Nazli komentáře u knih
Bomba! Pokud jsem doposud o autorovi pochybovala, lituji toho. Skvele, po nejake dobe si ji prectu znovu. Jen jedna věc mi pořád leží v hlavě - asi přehodnotím smysl slova "efektivní".
Nejlepší z nejlepšího (když nepočítám Pod kupolí) a pro mě srdeční záležitost. Když si vzpomenu, jak hokro těžko jsem se prokousávala začátkem, protože tohle dílo bylo pro mě seznámení s panem Kingem.. no ještěže jsem se nenechala odradit. Četla jsem ji jedinkrát a stále si leckteré pasáže podrobně pamatuji. Rozhodně doporučuji, i když každému asi nesedne.
Na knihu jsem se dost těšila a jsem spokojena. Navíc knihy Strach a Trhlina pro mě dostaly nový rozměr.
Kdyby to šlo, tak bych přečetla tuhle knihu na jeden zátah. Okamžitě jsem byla zatažena do děje a napjatě čekala, co bude následovat. Hodně dobré, o level výš než úvodní dílo série.
Náhoda tomu chtěla, jednou jsem se zas rozhodla koupit knihu podle anotace. Jestli jsem čekala všechno, tak to rozuzlení ne. Pecka.
Tak tohle bylo něco. Pokusím se nesrovnávat. Pro fandy žánru naprostá povinnost. Ze začátku se vše děje nenápadně, aby vše nabralo na obrátkách a stalo se že všeho nefalšované peklo. Tahle kniha vás opravdu přiměje spát u rozsvicené lampy a nechodit sami potmě na záchod, jen abyste nemuseli přemýšlet co se může skrývat v tmavém koutě. Vyborné, doporučuji.
Mně se to hodně líbilo, příjemné jednorázové čtení na léto. Zápletka není nijak složitá, přesto mě kniha vtáhla do děje a na konci jsem si říkala, proč mě to řešení nenapadlo dřív.
Netroufám si soudit umění krále Kinga, ale tohle je podle mě jedna z top.
Trochu něco jiného než Trhlina a připodobnění ke Králi žánru na sebe nenechá dlouho čekat. Přesto mě Strach mile překvapil. Sice mi chvíli trvalo, než jsem se začetla, ale děj byl mrazivý jako počasí příběhu. Konec mě trochu dostal jako u zmiňované Trhliny.
Smršť není čistokrevným hororem. Tempo je tentokrát svižnější oproti Strachu nebo Trhlině, přesto hodnotím velice kladně. Sice mi chvíli trvalo, než jsem se začetla, možná i proto, že hrdinové mi byli tentokrát opravdu nesympatičtí. Také je škoda, že je kniha má nižší hodnocení, možná i z důvodu řekněme filozofování na konci příběhu. Mně samotné naopak toto hloubání velmi sedlo, možná více, než kdyby vše dramaticky vrcholilo. Přesto všechno se autorovi povedlo vybudovat atmosféru temnou jako lesy ve Vysokých Tatrách.
Pana Goldammera řadím k autorům, u nichž si hlídám vydané knihy. Upřímně, očekávala jsem průměrnou detektivní zápletku proloženou událostmi končící světové války. Jenže ouha, zdání klame. Krvavé řádění pachatele mě nenechalo chladnou a dostalo se mi i sugestivní líčení toho, co se dělo v Německu před a při příchodu Rusů. Navíc, nevím jak ostatní čtenáři, ale tady mě autor s tím, kdo je pachatel, docela krutě doběhl. Doufám, že vyjdou i další díly této série.
To jsem si zas jednou koupila knihu podle přebalu a recenze s pocitem, že to nebude marná investice. Hned druhý den jsem se pustila do čtení s tím, že místo toho abych šla ven a využila tak pěkného počasí, zase sedím doma a snažím se obhájit svou lenost novou knihou. Dobře jsem udělala! Jakmile jsem se za absolutního ticha pustila do čtení a příběh se začínal rozvíjet, ke své (ne)libosti jsem musela konstatovat, že dokud se nedozvím jak to vlastně celé je, tak snad ani neusnu. Už od prvních momentů s Pacientem jsem si říkala "tady něco nehraje / nesedí", říkejte si tomu jak chcete. Přestože jsem netušila, co přesně mi uniká a vysvětlení přišlo později s dalšími stránkami, (ne, nejsem geniální a nenapadlo mě to), stále jsem byla skeptická a nejistá v tom, co mě čeká. Popravdě, pořád mi vrtala hlavou věta z přebalu "Tenhle pacient zničí všechno, v co kdy věřil..." Doporučím vám, ponořte se do příběhu, zcela a bez předsudků, přestože inteligentní čtenáře bez pochyb napadne několik teorií o tom, co se tu vlastně děje. Nepřemýšlejte o ničem jiném, čímž myslím "tohle jsem četl /viděl/slyšel v jiném příběhu". Dovolte Pacientovi proniknout do Vaší mysli a nezklame Vás.
Příjemná jednohubka na deštivé odpoledne. Líbily se mi asi všechny povídky.
Velmi poutavým stylem autor vypráví jeden z nejzajímavějších případů profesora Langdona. Příběh se rozjíždí sice pomalu, ale zato nabírá až (pro mě) nečekané rozuzlení.
Pro mě dost upovídané, šlo by to zkrátit tak zhruba o sto stran. Ale... konec mě totálně dostal.
Jako první kniha série to je super. Několikrát jsem to chtěla vzdát vzhledem k věrohodnosti popisu pachatelových činů, ale rozhodně stojí za to knihu dočíst. Katie se stala jednou z mých oblíbených postav.