Nočnípták komentáře u knih

Báječná léta pod psa - to je pro mne Báječná knížka. Wiewegha nemám ráda. Nic z toho co jsem od něj četla se mě nelíbilo. Až na Báječná léta. Jsou ze života, plná optimismu i přesto, že někdy je všechno pod psa.

20 14.08.2018

Druhý díl trilogie. Opět zážitek. Od knih Petera Maye se nemohu odpoutat. Ještě dlouho po přečtení ve mně doznívá pocit uspokojení z neobyčejné četby.

20 11.05.2018

Zjeví se někdy volán nevolán kapitán Nemo nebo Korkorán....Něžné verše pana Seiferta,které v několika vydáních ilustroval Jiří Trnka.Ty byly upraveny pro děti.Některé básně jsou zde navíc,např.Píseň o jízdě na kolenou,Píseň o slabikáři.Některé chybí.Myslím,že to však vůbec nevadí.Vždycky říkám,že každé dítě by mělo mít v knihovničce Maminku,Broučky a Malého prince.Tak jsem se také postarala,aby je mé děti a vnoučata měli.Každý z nich má svoji osobní Seifertovo Maminku.Jenom na ty dva nejmenší ještě čekají v mojí knihovně.Mám s ilustracemi Jiřího Trnky,Karla Svolinského,Ludmily Jiřincové.Ale už teď vidím,jak kupuju jiné,protože nevím,které se vzdám.Komu je smutno,potřebuje pohladit,nebo se jen tak rozněžnit a zavzpomínat, ať si přečte Maminku.

20 02.04.2018

Moje druhá kniha od pana Javůrka. Líbila se mně už jeho prvotina Chaloupky, tahle je ještě lepší. Někomu tady se zdají postavy ploché, jednoduché. V takovém krátkém časovém úseku asi s tím víc udělat nejde. Mně to vůbec nevadilo, ale je pravda, že já na knihách s tímto tématem spíš prožívám historickou linku. Takže ostatní možná přehlížím. Co jsem však nepřehlédla je práce korektora. Teda ona spíš není než je (ta práce).

19 16.01.2023

Heboučké, sametové zastavení a zklidnění v této neklidné době. Obdivuji paní Klevisovou. Že jsem nadšená z jejích detektivek, to mě moc nepřekvapuje, ale že tak prožívám její povídky o kočkách, z toho jsem úplně vyjevená. Někdo tady psal, že některé povídky nebyly ukončené, že by byl děj třeba rozvinout. Mně se líbí právě proto, že si mohu vymýšlet co bude potom. Jak by tak mohl děj pokračovat. Nad minulou knihou povídek jsem začala snít o zrzavém kocourovi. Teď nad povídkou Kocour školníkem v tom snění pokračuji.
Jako dítě jsem milovala Kocoura Modroočka. O kočkách pěkně píše i autorská dvojice PON. Ovšem nad povídkami paní Klevisové jsem opravdu skoro vrněla, jak píše níže Alena S. A až si jednou toho zrzouna pořídím, budeme vrnět spolu.

Knižní výzva 2021 - 20. Kniha, jejíž hlavní hrdina pracuje se zvířaty

19 12.07.2021

Případy oddělení Q čtu napřeskáčku, tak jak jsou volné v knihovně. Zatím mi to nevadí. Každý příběh je ucelený. To co je tam naznačeno jako linka táhnoucí se všemi díly není pro hlavní děj důležité. Tenhle díl se mi líbil mnohem víc než Marco.
Carl je opravdu takový normální, žádný superman. Někdy mě štval, přesto ho mám ráda. Severské thrillery ráda nemám, ale tohle byla docela normální detektivka. Navíc žádné problémy s alkoholem u hlavní postavy, které se u jiných autorů snad množí. Za 5*.

19 19.02.2021

V srpnu jsem si zapsala knihu do přečtených. Od té doby v ní neustále listuju sem a tam, tam a sem. Nakonec jsem ji přečetla celou - podruhé. No řekněte, nejsem já trochu blázen? Nebo je to tím, že žiju v blázinci?
Od pana Honzáka je to moje první kniha. Už se chystám na další. Jenomže jestli budu každou číst 2x, tak to mi nezbyde čas na jiné.
Pana Honzáka mám ráda a moc si ho vážím.
V srpnu jsem dala 4*, teď musím nutně přidat ještě jednu.

