Nico komentáře u knih
"Člověk je jen pytel hoven"
Výborná knížka, leckde jsem se zasmála!
Moc krásná knížka, která zazhraje na strunu určitému typu lidí... Osobně věřím, že rakovina se dá z těla vyhnat, tak jak to udělala žena, o které je příběh napsán. Tuto teorii podporuje např. i Breussova metoda. Zároveň je kniha příběhem člověka tak bezelstného a hodného, že takovou povahu dnes už jen těžko hledáme. Moc se mi líbila a znám lidi, kteří ji přímo milují.
No, řekla bych, že jádro knihy tkví v něčem jiném a o historický dokument zde také nejde, ani zdaleka. Jaspers přímo a bez obalu předhodí lidem jejich otázku viny, přesto se sám ze své viny nevyznává. Filosoficky tu rozděluje vinu na kriminální, politickou, morální a metafyzickou. Vychází z toho směsice, ze které nikdo nevyjde ušetřen a zároveň mi tu jaksi chybí to skutečné sebeosočení.
Zajímavější budou asi reakce na tuto knihu než ona samotná. Přesto by měla být čtena...
Tato kniha je poněkud jiná než další knihy psané očima vězně koncentračního tábora. Apitz byl vězněn v Buchenwaldu jako politický vězeň, s hrůzou opravdového tábora (tzv. malý tábor) neměl co dočinění a byť jeho pobyt nebyl bůhvíjaký, nedá se srovnat s tím, co zažívali lidé ve skutenčém koncentráku jak to známe z jiných děl (např. výborná Jiskra života od Remarque nebo díla Eliho Wiesela). To nečiní jeho zkušenost o nic menší, lepší nebo méně hrůznou, to je jen na vysvětlenou - že jde o poněkud jiný druh literatury v tématice KT.
Mně román úplně nesednul a to z toho důvodu, že byl hodně upravovaný, proběhlo v něm mnoho redakčních zásahů i pod vlivem tehdejší politiky, ve které se Apitz pohyboval. Celkově mi rozhovory SSáků přišly umělé a nevěrohodné, autor z nich udělal bandu tupců a volů, kteří nejsou schopni domluvit se na ničem... Příběh dítěte jsem čekala s většími detaily, příliš tam nevystupuje... naopak výborné scény z bunkru a z gestapácké mučírny, tam je vidět, že si to opravdu prošel.
Nemám nic proti tomu, že je to kniha o komunistech, vynáší komunisty a je milována komunisty. Komunismus tehdá byl poměrně jiný než dnes a byl velmi důležitou součástí 2. sv. války i koncentračních táborů a odboje jako takového..
Celkový styl knihy mě, jak už jsem řekla, nenadchnul. Mám radši vyprávěcí spontánní příběh než slohově složitější a jakoby zatuchlejší úvahy. Ale pár míst se mi tam líbilo. Myslím, že kniha je dobrá pro velké "fandy" 2.sv.války, pro lidi, kteří se do hloubky zajímají o tehdejší odboj a politické spektrum.. Nechci chudáka Bruna úplně zatratit, protože žil v mém milovaném Lipsku, ale dávám max. tři hvězdy..
Četla jsem si strašně strašně dávno, ale pamatuji si, že mě nadchla... Bylo mi nějakých 14 - 15 let. Dodnes si z nepochopitelných důvodů pamatuji útržky, takže musela být dobrá :)
Velmi krásná, lyrická vzpomínková kniha na život v ghettu za druhé světové války. Je opravdu výjimečnější než ostatní knihy tohoto druhu.
Tato kniha neni o indianskych pohadkach na dobrou noc. Je hruzna a samanska. Syrove pribehy nenechaji nikoho na pochybach, ze tu nejde o popularizovany a ctivy navrat ke korenum, jak jej v poslednich dobach zazivame.
Pamatuji si jeden obzvlast vypeceny pribeh o kojotovi, ktery mel rad mlada devcatka. Vedel, ze chodivaji sbirat do lesa jahody, tak si jednou lehl do listi a vytahl tu svoji "jahudku". Jak se pak radoval, kdyz se holcicky divily, ze nejde utrhnout.
:))
Cetla jsem ji nekolikrat a vzdycky s nadsenim. Ac je to par let, zustaly mi v hlave obrazy a u maloktere knihy si pamatuju dej jako u tehle.
Je krasna. Ale je jen pro cloveka, ktery ji potrebuje. Ne pro kazdeho.
