natalie2171 komentáře u knih

Tak jako my opouštíme příběhy, ony neopouštějí nás. A ty velké příběhy zůstanou někde hluboko v nás. Jenže nikdy nevíme, jak hluboko.

Ale i přes to u tohoto příběhu vím přesně, jak hluboko mám sáhnout, abych se k němu vrátila. Protože vím, že to neudělám jen jednou.

3 21.05.2016

Dílu možná sházela ta společnost jeho kamarádů, ale zase dostala více procítěnosti a ironie. Nesčetněkrát se mi na tváři objevil úsměv a přistihla jsem se, že se směji nad trochu přeměněnou písničkou: Starý vousáč Halt.

2 21.05.2016

Slz netřeba, ale i přesto máte pocit, že to něco velkého uvnitř vás zanechalo. Copak to se mnou tahle navenek nevinná knížka udělala?

6 21.05.2016

Nápad a anotace knihy zněly opravdu lákavě. Tak, kdy jsem se se na tuhle knížku opravdu těšila. Snad by se mi i líbila, kdyby děj nebyl tak zmatený. Tak příšerně přeházený. V jednu chvíli se Heather přenesla přes svůj strach ze zvířat, v druhou chvíli nevěděla, co vlastně chce a v další chvíli už zase kosila všechny překážky ve hře. Ani jedna z postav mi nepřišla sympatická. Možná až na nadějného Bishopa, kterého mi ale autorka trochu znepříjemnila. Jeho odhalení ani tak nebylo žasnoucí, spíš jsem si oddechla s kamennou tváří.

I samotná Panika jakožto hra se mi nelíbila. Všechno bylo tak příliš uspěchané, ale i přesto jsem se nudila. Autorčin styl psaní nebyl zase až tak hrozný.

Přišlo mi, že knížka nemá nějaký pořádný úvod. A na druhou stranu měl přiliš pozitivní happyend.

Jakmile jsem byla ani ne před polovinou, ani za boha jsem nevěděla, o čem bude ještě následujících 150 stránek.

Co mohu hodnotit pozitivně je to, že knížka je jen jednodílová a nebudeme muset číst trojdílné trápení a číst slova, která už ze sebe chtěla auroka dostat řadu let.

1 18.05.2016

Začátek byl pro mě trochu matoucí. A to spíše z té strany, jak rychle nám učni vyrostli.

Výkupné za Eraka je knížka, která se tak lehce četla. Děj je napínavý, menší zvrat s Willem a Cukem byla vítána. Jak těžce jsem nemohla přestat myslet na Willa, kterému bylo na počátku dobrodružství patnáct let. Evanlyn mě příjemně překvapila svým chováním, které se dalo srovnat jen s chováním diplomatické princezny. Oh, vlastně... Horác nás nepřekvapoval svými rozhodnutími, která byla obvykle přímo na místě. A Halt. Ten postarší tajemný pán nám nikdy nepřekvapí.

Jedno musím přiznat. Při napínavém rozruchu v závěru děje jsem byla smířená s tím, že Will se stává pravým hraničářem.

1 17.05.2016

Ačkoliv neochotně musím usoudit, že se čtvrým dílem v sérii děti, které se stávaly učněmi, už dětmi vůbec nejsou.

Přiznávám, že se mi příběh dostává velmi hluboko do duše. A bude se mi příčit proti srsti se s ním rozloučit.

1 15.05.2016

Autor nám porcuje příběh bez žádných servítek. Moje cesta příběhem Willa, Halta a jeho věrných přátel, stále pokračuje. Další spanilá jízda, kterou jsem si užívala. Skoro jakobych někde v dáli slyšela napínání tětivy luku.

1 15.05.2016

Bojím se knihu příliš přechválit. A to z jednoho prostého důvodu. Bojím se, že následující díly budou nějakým zázrakem ještě úžasnější a dechberoucí, že mi nezbudou slova.

15.05.2016

A i já jsem upadla do toho transu, ve kterém jsem byla obklopena jak nespoutaným žárem, tak chladným větrem, který pročistil mou mysl a donutil mě se chvíli třást.

Celý příběh ústil do neustálého crescenda a já jen mohu žasnout nad tím, jak autorka z napínového děje udělá ještě napínavější závěr. Tyhle knihy mají to, co by měla každá kniha mít. Rozdílné přechody mezi úvodem, jádrem a závěrem děje.

Tak jak jsem zpočátku měla v obliblě Chaola, nyní mám větší sympatie k Jeřábovi. Tak jak se autorka vybila v druhém díle na romantičnosti, tady jsme jí cítili jen opravdu jako lehký vánek. Ale i přesto jsem věřila v nemožné.

