Nofar197 komentáře u knih
Vzpomínka na první ročník. Všem se nám satirická báseň o ruskem carovi Vladimirovi a pohanskem bohu Perunovi moc líbila . Aby ne.
"Car necar, svátek nesvatek,
je mi všechno rovno,
ne a ne, nebudu hrmit,
neb co z toho mám? Hovno. "
"..... na tu jeho cekuladu,
že mu na ni seru...... "
Vtipně zversovany příběh o irském králi Lavrovi ,inspirovaný řeckou pověsti o králi Midasovi.
"Král dal hned Červíčka s basou vyhodit,
bylo však již pozdě basu oběsit.
A tajemství, pro než lazebnici
umírali jsou na šibenici,
rozneslo se v lid. "
Dodnes prskam smíchy, když si představím, jak věší basu.
"Slyšíš? "
"Co? "
"Stříbrný vítr....... "
Nadčasový roman o problémech dospívání a zranitelnosti mladí, vzpouře, ale i víře v to hezké a dobré.
"Jeho láska ke kraji vzrostla ještě doma o prázdninách. Neboť tu byly lesy; co by kamenem dohodil, kol kolem soumalo zelené vlnobití lesů. Tu se mohl ztratit, tu mohl sniti závratný sen svého pohnuteho života. Čím vším nechtěl býti.. .. "
"Vy musíte lhati, neboť oni nejsou hodni pravdy..... "
Kolik bylo v této knize pokřivené malomestske morálky a pokrytectví. Ale přesto ji dokázala přebít čistota a prostota okolní přírody a víra v budoucnost.
"Prastará metafora venkova :
Celou noc hrmi a celou noc se blýská,
besove si nás prohlížejí zblízka.
Té noci se říká noc Jobova.
Jobova noc,
Jobova noc.... "
" A stará země stejné jedy mísí,
jež na ubohem Lelianu kdysi
zkoušela, až mu otevřela hrob,
a zahalen do Verlainova pláště,
bez jeho srdce, něhy, lásky, zaste
jen aby zpíval, zpívá básník Job.
Poslední hvězdo, hvezdo zbloudila,
poslední hvězdo, svitis-li mu, zhasni.
A básník je tu sám a sám a básní
a zpívá ženě, která nežila... "
" A stará země na smích snům
chce vidět blázny na kolenou
a staví před nás prázdný dům
a lampu v dešti s bludnou ženou.... "
" A v opuštěných domovech
hrůzou se na zdi sráží dech,
dech zabitých, dech zavražděnych,
a do zahrádek lehá pláč
kolebek čerstvě vyloupenych
- zač je to všechno, Bože, zač? -
a ve svetnicich rodných praska
podlaha, po níž přešla láska,
podlaha, po níž drhne vztek.
Co rakvi a co kolebek
zvážila spravedlivou měrou!
Kolébka-rakev. Ale kterou
nalezne lehčí tento věk?
Ach, Čechy krásné, Čechy mé,
opanku tvrdě uchozeny,
v uvozu nebes pohozený,
ty nejsi ztracen poprvé.
Kolikrát vlast, když tma ji stvala,
remenky řek si rozvázala
a bosa šlápla do krve.
Ach, Čechy krásné, Čechy, mé. "
"V utrpení, jež bratry láme,
zapomínáme na naše,
a když se večer převlékáme,
bereme si už rubase.
Ach, Čechy krásné, Čechy mé,
obraze rámu prastarého,
kolikrát vytrhli tě z něho,
že odpryskaly barvy tvé
až po tmu hrobů. A v den slavný
znovu pro zraky žárlivé
napne tě ramar starodávný.
Ach, Čechy krásné, Čechy mé. "
"... A buďte na něm krutě potrestány
zločiny země, vypálené dnes!
Do pekel vedou vyvrácené brány,
tvé brány, země hříchu, prokletí.
Buď vymazána z lidské paměti! "
Co dodat? Nadčasové a dnes obzvlášť aktuální.
