Nikidree
komentáře u knih

Nemůžu se rozhodnout, jak hodnotit druhý díl. Na jednu stranu se mi líbilo mohirské prostředí, Sařin výcvik a nové i staré postavy. Na tu druhou mi vadila Sařina emocionální jízda. Tak nějak se u ní pořád střídal smích s naštváním a smutkem, až to mělo takovou pravidelnou tendenci.
Tady mi v mnoha ohledech připadala víc jako puberťačka, než v prvním díle. Sice jsem schopná její jednání pochopit, ale jak to bylo pořád, nebylo to ono.
A ještě bych vytknula její vztah s Nikolasem. Nevadí mi, jen mi nesedí. Ten věkový rozdíl mezi nimi je tady brutálně znát až je to někdy takové hodně divné. Věkové rozdíly mi jsou absolutně jedno, jen mám prostě ráda, že to mezi postavami funguje. A to mi tady úplně nepřijde. Uvidím, co přinese další díl.
Avšak události a zvrat ke konci to docela vynahradil, takže kolem a kolem, to nebylo vůbec špatné čtení. Těším se na pokračování. Opravdu jen lituji, že nejsem mladší, protože bych si ho užila mnohonásobně víc.


Zajímavé YA, které kdybych měla možnost číst před několika lety, byla bych do něj zblázněná, až by to nebylo hezké. Teď ho vnímám spíš jako zajímavě zpracované a povedené dílo, které mě občas mile překvapilo.
Postavy jsem si oblíbila, byť k Saře jsem si chvilku hledala cestu. Tím, jak chtěla řešit vše sama, nikomu nic neříkala a skoro bezhlavě se do všeho vrhala, mě moc neoslovilo. Avšak fakt, že se z ní nevyloupla zázračná hrdinka, co hravě vše zvládne, mi udělalo radost. A taky mám moc ráda hrdinky s ostrým jazykem, bez ohledu na to, jak jsou silné/slabé. Prostě mě baví kousavé dialogy, a že jich tu s Mohirem měla až až.
Upřímně, těším se, až přečtu další díly. Je to zase něco krapet jiného a líbí se mi, jak děj plyne, styl vyprávění i ty události.


Musím říct, že jsem z prvního dílu poněkud rozpačitá. Zaujal mě nápad, prostředí i souboj mezi vládnoucí linií a rebely. Naopak mě odradil způsob podání příběhu, zvrat na konci a upřímně i hrdinka samotná.
Žádná z postav mě nijak zvlášť nezaujala. Možná Naari a Motl, ale to je tak vše. Jaren mi nepřišel nijak zajímavý a Kiva.. No k té jsem si cestu hledala velmi obtížně. Moc jsem nedávala její neustálý strach, obavy, výčitky, nerozhodnost a zároveň naději a odhodlání. Celkově velmi časté zabřednutí do jejích niterních myšlenek a hlavně pocitů na mě bylo poměrně silné kafe. Bylo toho moc a často úplně zbytečné, jelikož se příběh díky tomu neuvěřitelně vlekl.
Také jsem myslela, že hlavní náplní budou zkoušky, ale ty mi přišly spíš jen jako výplň, aby to nebyl jen popis života ve věznici.
A co se týče zvratu na konci, ten mě hodně zklamal. Celou dobu sledujeme vše, co se děje včetně pocitů hrdinky a následně se dozvíme něco, co bychom měli tím pádem vědět už mnohem, mnohem dřív.
No nevím. Dám tomu ještě šanci a zkusím to dočíst. Snad další díl bude lepší.


První díl mě velmi zaujal a mile překvapil. Druhý není vyloženě špatný, ale v mých očích nesahá ani do poloviny prvnímu.
Harper i Greye jsem si oblíbila. Rhen mě neoslovil, ale byla jsem s ním v pohodě. Ovšem v tomto díle mi byl už dost nepříjemný. Lia Mara mi k srdci také nijak nepřirostla, kvůli jejímu podceňujícímu se smýšlení a celkem i chování. Kromě toho jsem si Greyův osud představovala trochu jinak. A musím přiznat, že mě autorčin směr v jeho ohledu trochu zklamal.
Příběhově se to poměrně vleklo. Až posledních cca 100 stránek bylo poměrně zajímavých. Přesto však nemůžu říct, že bych z nich byla odvázaná tolik, jako z celého prvního dílu.
Celkově musím říct, že se druhý díl od prvního dost znatelně liší a proto jsem měla i problém se začíst. Vleklo se to, Grey se choval úplně jinak, než jak jsem čekala, Lia se svou sestrou i matkou byly prostě zvláštní a pro mě dost nesympatické. Z Rhena se pro mě vyklubal naprostý blbec a Harper neměla skoro žádný prostor a když už, vlastně skoro nic neudělala.
Trilogii samozřejmě dočtu, ale vzhledem k událostem na konci knihy, se na to příliš netěším. Jsem zvědavá, jak to skončí, ale mám obavu, jak to autorka podá. V knize mi totiž chybí opravdu poctivé napětí. A popravdě i budování vztahů mezi postavami je takové slabé. No uvidím


