Niu komentáře u knih

Na doporučení kamarádky sáhnu sem tam po Sandře. A super. Klasické malé městečko, kde každý na každého něco ví. Do toho případ pohřešovaných žen, sněhová vánice a boj o přežití. Na jedné straně místní šerif, na druhé FBI. Taková akční dramatická detektivní romanťárna :o)

5 19.05.2019

Velmi odlišná detektivka. Žádný krvák. Jen stíny minulosti. I tak se dá detektivní příběh uchopit. Po dílech, kdy hlavními protagonisty byli Erlendurovi kolegové, se vracíme k němu. A bylo to příjemné setkání. Příběhem se prolíná taková nejistota, co je realita a co sen. Četla jsem to v období, kdy začalo konečně mrznout a nasněžilo - tím se mi aspoň trochu přiblížilo prostředí Islandu (opravdu trochu :-)). I když je příběh vyprávěn klidně, bylo za ním hodně bolesti.

5 28.01.2019

Tleskám. První detektivka, u níž je autorem žena. Bravurní dílo. Knihu jsem hltala a potřebovala jsem znát pravdu. Ještě se mi nestalo, abych se večer bála zhasnout světlo. Dovedu si představit ty lekací scény, které zde byly vylíčeny a zajímavá by jistě byla i zfilmovaná verze. To celé s amou bylo jak z hororu, tajemno a karty, mýtické pověsti o záhadném basajuanovi a Mari. Procházím fází severských detektivek, ale ta z jihu jim směle konkuruje. Kdo chce zažít pocit hrůzy, tak vřele doporučuju. Sny o lišce podšité se řadí k mým novým nočním můrám.

5 01.10.2018

Mám z knihy rozporuplné pocity. Dobře se to četlo, musela jsem pokračovat dál a dál. Bylo to hodně napínavé. Agorafobie je dobrý námět na thriller (viz třeba i film Vraždy podle předlohy). Líbily se mi humorné monology, co si Anna v duchu říká nebo myslí. Jen mi ten příběh přišel trochu přitažený za vlasy. Možná měli všichni důvody, že jí nevěřili, ale copak by to bylo možné, prostě ji jen tak nechat? Nechci se tady rozepisovat, abych něco neprozradila. Jen mi vadila ta bezmoc, že byli detektivové (jeden z nich) značně arogantní. Chvilkama se mi zdála Anna opravdu hloupá, nelogická. Některé situace byly popisovány strašně zdlouhavě a oproti tomu všemu jsem nečekala tak rychlý závěr, vše vyřešeno lusknutím prstu, vše najednou v pohodě. Jako by už autor nevěděl, jak se z toho kolotoče vymotat.

5 21.08.2018

Trvalo mi hodně dlouho, než jsem tuto knihu přelouskala. Není to úplně můj šálek kávy, proto moje pozornost přeskakovala ke knihám jiným. Docela mi trvalo se odhodlat a začít číst a do příběhu se zažít, ale poté se kniha tak nějak četla sama, nenásilně. Místy zbytečně natahovaný děj.

5 10.07.2017

Pěkně napsaný příběh. Kniha se mi dobře četla. Film i kniha na mne velmi silně zapůsobily.

5 30.09.2016

(SPOILER) Zajímavá četba, jen dost chaotická. Orientace v textu, kdy se pracuje se jménem nebo s datem narození, byla nepřehledná. Jsou tam chyby týkající se výpočtu vibrací na daný rok, v kapitolách o tarotu (Velké arkáně) pro čtenáře mohou být matoucí informace o kartě VIII a XI (výklady různých tarotových přístupů zaměňují tyto karty - autorka neuvádí oba, nevysvětluje a mísí je dohromady). Neřekla bych, že kniha je pro začátečníky. Trošku to na mne působilo jako výtah z jiných literárních zdrojů - já bych raději, kdyby autorka vkládala své výpočty a zkušenosti. Je to omezeno na holá fakta. V praktické části je vše zaměřeno na výpočet pro jinou autorku a definici její osoby, ale dělat tento rozbor na kohokoli jiného dle dostupných informací, nedávalo smysl (neodráželo to popsané skutečnosti). Za mne osobně nejpovedenější kapitola knihy byla ta týkající se příběhů pro karty Velké arkány (tady se lze dočíst jakési ponaučení). Korektura textu PŘÍŠERNÁ!!!!!

