. Že někdy ilustroval verneovky, je pro mě novinka.
Fascinující exkurze do dějin druhu Homo sapiens a jeho soužití s nejrůznějšími mikroorganismy. Vtipně a srozumitelně napsané dílo, na jehož pochopení nemusíte být odborník-biolog.
Nejvíc mě zaujal a překvapil fakt, že lidé byli nejzdravější v době lovecko-sběračské. Čím víc se postupně usazovali, zakládali města a chovali zvířata, tím víc byli napadáni všemožnými chorobami a epidemiemi. Proč tomu tak bylo, ať si zájemce přečte sám, opravdu to stojí za to!
Působivý psycho-SF-horror, v němž nejděsivější nejsou lidožravé krysy, ale postupně čím dál víc šílenější mysl zakomplexovaného losera, který konečně objevil svou asi jedinou zvláštní schopnost a ...
Absurdní hrdina Ijon Tichý se na několika svých cestách zapletl do něčeho tak naprosto šíleného, že i Monty Pythoni by závistí zezelenali. Pokud se ale neuchechtáte k smrti nad všemi těmi slovními hříčkami a ujetými nápady, zjistíte, že vám poněkud padá čelist a smích tuhne na rtech. Nakonec, jakým právem se jako lidstvo pokládáme za vrchol všehomíra, pokud jsme vznikli tak, jak nám pan Lem servíruje hned v první kapitole...? A ta "úžasná" vize budoucnosti, kterou nám chystají futurologové na svém kongresu... to už snad radši...
Jediné, co už se v dnešní době nedá číst,a pochybuji, že se dalo i v době napsání, je povídka o planetě Dichtonii, které asi málokdo vůbec porozumí. Což je důvod, proč "pouhé" 4 hvězdy.
Kontrolní otázka: k čemu se na mezihvězdné lodi neporovnatelně vyspělejší mimozemské civilizace asi nacházel pohrabáč a lopatka od uhlí???
Dramatický úryvek, který jsme měli v čítance, myslím že pro 5. ročník ZŠ, byl jedním ze spouštěčů mé celoživotní lásky k SF a fantastice jako takové. Co tedy na knížce, která takto nasměrovala můj vkus a světonázor, kritizovat?? Ideologie byla prostě daná letopočtem vzniku /1950/, dějovosti, akčnosti i poučení /tehdejším/ mladým čtenářům je tak akorát...
Co mě ale zarazilo, když jsem tento poklad nedávno opět vytáhla z knihovničky, byla absolutní nedomyšlenost, jaký vliv by měly všechny ty monumentální projekty jako rozpuštění ledovců, navedení druhého atomového Slunce nad Antarktidu a podobná drobná vylepšení planety Země, na přírodu a celý planetární ekosystém. Tady zřejmě definitivně převládlo myšlení "poručíme větru,dešti a bez nějakých ohrožených druhů se klidně obejdeme". Ale to je jen můj postřeh z 21. století, na kvalitě knížky a mém subjektivním hodnocení se nic nemění.
Nemůžu za to, ale být Davidem Lynchem, asi bych z toho, že se na mě odvolává autor celkem průměrného thrilleru, moc radosti neměla. Nebo měla, z toho, že mé geniální atmosférické klasice výsledná záležitost nesahá ani po kotníky... Je to prostě něco úúúplně jiného než "vzorové" městečko Twin Peaks a konečné "zvrhnutí" někam do SF mě dost nepříjemně překvapilo. Prostě jsem čekala , namlsaná reklamním textem na obálce, něco víc, a toho se mi nedostalo. Seriál je možná lepší, ale ten jsem zatím neviděla.
Hodnocení: 3 a čtvrtka hvězdy max, a přes to nejede vlak.
Svěží, vtipná a originální oddechovka, kterou si ráda přečtu i dnes :-)
Zbytečně překombinované a pořád dokolečka... dočetla jsem, ale žádné velké nadšení se u mě nekonalo. Tohle asi brzo zapomenu...
Stejně jako Freecaket nijak zvlášť nemusím ženské hrdinky, ale Myfanwy... to je jiné kafe. Nehroutí se, nefňuká a svoje případné erotické přitažlivosti dovede udržet na uzdě. Možná proto, že je výtvorem autora-muže...? Bez urážky a podceňování spisovatelek, ale málokterá tohle dokáže a obejde se bez přesládlé "romantiky", která v akční SF a fantasy prostě nemá co dělat.
Ač jsem knižku otvírala s váháním a lehkou nedůvěrou, za pár stránek už jsem se málem nedovedla odtrhnout. Napětí do poslední chvíle, detailně promyšlená zápletka a v neposlední řadě je velkým plusem také velice realistický pohled na dějiny a metody organizace Checquy, která od začátku pochopila, že proti ohni je nutno bojovat ohněm. A kdo by řekl, že Anglii můžou nadpřirozeně ohrožovat i takoví tvorové jako /.../ nebo /.../, ale o co jde, to už nechť si zájemce přečte sám, přece ho nepřipravím o překvapení :-)
Jako detektivka se to vážně číst nedá... Jako temně atmosférický milostný příběh - to už je něco jiného. Osobně o operu moc nestojím, takže mě četné popisné pasáže jen zdržovaly od děje, nakonec jsem se přece prokousala do poslední třetiny díla a zde nastal zlom! Zničeho nic se napětím nedalo dýchat a děj se vytočil do nečekaných obrátek!
