Niu komentáře u knih

(SPOILER) Je to jak na houpačce. Na jednu skvělou knihu této série, dvě méně povedené (alespoň pro mne). Tady mi moc nesedla Mina. A přísahám, že už mám dost těch skvěle vypracovaných vysokých tmavovlasých a modrookých ideálních mužů a hubených modrookých blonďatých vysokých žen. Copak je něco špatného napsat mužského hrdinu průměrné výšky, normální postavy a hnědých oříškových očí?! Obrat "vládne železnou rukou v sametové rukavici" jsem několikrát četla v Čajovně v Tokiu a už to není tak úderné, jako poprvé. Vlastně jak tak přemýšlím, já ani nevím, kde je chyba, četlo se to dobře. Možná i ta bezstarostnost - finance netřeba řešit (tam hromada čokolády, tutam sýry, sjezd, vlaky, a je jedno, kde budu bydlet, ale je to ve Švýcarsku všechno strašně drahé, povídali v knize). Já vím, že to má být pohodovka, ale ať je aspoň trochu reálná. No místy mi to připadalo trochu ze strany Luka jako obtěžování, ale když Mině to nevadilo a byla pro ... Za mne asi průměr.

21 09.05.2023

(SPOILER) Hodnocení bude pro mne značný oříšek. Jdu na rozlousknutí. Pozitivní je, že ve mně kniha vzbudila emoce a chtěla jsem jí dočíst do konce ze zvědavosti, kam že se to bude ubírat. A vlastně i přes značné skřípění zubů jsem chtěla vědět, kdo za tím vším stojí. Nebo spíš sedí.
Když se zamyslím nad autorem, tak snad italskou detektivku jsem nečetla. Jistě se tam propsala i nátura a vyšetřovací (ne)metody. Styl psaní a možná i překladu byl místy dost krkolomný a dával smysl až po opakovaném a pomalém přečtení.
Zase jsem si v průběhu čtení psala poznámky, jak je u pro mne iritujících příběhů obvyklé. Sem s nimi: To bylo tak komplikované, že by i jen tento jeden díl vystačil na celou trilogii. Stalo se tam toho tolik, že mi hlava šla kolem. Mě osobně by se líbila linie se sirotčincem. Co jsem nebyla schopná pochopit, je časové rozmezí, za které se všechno vyšetřovalo - několik dní odehrávající se v únoru. Hm, s tím, co do příběhu chodilo, se obávám, že tohle bylo tak na několik měsíců až let (rozkrývání pedofilní sítě, hromadné hroby, kdo, co, vyšetřování osob apod.). Co mě velmi zaujalo, byl fakt, že jsem během čtení vůbec nepostřehla, kde se příběh odehrává, v jakém městě, v jakém státě, na jakém kontinentu. Ano, asi dle jmen i autora by se dalo usuzovat, ale i tohle se stírá a autor si mohl zasadit příběh prakticky kamkoli. I když se gradací dozvídáme, jak co bylo, tak nešel přehlédnout nepříjemný tým, Rosová a její um s počítači, kriminalista Goran Gavila, coby civil. Mila byla nejednoznačná. Ze začátku jsem myslela, že ji pochválili a poslali jinam, ale podprahově mi přišlo, že se jí raději zbavili. Ze začátku na mne působila jako sociopatka s destruktivními sklony, ale pak se dozvídáme, co ji k tomu dovedlo. Některé věci se udály rychlostí blesku (jako třeba rozplétání pedofilní sítě), jiné se vlekly neskutečně dlouho. Málem mi zaskočilo, jak se Mila dostala do ohrožení života a zjistila, že zbytek týmu ji neřekl informace, že dotyčná osoba je podezřelá.
Když jsem přerušila čtení v průběhu kapitoly, nemohla jsem si vzpomenout, kdeže jsem to skončila. Prostě jsem si nepamatovala, co jsem četla naposledy. Některé pasáže byly tedy pro můj mozek nudné a nepodstatné.
Co se týká vlastního vyjádření - štve mě, že se u některých osob používají jen jména nebo jen příjmení, bohužel u jména Boris mě to fakt dost mátlo :o) Goran byl jednou Goran a jindy zas Gavila (vlastně, co bylo jméno?). Kruci, čert aby se v tom vyznal. Milu dost často pronásledovalo šimrání na spodní části krku, což mělo za následek mou zaťatou čelist. Taky mi vadila v knize úprava - přímá řeč (klasické uvozovky) vs. myšlenky (dvojité šipky, prťavé, špatné odlišitelné) vs. co se dělo holčičce (kurzíva). Tohle je skoro ve všech knihách a vždy je tam kurzíva, ale tady to byl zmatek nad zmatek.
Suma sumárum - byl to fakt bizár. Autor se rozhodl nabalit postupně na sebe tolik věcí, až to bylo leckdy k smíchu. Paradoxní je, že přijímám myšlenku, že existuje dar Nicly, ale příběh jako celek moc nepřijímám. Taky jsem si říkala, že našeptávač odhaluje zlo zlem, takže ve výsledku byly skoro všechny mrtvoly sami vrazi.
Zatím nevím, jestli v sérii budu pokračovat. Jsem taková rozpačitá...

