nicolettkaa komentáře u knih
Ginny jsem si vzala na oddech mezi detektivkami. Změna žánru byla super, přestože to nebylo úplné lehké a veselé téma. Máma Napořád byla občas na ránu, přece musela vědět, že adopce autistické holčičky nebude procházka růžovou zahradou. Knížku si ráda jednou přečtu znovu.
Asi jsem už těch detektivek a thrillerů přečetla tolik, že mi Jepice nedokázala nabídnout nic nového. Pro mě spousta klišé v jedné knize a pro mě nesympatické postavy. Nečte se to špatně, občas jsem se i zasmála (ne každý ocení britský humor), ale z celku nadšená nejsem.
Zajímavý název, krásná obálka a ilustrace. To vše mě tak na knihu navnadilo......ale nedostalo se mi to, co jsem na základě toho všeho očekávala. Nevadil mi popis politické a ekonomické situace v Jižní Americe (naopak to bylo vítané), ale přesto bych si přála více příhod s tučňákem.
Příběh který neurazí, ale ani nenadchne.
!!!POZOR, MŮŽE OBSAHOVAT SPOILER!!! Podle mě o něco lepší než Zabijáci, ale Žena v kleci se mi přece jen líbila asi o trochu víc. Vzkaz v láhvi má neotřelý námět, ale některé pasáže byli až moc zdlouhavé a možná i zbytečné. Nebylo by na škodu vynechat část o požárech, které s případem neměli nic společného. Rozdvojená osobnost Rose / Yrsa bude snad více rozebrána v dalších dílech (opravdu jim trvalo tak dlouho to poznat?). Jinak nemám knize moc co vytknout, čte se dobře, nepostrádá napětí a hlavní padouch je opět ukázkový psychopat. Jen mi chyběl dovětek, jak dopadla Isabela a jak se podařílo najít malého Benjamina.
Zabijáci se mi líbily o trochu míň než Žena v kleci, ale i tak je to dobré počtení, od kterého se nedá odtrhnout. Zajímalo by mě, kde Jussi čerpá inspiraci, protože konec byl teda dost masakr a hlavní aktéři se také dost vymykali tabulkám. Těším se na další díly.
!!!POZOR, MŮŽE OBSAHOVAT SPOILER!!!
Je obdivuhodné, že paní Loukotková dokázala vykreslit vývoj charakteru maršála de Retze natolik, že jsem ho během knihy obdivovala, sympatizovala s ním, bála se o jeho majetek, později o zdravý rozum a nakonec jsem se těšila z rozsudku. Ačkoliv mě mrzelo, že nebyli potrestání všichni viníci. Valný důkaz toho, že spravedlnost neexistuje, obzvlášť když je ve hře majetek, bohatství a moc.
"V posledním kratičkém okamžiku života se ještě stačila vynořit myšlenka, rychlejší než čas. Chtěl jsem, aby umírali s vědomím, že je lidská spravedlnost na světě. Sám umírám s vědomím, že není."
Zařazeno do čtenářské výzvy 2019 jako kniha od ženské autorky s mužskou hlavní postavou.
POZOR SPOILERY!
Nepřijde vám, že když Harry nepije nebo není na opiu, že už s ním není taková zábava? Nechat zabít jednu z hlavních postav a ještě takovým způsobem! To mě fakt naštvalo a pořád nemůžu přijít na to proč? (Během psaní komentáře mi došlo proč.) Konec s Aurorou byl také drsný (pokračování příště?). Jinak děj odsýpal, četlo se to opravdu dobře a velmi rychle. Konečně dostala "krapet" za vyučenou i dvojice postav, které mi neskutečně lezou na nervy. Teď na chvíli pauza a vrhnu se na poslední díl.
S vrahem mě Nesbo opět nachytal! A já mu na to zcela ochotně skočila :D
Zařazeno do čtenářské výzvy 2019 jako Kniha o vašem oblíbeném místě, zemi.
Další Holeovka za mnou a musím říct, že mě zase Nesbo dostal. Už když jsem si říkala, že vrah je přece jasný, ukázalo se, že je vše zase jinak. Až do konce mě ani nenapadlo, že by za to mohl podezřelý číslo jedna, asi jsem slepě věřila stejně jako Harry. Líbilo se mi, že Oslo bylo vykresleno opět ze své temné stránky, kde korupce a obchod s drogrami mají své pevné místo. Hodně mě bavilo vyprávění z pohledu "oběti". Teď zase na chvíli od Nesba pauza a po několika jiných knížkách se vrhnu na Policii.
