Nikola131 komentáře u knih
"Ježiši Kriste!"
"To jste na špatné adrese," vydechla jsem.
U téhle části jsem se přes slzy rozesmála.
Celá tahle kniha byla vlastně hořkosladká. Po dobu čtení jsem měla pocit, že sedím se svázanýma rukama na pozici spolujezdce a nikdy nevím, za jakou zatáčkou řidička Eleanor nezvládne řízení a co nám vlítne do cesty a kam vlastně dojedeme. Bylo to super.
Dnes jsem dočetla druhý díl a už se nemůžu dočkat na další. :)
Musím říct, že současných českých autorů čtu poskrovnu a tahle výjimečně upoutala mou pozornost. A ještě že se tak stalo. Takhle vtažena do děje jsem už dlouho nebyla. Ať už se jedná o samotný děj, postavy, vykreslení světa a styl psaní, vše mi sedlo jako ulité.
Jsem zvědavá, kolik bude série obsahovat knih. Bude zajímavé sledovat, jak se to vyvrbí s kapitánem a v jakého člověka Ilan dospěje.
Čekala jsem, kdovíjaká to nebude katastrofa, ale nakonec jsem se dobře bavila, i když to celé dílo působilo, že nejspíš pochází z pera Rity Holoubkové.
Samozřejmě je třeba to brát všecko s nadsázkou. Jako plnohodnotný osmý díl to brát nemůžu a nechci, ale je to příjemný návrat do kouzelnického světa, ač se jedná o jeho značně pobledlou a podivnou verzi s mnoha nepřesnostmi ohledně postav a zákonitostí světa.
Určitě stojí za přečtení, ale jako divadelní hra shlédnutá v podání herců by to možná bylo o něco působivější. Ale vážně se to brát nedá, to fakt ne.
Moc nechápu mentalitu autorky. Kdybych já stvořila nějaký takový svět, tak bych na něj nenechala šmatlat nějaké cizí autory, kteří to dílo prostě pošlapou, ani pokud by to bylo ve jménu jakési komické divadelní hry, zvlášť, když se v ní vrací v čase a zasahují tak do ucelenosti a uzavřenosti původních děl. Ještě jsem si dohledávala, co na to autorka a ta to prohlásila za právoplatné pokračování Pottera. Nechápu, jak nějaké věci mohla odkývat.
• Voldemortova dcera....vůbec z popisu nechápu, jak jako B. stihla porodit a nikdo si toho nevšiml a pak šla v klídku bojovat. To je zase ukázka, jak zasáhli do ucelenosti původní série.... moc si to vlastně ani nechci celé představovat, jakoukoliv část téhle záležitosti "Voldy a jeho sexuální život"... :-D
• Nechápu, proč z Cedrika udělali Smrtijeda, to se naprosto vymyká jeho povaze a to, co se tam odehrálo, by z něj záporáka neudělalo.
• Z Rona udělali totálního ňoumu.
• Další věc, ve které přestřelili je, když synovec proměněný ve svého strýce bez zábran líbá Hermionu, svou tetu. Wtf.
• Nebo ta paní, co rozváží ve vlaku do Bradavic občerstvení, no vážně nevím, co to mělo být.
•Obraceč času také funguje trochu jinak, pokud teda někdo nevyrobil nějaký vylepšený, nový, což asi těžko.
....
•Jinak ale....Scorpius je vážně bezva. Albus se potatil. Harry je pořád Harry. Akorát tam tedy někde na začátku zmínili i ostatní děti a o těch tam později nebyla ani zmínka a vlastně se úplně vytratily z děje.
•Moc ráda jsem zase viděla Snapea, ten mi chyběl a jeho smrt mi pořád leží v žaludku a ležet bude.
•Brumbál vylévající si city.
No. Mám z toho rozporuplné pocity.
Co můžu říct. Prostý milostný příběh, který umným perem autora rozkvetl v něco, co se čtenáře dokáže hluboce dotknout.
Když jsem knihu vzala do rukou, nic jsem o ní nevěděla. Ani do jakého roku je příběh zasazen, co mám očekávat, nic. Okamžitě po pár prvních stránkách na mě dýchla osmdesátá léta a horké italské léto. Moře, piniové borovice, prach cest, maloměsto ochromené létem. Neuvěřitelně jímavě vykresleno.
Veskrze se pro mě jedná o příběh o spojení mezi dvěma bytostmi v nezadržitelném proudu času a navzdory okolnostem. Život ve vzpomínkách vs. držení kroku s tokem času.