Syranka Rana přesídlila v deseti letech z volnějšího prostředí v Sýrii do rigidní Saúdské Arábie, kde ženy nesmějí téměř nic bez souhlasu a dohledu muharrama - opatrovníka. Vše je nekompromisně podřízeno pravu šaríja a dohledu muttawain. Rana však nakonec využívá svůj syrský pas a dává se na útěk za svobodou....... Důležité svědectví.
Kdo je mladá žena, kterou Martin Balbín objevil u zaprášené silnice v hlubokém bezvědomí? Dívka se představí jako Marie Larysova. Ukaze se však, že z neznámého důvodu neví, kdo je, jak se jmenuje, odkud pochází.... Dívka nachází útočiště ve venkovském stavení Balbinovych a pomalu se stává součástí rodiny. Bohužel osud je nevyzpytatelný a krutý........
Osirela Helena Drahosova vyrůstá v domě starého pana řídícího na venkově poté, co jeji otec, učitel na tamní škole, zemřel na tuberkulózu. Pan řídící rozpozná Helenin velký hudební talent a nechá ji učit hře na housle. Poté je Helena poslána do Prahy, aby pokračovala ve výuce u známého profesora Tichého.
Po několika letech je Helena vyzralou hudebnici na počátku slibne kariéry. Profesor Tichý umírá a Helena zjišťuje, jak důležitá byla jeho záštita. Její první impresario - dnes bychom řekli manažer - který ji má zprostředkovat první zahraniční turné, se ukáže jako podvodník a Helena zůstává v Itálii sama, bez finančních prostředků. Nevzdává se však a pouští se do těžkého boje za svou hudební budoucnost......
Krásná kniha, kterou jsem objevila v babiccine knihovně a rada se k ní vracím.
"Zmraka sa, pojdeme, noc už je zpola.... "
Tuto báseň jsem kdysi měla pod sklem na psacím stole. Pan Krasko psal krásné verše.
Tak toto opravdu nebyl můj šálek kávy. Prázdné, slizké, špinavé. Už nikdy více.
Selmina dcera Zahra vyrůstá v Paříži v katolickém ústavu Merici. Postupně se dovídá o svých indických kořenech a v době dospívání se snaží navázat kontakt se svým otcem, bývalým maharadzou z Badalpuru. Narazí však na nepochopení ze strany jeptišek, úřadu i svého švýcarského porucnika. Teprve coby univerzitní studentka přijíždí do Laknau a setkává se s otcem, jeho ženou Sehnaz i oběma syny. Zpočátku se v tradiční společnosti cítí dobře a má pocit, že konečně nalezla rodinu, která ji celý život chyběla. Postupně však začíná pociťovat omezení, jímž by jako tradiční indická muslimka musela čelit. Nepříjemná příhoda mezi Zahrou a otcem přivede Zahru k rozhodnutí vrátit se do Paříže..
Zahra se do Indie vrací coby renomovaná novinářka po dvaceti letech. V té době začínají gradovat nepokoje mezi muslimskou a hinduistickou komununitou, i rozpory v rodině ohledně Zahrina dědického podílu...
Akhiladensvari žije celkem nezajímavý život. Pracuje jako úřednice a stále žije s matkou a sestrou. Má všechny potřebné atributy samostatné ženy, bohužel uvízla v pavučine předsudků tradiční indické společnosti.
Všechno změní den, kdy se Akhila vydává nočním vlakem na cestu k mysu Kanjakumari. V dámském kupé se postupně dovídá životní osudy spolucestujících a i díky nim dospěje ke konečnému rozhodnutí.
Výborná kniha.
Má první kniha od této bengalsko-americke autorky, ale rozhodně ne poslední. Doufám, že i její ostatní knihy najdou postupně cestu k českým vydavatelům.