21 14.01.2023

U knih Julie Caplin v téhle sérii mívám celkem problém. Strašně se mi líbí obálky :o) Ale u zatím mnou přečtených knih byla vždy super první půlka knihy. Potom se něco zvrtne a je to až moc kostrbaté, nesmyslné a přeslazené, najednou nelogické pochody. Ale tady až tak moc ne. Můžu prohlásit, že mně se zatím tento díl líbil nejvíce. Přitom jsem si na začátku při seznámení s Tarou řekla "a safra, tak to asi nepůjde, já tu holku mám chuť zabít". Nebyla jsem sama :o) Tady se mi líbilo snad všechno, až na ty křivé charaktery, které byly natolik dobře popsány, až mě to rozčílilo. Možná jsem potřebovala kus romantiky a ten pocit zamilovanosti, protože ano, tady jsem to fakt cítila. Jsem ráda, že sexuální scény nebyly jako v Pekárně (alá padesát odstínů). Četlo se to pěkně a ve výsledku každý dostal, co si přál nebo zasloužil. Já se těším s poklesem teplot na Hotýlek na Islandu a věřím, že i příště napíšu pozitivní hodnocení.

21 08.11.2022

(SPOILER) O tom, že existuje něco jako dvojka Osvícení, jsem se dozvěděla nedávno. Nečetla jsem si anotaci (což dělám málokdy) a říkala jsem si, že si zajedu do Colorada mrknout se na Overlook. Nečekala jsem, že se setkám s Dannym. Páni, to bylo tak .... skvělé :o) Kingovu tvorbu miluju od dětství, leč teď jsem už dlouho nic nečetla (myslím, že naposled snad Dolores Clainborneovou). Musím zas jeho knihy zařadit, spíš ty dlouhé (povídky obecně moc nemusím). Začátek je pomalý, než se seznámíme se všemi postavami. U Kinga mi to nevadí, buduje solidní vztah čtenář-postavy, dělá to tak, že na konci několika set stránkové knihy se nechcete pustit. Bylo to promakané, to od Dannyho dětství, co se stalo po Overlooku, přes důležité okamžiky lidstava. Nádherný dar a smysl, co mu byl dán do vínku. Jeho přátelé, kteří pochopili nebo museli pochopit, pak ti zlí. Bylo to tak skvěle vylíčené, jako bych se dívala na film, mozek a fantazie jela na plné obrátky. Strašně se mi líbil i ten závěr s jeho kolegou v hospici, slzy se mi draly do očí. V poznámce autora jsem se dozvěděla, že se Kingovi nelíbilo zfilmování Osvícení, což mě dost překvapilo, neboť jsem měla zato, že King má hlavní slovo při produkci atd. Ale zmiňoval se i o tom, že poprvé je prostě poprvé a remaky nejsou úplně ono (to já můžu za sebe třeba potvrdit u hororu To, za mne vede jedině ten, co byl natočen popvré). Super, doporučuju všem, kdo rádi "Kingovky".

21 13.08.2022

(SPOILER) Už jsem přišla na to, kde je chyba. Chyba je číst knížky této série ihned po sobě (klasicky u mne platí, že dočtu jednu a už se těším na druhou). Já to takto dělám ráda, neb u další knihy nikdy nevím, kde skončila ta předchozí. U jiných autorů mi to tak nepřipadá, ale tady u této série mě až otravuje číst to samé o Kate a mám výhrady v určitých věcech: Vždycky se jedná o amiše (ta vesnice a všechny ostatní amišské kolem musí být už snad vyvražděny), pokaždé se jedná o téma zneužívání, na konci dílu nikdy nezůstane vrah naživu (to asi když je vyvražděná celá vesnice, tak aby byl klid a prázdno v base), vztah Kate a Johna a jejich rozhovory ve stylu čerstvých dvacítek plus musím zmínit znovu opakování jejich minulosti (několikeré během jedné knihy), opět Katein tým upozaděn (brala bych, že se to odehrává jinde a Kate je přizvána jako konzultantka, tak proč se to zase propojuje Sadii z Painter Mills?!). Vždy, když si říkám "to by šlo", tak se z toho vyklube menší zklamání. Vlastní zápletka se mi líbila, ale jak už jsem psala u jiné knihy této série, zase to bylo nevyvážené v určitých aspektech. Čte se to ale dobře, autorka umí vtáhnout do děje, je to napínavé, chcete odhalovat i život amišů, chcete odkrývat skryté. Původní rozhodnutí 3*, ale za ten závěr +1*.

