natynka21 komentáře u knih
Moc pěkně zpracovaná autobiografie. Text je vhodně doplněn velkým množstvím fotografií.
Strhující příběh, skvěle vykreslené postavy, zkrátka pěkně napsaná kniha. Hvězdička dolů je za pravopisné chyby, míchání jmen Katka a Karla v závěru a bohužel i za trhliny v trestním řízení.
Moc pěkně zpracovaná biografie plná fotografií, zajímavých článků a dobových plakátů. Velmi oceňuji poznámky pod čarou, které poskytují drobné medailonky osobností československé kinematografie, se kterými se Jana Brejchová setkala či stručně popisují film, o kterém je v daný moment řeč. Samotná paní Brejchová ale svým sobectvím zklamala.
Moc pěkně napsané povídky o životech osob pohybujících se u dvora, které krásně doplňují sérii o šesti královnách. Povídky mnohdy poskytují i jiný úhel pohledu na události. Oceňuji předmluvu autorky a její úvod k jednotlivým povídkám.
Na tuhle knihu jsem narazila úplně náhodou na webu naší knihovny, vyskočilo mi, že ji mají nově v databázi eknih. Ačkoliv mi byl undeground doposud úplně cizí a o Nico jsem nikdy neslyšela, musím tuhle knihu hodnotit jako skvělý počin na poli životopisů. Zároveň mi tato kniha ukázala pro mě úplně nový styl hudby, který se mi líbí. Je skvěle zdrojovaná a popisuje postupně celý životní osud Nico.
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Byla to nesmírně napínavá jízda, a to i přesto, že mě poměrně dost zpočátku čtení napadlo, jak se hlavní zápletka rozplete. Z popisů prostředí a některých scén mě až mrazilo. Oproti většině komentujících hodnotím kladně i popisy pocitů a myšlenek, mám za to, že pěkně ucelily vyprávění.
Nemůžu si pomoci, ale tato kniha ve mně vyvolávala nesmírně rozporuplné pocity, připadala jsem si jak na horské dráze. Napříč stránkami jsem si nebyla jistá, zda chce autorka královně srdcí vzdát hold nebo ji pošpinit. Za mě tato kniha nepřináší nic nového, je složená ze známých, dokola omílaných faktů a vymyšlených pocitů a dialogů, což je ostatně uvedeno již v úvodu. Nejsem příznivcem takových knih.
(SPOILER) Sharon J. Bolton prostě umí! Další kniha, od které jsem se nemohla odtrhnout a přemýšlela, jak jen tohle může skončit dobře.
Moc pěkná kniha, zhltla jsem ji za dva dny. Kniha mě velmi mile překvapila tím, že nebyla jen o příbězích a zážitcích z paláce a cest. Bylo pro mne velmi zajímavé takhle nahlédnout do života dvorní dámy takto v celku, bylo mi jí místy velmi líto a obdivovala jsem její sílu a odhodlání. Ráda bych si přečetla i její další knihy, které nejsou přeloženy do češtiny, snad se mi je podaří sehnat.
Tak tahle kniha, si dovoluji říci, je zatím nejlepším počinem Alison Weirové! Autorka velmi poutavě popisuje historické dění a vykresluje postoje a názory hrdinky. Závěrečná část přináší dobový náboženský exkurz, které člověka vede k zamyšlení nad tím, jak jsou tyto hádky a pře malicherné a kolik kvůli nim bylo zbytečně prolito krve... Chudák Jana, byla obětí intrik jiných.