Tento díl byl procházkou nikoli růžovým sadem ale samotným ohněm. Příběh dosáhl ještě větších rozměrů. Představuji si ho jako stále se rozvíjející strom jehož větve dosahují velmi vysoko a nevím, zda se někdy znovu potkají.

4 12.05.2016

Nemůžu přestat myslet na to, že takovou legendární knížku mám už za sebou a pořád nesedím a nečtu ji s užaslým výrazem ve tváři a s rozklepanými lýtky. Protože tak nějak jsem se chovala. Už jen existence této knížky a pohled obálky byl něčím skvostným a já se téměř cítila jako nevítaný host, který do příběhu zasahuje pouze tím, že si přečítá tyhle dokonale popsané věci. Flanagan má talent k popisu téměř čehokoli. Jak mívám problém si představit věci, které jsou buď neúplně popsány nebo vůbec, tady bych jen kývala hlavou a rozpoutalo to v hlavě představivost na plné obrátky.
Krásný příběh o malém statečném chlapci, který se stane součástí něčeho opravdu velkého. A já to něco velkého opravdu cítím. Teď už jen najít peníze na další díly.

2 22.04.2016

Královna Tearlingu je první kniha ze série, ktrou si zajisté přečtu celou. Nad tím neváhám. Tohle dílo je plné intrik, lží, ale i statečných srdcí. Tyhle knihy s podobným námětem mám prostě ze všeho nejradši. Žádné milostné shledání, žádné dokonalé postavy. Ale postavy, které jsou postaveny i na tom, k čemuž by se ostatní autorky neskláněly. Jejich postavy prostě musí být ať už hluboce zamilované, nebo příliš hloupé, nebo příliš s inteligentními monology. Každá jednotlivá postava v této knížce měla sice jen nepatrnou, ale přesto samotnou dějovou linkou, která byla možná propletena s těmi ostatními. A to se mi líbilo. Záhady, které mezi sebou proplouvaly, ukazovaly nám jen střípky a nechaly nás jen doufat.

Jediné, co mě po dobu čtení dokázalo vytočit, byly neustálé překlepy. Kniha ze strany přeladu trochu zaostává, některé věty mi dokonce nedávaly smysl. Budu jen doufat, že druhý díl bude na stejné úrovni poutavosti, klidně může být i lepší! Snad už jen doufat, že autorka nevyčerpala své nápady a nevložila svou veškerou pýchu do prvního dílu a ostatní dva budou snůžkou chrabrých keců.

Kdo si stejně jako já oblíbil postavu Kostěje? Ten chlap je prostě tak tajemně úžasný, že mi ani nevadilo, že se objevil jen na několikati stránkách.

3 14.04.2016

Kniha, která mě potěšila jak svým námětem, tak i skvěle propracovanou obálkou. Po přečtení pár stránek, které se najednou staly stovkami, jsem usoudila, že příběh je vcelku hezky promyšlený a dává mi větší smysl, než jsem si předtím myslela. Trochu smutně musím dodat, že knihu bych do fantasy moc neřadila. Bohužel, tento námět již je lidem předkládám delší dobu, ale otázkou je, kdo si toho všimne. A kdo si to uvědomí.

Kniha se pěkne, svižně četla, žádné zbytečné zdlouhavé scény. Akce nechybělo. Z hlavní hrdinky mám neutrální pocity. Nevím, jak ji soudit, spíš jsem neměla možnost to posoudit. Nijak zvlášť se neprojevovala, nedělala rozhodnutí, za která bych ji smetla z povrchu zemského, ale zase bych ji neobdivovala. Uvidíme, o čem budou následující dva díly. Snad se to nezvrhne do utíkání před zlem (o ničem) a hrstka dobrodruhů budu hledat útočiště, ve kterém se dozví konečně pravdu. Tohle už ne, prosím.

09.04.2016

Myslím si, že tato kniha by si zasloužila víc, než být písmem na papíře. Přála bych si, aby se tyto slova šířila po celém světě, obletěla ho. Přeji si, aby tento příběh zasáhl lidi tak, jako zasáhl mě. Příběh plný tolika úžasných věcí. Věty, kterými se mohl klidně otřást svět. Už jen sedět a číst tuto knihu bylo pro mne velikou poctou. A větší poctou bylo, že jsem se mohla do knihy ponořit o něco víc. A najít v ní to kouzlo, které jsem tak dlouho v nějaké knize hledala. Na konci jsem se cítila, jakoby poslední kousek zapadl do skládačky. Jsem spokojená.