Prekvapilo me, jak je kniha dobra - neocekavala jsem od ni mnoho. Jedna z mala, kterou jsem hltala. Misty bizardne vtipna. Zkousela jsem cist navazujici Porno, ale knihu jsem odlozila. Trainspotting je unikatni.
Kniha, ktera ma velmi zvlastni atmosferu. Evzen se vraci z Prahy do sveho rodneho mesta a nachazi svoji rodinu rozvracenou. Dva bratri, sestra a babicka - vsichni maji nejake tajemstvi a Evzen, vzdy brany jako junior, se tomu musi postavit celem (ackoli se mu teda opravdu nechce).. Misty az ponura nalada, zidovske koreny autora a mentalita malomesta delaji knizku nesmirne zajimavou!
Take jsem se nechala kocourem Deweym okouzlit ;) odpocinkova literatura s velmi hezkym pribehem o sveraznem kocourovi. Vhodne take pro milovniky americkeho venkova. Na internetu lze dokonce sehnat zaznam kratkeho filmu, ktery natacela americka televize o Deweym, takze jsou k dispozici jeho snimky. Povinna literatura pro milovniky kocek ;))
Okamžik je sbírkou článků, které Kierkegaard psal v polovině 19. století. Styl je velmi břitký a leckdy rozhodně humorný, čte se velmi dobře (nejedná se o filosofující dílo). Autor se naváží do církve a křesťanství dnešního světa a poznámky jsou to velmi trefné. Snaží se očistit křesťanství od všeho hnoje, které na sebe nakydalo v průběhu několika staletí a snaží se vrátit ke křesťanství Kristovu. Je to samozřejmě nemožné, on sám to uznává, ale člověk se u knihy alespoň baví a rád si přečtě křesťanského teologa - filosofa, který píchá do (vlastního) vosího hnízda.
Jedná se o soubor povídek z moderní doby. Jedna se odehrává v Americe, jedna v čínské vesnici, v čínském velkoměstě atd. Překvapilo mě, jak podobný jsou si lidé na celém světě a jejich uvažování. Knihu by mohla napsat klidně Evropanka či Američanka, zde jsou pro nás okaté akorát čínské reálie a odkaz na Kulturní revoluci. Každá povídka má svoji duši a mě velmi bavilo tyto duše objevovat. Jedna povídka je o rodině, která schovává retardovanou dceru, druhá o učitelce, která se kdysi nešťastně zamilovala... a tak dále. Autorka má bezvadný rukopis (styl), velmi mě to bavilo.
Knihu bych vážně doporučila všem chovatelům koček a zájemcům o etologii. Autorka je něco jako "kočičí koučka" :) a v knize popisuje své případy, které jako placená terapeutka těchto domácích mazlíčků řešila. Případy se týkají problémů s chováním koček (močení na různá místa v domě, poškozování nábytku, strach z ostatních koček apod.). Člověk se prostřednicvím Vicky Hallsové krásně vpraví do kočičí mysli (alespoň tak jak to jde) a trochu mu to otevře jiný pohled na jejich chování. Kniha je zábavná i poučná zároveň a kdo má kočky, leccos si z ní odnese. :)
Šílená slabota. Čekala jsem podobnou úroveň jako Čokoláda nebo Krysařovy střevíce. Tohle je slátanina, jakou by sepsala každá talentovanější třináctka... hrůza
Kniha mě přinejmenším zaujala. Několik starých žen z různých koutů světa a různých domorodých národů se sejde, aby zjistily, že principy, které vyznávají jsou jim společné. Dobrá new age literatura.
Také jsem ji dostala na jedné přednášce. Je zajímavé, že v knize My děti ze stanice Zoo se Christiane zmiňuje o organizaci Teen Challenge, která už tehdy musela být činná i v Německu. Kniha mě docela zasáhla, protože stejně jako My děti ze stanice Zoo ukazuje, že drogy nejsou fenoménem posledních několika let a že dětští feťáci se objevovaly už dříve..
Kniha me take prilis nenadchla, ale v audio verzi je to velmi pekne:
http://www.paulocoelho.cz/alchymista-jako-audiokniha
V knize je mnoho archivních materiálů - dětských kreseb, úryvky z deníků, fotografie. Pro člověka, který se k těmto věcem běžně nedostane, věc zajímavá. Co se ale týče zpracování a textu, je podle mého soudu nesystematický a nedává dohromady přesný obraz o daném tématu.