19 28.10.2020

Nemohu jinak než dát 5*. Klidně bych dala i víc. Já vím, že je to už trochu archaická literatura. Dnešní děcka by se nad knihou nejen usmívala, možná i doslova chechtala. Já ji však mohu číst pořád a pořád se mi líbí. To píšu o starém, předválečném vydání. Zkusila jsem i to, které vyšlo po roce 89. Nějak mi ke Kájovým příhodám neseděla úprava týkající se češtiny.
O Kájovi bych nemohla říct, že byl nevychovaný. Spíš právě naopak. Dnešní šestileté děti jsou možná vyspělejší, ale jen v něčem. Zase by se nedokázali postarat o to co Kája ( např. koza, topení v kamnech, jídlo). Jako prvňák byl dost naivní, vždyť dosud neměl příležitost otrkat se mezi ostatníma dětma. A uměl spoustu věcí, hlavně dělat ze Zdeni kluka.
Mám všechny díly. Tenhle je však nejlepší.

19 18.04.2020

Četla jsem již podruhé. Pořád stejně čtivá, úžasný humor. Dokonce musím přidat *. A film se mi také líbil. Jsem ráda, že mne neodradily špatné recenze. Bezvadné obsazení. Hynka Čermáka miluju.

19 06.04.2020

Uf, zase jsem ráno nemohla rozlepit oči. Četla jsem celý den / naštvaná, když jsem musela na chvíli knihu odložit/ a skončila jsem ve 3 v noci. Opět napínavý příběh, zajímavá zápletka. David se méně pere a víc vyšetřuje, přesně jak napsala muchomurka. Také to oceňuji.
A konec? Mne tedy nezklamal. Naopak. Byla jsem s ním spokojená, líbil se mě.

19 14.10.2019

Opět můj oblíbený vrchní inspektor Gamache.Tentokrát se děj neodehrává v Three Pines , ale u jezera kam každoročně jezdí se ženou na dovolenou.
Opět toto setkání s Armandem Gamachem dopadlo přesně podle mého očekávání - na jedničku.
Z knih Louise Penny na mne dýchá jakési okouzlení, lehkost a svěžest. Také laskavost a porozumění pro všechny postavy o kterých píše.Co však nemohu přenést přes srdce je, že krásné obálky jejích knih hyzdí zlatá placka - Edice světový bestseller.

19 30.09.2019

Teď jsem udělala výjimku a přečetla si zdejší komentáře před napsáním toho svého. Moc se mě to čtení komentářů líbilo. Skoro tak jako čtení knihy. Je to paráda, číst si, jak se všichni rádi vracíme s Vlaštovkami a Amazonkami do dětství. Jenom třikrát jsem napočítala míň než 5*.

Pořád se snažím vnučce přistrčit Boj o ostrov. A ona jej pořád přehlíží. Až teď. Kousek čtu já, kousek ona. Najednou koukám a ona spí. Jenomže já nemohu přestat a tak čtu dokud nepřečtu - skoro do rána. Teď čekám, jestli se chytila a knihu si odnese domů. Jestli ne, tak snad koupím nové vydání. Opravdu je moc lákavé. Tohle staré, odrbané asi už nikoho nezaujme. To má cenu jenom pro mne. Nostalgie.

Taky mám dodnes představu, jak vypadají Vlaštovky i Amazonky. Na rozdíl od mirkatrubaka si Nancy představuji jako hnědovlásku. A nemám pocit, že by se špatně chovala k sestře. Třeba je to proto, že to vidím očima právě té starší sestry.

19 19.09.2019

Moje první kniha od Tima Weavera. Moc se mě líbila. Děj je akční, ale přitom vyšetřování postupuje pomalu a důkladně/ což je asi divné, že se to nevylučuje/. Bylo to tak napínavé, že jsem přečetla za dva večery a noci.
Některé komentáře poukazují na neschopnost policie, ale když není neschopný soukromý vyšetřovatel, tak přece musí být neschopná policie. Kdyby měla policie navrch, tak co by pak vyšetřoval David Raker?
Anotaci ke knize psal asi někdo, kdo ji nečetl - viz. diskuzi