Popravdě nerozumím tak vysokému hodnocení. První díl mě zaujal, bylo to něco nového, autorky prvotina (myslím) a mělo to potenciál. Druhým dílem jsem se jakž takž prokousala, ale mé zaujetí hodně opadlo a děj mě už zdaleka nebavil. Čímž se dostávám k tomuto poslednímu dílu, který pro mě byl skoro utrpením.
Příběh je dost rozvleklý a zdlouhavý. Ne opravdu mě nebavilo po několikáté číst, jak si postavy musí zas a znovu vzpomenout/zopakovat, proč to všechno dělají, nebo co by udělali dřív ale teď už ne.
Anu s Ramsonem jsem si neoblíbila, prostě jsem je jen brala. Což je nejspíš hlavní důvod, proč mě tato trilogie příliš neoslovila (s výjimkou prvního dílu). Sice bych řekla, že popsaní byli dobře, ale jejich chování a hlavně ta linka mezi nimi mi prostě nesedlo. A popravdě i popis událostí mě vůbec neoslovil. Prostě se to tak nějak všechno dělo.
Co ovšem nemůžu překousnout celý třetí díl, je zázračné přežívání většinou smrtelných zranění. Kdyby jednou tak budiž, ale zrovna tady jich bylo hned několik a obzvlášť poslední dvě které nastanou, mi budou v žaludku ještě chvíli ležet.
Víc se rozepisovat nebudu. Prostě mi to nesedlo, byť první díl tomu nenasvědčoval. Za sebe sérii doporučit nemůžu, ale věřím, že si své fanoušky najde. Ostatně hodnocení mluví za vše.
Dávám tedy 2*, protože autorka vymyslela pěkný svět i zajímavou magii, ale podání příběhu mě vůbec neoslovilo.


Druhý díl je mnohem lepší než první. Přesto ve mně stále nevzbudil pocit, že by se jednalo o něco úžasného. Dost možná proto, že jsem od toho čekala něco jiného, než se mi dostává.
Těšila jsem se na královny, které si půjdou po krku, které budou kout pikle, vymýšlet plány a dělat podpásovky. Místo toho sleduji příběhy všech možných lidí, kteří někdy s královnami ani nemají moc společného.
Neříkám, že je to špatné. Jen tu opravdu sedí kategorie pro mládež, kam už holt nespadám.
V sérii plánuji pokračovat, protože mě zajímá, jak to dopadne.


Na sérii jsem se těšila, avšak musím říct, že první díl mě příliš neoslovil. Zpočátku jsem trošku bojovala s tím, že co kapitola to jeden pohled (velmi dlouho jsem nic takového nečetla), ale brzy jsem to přestala vnímat.
První polovina je taková hodně popisná, kdy si čtenář může vytvořit alespoň základní vztah k hl. postavám, přehled o světe atp. Druhá už je poměrně svižnější a začíná se tam něco víc dít.
Co se týče hl. postav, prozatím jsem s nimi v pohodě, byť zatím nemám žádnou favoritku. Co bych u postav zatím asi vytkla, je chování Josepha a asi krapet naivita holek kolem něj. Ale zřejmě to má nějaký důvod, tak to zatím nechám být.
Ačkoliv spád událostí na konci knihy je "wow", většiny knihy na mě tak ani zdaleka nepůsobila. Svět, prostředí, odlišné zvyky vychovatelů budoucích královen,.. to vše je docela zajímavé, ale ani zdaleka jsem tomu nepropadla, abych hltala stránku za stránkou.
V sérii hodlám pokračovat, ale tomuto dílu dávám jen 2*, protože mě moc neoslovil.