21 15.05.2022

Je to příběh odehrávající se jedné noci různým lidem, které něco spojuje. Líbí se mi to setkávání se, povídání si o všem možném. Když jsem knihu dočítala, tak jsem si uvědomila, jak nás jako lidstvo několik posledních let od sebe oddělilo. A právě knihy Murakamiho mají tu moc si uvědomit, jak vedeme rozhovory dnes - nemám čas, teď ne, hm zajímavé tak ahoj, ... Nebo se vše hodnotí na materiálno. Ale tady mě upoutalo právě to sdělování si strachů, věcí z minulosti, nehezkého, kdy chceme (a ano, chceme to všichni), aby nás někdo vyslechl. Připomnělo mi to film Paříži, miluji Tě!, kde také nalézáme příběhy lidí, které něco pojí. Murakami má talent vykreslit věci, jak jsou a přitom to není nějak neomalené (viz třeba příhoda s dívkou v lavhotelu). A to hledání cesty jeden ke druhému, velmi blízkému člověku, může být složitá. Věřím, že tady vše dopadlo dobře.

21 12.05.2022

Kniha se mi dostala do zorného pole díky Databázi knih, vždy mě nějaká upoutá - ať už obálkou nebo názvem, za kterým se skrývá tajemství. Nikdy by mne nenapadlo, jak spletitá bude cesta minulostí, po kolika letech bude rozuzlena. A hlavně, že po dočtení ztratím dech. Tolik ... tak moc ... Chápu, proč se kniha dostala ke mně právě v této době. A pokud někdo nevěří na pohádky, zrovna ta o zlé královně a otráveném jablku přesně charakterizuje tuto knihu. Uhádnete, kdo je zlá královna?

21 23.10.2021

(SPOILER) Hm, možná už jsem si zvykla na styl psaní, a proto mě to nepřekvapilo, možná je čas na změnu. Za mne byl díl vyšperkovaný až moc. Všechny ty záležitosti - minulost, odsuny, nemoci, závist na malé vesnici, rodinné vztahy - v tom se nějak špatně orientovalo. Já nějak nevím. Asi to chce oddech. Četlo se to skvěle, ale abych se přiznala, pátrám v hlavě, kdo byl vrah.

21 28.08.2021

(SPOILER) Detektivka se mi líbila. Starý mlýn, venku obchází vrah, zvláštní vztahy na "dědině". Spisovatelka skoro vždy nechá zamordovat jednu z postav, která se chová jakžtakž normálně. Vanda je zpočátku vykreslena jako pěkně uťápnutá, ale pak se to rozjede. Za mne bych vyzdvihla Nelu, Olgu a Dominika. Zajímalo by mne, jak autorka přišla k vykreslování tak reálného negativního chování mužů v jejich knihách, ale to se asi nedovím :o) Řešení případu sériového vraha tak trochu na vedlejší koleji. Zajímalo by mne jak to dopadlo s Radimem a kdo za tím byl. Asi nejpěknější část knihy je závěrečný rozhovor Dominika s Olgou a u Epilogu jsem brečela dojetím.

Smutná knížka, ale přesto krásná. Silný příběh, kdy se děti příliš brzy stanou dospělými.

21 03.07.2021

Další skvělá detektivka. Sice Bryndza většinou píše o životě vraha během celého příběhu, takže v závěru nečekejte překvápko, ale mě se líbila. Téma sociálních sítí je dost aktuální.

21 13.02.2021

Čtivé, napínavé, chvílemi strašidelné. Ten závěr Erice chválím a Marshe bych někam s radostí kopla, spolu se Sparksem a Oklayem (pardon, teď nevím přesně jméno nadřízeného).