Není to ani taková recenze. Spíš pocity, kterou ve mně kniha zanechala. A tyto pocit jsou velmi hluboké. Takové, které si nemohu nechat jen pro sebe.

10 08.04.2016

Kniha mě učarovala krásnou obálkou a zajímavým námětem, u kterého jsem neměla šajna, jak to autorka zrealizuje. Povedlo se jí to. A povedlo se jí do toho vložit i něco víc, za což jsem nesmírně ráda. Kniha byla němá jako sama Megan a vyjadřovalo z ní jakési kouzlo. Vždy jsem si myslela, že pokud nemluvíme, uvnitř se děje nespoutaná bitva. A tady jsem to přesně viděla. Megan se ve většině věcech chtěla zachovat tak, jak by se zachovat měla. Nebyla chladná.

Kniha byla takový pěkný příběh, který se jak dobře četl, tak se nad ním dalo trochu přemýšlet. Nebýt klišeovitého přístupu Jasmine jakožto dokonalé kamarádky, příběh by si možná i těch pět hvězdiček zasloužil.

Kniha nebyla obecně nudná. Námět byl velmi zajímavý, děj také. Ale pokud čekáte příběh pro náctileté, který vás možná pobaví a má poukazovat na teenegerský život, tak jste se spletli. Tento příběh je pro zamyšlení. Pokuzakuje na to, co se nedá jen jednoduše vyjádřit. Prostě jen nemůžete sedět a čekat, že vám to kniha řekne. Musíte si tu věc sami najít. A potom je otázka, zda jste tu věc schopni nalézt. Já ji našla.

4 02.04.2016

Začátek byl vcelku pozvolný, chvíli mi trvalo, než jsem se do knihy správně "zakousla". Hlavní hrdinka Liv je mi stále sympatická i přes ty nesmyslné potičky s Henrym, kterého u přes všechno vyjasnění pořád pozoruji s přimhouřenýma očima. Ale na konci knihy jsem si Liv a Henryho spolu vcelku oblíbila, což přiznávám docela těžko.

Ale ne tak jako Grayson. Grayson je kluk, kterého by chtěla snad každá dívka. Je milý, dokáže pro toho druhého dokázat nemožné a je tak roztomilý, že i krom Liv, která viděla Graysona bez trička, jsem slintala snad i já.

Moc, moc se těším na třetí díl, který snad nezklame, jako nezklamaly první dva díly. A doufám, že mi alespoň trochu spadne brada. Protože se tak ještě bohužel nestalo. Ale co, třeba autorka velice příjemně překvapí, což je u ní známo. Tak snad už jen doufat.

1 01.04.2016

Jsem přesvědčena o tom, že se mi druhý díl líbil o mnohé více než ten první. Knihu jsem dočetla rychlostí blesku. Už jen to, že jsem ji na chvíli odložila mě dohánělo k šílenství.

Kniha měla konečně čtivý děj, kde se toho tolik dělo. Vůbec mi nevadilo, jak se spisovatelka rozohnila nad nějakými scénami. Ani mi neuvěříte, jaký pocit jsem měla tam na srdíčku, když jsem četla ty slova plná vášně a touhy. Nevím, kdy naposled jsem se tak roztékala jako med.

A konec! Bloody hell! Musím říct, že jsem to opravdu uhodla. Tušila jsem ty obě velké věci už tak od poloviny, kdy tomu narážel Chaol a taky mi to tak nějak vnutily myslet Caleaniny myšlenky. Ale i tak jsem ještě hodinu seděla a mezi normálním myšlením nad normálním světem se do mé hlavy vkrádaly myšlenky jako: Co se to v té knížce stalo? Vážně už nevyšel třetí díl v češtině?

Za mě prostě neocenitelný knižní zážitek. Po první knížce jsem si myslela, že sérii nezařadím mezi ty nejlepší. Ale.. Druhý díl tomu zase nasadil tu laťku. Uvidíme, co přinese další díl. Třeba se sem ještě série vyšplhá a já ji budu vystavovat bohům a děkovat jim, že tohle seslaly z nebes.

4 23.03.2016

Tohle je prostě úžasně čtivý romantický příběh s krásně vymyšleným dějem. Nejlepší kamarádi, kteří si sami sobě nepřiznají, že jsou do toho druhého zamilovaní... takových 40 let? Je to přímo úžasné, s úsměvem na tváři dočítat ty poslední stránky a myslet si, že PŘESNĚ takhle to mělo skončit. A nijak jinak. Rosie jsem is hned od začátku zamilovala, neměla jsem ráda jejich hádky s Alexem a Ruby byla moje další favoritka, která smyslem pro humor nešetří. Někdy je ho až příliš! Ale to je jedině dobře.