Poslední díl je za mě nejlepší. Opravdu jsem si ho užila a tentokrát i musím říct, že mi postavy nepřišly tak protivné. Celkově je tu méně intrik, což očividně prospělo. Děj je tak nějak plynulejší a už na mě nepůsobil, jako soustavná smršť toho, co Jude chce a musí.
Myslím, že když se člověk přenese přes drsnou touhu Jude (a Madoca) po moci (a jejich cestu k ní přes mrtvoly a intriky), že si příběh užije. Možná, že kdyby mi sedly postavy a jejich charaktery, tak bych si všechny díly užila víc i já.
Poslednímu dílu dávám 4*, protože mě opravdu bavil a líbil se mi.


Ačkoliv stále netuším, co přesně mě na této sérii fascinuje, musím říct, že druhý díl jsem zhltla jak malinu.
Jude mi stále leze na nervy a nemůžu říct, že bych ji měla ráda. U Cardana to samé. Navíc ten jejich (ne)vztah je těžko popsatelný a pro mě i těžko uvěřitelný. Ostatně ani teď mě žádná z postav vyloženě nezaujala. Všechny jsou takové odtažité, chladné a nejsem schopná si s nimi vytvořit nějaké sympatie.
Avšak řekla bych, že tu došlo k malému zlepšení. Že ten děj odsýpá a točí se více méně kolem hlavních událostí. Kterých je tam až až.
Jdu rovnou na třetí, tak snad se to konečně celé nějak vyvrbí.


Příjemné a oddechové čtení. Docela jsem se na Merit těšila a taky jsem si od ní slibovala, že mi zpraví "čtecí náladu" a celkem se povedlo.
Popravdě nemám moc co napsat. Děj je takový že nenadchne ale ani neurazí. Ano bylo tam pár zajímavých zvratů, vtipných hlášek i pěkných scén. Ale tak trochu mi přijde, že se to celé nějak vleče. Nemyslím tento konkrétní díl, ale celou sérii. Nedovedu představit, kolik dílů má autorka ještě v plánu a velmi nerada bych zjistila, že se z toho stane "nekonečná" série.
Tak jako tak se těším na další díl, snad nebudu čekat moc dlouho.


Druhá z vypůjčených knih od kamarádky. Bohužel ta horší. Neoslovily mě postavy, prostředí a už vůbec ne zápletka. Takže jsem si čtení takřka neužila.
Hope mi nebyla sympatická a ani mě nijak neoslovil její život/události, kvůli čemuž se dostala do Gospelu. U Dylana jsem naopak nepochopila jeho přehnanou starostlivost o synovu nevědomost ohledně jeho matky. Asi je kniha zasazena do doby, kdy to byl/je problém.
A upřímně, ačkoliv je to smysl této knihy, nebavilo mě číst, jak jeden prahne po tom druhém a obráceně. Jak se nemůže nabažit její kůže atp. Prostě mi to tam nesedělo. Stejně jako drobné zápletky především kolem Hope. Například psaní článků bylo vždy zmíněné jen okrajově, hlavně o bývalém šerifovi (ten mě zajímal nejvíc). Ano jedná se o vatu, ať to není úplně strohé, ale musím říct, že tato vata je hodně mdlá.
Věřím, že jiní kteří mají tento typ knih rádi, nad tím stráví oddechové odpoledne. Mě tato kniha neoslovila a proto dávám jen 2*.


Tak tohle bylo šílené. Vůbec se nedivím, že série přestala táhnout a nakladatelství bylo nucené ji utnout.
Kniha má skoro 400 stránek a všechen děj se odehraje během dvou nanejvýš 3 dnů. Neuvěřitelné. A v podstatě se stane pouze jedna (hlavní) věc. Mikro detektivní zápletka je absolutně zbytečná, jen se autorce dle všeho hodila do krámu.
I když jsem to psala pod minulý díl, stále mě zajímá, co se vše s Anitou stane, co se jí povede vytvořit atp. Ale na druhou stranu mi nevadí, že další díly nejsou. Jsem z ní unavená. Už mě její milostný život a upevňování/získávání moci pomocí sexu nebaví.
Dávám 1* a to jen kvůli pár oblíbeným postavám a tomu, že se Richard choval tak, jak se choval.


