niknikita komentáře u knih
Líbí se mi stručný, až skoro úsporný jazykový styl, jakým jsou povídky napsané.Většina příběhů má trochu otevřené a smutné konce, stejné jako mívá život sám...
Už ta krásná obálka a můj oblíbený Karel IV . - no a nekup to zrovna dnes, když je výhoda bez patnáctiprocentní daně :-))
Mysteriózní příběh z kraje, kde měl pobývat Ježíš, plný tajemství a legend, lásky i zrady...občas jsem měla pocit, že vyprávění se moc vleče, proto nedávám plné hodnocení.
Glastonbury, kde se děj odehrává, má posvátné kouzlo a určitě nejen pro mne.
Krásný příběh a moje pocity se shodují s "Nemesis" - líp bych to sama nevyjádřila.
Dovolím si jen srovnání Vianova díla s muzikálem, který v roce 1994 uvedlo divadlo ABC ve světové premiéře v režii Petra Novotného a přestože tohle hodnocení nepatří do kategorie Databáze knih, neodpustím si chválu.Pěna dní se jejím tvůrcům moc povedla.
V mojí knihotéce patří na přední místo a velice často v ní hledám odpovědi na otázky o svém zdraví.Je to taková moje celoživotní učebnice :-)
Moc dobře napsané svědectví o vlastních zážitcích z válečného období ve východní Africe. Skoro neuvěřitelné příběhy, kdy jsem se docela bála o Dahlův život...
Ani se nedivím, že je autorka skryta pod rouškou anonymity...kdo si myslí, že není nic horšího než "Padesát odstínů", ať zkusí tohle !
Odloženo po třicáté stránce.
Ty dvě hvězdičky jsou za obálku a taky proto, že mám ráda vůni nových knih. Tento "bestseller" - jak je uvedeno na titulku- jsem po pár stránkách odložila, asi za týden jsem se ke čtení vrátila, abych onen eroticko-dobrodružný propletenec nakonec s úspěchem nedočetla...:-O
První cestopis, který jsem od "kapitána Sorrela" četla a bavila jsem se přímo královsky.
Když se nezačtu ani po padesáté stránce, knihu odkládám. To nedělám často a už vůbec to nedělám ráda.
Na první autorčiny pokusy docela dobré. Nejzábavnější jsou Dějiny Anglie, jak už tady zaznělo.
"Byl by to hotovej námět pro román, dostat to do ruky pořádnej spisovatel" - snad mi pánové Šimek a Grossmann prominou, že jsem si půjčila jejich slova, ale líp bych to nevyjádřila.
Přesně jak jsem čekala. Proto jedna hvězdička Meg Gabot a druhá Stephanie Meyer.
Nádherný příběh o prastaré touze člověka po spojení s divokou přírodou.Sokolnictví je jedna z mnoha možností, jak zjistit, kam sahají hranice naší trpělivosti a v této knize se prostřednictvím osobní zkušenosti autorky dozvíme hodně i o sobě.
Občas člověk sáhne vedle a mně se to povedlo s touto knihou o ničem a nuda na prvních stránkách mne donutila ten příběh rychle prolistovat a neztrácet čas.
Možná jsem Ženy na tahu trochu nadhodnotila, ale když mne některé myšlenky zaujaly natolik, že jsem si je zapsala, tak si to ta kniha asi zasloužila.
Není to můj milovaný Cawdor, ale je to stejně poetické.
Zpočátku se to dalo číst, ale celý děj neděj je shrnutý do příprav na svatbu a vážně nevím, co se tomu sympaťákovi, jakým se Alex jevil líbilo na hodně divné Angele.Jedno vím jistě. Lindsey Kelk, ať mi příznivci prominou, už nikdy číst nebudu.
Takových knih více, přestože mne osobně trochu vyděsilo, kam až to všechno zašlo.Přidávám se k přání o pokračování.
Ovšem redakce byla trestuhodně odbytá - škoda.