Mulier komentáře u knih
Kalvárie, kolasis, martýrium. Jedním slovem utrpení.
Coby naprostý ignorant historie (dobře - nejen historie) nemůžu objektivně posoudit, nakolik je kniha přínosná pro její milovníky. Z pozice neznalce ji ale rozhodně nedoporučuju podobně založeným jedincům - pokud čekáte poučení o tom nejpodstatnějším, co se mohlo ve středověké Evropě dít (poměrně krátký rozsah knihy by tomu nasvědčoval), tady je nenajdete. Jedno jméno za druhým bez uvedení do kontextu, citace středověkých děl s mizerným překladem ("pane papeži"? what?) a děsivé množství chyb (pochybuju, že kniha prošla před tiskem jazykovou kontrolou). Tohle už nikdy víc...
Edit: Soudě podle zdejšího hodnocení ostatních čtenářů jsem opravdu ignorant.
Přestože jsem si moc přála, aby se mi román líbil bez výhrad, z původního plného hodnocení musím jeden bod ubrat. A to jen kvůli přeslazenému závěru. Vylíčení atmosféry každého z popisovaných období působí věrohodně a čtenářovo vědomí blížící se války v kontrastu s bezstarostností poklidného života nic netušících hrdinů je skličující. Představa vily uchvacuje (v mém případě oživená nedávnou návštěvou), postavy nejsou černobílé a jejich více či méně náhodné setkávání a proplétaní osudů mi (až na vytýkaný závěr) nepřišlo tak nereálné jako některým jiným čtenářům. Náhody se přece dějí, co by ne. Ale posledních pár stran mělo zůstat v autorově šuplíku. V příběhu o vile s tak pohnutým osudem je závěr plný radostného setkání trochu násilný a k požadované katarzi by možná mnohem lépe posloužilo trochu více tragična, které k této stavbě (potažmo k celému jejímu historickému pozadí) zkrátka patří. No nic. Jdu si změnit nick na cynik.
Překlad někdy dokáže docela dobré čtení změnit na směšný blábol (a naopak). To je podle mě případ i téhle série. Vysoké hodnocení tak uděluji anglickému originálu, český překlad odpustí, ale za víc než dvě hvězdy nestojí.
Tohle už dnes zkrátka neprojde... Alespoň ne v ateistickém Česku. Autorka očividně psala pro vdané věřící Američanky z poloviny minulého století (ale klidně i předminulého). Hlavní myšlenka, hledat v muži to lepší a dát mu možnost být galantním mužem, je vlastně fajn a asi by tato rada mohla fungovat napříč generacemi a národy. Mno... Zkrátka humorné čtení téměř z žánru fantasy. Anděla Lidská.
Důvěrně známé téma (jako by autorka čerpala z "análů" mojí rodiny) zpracované nevtíravě, bez citového vydírání. Tohle se prostě občas stává. Nebo spíš často, vzhledem k rozvodovým statistikám. Aneb černý humor musí být, i kdyby na Trefu a Bác nebylo...
Ano. Kvásek byl z celé knihy asi to nejlepší...
Za uspěchaný závěr a za-vlasy-přitaženou myšlenku o převzetí světovlády pomocí politických blogů hvězdu dolů, jinak příjemné, svižné, odpočinkové čtení.
Oč by byl život snazší a příjemnější, kdyby se dařilo dodržovat vše z uvedených rad a doporučení...
Užitečná příručka osvětlující veškeré náležitosti liturgie - předměty, obřady, bohoslužebné úkony atd. Nechybí ani krátký přehled sakrální architektury a církevních svátků.
Bible každého latináře - systematická, přehledná a díky některým ukázkám i poměrně zábavná. "Romani, nolite ire domum."
Ne - satiru tohoto typu opravdu ne. Ve srovnání s laskavým humorem Horatia jde o pouhou kritiku všeho a všech bez špetky nadsázky. Malé nepatrné plus je za soucit s nižšími společenskými vrstvami, přestože sám Iuvenalis byl podle dostupných údajů situován poměrně slušně. Protiženská (6.) a "protišampónková" (2.) satira ale pobavila...