V úvodu se mi kniha hodně líbila a četla se s lehkostí. Jak ale ubíhal čas a děj knihy se přehoupl do šedesátých let, začaly spíše než fakta, převládat Mortonovy osobní pocity a názory a cítila jsem notnou míru snahy "odhalit skandál". Za mě je to škoda, protože ze začátku měl našlápnuto pěkně. Královskou rodinu mám moc ráda, ale knihy o ní člověk musí brát s rezervou, jsou zkreslovány osobními pocity a postoji známých, novinářů apod., kteří se svým "zážitkem" či nějakou pikantností snaží zviditelnit. O Mortonovi a jeho honu za slávou a uznáním, si již od knihy o princezně Dianě, kterou ke svému záměru využil, myslím své. Bylo ale určitě zajímavé přečíst si jeho nejnovější knihu, závěrem ještě dodám, že oceňuji jeho precizní práci se zdroji.
I přes to, že jsem byla zvědavá, jak se příběh vyvine a jak dopadne, do knížky jsem se zejména v první polovině nemohla vůbec začíst, neseděl mi moc autorův styl, ale nedokážu dobře pojmenovat, co konkrétně.
Věřím, že to, co je v knížce popisováno se skutečně dělo a že život v té době byl prakticky všechno, jen ne lehký, ale nejspíš jsem postrádala nějakého hrdinu, nějakou blíže propracovanou postavu, která by to třeba vyprávěla ze svého pohledu. Právě odstup, který si autor držel a jeho nestrannost a nezaujatost, jako kdyby pozorování zpovzdálí, bylo asi to, co mi brání dát plný počet hvězd a přidat knihu do doporučených.
Každopádně jsem zvědavá na pokračování.
Opět jsem se skvěle bavila. Sérii jsem si zamilovala, proto doufám, že to přeci jenom nebyla poslední tečka :)
Zajímavá kniha, četla se dobře, líbí se mi její koncept, který je vhodný jak pro lidi jako já, kteří revoluci nepamatují, tak pro ostatní, kteří chtějí zavzpomínat a dovědět se, jak ji prožívali jiní. Některé osobnosti jsem po chvilce přeskočila, jiné, které moc nemusím, mne příjemně překvapily. Zklamala mne část s Hanou Zagorovou, protože ta se zcela slovo od slova shoduje s kapitolou v jiné autorově knize a nepřináší nic nového.
Moc pěkně zpracovaná kniha plná zajímavých dobových dokumentů a fotografií, která dává odpovědi na spoustu otázek.
Marta Kubišová, rok 1968: "Jsem hrdá, že jsem Češka. Mně se nejvíc líbí stateční a pevní lidé... Vždycky se mi líbili lidé, kteří byli rovní. Je výborné, když člověk mezi takovými lidmi žije, když je jimi řízen nebo když je má vedle sebe. Je mezi nimi ohromný pocit..."
A přesně taková paní Marta je, obdivuji ji za její statečnost, sílu a odhodlání a mám moc ráda její písničky.
Skvělá, struhující, napínavá kniha, četla jsem od Sharon Bolton všechny, ale tahle je nejlepší.
(SPOILER) Moc dobře napsaná detektivka, možná lehce překombinovaná a s happyendem, ale proč ne? Oceňuji krátké kapitoly, díky kterým jsem se od knihy téměř nemohla odtrhnout.
Velmi poutavě a zajímavě napsaný příběh poslední z manželek krále Jindřicha VIII. Je mi teď trochu líto, že jich neměl ještě víc a že tímto dílem tato série končí.
Velmi čtivá kniha o ženě s nelehkým životním údělem. Albína žila, dle mého názoru, v nejtěžších časech naší země, nebyla strůjcem svého osudu a neměla to v životě vůbec jednoduché, stejně jako její přítelkyně Klementýna. Kniha je napsaná poutavě, doporučuji ji k přečtení.
Mně se knížečka básní líbila moc. To, že v ní byly i texty známých písní bylo pro mne příjemné zpestření,.. tak docela mozek vytrhly z básničkového frázování do známé melodie. Knížečku jsem četla už dvakrát a plánuji se k ní vracet. Na písničkách paní Zagorové jsem díky mamce vyrostla, nejradši mám Gvendolínu a pak její šansony.