4 22.07.2021

Dávám plný počet hvězd vzhledem k tomu, že Obří pantofle mě doprovázela mým dětstvím. V době, kdy jsem neuměla číst, mě vyloženě fascinovaly kresby se zvláštní texturou. Už ani nespočítám, kolikrát jsem četla první pověst Obří pantofli :o) Tato a Zajíček Ušáček jsou moje dětské lásky :o)

4 08.05.2021

Moc se mi líbila atmosféra Paříže, nebo spíše cukrárny (mohla by být kdekoliv) - samé dobroty, kombinace chutí, až jsem měla chuť něco nového ochutnat nebo upéct :o) Tyhle části příběhu se mi četly samy. Marcel, kurz a přátelství, které vznikalo v Cukrárně C, měnící se prostředí cukrárny. Ale osobní trampoty a dialogy nebo myšlenky hlavních protagonistů mi přišly někdy strašně protivné. Nina byla dospělá, ale tam, kde by to bylo třeba, mlčela jak ryba. Sebastian byl v-l a Ninina rodina, respektive Nick, ten mi přímo pil krev. Rodinní příslušníci, kteří až moc zasahují do života, to nemůže nikdy dobře dopadnout. Vztahy v knize mě znervózňovaly, stejně jako nabubřelost některých postav. Těšila jsem se, až to dočtu, což trvalo celkem dlouho na to, že jsem knihu zvolila jako oddechovku.

4 29.09.2020

Nalezena omylem, ale zcela si mne přitáhla :o) Pro mne je to úžasná knížečka. Když se naučíme chápat zákon rezonance či přitažlivosti, dosáhneme všeho :o) Doporučuju úplně všem lidem. Je to nádherná cesta, možná i k cíli :o) Na Databázi knih je taky taková pěkná rezonance :o):o):o)

4 13.08.2020

Pěkné pokračování knížky Život po životě. Jsem ráda, že jsem mi tyto knihy vstoupily do života.

4 09.08.2020

Tahle kniha mě dost zmátla. Předchozí díl jsem četla už před nějakou dobou, proto jsem měla problém, co se tam událo, jakto, že tam nejsou lidi, které znám a v jaké detektivce byl ten Marian Briem. A ejhle, tak nějak v závěru knihy jsem si ujasnila, že to bude nějaká před-kniha před všemi. Ach jo. Kdyby tam aspoň bylo v nadpisech kapitol (nebo jen na začátku) v jaké době se to odehrává. Možná jsem to přehlídla. Ale teď už ke knize. Tyto detektivky jsou takové pohodové čtení na den. Autor vykresluje tvrdou zem a lidi, přitom to tykání na Islandu a Erlendur i ostatní postavy jsou příjemné, jasně vysvětlí, o co jim jde (když není potřeba mlžit), omluví se ... trochu světla v té temnotě. Líbí se mi, jak příběh plyne, co se stalo v minulosti, má dopad i na přítomnost a to nutí čtenáře číst dál, aby věděl, jak to dopadlo. Kdo nemá rád drastické krimi a spíš ho zajímá prostředí, tak doporučuju.

4 19.08.2019

Protože je J.D. mým oblíbeným autorem, dávám pět *. A kniha si je zaslouží. Po Ocelovém polibku jsem se zas po dlouhé době dostala k pokračování Rhyma. I přes to, že se jedná o třináctou knihu série, líbila se mi. Je tam několik dějových linií, více míst a nové postavy. Myslím, že právě přenesení do Itálie dílo pěkně okořenilo (jídlem, památkami i vtipem). Super zakomponování v té době aktuální problematiky na politické úrovni (i když ona je aktuální pořád). Ač jsem původně neplánovala do Čtenářské výzvy 2019, hudební nástroj jsem tam našla a můžu odškrtnout :o) Líbí se mi i na samém závěru zmínka o naší domovině. A J.D. tuto knihu-detektivku odlehčil (není tak krutá).

4 14.06.2019

Hodnocení této knížky je pro mne trochu oříšek. Kamarádka mi povídá: "od téhle knížky se neodtrhneš". Mno, odtrhla a to několikrát. Tohle by byl asi dobrý námět na nějaký ten "slasher" horor. Nicméně mi v začtení se bránila povaha Quincy. Lži, lži a zase lži. A když jsou takhle okaté, tak mi dělá problém se s tím vyrovnat. A nemůžu říct, že by mi byla sympatická. Trochu mě děsilo, jestli se to nebude až moc podobat Zmizelé (protože ta byla na mne silné kafe). Myslela jsem si, že příběh odkryje jinou pravdu. Ale souhlasím, že ke konci (tak 13 kapitol) jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Sice myslím, že i Jeffrey Deaver by se měl učit od autora/autorky :o), co se závěrečných rozuzlení týče, ... ale nakonec za čtyři hvězdičky.