21 30.01.2021

Pohodové čtení do sychravých podzimních večerů. Znám film, chtěla jsem zkusit knihu. Překvapuje mě, s jakým humorem vykreslil autor život a myšlení náctileté ztřeštěné holky. Jo, a kdo by nechtěl bydlet na zámku :o)

21 29.12.2020

Tuhle Kingovku jsem slupla jako meloun (maliny moc nemusím :o) ). V době vydání jsem se k ní dostala v anglickém vydání, ale netroufla si, no a pak byly další jiné knihy, které jsem chtěla číst. Kdybych já jen tušila, jak super to je. King je můj top spisovatel od dětství a určitě budu pokračovat Holly i Billem Hodgesem (přece jen nějaké resty mám - ale ptám se sama sebe, co budu od Kinga číst pak?). Film/seriál jsem neviděla a nejspíš se k němu ani nedostanu, ale možná je lepší to nechat tak. Pro mne opět jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četla. Doporučuji.

20 09.08.2024

Tuhle knížku jsem si koupila a chtěla ji přečíst právě na základě recenzí tady na Databázi. Dala jsem to za den.
Možná budu mít problém vyjádřit vše, co bych ráda.
Chápu rozporuplné komentáře jedna hvězdička vs. pět.
Pokud vás nikdy za život napotkala podobná situace, ať už mělo jít o potencionálního partnera nebo čistě přátelský vztah, kniha vám bude připadat hloupá. Pokud se tak stalo, můžete si gratulovat, že jste vše odhalili dříve než Adri a své chyby neopakovat.
Já měla pár let zpátky po vydání knihy situaci podobnou a říkala si, možná by to stálo za úvahu přečíst si to, ale sešlo z toho. Před několika měsíci o něco víc děsnou situaci, a proto jsem neváhala a knížku koupila. Věděla jsem, že potřebuju situaci uchopit s nadhledem, třeba za pomoci někoho, kdo se v tom topí taky. A brala jsem to tak, že to autorka psala formou terapie, že se ohlédla zpátky v čase a na konci to vše docvaklo.
Jako asi všem, líbila se mi obálka, jež je pro mne i po přečtení záhadou.
Moc se mi nelíbilo to využívání Matyáše kvůli lístkám do divadla. Vztahy byly opravdu velmi povrchní včetně dialogů. Během knihy uplynuly asi tři čtyři roky, jestli jsem dobře počítala. Matyáš byl opravdu zdařilý manipulátor, který uměl hrát na správnou strunu, ale vlastně vůbec nevěděl, co chce.
I když jsem náplava, už dlouho v Brně bydlím a strašně mi tam to Brno chybělo. Docela mě štve, když hlavní hrdinové prolívají kapitoly alkoholem. Bohužel ani takový ten free život mejdanů nedokážu úplně ocenit, zvlášť s lidmi, které sotva znám. O tom, že má Adri kočku a nějaké živé rodiče se dovídáme pořádně až na konci knihy. Velmi zmatená jsem byla z odskakování v časových osách. Příběh plaval dost po povrchu. Ale četla jsem, chtěla jsem číst až do konce, i když čtení ve mne otevíralo staré rány. Ale třeba to byla dobrá forma terapie - vědět, jak pro příště věci nedělat.

20 09.03.2024

(SPOILER) Tohle mne opravdu bavilo, přímo vcuclo do děje. Před nedávnem jsem četla Kořist od Darcy Coates. Zdá se mi to podobné, ale v mnohém lepší, už jen tím, že Les sebevrahů skutečně existuje. Mám tyhle knihy o tápaní po lese ráda. Vlastně musím zmínit i Trhlinu od Kariky. Nečetla jsem před spaním, protože ta atmosféra byla děsivá, temná, mysteriózní a napjatá, že by se dala krájet. Ten začátek, kdy se postavy v knize rozhodnou a je to TO ROZHODNUTÍ, které vám může změnit život, je vždy TEN okamžik - buď, anebo. Trošku jsem očekávala, že je to parta vědců, kteří se rozhodli přijít na kloub tomu, proč zde chodí tolik lidí ukončit svůj život. Ale nakonec to nabralo jiné grády. Taky jsem si říkala, jestli za tím vším není někdo z party. Závěr někoho asi překvapí, někoho ne. Byl vcelku dost rychle ukončen - ale u této knihy nebo u těchto žánrů obecně to většinou končívá příjezdem policie nebo záchranou a pak už se nedozvíme, co bylo dál. Tady autor ještě trošku odkryl. Kniha nabídla i nějaké zamyšlení o životě.