Touha. Naplnění. Stesk. Bezmoc. Ze všeho čiší až jakási nostalgie, specifický pocit pro jedince a zároveň univerzální všem. Vše tohle si ve mně jako ozvěnou našlo odezvu.
Ke konci druhé poloviny knihy se příběh trochu zpomalil, nehorázně mě nebavil protahovaný večírek v Římě, to jsem místy i přeskakovala odstavce.
A ta část po návštěvě Říma se mi četla ještě hůř, protože přes slzy se fakt blbě čte.
4*/5*
Jako ostřílený čtenář Flanagana musím přiznat, že když jsem dočetla tak 60% knihy, už jsem věděla, kdo je hlavní záporák. Člověk už prostě ví, co čekat a co ne. Ale vůbec mi to kupodivu nevadilo, že kouzlo napětí trochu vyprchalo. On mě ani zklamat nemůže, každá jeho knížka je skvělým nostalgickým návratem do mého oblíbeného fantasy světa a k mým oblíbeným postavám. Těším se na pokračování. On prostě umí.
Vidět celý hraničářský sbor stárnout a odcházet do důchodu je hořko sladká záležitost, hlavně u Halta. Možná proto teď lnu více k Prvním rokům, kde je navíc ještě vidět úžasná dynamika Crowley x Halt. Ty dva jsou spolu úžasní.
Ps. Jeho popisy jídla mě někdy vyženou od četby do spíže.
(SPOILER) Děj napínavý, ale konec mě trochu zklamal. "Proslov" záporáka byl neskutečně nudný a plný klišé. Konec se vlekl a zkazil dojem z jinak poutavé knihy.
SPOILER:
Navíc mi kniha připomínala Mělas to vědět, ale jen trochu. Hlavně tím, kdo nakonec byl viník.
Tahle kniha mi krásně obohatila dětství, troufnu si tvrdit, že bez ní ( spolu s jinými knihami) bych byla dnes trochu jiný člověk v rámci mé kreativity a fantazie. Paní Klimtová rozhodně nebyla na hlavu, jak tady někdo dole píše, ona si kolem sebe utvořila auru tajemna pro děti, pro které pořádala aktivity a prostě měla takové své alter-ego, hrála. Velmi kreativní a tvořivá paní, pro mě i inspirativní člověk. Když jsem se dozvěděla, že zemřela, slza ukápla.
Ač pro knihu typu YA sáhnu méně a méně, tahle mě mile překvapila. Autorce se povedlo mě udržet v napětí a tak jsem jen otáčela stránky a otáčela, až bylo dvě ráno.
Každopádně, mám vítku k úvodu knihy. Naslibovala něco zvráceného a temného a při čtení mi v hlavě vznikla ještě temnější verze toho, co se tam ve skutečnosti děje, než mi následně předložila autorka. Takže konec byl pro mě velkým překvapením, protože byl jen slabým odvarem toho, co jsem si myslela po celou dobu.
Má druhá vítka patří Daremu. Nemám ráda předokonalé klišé postavy. Možná proto jsem si nějakou dobu myslela, že Dare je konstrukt její mysli, že se její nemoc mysli projevuje takto, a proto je takový vyumělkovaný, a tím pádem jsem měla podezření, že Dare je ve skutečnosti Finn, čímž se vracím k mému prvnímu bodu ohledně mé teorie, to by bylo daleko temnější a zvrácenější.
Přečteno po zahlédnutí knihy na internetu, přebal mě zaujal a pak i téma, jelikož dystopie, to já můžu. Nápad super, zpracování horší. K postavám jsem si nevytvořila žádný vztah. Popisy jatek a všech procesů byly odporné, což bylo povedené. Ale to je tak jediné, co mohu vypíchnout. :) Od poloviny jsem něco i přeskakovala. Děj se místy vlekl. Asi mě dohnala i přílišná očekávání od knihy, která nebyla naplněna. Každopádně zajímavé čtení, ale po odložení knihy ve mě nezůstalo žádné ohromení, nadšení, ani ťuk.
Prostě Flanaganovka. Kvalitativně na stejné úrovni jako jakákoliv jeho kniha. Samozřejmě nic nepředčí knihy z úvodu série. Teď už mám pocit, že vím co čekat a plot twisty nejsou nikterak neočekávané. Ale je to milé čtení, nostalgie.