4 16.02.2019

Tento díl byl trošku slabší v té linii krimi. Byla tam řada odboček k jiným případům a čtenář (aspoň já) do toho spadne a ani vlastně neví, o čem že to je řeč. Trošku musím být skeptická na rychlost, jakým byl řešen tenhle případ, když přihlédnu k dílu Hlas, kde několikatýdenní odhrabávání mrtvoly bylo každému jedno. Aktuální téma se mi líbilo. Jen si říkám, jestli ta morálka na Islandu je skutečně taková včetně tak mírných trestů. Pro mne teda nepochopitelné. Autor vykresluje Island spíš v tom černém světle - drogy, prostituce, každý se stará sám o sebe. Přitom když se zaměřím na vyšetřovací tým, tak je to vykresleno jinak, lidštěji. Je mi líto Mariana, toho jsem měla taky ráda. Byl hodně záhadný a ten konec ... Erlendur má zvláštní dar - ač ho někdo sebevíc naštve, tak ho dokonale uzemní bez násilí a nadávek. Trošku nechápu jeho děti, že se ho neustále snaží konfrontovat s jeho minulostí. Jeho dcera si do svého života nenechá mluvit, ale sama jeho rozhodnutí nerespektuje. Vlastní zločin jako by byl tak trochu upozaděn a to, jak to dopadlo, je takové nijaké. Vlastně platí obrat ... ve špatnou dobu na špatném místě. Snad nikde v knihách nebylo tolik hloubky, tak pravdivá zamyšlení, jako u knih Indridasona. Jen ta věta - kolik je potřeba stromů na jeden les ... V knihách je pravda, skutečně.

4 18.09.2018

Severní blata se mi líbí víc než první díl série. Začíná to mít šťávu a tým se formuje. Mám ráda humor v severských detektivkách, který se příběhem plíží, není okatý, ale je tam mezi řádky. Příběh super. Úplně jsem se vžila do pocitů těch žen, toho, co musely prožít, to, co prožívaly roky nato. Ta bezmoc a ten výsměch. Není to líčeno tak brutálně, jak to bývá v jiných detektivkách, takže i za to jsem trochu ráda. U těchto detektivek (nevím, jak budou pokračovat další díly) si říkám, že mi je líto spíš těch spravedlivých (kdo dočte do konce, pochopí). Konec je poklidný, žádné větší zvraty se nekonají. Jo, Erlendur je mi sympatický.

4 27.08.2018

Ještě se nestalo, abych dala jen 2*, ale tohle mě zklamalo. Mám ve zvyku dočíst knížky vždy do konce, pokud to teda není nad moje síly. Tahle nad moje síly nebyla, protože se tam našly čtivé pasáže. Co je větší problém, že většinou bývají tak na posledních sto stránkách. Musím souhlasit s Atlantis. Kde se schoval onen detektivní příběh? Autoři na úkor postav a jejich charakterů zasklili totálně to, oč tam mělo běžet. Po téhle knížce nevím, jestli se hned vrhnu do dalšího dílu, určitě to bude chtít teď změnu. A ten otevřený konec mě tentokrát ani nenalákal. V každé krimi se najde jakýsi osobní příběh hlavních postav, ale nikdy to nenaruší vlastní zápletku. Tady jsem chvilkama měla pocit, že je to drama neustále se točící kolem chudáčka Sebastiana, který si tuhle nálepku rozhodně nezaslouží; kolem Vanji, která je nesnesitelná a vlastně každá postava má vůbec nějaké prapodivné vlastnosti. K vlastnímu příběhu - no, je až k neuvěření, že jsem přemýšlela nad tím, jak je to napsáno, že mě vlastně ta zápletka ani nezajímala.

4 18.06.2018

Konečně jsem se dostala k zatím (doufám) poslednímu dílu s Lincolnem. Jo, nechyběl tam onen klasicky Deaverovský styl, který odkryje vše až na několika posledních stránkách a ukáže, jak jste se pletli v chápání příběhu. Drzý Rhyme, rychlá Amélie, zábavné staré i nové postavy, které dodaly příběhu ten pravý šmrnc. Trochu mi tam chyběl ten vztah Sachsové s Rhymem, jak jsem bývala zvyklá, ale ke konci se to vrátilo do starých kolejí. V knize se vyloupla jedna z postav se jménem Sandy (Sandra), takže šup s tím do Čtenářské výzvy :o). Knihu pro Lincolnovy fanoušky doporučuju.

4 19.02.2018

Nikdy nezapomenu na popis chůze dívky ze schodů. Toto mě děsilo ve snech. Kniha i film jsou velmi děsivé, ponuré, film navíc dobře doplňuje hudba.

4 13.09.2017

Nádherná knížka pohádek. Možná ani ne tak pro děti, jako pro dospělé. U "Šťastného prince" a "Slavíka a růže" mi tekly slzy. Pohádku "Slavík a růže" jsem poprvé četla někdy ve čtvrté třídě z čítanky a už tenkrát to na mne hodně zapůsobilo a pamatuji si to dodnes. Wilde to napsal s takovou lehkostí okořeněnou špetkou ironie. Doporučuji.

4 31.08.2017