niknikita komentáře u knih

Dlouho se mi nestalo, abych měla tak rozporuplné pocity, jako u této nelehké knihy. Mlelo se to se mnou jako bych vypila šamanův odvar a občas jsem byla v naprostém rauši ze slov a zážitků, které autorka poskládala na papír. Byly chvíle, kdy jsem měla obavu, jestli dočtu do konce, ale nakonec jsem vždycky přece jen odhodila svoji zbabělost a začetla se do dalších strhujících stránek. Mohla bych to napsat stručně pár slovy: BOLELO TO ČÍST...

25 17.09.2018

Těšila jsem se a očekávala krásný čtenářský zážitek. Skutečnost za očekáváním sice lehce pokulhává, ale pár pěkných myšlenek jsem si poznamenala, tak se o ně podělím:

"Vzpomínky jsou jako vlci. Nemůžeš je někde zavřít a myslet si, že ti dají pokoj."

"Svého manžela poznáš až v okamžiku, kdy tě opustí."

"Milován je ten, kdo miluje".

Nechci odradit trpělivé čtenáře, kteří si libují v záplavě slov a děje, kde se neděje mnoho. Francie tady na každého dýchne svojí krásou a to jsem si užívala, jenomže v tom příběhu rozpolceného a ubrečeného Jeana Perdu jsem nenašla smysl.

17 14.09.2018

Ze začátku jsem četla docela se zaujetím, potom jsem knihu dala stranou a vracela se k ní jenom jako k doplňkové záležitosti, když jsem potřebovala trochu odskočit od vážnějších témat. Každopádně je to zábavný pohled do zákulisí herercké profese, svěží a vtipné vyprávění.

19 12.09.2018

Je to lepší průměr, tak bych možná dala tři a půl - kdyby to šlo. Ano, občas se hodí erotika, ale trochu ubrat na tvrdé vulgárnosti by neškodilo a potom bych líp ocenila nápaditý děj celého příběhu.

11 08.09.2018

Už dvakrát jsem dala šanci této knize, už dvakrát zbytečně, jako bych nevěděla, že nemám ráda rady a kecy. Potřebovala jsem odreagovat, tak dobře mi tak.

P.S.
Sáhla jsem po osvědčené terapii a začetla se do Stmívání - opět a s láskou...

8 30.08.2018

Nemůžu uvěřit tomu, že tuto nádhernou knihu čtu už po čtvrté a určitě ne naposledy. Nemůžu uvěřit tomu, že tento příběh oslovil tak málo čtenářů.
Nemůžu uvěřit tomu, že doposud neexistuje filmová verze, protože Šamanka si to přinejmenším zaslouží...

14 29.08.2018

Pochopila jsem, proč všichni milují Harryho Pottera a pochopila jsem, proč ty příběhy čte můj vnuk pořád dokola.
Krásně jsem si dobila baterky a četla s lehkostí a bez ohledu na svůj věk.

43 27.08.2018

Tohle byla volba k vůli čtenářské výzvě.Z počátku jsem se těšila, že budu číst příběh podobný tomu z filmu Prázdniny...těšila jsem se na Londýn i anglický venkov.
Jako letní oddechovka bez zapojení mozku docela dobrý a jako trochu nuda před usnutím taky tak.

11 09.08.2018

Nedočteno. Asi jsem se nedokázela soustředit v letošním tropickém létě. Zpočátku měl příběh opravdu spád ale v poslední třetině začínal nudit a já se neumím nutit.

8 02.08.2018

Moc jsem se těšila a našla něco na způsob "etiketa", aneb jak to chodí v Paříži. Zajímavé ale těžko posoudit o jaký žánr se jedná. Poučné, cestopisné, životopisné ? Nijaké, přestože plné informací .

10 25.07.2018

Nevím, proč je kolem této knihy takový humbuk? Pro mne je to spousta slov, někdy až zbytečných a literární zážitek nula na druhou.
Snad ještě příběh Jáchyma se dal číst, ale Veronika byla na pár facek

20 23.07.2018

Nekomplikovaný a přímočarý, ale strhující je způsob, jakým Harlan Coben píše svoje příběhy.Toto je styl, který mám ráda.Možná po polovině knihy začnete tak trochu tušit o co jde, ale v žádném případě autor svého čtenáře nezklame.Výborná kniha - a možná i varující skutečnost...

14 15.07.2018

Oprášila jsem kolibří knížku jednoduchých, nekomplikovaných veršů a důvodem byla hlavně čtenářská výzva.
Tady je malá ochutnávka od málo známého básníka:
...
Poslední mé jaro - snění,
nahořklý med okouzlení,
víno omamné!
Opět slyším čísi slova,
ruka dotkla se mne znova
jak už dlouho ne.
...

14 14.07.2018

Kdyby mi časem v paměti nezůstalo téměř nic z tohoto příběhu Elin Hildebrantové, v jedné větě jsme se společně našly:

"Když někoho milujete dostatečně čistou láskou, nechcete nic, než aby dotyčný člověk byl šťastný."

16 12.07.2018

Skvělá historická kulisa dala vzniknout knize, kterou jsem trochu nadhodnotila, přiznávám se. Na můj vkus autorka příběh v některých momentech až zbytečně protahovala a já jsem opravdu nerada musela přeskakovat stránky.

11 07.07.2018

Přiznám se, že nebýt čtenářské výzvy, asi bych tuto knihu neotevřela.
Stačilo si přečíst jen názvy jednotlivých kapitol a bylo jasno kdo, s kým, o čem...asi bych měla ocenit historické skutečnosti, tak dávám aspoň průměrné hodnocení.

11 01.07.2018

Myslela jsem, že jde o stejnojmenný film - no co, spletla jsem se.
Tentokrát jsem sáhla hodně, ale hodně vedle...

Dočteno a usadil se mi smutek na duši, jako pokaždé, když odložím knihu svého oblíbeného Remarqua.

Moc dobře víme, že až něco ztratíme, teprve poznáme, jak důležité to bylo, ale vždycky nás ta zkušenost znovu zasáhne.
Stejně jako víme, že každý návrat v sobě nese zklamání, protože nikdy nic nezůstává stejné a taky my sami se měníme.
A konečně skutečnost, že člověk může být osamělý, přestože je mezi lidmi - to všechno a ještě spousta dalších myšlenek doznívá v mé hlavě, jako Stíny v ráji.

31 29.06.2018

Slova jako neustlaná postel, tak na mne působí poezie Václava Hraběte, smutná a opuštěná...



MADRIGAL

Třešňové květy
v zahradě žloutnou
Pro nás jak pro ně
Čas je tou loutnou

na kterou hraje
Smrt za svítání
Dokud jsi krásná
vzbuď se Má paní

Dostatek spánku
čeká nás v hrobě
Vzbuď se má lásko
a vezmi mne k sobě

24 27.06.2018

Tak nevím.
Nápad a téma bych opravdu pochválila a uprostřed příběhu jsem byla docela zvědavá, jak se Emma vypořádá s realitou. Pak nastalo moje dilema...nerada, ale musím hodnotit tak na půl, protože najednou bylo nějak moc sladkého textu a přitom to bylo docela nevšední .

13 25.06.2018