Nikusha komentáře u knih
Za mně nejlepší z trilogie. Líbilo se mi, že jsem se i zasmála. Samozřejmě zase největší sympaťák Edmunds.
Rozhodně horší než Hadrový panák. Do poloviny knihy velký zmatek, svým způsobem i nuda (?) a hlavně mi vadilo, že nebylo vyprávění různých situací a postav nijak rozděleno, alespoň odstavcem. Tak jsem chvíli nevěděla jestli jsem v obraze Baxterove nebo Edmundse. Jediné světlé chvilky byly kostel a postava Rouche. No jsem zvědavá na Konec hry.
Určitě pak kouknu na film a možná se v tom tolik neztratím. Četba poutavá, chvílemi příjemně děsivá, ale tak trochu jsem se ztrácela v jménech.
Fuuha..no přečetla jsem ji za chviličku i proto, že je teňounká, ale hlavně mě fakt zajímalo jak to dopadne. Ta matka mě hrozně štvala. Jak může někdo nenávidět své dítě? Upřednostňovat jedno před druhým? Okej ten otec byl typický kretén, to bych ještě pochopila, ale ta matka... silný příběh a lituji děti, které v takovém prostředí vyrůstají.
Ale jo, už jsem četla i horší knihy. Jen bych to asi nedoporučovala osamělým dámám..mohly by pak být zklamané, že ten Franta co sbalily v baru, není v posteli úplně jak Ch.Grey.
Čekání se vyplatilo. Zloba je můj nejoblíbenější díl a jsem ráda, že se dočkal pokračování. Lucien si to pokračování zasloužil, protože takový magor se jen tak nevidí.
Přečtena snad v okamžiku. Od knihy se nelze odpoutat a člověk musí pořád číst dál. Moc se mi líbil úvod knihy věnovaný životu před válkou. Těžko uvěřit, že "to" všechno přežila.
Milovala jsem knihu i pro její krásný přebal. Pamatuji si, že když jsem ji měla doma, stačilo mi se i na ni jen koukat, jak leží na stole a měla jsem z toho jakýsi zážitek. Jinak samozřejmě nejraději jsem měla Falca.
Z Carterových knížek, jakoby ten strach obětí byl téměř hmatatelný. To ne morbidita, to ten strach je psycho.
Metallica není jen kapela. Pro mnoho lidí, tedy i pro mně, je to srdeční záležitost. Tato kniha můj pocit jen umocňuje. Krásná detailní biografie od úplných začátků kapely. Knihou provádí zejména Lars, krerý jde za úspěchem i přes mrtvoly a James, který se snaží pomalu vžít do postu frontmana. Kniha je velice obsáhlá, ale ani chvíli mě nenudila. A mně osobně nejvíce zasáhlo blízké seznámení s Cliffem. Každému jen doporučuji.
ANO! Tohle ano. Knihu jsem registrovala nějakou dobu, ale pořád se mi nějak vyhýbala. Četla jsem od autora Bez šance a ta byla super. Tato série bude skvělá. První díl hned vtáhne do děje, super nápad, skvělé postavy. Zase mám ty stavy, že čtu před spaním, knihu zavřu, jdu spát, ale pokračuje mi děj v hlavě. Samozřejmě si nepamatuju co jsem si vyfantazírovala, ale to vědomí toho, že se mi o tom zdálo tam je. Což značí o tom, že tahle série se ti dostane pod kůži.
Rozhodně má své kouzlo to, jak je dílo staré a že téměř popisuje život spisovatele. Čte se opravdu dobře, přijde mi to na tu dobu hodně "moderní". Nicméně někdy se to hodně opakovalo, trochu se to táhlo. Kdybych měla srovnávat, tak Londonova kniha Démon alkohol se mi líbila více. Ale tato taky super, nelituji.
Kdyby se příběh točil jen kolem Henryho a třeba by se postupně objevoval příběh toho politika, tak by se mi to asi četlo lépe. Pořád to přeskakování z lidí, které jsem jakž takž pobrala, zase na úplně jiné jména a takové to konstatování věcí, které vůbec nevím, ale jako časem by mi to mělo dojít, to mě v tomto případě nebavilo. Asi pro mně špatně podané. Nebavilo.
Ten třetí díl byl takový wtf?! Proč ? Tento čtvrtý je zase úžasně dokonalý, všechno navazuje. Líbí se mi chování Morfea, jak vystupuje nenápadně, ale přitom má moc.
Věřím, že se tohle odehrává ve spoustě rodin po celém světě. Třeba ne vyhnané do takových extrémů, ale děje. Viděla jsem spousty dokumentů o domácím násilí, o manipulaci a týrání. Nedokážu pochopit, co musí mít takové lidské monstrum v hlavě. Tohle mi přijde i stokrát horší než nějací masoví vrazi, jelikož dokáží ubližovat denně rodinným příslušníkům, dětem! Jen co jsem tu knihu četla jsem měla špatnou náladu, ale čekala jsem to od ní. Není tam žádný kdovíjaký příběh, jsou to prostě jen naservírovaná nechutná fakta jedné šílené, fakt psychicky nemocné, odporné ženské. Svině jedna, už mám zase nervy.
Vždycky mi přišel Dave jako zlatíčko, miláček a kniha to jen dokazuje. I teď mi pořád přijde jako ten malý kluk co je ze všeho nadšený. Působí na mě tak a to se mi moc líbí. A teda svého otce miluju, ale jeho bych chtěla za tatínka! ️
Seriál úplně miluju, znám ho nazpaměť a ke knížce jsem se dostala zvláštním způsobem. Zdál se mi sen, že jsem v knihovně a půjčila jsem si Červeného Trpaslíka. Pak se jsem se probudila a pamatovala jsem si to a hned jsem si zjišťovala jestli taková kniha existuje a ejhle! A je to super! Narozdíl od seriálu kniha začíná tím, jak se Lister seznámil s Rimmerem a jak se dostal na Trpaslíka. Je to tak vtipné, musím se pořád usmívat, miluju ty přirovnání a slovní obraty. Ten humor je geniální. Jsem ráda, že se mi o tom zdálo, jinak by mě asi ani nenapadlo, že má Trpaslík knižní zpracování. Hned se vrhám na další díly!
Doktor Vlach vždycky říká, že nejtrestuhodnější formou roztržitosti je, když se lidé zapomínají radovat ze života. Když přijímají královské dary osudu s přesvědčením, že je to samozřejmé. Probudí-li se člověk ráno zdráv a svěží v čisté posteli s vědomím, že za chvíli dostane teplou snídani, je to pádný důvod k tomu, aby vstal a aby zpíval píseň díků nebo napsal oslavnou báseň na krásu života.
Tak tenhle odstavec mě asi jako jediný z knihy opravdu dostal. Celkově mi kniha nepřišla moc humorná, bohužel jsem se nezasmála ani jednou, a to jsem si ji vybrala pro doporučení na veselé čtení. Asi jsem barbar, ale mně to prostě nebavilo. Ale čeština krásná!
Jak už bylo zmíněno není to žádná alko drogová jízda, ale život nadaného a sečtělého člověka. Každý druhý by mu mohl jeho život závidět, i když si prošel i nedobrými věcmi. Nicméně mě kniha tak nebavila jako jiné. Možná by se dala zkrouhnout o půlku a byla by čtivější.