19 17.06.2019

Mám moc ráda Pagnolův Jak voní tymián. Tady jsem se však nějak nemohla začíst. Docela jsem měla obavy, abych nebyla z knihy zklamaná. Nebyla. Když jsem se prokousala začátkem, zklamání se nekonalo. Opět krásný příběh, vyprávěný s citem a jemným humorem, tak jak to Pagnol umí. Mám ráda pomalu plynoucí, nikam nespěchající příběhy ze života. Barvité vylíčení různých povah všech zúčastněných postav a postaviček, krásy přírody a sílu člověka, který chce něčeho dosáhnout. To všechno jsem v této knize našla.
To vše zásluhou nejen Marcela Pagnola, ale samozřejmě i překladatelů Dagmar Halasové a Františka X. Halase

19 24.02.2019

Nádhera!
Krása!
Mám v knihovně zvlášť ve dvou policích knihy ilustrované panem Burianem. Tahle však stojí na komodě ve stojánku /a to jsem musela uklidit všechny fotky vnoučat do šuplíku/.
Díky, díky, díky autorům i nakladateli.

19 09.01.2019

Že je to jiný Peter May? No to je přece právě dobře, že nepíše na stejné brdo. A proč srovnávat nesrovnatelné? Vždyť se nedá srovnat ani ostrovní serie s čínskou. Každá je něco úplně jiného. Ani knihy v čínské sérii nejsou přece všechny stejné. Některá je na plný počet hvězdiček, některá na míň.
Výjimeční lidé je klasická detektivka, žádný thriller. Pátrání se odvíjí od hledání různých indicií, skládání faktů a vlastně takové mravenčí práce, jak to má v detektivkách být.
Mně se kniha líbila a i když znám i lepší detektivky, zůstává pro mne Peter May jedničkou mezi tou invazí autorů různých thrillerů a severských kriminálek.

19 14.08.2018

Mezi mé oblíbené knížky z dětství patří určitě i Heidi. Ta s ilustracemi od Daniely Hahnové. Vidím totiž velký rozdíl mezi tou mojí a těmi novějšími. Myslela jsem, že je to jakási nostalgie, ale tím to nebude. Moje vnučka totiž má jednu tu novou a také se jí víc líbí ta moje. Ve mně rozhodně rozporuplné pocity nevzbuzovala jako v Květince 008. I v jiných knihách se psalo o dětech s nějakým postižením. Namátkou třeba Kulhavý šermíř od A. Zhoře, nebo v knihách o Kájovi Maříkovi. Ani ve foglarovkách se neobjevují jen aktivní a optimističtí chlapci. Tady je vidět, jak různě prožívají děti stejný příběh. Asi je to opravdu dáno prostředím a výchovou, jak píše Chesterton.
Jako povinná četba asi zařazená není na žádné škole. Naše děti měli četbu doporučenou a tam ji učitelka zařadila, protože většina třídy si to přála. Ta většina totiž byla děvčata. Kluci sice frflali, ale nakonec se to líbilo i jim. Proč si Andi nepřeje Harryho Pottera ? Dnešní děti ho mají rádi. Co děti, vždyť já taky. A to jsem babča. Ovšem nad mojí něžnou Heidi není.

19 17.06.2018

Máchův Máj. Dvě slova, která vždy rozechvějí moje srdce. Jistě je nás takových víc, na které působí stejně. A to je již těmto veršům 182 let a přitom vůbec nejsou zastaralé. Zase jsem se přesvědčila, podle zdejších komentářů, že to, co je povinnou nebo doporučenou četbou se většině čtenářů nelíbí. Snad proto, že jim je to vnuceno v nepravý čas. Pokud se nechá čtenář odradit a nezkusí se po čase začíst znova, bude ochuzen o krásu lehce plynoucích veršů.
Máj je pro mne KRÁSA. Krása českého jazyka. Krása české přírody. Krása české krajiny.

19 10.05.2018

Přestože mám knihu již dávno přečtenou, dala jsem ji mezi ty, které právě čtu. Já ji totiž čtu pořád. Leží na stolečku u mého oblíbeného křesla a namátkou ji každou chvíli otvírám. Dělí se o moji pozornost s knihou Dobrodružný svět Zdeňka Buriana.

18 24.07.2022

Skvělé napsané. Výborný překlad. Jsem moc spokojená, že je to román s kriminální zápletkou a ne krvavý thriller. Postavy výstižně popsané, většinu jsem skoro nesnášela, ale musela jsem číst a číst. Inspektor Gunnar Barbarotti je sympatický, normální mužský. Těším se na další setkání.

18 04.02.2022