Upřímně, nevím co si o tomto dílu myslet. Trvalo mi se začíst, protože prvních cca 50 stránek se vlastně nic moc nedělo. Hlavním prvkem totiž byla Anita a její divné chování vůči Ottovi a vlastně skoro všem mužům, kteří se objevili. A když říkám divné, myslím tím naprosto divné. Neustále obhajování, vysvětlování, emocionální projevy, výkyvy a úlety...
Celkově na to, kolik má kniha stran, se to brutálně táhne. Navíc celé vyšetřování je fraška. Vždyť nikdo z hlavnějších postav skoro nic neudělal. Ani pomoc od Jean-Clouda neměla žádný význam v rámci děje. No pokud nepočítám, že si očividně trochu víc získala přízeň upířích bratrů..
Buď mi tento díl nesedl, nebo jsem už jen unavená z toho, jak se Anita chová + že autorka neudělá díl o tom, že se konečně něco naučí ovládat a nebude v tom pořád jen tápat.
Zbylé dva přeložené díly dočtu, ale jen proto, abych sérii dokončila.


Dala jsem si od Anity dlouhou pauzu a očividně to opravdu prospělo. A nebo mi prostě jen tento díl sedl mnohem víc, než předchozí. Asi hlavně proto, že mám Jasona ráda, patří k mým oblíbeným postavám.
Což mimochodem bylo moc milé překvapení, protože anotace k tomuto dílu je velmi strohá a nic neříkající.
Temnou krev považuji za docela oddechovou a upřímně, ani bych tam nemusela mít upíří zápletku (převážně ke konci knihy). Protože něco podstatného/důležitého se stalo i tak a nepochybuji, že se v dalším díle dozvíme víc.
S radostí dám 4*. Hlavně kvůli Jasonovi, ale taky proto, že mě po delší době kniha o Anitě opravdu bavila a dobře se mi četla.


Jedná se o zajímavý nápad, ze kterého šlo však vytěžit víc. Jak píší lidé přede mnou, fantasy prvků je tam velmi poskrovnu. Stejně jako nějaké akce, nebo napínavějšího a propracovanějšího děje.
Přesto musím říct, že mě zaujalo, jak autorka dokázala pracovat s hrdiny, kteří neslyší a dorozumívají se znakovou řečí. A přes ty mouchy, které kniha má, se jedná o poměrně milý a oddechový příběh.
Sama jsem knihu přečetla během jedno dne, pro zkrácení dlouhé chvíle ve vlaku.


Zvláštní ale zajímavý příběh, který ve mně zanechal rozporuplné pocity. Ačkoliv nejsem schopná říct, co přesně mě zaujalo, knihu jsem přečetla během dne. Ať už je to stylem psaní, vyprávění a nebo šokujícího a drsného obsahu, líbí se mi.
Jak zmiňují i lidé přede mnou, kniha není moc akční. Spíš je to takový úvod do života hrdinky, co vše si musela vytrpět, v čem vyrostla a jak se pomalu začíná stávat někým jiným.
Akorát bych uvítala mapku světa. Protože ačkoliv je Dasnarijská říše značně propracovaná (hlavně její patriarchát), chybí mi v knize pohled na celý svět, nebo alespoň přilehlé země. Tak snad v dalším díle bude trošku více informací.


Nejsem sci-fi fanda, avšak Sladké sny mě nalákaly velmi zajímavou anotací. Bohužel jsem od knihy čekala něco jiného. Což je asi důvod, proč mě kniha nebavila a trvalo mi tak dlouho, prokousat se příběhem až do konce. Který mě mimochodem zklamal ze všeho nejvíc. Zatím nic nenaznačuje, že bude další díl nebo kniha z tohoto světa, což pro mě konec staví do ještě horšího světla.
Takhle, ačkoliv by se toho o Novém světě dalo napsat víc, je svět promyšlený, má svá pravidla i hierarchii. Postavy jsou dobře vykreslené a třeba guru Leonka je skvělá postava. Autorka to docela umí se slovy a líbilo se mi, že dokáže stručně ale pěkně popsat okolí i děj událostí.
Jenže... doufala jsem v zajímavější děj se Sny (drogou). Když přišlo na scénu "temné tajemství", očekávala jsem na závěr alespoň lehký náznak (když už nic jiného), že se to (ne)povedlo. A když už jsem se konečně dostala na konec, zapochybovala jsem úplně o všem, co jsem se v knize dozvěděla. Nevadí mi šokující konce. Jenže když spousta věcí zůstala nedořešená/nevyjasněná a vidina rozuzlení (zatím?) není, vadí mi to.