San Francisco. Malý obchod kořením, který vede tajemná Tilomata. Zná veškerou moc koreni, které k dokáže díky jejím magickým schopnostem "mluvit".Tilo nikdy svůj krámek neopouští. Ovšem po setkání se záhadným Američanem se ocitá na pomyslné křižovatce......... Ze stránek knihy jsem přímo cítila vůni indického koření a slyšela jeho šepot. Skvělé.
Výborně napsaná a neméně skvěle přeložená depka v kostkách a silných dávkách. Ozovy knihy mám celkem rada, ale k této se v rámci ochrany své duševní kondice raději vracet nebudu.
Koupila jsem si ji koncem prázdnin v roce 1989 - měla to být taková příjemná knižní tečka za mými posledními prázdninami na základce.
Alena, čerstvá maturantka a budoucí vysokoskolacka, přijíždí na prázdniny do Jistebnicku. Ačkoli ji v minulosti pobyt v této moravské vesnici netěšil, tentokrát chce aspoň na čas nechat za sebou Ostravu, gymnázium i spolužáky. Časem se dovidame o aféře s profesorem dějepisu i interrupci.
Alena kromě svých vnitřních problémů musí řešit i neustále se vyhrocujici problémy mezi jejími rodiči. Když pak otec spáchá sebevraždu, Alena ji klade za vinu matce.......
Bohužel podobně jako v Ivanovove Bude mi čtrnáct i zde je děj roztříštěn minikapitolami, což je škoda.
Osmanská princezna Selma, blízká příbuzná sultána, vyrůstá v ptivilegovanem prostředí a bohatství. Osmanská říše je však díky První světové válce, ale hlavně společenským změnám v okolním světě značně oslabena a není již schopna fungovat. V roce 1921 se stává sekulární Tureckou republikou a Selmina rodina je nucena odejít do libanonského exilu. V Bejrútu, tehdejší Paříži Středního východu, si budují nový život. Selma dospívá a rodina se pro ni snaží najít vhodného nápadníka. Poté, co je striktně odmítnuta coby nevěsta albánským králem, Selma zbrkle přijímá nabídku k sňatku od Amira,maharadzi z Badalpuru.
Inteligentní a sociálně založena dívka má mnoho plánů, jak se bude angažovat v charitě a sociální pomoci poddaným svého manžela, ale po příjezdu do Indie zjišťuje, že to nebude tak snadné díky letitým předsudkům o postavení muslimské ženy - obzvlášť vznešené princezny - v tamní společnosti. Selma nenávidí prostředí zenany - ženských komnat - i ztrátu soukromi. Postupně se propast mezi ní a Amirem stále víc rozevírá. Když Selma zjišťuje jistou skutečnost, rozhodne se k radikálnímu kroku.......
Výborná kniha.
Naprosto zbytečný svazek umele prodluzovane pentalogie. Po Lístcích ve větru měla tato série skončit. A z popisu incestniho vztahu Chrise a Cathy se mi dělalo zle.
Tato kniha se nečetla snadno, zdolavala jsem ji po etapách. Autor velice ctive a bez sentimentu vykreslil události, které provázely tuto životní etapu totálně nasazených, i jednotlivé charaktery protagonistů. Za sebe dodávám, že jsem skutečně rada, že na tu svini Olina nakonec došlo.
Ne tak dechberoucí jako fenomenální Dívka ve vlaku, ale jinak velmi dobrá krimi, která zaujme.
"Krutost na sebe bere mnoho podob - a jednou z nich je i nevědomost. "
Nezdá se vám zvláštní, že Paul Sheffield adoptoval tři sirotky, nechal je vystudovat, aniž by po něm kdy někdo chtěl např. rodný list? Přece přinejmenším Cathy a Carrie ještě nebyly plnolete, takže by bylo jeho zákonnou povinnosti nahlásit něco takového na policii. Oznámení by muze zákona poté dovedlo až k jejich matce, ať už by Chris chtěl nebo ne. Takže sorry, ale vážně přitažené za vlasy. A když k tomu prictu Cathyin výběr životního partnera.....