Motiv Krásky a Zvířete patří k archetypům znějícím v kolektivním nevědomí lidstva, a proto máme příběh nešťastného Fantoma i po /kolika vlastně?/ letech stále tak rádi...
Hodnocení za nápad, atmosféru, psychologii postavy Erika a speciálně za scénu se strženou maskou: 5 hvězd
Literární zpracování, čtivost a dějovost: tak asi dvě a půl...
Jak já jsem tuhle knížku milovala - už jenom ty strašlivé chobotnice na obálce mé otrhané salátové Karavany, které přezdívám "poklad v mém šuplíku" :-) Inženýr Korides je velký sympaťák a všechna ostatní "naivní klišé" prostě patří k dobrodružné literatuře v té době vydávané. Vůbec mi to nevadí, všechno je nutné posuzovat v souvislostech. Myslím, že si teď dojdu do šuplíku... :-)
Dobrodružná SF klasika, která baví i po 100 letech od napsání - a kam se hrabou všechny filmové a seriálové zpotvořené verze!!
Na francouzskou detektivku dost drsné a napínavé čtení. Jen škoda, že postavě komisaře Niémanse chybí propracovanější "background" - např. vůbec jsem nepochopila, proč má fobii ze psů... Ve filmu mi vůbec přišel víc "živější", v knížce tak trochu šustí papírem. Možná taky proto se s ním autor v závěru vypořádal :-( Celé je to mírně překombinované a některé detaily zápletky dost přitažené za vlasy, takže dávám 80-85%, na rozdíl od mnoha komentujících níže mně se víc líbil film.
Ach jo, já debil, že jsem tuhle knížku kdysi dávno dala pryč... teď by se hodila. Třeba by místo Plants vs.Zombies začalo moje dítka zajímat, proč o sobě máma prohlašuje:
"Jsem kočka, která chodí sama."
Jako malá jsem si ji nosila z knihovny hodně pravidelně- taky bylo co číst a na co se dívat! Tak nádherné ilustrace a grafickou úpravu už dnes tak často nevidíme...
Vtipným a vynalézavým jazykem zpodobněná a - bohužel v duchu tehdejší ideologie shozená a zesměšněná strašidla všeho druhu... po X letech jsem si dala tu práci a propátrala antikvariáty. Děti mi ten skvost neustále rvou z ruky :-)
Z absolutního hodnocení odebírám 5% za snad už i z tehdejšího pohledu trapnou protináboženskou propagandu. A to jsem nevěřící!
Jsem tak šťastná, že tuhle knížku mám :-)) zub času sice místy lehce zahlodal, ale jádro pořád zůstává použitelné. Díky, pane profesore, za výjimečné téma - hodně jsem se poučila a dověděla nového. Například, dát si do souvislosti katatonního schizofrenika jako předobraz motivu zkamenění v pohádkách by mě v životě nenapadlo...
Jako základna pro další studium je tato knížka taky výborná, člověk pak do toho Freuda a Junga nevleze úplně nepřipraven...
Dovolím si citovat jeden z komentářů níže:
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Selinute:
Na této knížce jsem doslova vyrůstala. Měla jsem ji moc ráda a společně s cérečkama jsem prožívala všechna jejich dobrodružství. Proč? Měla jsem k nim blízko. Skoro coby kamenem dohodil.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nemám, co bych dodala :-)
Platí pro všechny díly a díla A.Kutinové.
Ať pravda nebo fikce /a já si myslím, že z podstatné části pravda/ - poselství rozhodně nelze ignorovat. Kdo má oči k vidění a mozek k myšlení - stopa přinejmenším na dně podvědomí zůstane a zahlodá...
Trochu mi to připomnělo nádherný film beze slov - Koyaanisquatsi.
Větši drsňárnu jsem z české literatury asi nečetla. Už je to dávno, co jsem měla tuhle knížku v ruce, ale dobře si pamatuju tu směsici hrůzy, hnusu a slz, které mi tekly po tvářích. Filmové zpracování sice fajn, ale předloze nesahá emocionálně ani po kotníky. Jdu do knihovny, abych si tu citovou smršť mohla zopakovat...
Jako literatura faktu a dokument - výborné. Jako beletrie se to číst moc nedá, na to jsou postavy příliš nepropracované, neživotné a slouží jen jako "výkonné odhalovačky" a prohrabávačky archívů. Škoda, určitě by se z pozoruhodného tématu dalo vytěžit strhující drama... Takhle to skoro neexistující propojení děje a faktů pořádně drhne. Možná měly vzniknout knížky dvě, anebo z úplných znění estébáckých dokumentů sestavit jen dodatek na závěr...