Bavila mě. Ač nejsem cílová věková kategorie. :D Dobré odreagování, čtivé, holt taková moderní pohádka, místy neotřelá a vtipná. Čteno v angličtině, tak i dobrá jazyková rozcvička.
Čteno na doporučení mé oblíbené malířky ze zvědavosti. Mírně nesplnila má očekávání. Je moc rozvleklá, neustále jsem si říkala, co by se kde dalo osekat. Hodnotit nebudu, neboť myšlenky jsou v ní dobré a nezatracuji, naopak. Možná někdy, až budu na stejné vlně jako kniha, se k ní vrátím. :)
Tak to byla paráda.
Byla jsem u toho přilepená až do dvou ráno a pořád dokola hádala, kdo je Blue. Měla jsem všechny možné i nemožné tipy, div jsem nepodezírala i Simonova psa, ale nakonec jsem se stejně netrefila, protože mě autorka zmátla. I pak jsem si ještě musela projít znovu ony e-maily a k tomu i interakce mezi Simonem a jeho dopisovatelem, abych získala úplný obraz o tom, jak se to vyvíjelo.
Úrčitě za přečtení stojí, jen mi přišlo, že se ten děj pořád šinul někam dopředu a dopředu. Stále se nabalovaly nové a nové postavy. Sám hrdina (který byl celkem i sympatický) se chudák objevoval na nových a nových místech, kde se ho ideálně někdo snažil zamordovat a ten výsledný "plot twist" proč se mu to děje, mě moc nepřekvapil a nezaujmul. Byla to taková klasická fantasy klička, co za tím stálo. Pro další knihu mě autor nenavnadil, neb mám obavu, že se bude opakovat stejná úmorná cesta, na kterou už nemám náladu.
Co musím uznat je, že autor psát umí a prostředí a postavy byly vykresleny celkem živě.
Milé, oddechové čtení ze světa magie.
Trochu jsem se musela prokousat první polovinou knihy, kde byla cítit inspirace HP. (To je holt už úděl všech knih, které kdy vyjdou po HP a obsahují tématiku magie a magické školy). Obávala jsem se, aby z toho nebyla nějaká divná obdoba na "Harry Potter x Draco fanfiction". Naštěstí se děj postupně rozvinul a vytvořil si více méně svou vlastní osobitost. Líbil se mi třeba koncept magických formulí, které byly svázané s populárními rčeními, písněmi a podobně. To knihu osvěžilo.
Jen se mi nelíbilo, že nějaké dialogy jako by byly pronášeny třináctiletými dětmi a ne osmnáctiletými. Ale jinak se čte lehce a není "ukecaná" na popisy, vnitřní monology a podobně.
Děj se přirozeně vinul. Zvraty v příběhu byly logické, i když jsem záporáka vyhmátla okamžitě.
Romantická linka mezi Bazem a Simonem byla nenuceně romantická a milá. :)
Co knize uškodilo, byla drobnost. Nemám ráda ty propagační citace na obálkách a nebo kdekoliv v knize. Vím, že se tím snaží knihu propagovat, ale když třeba čtu: "Autorka oplývá takovým talentem, že jí jsou všechny kategorie těsné", tak se u toho spíš šklebím, než aby mě to navnadilo ke čtení. Řeknu to tak, že autorka má úplně normální hladinu talentu v krvi, nejspíš jako každá pátá pisatelka fanfiction. A kategorie je tu snad také zřejmá, tak na co ten teátr. No nic, jen mé soukromé kuří oko.
Hodnotila bych 3,5*. Takový lepší průměr, dech mi nevzala.
Krásná kniha se smutným koncem.Pro každého majitele domácího mazlíčka je ten jeho vždycky ten výjimečný ;)
Musím říct, že po přečtení "Carry on" jsem od knihy neočekávala žádný zázrak, spíš takový průměr. Nakonec jsem ke svému překvapení byla nadšená a zhltla jsem jí za pěkné dva dny.
Osobité, příjemné postavy. Romantika bez přílišné květnatosti a naivity.
Přiznávám bez mučení, že pasáže ohledně Simona jsem přeskakovala, jelikož jsem už jsem měla přečtenou Carry On a prostě mě nijak nezaujaly, stejně jako mě moc nezaujala samotná Carry On, ta mi osobně moc nesedla.
Skvělá kniha o legendárním českém zpěvákovi a talentovaném herci. :)
Skvělá kniha plná vzpomínek na tehdejší dobu a především Otu Pavla - jedinečného spisovatele a člověka.