natynka21 komentáře u knih
Kytici jsem četla poprvé na základce, kdy jsem tomu neměla vztah, byla jsem z toho vykulená a bála jsem se. Podruhé jsem ji četla na gymplu k maturitě a to bylo o poznání jiné čtení. Musím říct, že Kytici mám mnohem radši než Máj.
Opět jsem se skvěle bavila. Sérii jsem si zamilovala, proto doufám, že to přeci jenom nebyla poslední tečka :)
I přes to, že jsem byla zvědavá, jak se příběh vyvine a jak dopadne, do knížky jsem se zejména v první polovině nemohla vůbec začíst, neseděl mi moc autorův styl, ale nedokážu dobře pojmenovat, co konkrétně.
Věřím, že to, co je v knížce popisováno se skutečně dělo a že život v té době byl prakticky všechno, jen ne lehký, ale nejspíš jsem postrádala nějakého hrdinu, nějakou blíže propracovanou postavu, která by to třeba vyprávěla ze svého pohledu. Právě odstup, který si autor držel a jeho nestrannost a nezaujatost, jako kdyby pozorování zpovzdálí, bylo asi to, co mi brání dát plný počet hvězd a přidat knihu do doporučených.
Každopádně jsem zvědavá na pokračování.
Je mi Anne moc líto, byla tak plná naděje, když popisovala postup spojeneckých vojsk. Pro jejího tatínka to muselo být strašné, vrátit se jako jediný a pak ještě procházet její deník a vydat ho. Udělal dobrou věc, věděl, že si to Anne takto přála, ale pro něj to muselo být neuvěřitelně těžké, jednak z pohledu, že přišel o celou rodinu, tak i ohledně toho, o čem všem Anne v deníku píše o sobě, o Petrovi, ale hlavně o vztahu s matkou. Jsem moc ráda, že jsem si její deník přečetla, je to podle mě jedna z knih, kterou by si měl přečíst každý.
Skvělá, struhující, napínavá kniha, četla jsem od Sharon Bolton všechny, ale tahle je nejlepší.
Smutný příběh lásky s neuvěřitelným kulturním a historickým přesahem.
Kniha se mi líbila, je psaná velmi poutavě, oceňuji, jak popisy prostředí, tak královniných pocitů. Musím říct, že mně kniha nepřišla zbytečně dlouhá, jak uvádějí někteří, když vezmeme v potaz vleklost soudního sporu - Velké věci, odpovídá rozsahem stránkám v knize. Jsem zvědavá, jak budou koncipovány další díly série a těším se, až si je přečtu.
Jedna z mých oblíbených knih, kterou jsem si ještě navíc vytáhla u maturity :)
Vždycky jsem měla paní Věru Čáslavskou v obrovské úctě a považovala ji nejen za sportovní legendu, ale i za velmi lidskou osobnost. Přesto mne tato kniha velice zasáhla, číst o jejím těžkém životním údělu nebylo vůbec snadné. I přes všechny životní rány na svět nezanevřela a do poslední chvíle by se rozdala pro druhé. Knihu jsem dočetla právě tři dny před jejími nedožitými osmdesátinami. Doporučuji přečíst každému.
(SPOILER) Dávám čtyři hvězdy, čtyři, kvůli tomu konci, přijde mi tak trochu přitažený za vlasy. Jinak se mi kniha četla jedním dechem, pro mě také díky krátkým kapitolám, od knih s krátkými kapitolami se mi špatně odtrhává :) Příběh jsem hltala asi stejně, jako seriál Kukačky. Nepřestávala jsem kroutit hlavou nad Milesem, ale také nad chováním Thea, ale takové už děti jsou, náchylné k prodejnosti.
(SPOILER) Sharon J. Bolton prostě umí! Další kniha, od které jsem se nemohla odtrhnout a přemýšlela, jak jen tohle může skončit dobře.
Opět paráda! Tento díl měl snad největší spád a stránky se otáčely úplně samy. Zpočátku jsem měla Kateřinu ráda, pak jsem ji litovala. Kdyby se jí dostalo řádné výchovy a ne zahálčivého mládí v Lambethu, a neměla by příbuzné, kteří ji jen využili, aby se ve společenském žebříčku dostali co nejvýš, určitě by dopadla úplně jinak. Těším se na poslední díl, i když přiznávám, že je mi líto, že už tato fantastická série končí.
Souhlasím se Zuzanou215, také se mi kniha moc líbila, ačkoliv tomu nikdo nevěřil :)
Ve škole jsem se poezii vyhýbala jako čert kříži, když jsem jí pak dala šanci a to konkrétně Fráňu Šrámkovi, změnila jsem názor. Báseň Uprostřed cesty jsem si zamilovala tak, že jsem se ji naučila nazpaměť.
Ne, nenatrháš z nebe hvězd,
a přece věř, že natrháš.
V boj marný, když se nevrháš,
tu za dnů vázneš v jílu cest
a večer, tiskna bradu v pěst,
svůj oheň čadit zříš a civíš v noc,
hluchého srdce němá stráž.
Ať cesty nikam nevedou,
tys po nich šel a šel jsi rád.
Těch cest se nesmíš, nesmíš ptát.
Snad není cest, jen lidé jdou
a jedna z hvězd je vždycky tvou
a z té ti zazní odpověď,
až přestaneš se ptát...
Strhující příběh, skvěle vykreslené postavy, zkrátka pěkně napsaná kniha. Hvězdička dolů je za pravopisné chyby, míchání jmen Katka a Karla v závěru a bohužel i za trhliny v trestním řízení.
(SPOILER) Moc dobře napsaná detektivka, možná lehce překombinovaná a s happyendem, ale proč ne? Oceňuji krátké kapitoly, díky kterým jsem se od knihy téměř nemohla odtrhnout.
Tohle byla tedy slabota. Občas jsem se zasmála, ale povětšinou mi to přišlo spíše trapné, hlavní hrdinka mi většinu knihy lezla na nervy. Četla jsem tuhle knihu jako odpočinkovou po spoustě detektivek, které jsem četla před ní, a také po zkouškovém, takže účel odreagování a vyčištění hlavy splnila, ale nedoporučím ji dále.
Moc pěkně napsané povídky o životech osob pohybujících se u dvora, které krásně doplňují sérii o šesti královnách. Povídky mnohdy poskytují i jiný úhel pohledu na události. Oceňuji předmluvu autorky a její úvod k jednotlivým povídkám.
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Byla to nesmírně napínavá jízda, a to i přesto, že mě poměrně dost zpočátku čtení napadlo, jak se hlavní zápletka rozplete. Z popisů prostředí a některých scén mě až mrazilo. Oproti většině komentujících hodnotím kladně i popisy pocitů a myšlenek, mám za to, že pěkně ucelily vyprávění.
Knížku o paní Hance jsem loni koupila mamce k svátku, od té doby jsem se chystala na její přečtení. Dostala jsem se k ní bohužel až teď a přečetla ji vlastně během chvíle. Musím říct, že je povedená. Líbí se mi, že obsahuje jak povídání s paní Hanou, tak s jejími blízkými a spolupracovníky a nechybí v ní spoustu fotografií.