20 14.10.2023

Příběh zasazený do zajímavého prostředí lodi. Úplně jsem cítila, jak se loď naklání a já kloužu po palubě, jak mi bělají klouby, když se držím, seč můžu, jak se mi zvedá žaludek, jak je mi zima, ... Celkem zdařile zachycena atmosféra námahy a bouřícího se moře. Vlastní detektivní linka taková nijaká. Tyhle knížky jsou víc odpočinek než honba za nečekaným odhalením. Zase tu máme nesmrtelnou hrdinku Kate, která přežije všechno. Ke cti, že v tomto díle na ni nikdo nestřílel.

20 24.08.2023

(SPOILER) Téměř hned po první knize jsem sáhla po této. Pěkně to na sebe navázalo a já jako čtenářka jako bych byla součástí party. Opravdu jsem si oblíbila Sawyer a celkem se těším na následující knížku. Co se mi líbí, je čtivost, s jakou autorka píše. Je to prostě o životě. A to zasazení literární části do knihy je pro knihomola vždycky super počtení. Taky situace, které se řeší často vychází z reality, a je pěkné vidět i ta řešení a progres - prostě neopustit příběh větou "a žili spolu šťastně až navěky". Ale neodpustím si pár drobných ale. Když jsem začínala číst, tak Spencer byl vykreslen trošku "zmetkoidně" oproti prvnímu dílu a celkem mě překvapilo, jakou měl vyřídilku a trošku i agresivní povahu (ale to bude pak vysvětleno). Věkovým zasazením mi všechno to přišlo tak 25+, i třicátníci by se nemuseli stydět, kdyby řešili takové problémy. Prostě se mi to zdálo na věk 20-21 "too much". Jojo, je to sice román pro ženy, ale i "too much" v sexu chvilkama připomínal spíš erotický žánr. No a do třetice - Dawn a Nate, ufff, tohle se mě hluboce dotklo, takže někdy četba byla pro mne dost náročná. No ale, život jde dál :o) Moje druhá kniha od Mony Kasten a určitě ne poslední. Takže doporučuji.

20 10.06.2023

(SPOILER) Vím, že se mi slovy nepodaří vyjádřit ani zlomek toho, co bych ráda. Láska a nenávist, smutek a vztek, naděje a zmar, moci odpustit a pustit - pustit se a ... padat, jít dál, pustit někoho do svého života, pustit a propustit, nechat ho odejít.
Kniha je plná krásných myšlenek. Není to žádná oddechovka a četla jsem jí celkem dlouho. Vždycky jsem měla problém se dokopat ke čtení, protože jsem se bála, jak Temný zamává s Addie tentokrát, co jí provede. Ale jakmile jsem se začetla, tak se nedalo přestat. Prolínání minulosti a současnosti mám v knihách moc ráda, jen tady jich bylo tolik, že jsem občas ztrácela přehled.
Henryho příběh mi tak nějak docvakl.
Nad koncem jsem přemýšlela celou knihu. Představovala jsem si ho celkem jinak, ale na tom je ta krása. A musím říct, že jsem překvapená, jak se autorka vrátila v kruhu.
Ještě se přiznám, že kniha mi v knihovničce stála cca rok, než jsem se do ní pustila, možná i trochu všeobecným vychválením na sociálních sítích. Na tuhle knihu potřebujete být v té správné náladě. Doporučuji.

20 05.02.2023

Tuhle knihu a vlastně i celou sérii, jsem četla před skoro pěti lety. Tenkrát mě to vtáhlo tak, že všechny knihy jsou pro mne top, vedle Harryho Pottera a nově Měsíčních kronik. Protože autorka v předchozích letech vydala ještě dvě knihy, jež by se měly příběhu dotýkat, řekla jsem si, že se pustím do všech. Jenže jsem se bála. Co když mě ten příběh nepohltí jako tenkrát? Co když už mám tolik načteno, že mě to nezaujme? Můj strach byl neoprávněný. Příběh se mi moc líbí a navíc má hlavu a patu, mystično, vojenské strategie, vlastní světy a zvyky, k tomu připočtěte klasický příběh nevěsty, která utekla od oltáře. Za mne velmi silné. U kapitol s Walterem, pohřbíváním a Ebenem jsem neudržela slzy. Romantická linka jemná a nenásilná. Mrzí mě jen, že v knižním světě nedostala tato série větší prostor, protože si myslím, že stojí mnohem výš než jiné knižní série stejného žánru. Ale pro mne líp - je to takový můj utajený poklad :o)

20 03.12.2022