Začátek byl tentokrát moc zdlouhavý a vlastně konec také. Navíc mi přijde, že Nesbo z Harryho dělá tak trochu supermana :D Přesto mě to pořád bavilo a hlavně jsem tentokrát poprvé odhalila vraha i já. Určitě budu pokračovat v sérii dál.
Z některých rozhovorů až mrazí na zádech. Je až k neuvěření, co se v Číně v ne moc dávné historii všechno odehrálo a ještě stále odehrává.
Povídání stoletého mnicha, svědka kanibalismu, několika vězňů. Je to síla. Slabším povahám nedoporučuji. Pro ostatní určitě ano.
Už je to delší doba, co jsem knihu četla a musím přiznat, že si děj už nepamatuji. Vím jen, že mě nebavila tak moc jako jiné Backmanovi knihy. Ačkoliv zajímavé a vtipné momenty byly i zde. Ale také pár otravných postav...
Přijde mi jakoby autorka opisovala od někoho jiného. Téma, které se opakuje a bylo dost čitelné. Od Shari to byla první kniha, kterou jsem četla a podle všeho bude i poslední. Číst se to dá, ale nic extra to není.
Při půjčování v knihovně jsem netušila, že se jedná o soubor povídek. Já na ně prostě nejsem. Čtou se sice dobře, ale musím přiznat, že Hercule už mi lezl na nervy. Hlavně tím jak neustále shazoval Hastingsa. Se divím, že se s ním ještě vůbec bavil.
Některé povídky jsou lepší, některé horší. Příště raději román.
Z dětství si tuto knihu nepamatuji. Teď v dospělosti mě už moc nechytla, přestože se čte dobře a téma je aktuální pořád. Nevím, zda by u dnešní cílové skupiny obstála.
Po čase jsem se zase odhodlala k české klasice. Z počátku jsem měla obavy ze "staré češtiny", ale musím přiznat, že po pár stránkách jsem si na ni tak zvykla, že mi to vlastně ani nepřišlo. Líbilo se mi vykreslení některých dobových zvyků a tradic. Samotný příběh ohledně rodinné kletby je nutné brát s nadhledem. Tehdy se na svět a život dívali jinýma očima, než my dnes. Kniha není pro všechny, ale těm, kteří se rádi ohlédnou do minulosti, doporučuji.
Ze začátku jsem si říkala, zda knihu vůbec dočtu. Ne a ne se začíst, pak přišla pasáž s válkou a to už mě nebavilo vůbec. Posledních asi 100 stran už to zase šlo. Rozhodně to není oddechová knížka. Je nutné se plně soustředit. V jménech a postavách se asi časem začnete ztrácet, ale myslím, že to vlastně ani vůbec nevadí. Hlavní myšlenky knihy pochopíte i tak. Kniha rozhodně není špatná a stojí za přečtení. Nemůžu říct, že by se mi nelíbila, ale ani to, že bych z ní byla nadšená.
Pohádky, které se táhnou napříč generacemi a přesto nezestárnou. Příběhy pana Erbena mám ráda a řadím je mezi to nejlepší, co u nás v 19. století bylo napsáno.
Pro mě druhá kniha od Hemingwaye a bohužel musím konstatovat, že jeho tvorba není psaná pro mě. Stařec a moře se sice čte dobře, do délky není také moc obsáhlá, ale nemohu říct, že bych se u ní moc bavila.
Měsíc jsem si nechala rozležet v hlavě, co ke knize napsat a teď přicházím na to, že si z ní skoro nic nepamatuji - jen pocity, které mě provázely celou knihou, kdy jsem přemýšlela, zda má vůbec cenu ji dočítat. Spousta jmen, kde většina z nich pro děj a historii Západozemí neměla žádný a nebo ještě menší význam. Pro jistotu se ještě Targaryenové berou mezi sebou, dávají dětem podobná jména, aby jsme v tom náhodou neměli moc malý zmatek. Také nechápu, čemu chtěl ten který "král" vládnout, když polovinu Západozemí vypálil a druhou vyvraždil. George se měl místo tohoto raději věnovat Vichrům zimy, na které všichni čekáme.
Některé povídky jsou skvělé, některé horší. Obávám se, že za pár dní si ale nebudu pamatovat, o čem která byla.
Pro mě nové zjištění, že nejsem povídkový typ.