Tak toto se opravdu nepovedlo. Děj knihy je naprosto upozaděn a přehlušen sexuálními scénami, které tam ve většině případů nemají co dělat. Ačkoliv jsem již zvyklá na nevinné hrdinky a naprosto hříšné, dokonalené bla bla alfa samce, tady to těžce nefunguje. Možná, že kdyby autorka nevykreslila Altheu jako cudnou pannu s hříšnými myšlenkami, ale rovnou jako nemravnou ženštinu, která nemá zábrany, nebylo by to jako pěst na oko.
Děj je tak nepodstatný že mě ani nezajímalo, jak to dopadne. Už jen proto, že je to kolem a kolem dost jasné hned na začátku. Navíc když si odmyslíte všechny ty sex. scény, má děj tolik děr, že je to spíš jen hrubá linka, která je vlastně pouze výplní právě mezi sex. scénami.
Dialogy působí jak od puberťačky, co v sobě krátkodobě objevila psací múzu a překlad či korekce (pravděpodobně) taky není úplně nejlepší. Některé věty jsou poněkud divné (vlasy ji uvolnily čepec, načež si uvolnila mokrý čepec).
Sečteno podtrženo, je to těžká katastrofa. Možná že kdyby se poměr děje a sexu obrátil, nebylo by to tak špatné. Dávám tomu 1* a to jen proto, že mě udivilo, co vše autorka dosadila do erotických scén.


Kdyby mi nechyběly už jen 4 díly do konce, tímto bych skončila. Anita mě už jednoduše nebaví. Nebaví mě, jak se to čím dál víc zamotává ohledně magie a hlavně množství moci. Jak se neustále řeší vztahy či noví/staří milenci. Ano patří to k tomu, ale stojím si za názorem, že to šlo všechno pojmout lepším způsobem.
Epický souboj který jsem čekala na konci byl všechno možné, jen ne epický. Některé části jsem musela číst dvakrát, abych pochopila, co se zrovna děje. Taky nevím, proč se tam objevily dvě osoby, když ve výsledku neudělaly absolutně nic. Vlastně proč se objevilo víc postav z dřívějších dílů (kde Anita byla spíš oživovačka zombie než cokoliv jiného). Počáteční nadšení z jejich objevení, vystřídalo zklamání ohledně jejich významu v celém knize.
Upřímně, jako jediné plus vidím v závěru knihy ohledně Richarda. Stát se to mělo dávno, ale hlavně že se to vůbec stalo. Těžce jsem nesla, že se z fajn chlapa stala troska.
No dám si měsíc dva pauzu a zkusím sérii dočíst celou. Moc ráda bych u jednoho z posledních dílů zase hltala stránku za stránkou, jen abych věděla, kdo je padouch, co se Anitě (ne)stane, nebo jak to skončí. Ale už tomu nevěřím.


Po krátkém a zbytečném dílu ohledně Micaha (kde se prakticky nic nedělo), přišel dlouhý ale divný díl, kde bylo tolik metafyziky, vazeb, teorií, domněnek a SEXU, až mi to hlava nepobírala. Prostě to nešlo.
Ztrácela jsem se v autorčině snaze vysvětlit, co se to s postavami děje ohledně jejich moci/schopností. Popravdě už i rozmluva s dalšími vyššími upíry, co přišly na návštěvu, byla hodně divná, natož jak to s jedním dopadlo. O očekávaném baletu ani nemluvě. Jako pardon, ale co to mělo být? Tolik povyku, tolik obav a potom nic? Jen rozhovor, který má zřejmě nalákat na další díl?
Proti sexu v knize nic nemám, navíc tady je to udělané jako součást moci. Jenže je to už hrozně laciné. Je ho tam moc, kolikrát zbytečně roztahaný (přeci nemusí být vždy dopodrobna popsaný) a když k tomu přidám fakt, jak to Anita hrozně hrotí.. Upřímně se mi nelíbí, že se pořád ohání tím, že nemůže být s každým, protože ke svým milencům musí mít nějaký vztah. A pokud ho nemá, je oheň na střeše. Ve smyslu že je už značně únavné číst v každém díle to samé - jak ji to vadí, jak s tím či oním prostě nemůže být, protože ji nepřitahuje, nic k němu necítí a bla bla bla.
Sérii dočtu, už moc dílů nezbývá. Jen si přeji, aby se v dalším díle dělo něco zajímavějšího. Nebo aby se objevil třeba Edward, který mě tak fascinuje. Nebo Olaf, který přeci Anitě v dopise psal, že si ji najde. Prostě.. staré dobré časy.