Bylo mi smutno, kolikrát si k sobě lásku mohli oba přiznat. Možná to oba dva tušili, ale nechtěli to dát najevo. Jak píše JanaDor: tolik promarněných šancí :-( Oba abyli příliš zahleděný do okolí a nemohli se věnovat sami sobě, natož si uvědomit, co sakra vlastně cítí. Tolik hledali lásku, kterou by si měli zasloužit, ale přitom nevěděli, že ta láska je přímo na dosah. Až bolestně romantické, opravdu.

Pokaždé se při koupi knížky bojím. A já se toho sakra musím zbavit! Tentokrát to byla forma dopisů, kterých jsem se tak trochu bála, ale jakmile jsem knihu otevřela, odložila jsem ji zase až na 200 stránce, kdy jsme musela vykonávat takové ty normální potřeby, abych vůbec přežila.. Tak sladce a rychle se to čte! Už si ani nelámu hlavu, jak rychle ty stránky mizí. Prostě je v tom nějaká tajná síla, nebo co.

2 06.03.2016

Tak jo, nerada to říkám, ale na další díl se v blízké budoucnosti nechystám.

Prvních pár stránek jsem četla opravdu z donucení. Všechno bylo jakési zamotané, nechápala jsem téměř každou druhou větu. Ty věty byly naplácané jedna za druhou, jakoby autorovi ujela ruka a on psal to, co ho napadlo. Chtělo by to větší pořádek a ne dvě stránky bez odstavců o myšlenkách hlavní hrdinky, která mi jaksi nebyla sympatická už od začátku.

Sotva jsem se doplazila na první stovku, musela jsem usoudit, že se zde pořád nic neděje a po pořádný děj budu muset sáhnout i na ty další díly! Naštěstí tím opravdu chabým světlem na konci tunelu byly závěřecné strany, při kterých se už konečně něco dělo, ale znovu to bylo ukončeno pro náruživé čtenáře, kteří si přečtou všechny díly této zoufalé trilogie.

Doufám, že už si tak špatně nevyberu při hledání v knihovně. Ale co to plácám, možná se to někomu líbilo nebo se to chystají číst a já jim tu pošlapávám plány :-). Chce tomu dojít na chuť. Ale já na ni nějak nedošla. Bohužel. Ani 500 stránek tomu nestačilo.

1 21.02.2016

Občas zašnu nad tím, jak autorka nešetří krve v příběhu. Nechci nic říkat, nejsem doktor nebo tak, ale po každém malém seknutí, aby se z rány fontánou řinula krev? Nu... nic neříkám, je to přece jen fantasy, že ano? :-)

Já nevím, jestli mám Clary ráda. Jo jasně, mám. Nebo vlastně nemám. Ale Jace miluju. Miluju lidi z humorem, a nejsou takoví kakabusy i při trochu tísnějších scénách.

Dalších 400 stránek, které jsem ani nestihla podržet, jak mi před očima utekly. Člověk by neřekl, že kniha, která je plná spíše jen diaogů dokáže naplnit tolik stran. Přišlo mi, že celkově se toho moc nedělo. Prvních 300 stran takové polehoučku: "Život lovců stínů" a posledních sto stran nadežene to, v čem z počátku zaostávalo.

3 21.02.2016

Ach, jak já jsem byla zoufalá, že se knížce pořád nemůžu dostat.
Recenze mojí kamarádky, která knihu četla: Nepochopila jsem to. Poprvé se mi víc líbil film.

Tak jsem se bála. Já debil. Když jsem s trhanými pohyby po knížce sáhla, už jsem ji z rukou nedostala.
Líbí se mi, jak autorka udržuje děj hlavně v dialozích, ale i její popis krajiny je opravdu umělecký. Hned se mi zalíbil děj, který byl až ke kořenům zapeklitě zamotaný a mám takový pocit, že má všechno vymyšlené až do posledního dílu. Alouha na druhý díl!
Z filmu mám neutrální pocity. Lily je opravdu úžasná, Jamie se mi nelíbí. Holky, já to prostě nechápu a vy taky ne, ale prostě - to - nechápu. A nevím proč.

Uvidíme, jak se vyvine seriálové zpracování Shadowhunters, v němž udělali Clary uplakanou Barbie dívenkou, která se svými "duchaplnými" řečmi žene za každou prkotinou a snaží se zachránit svět. Ale Jace je úžasnej. :3 Chtělo by to víc jeho vtípků a možná se na to dá koukat.
"Aleku, co se děje? Dal jsi snad zase moji koženou bundu do pračky?"