Nofar197 komentáře u knih

Vilette sice nedosahuje nadčasovost i jiných kvalit Jany Eyrove, ale přesto ji hodnotím kladne. Čtenář musí chtě nechte obdivovat odvahu Lucy vrhnout se do neznáma bez předem zajištěného ubytování, pracovního místa a znalosti jazyka.

5 03.02.2023

Vynikající krimi. Autor skvěle popsal prostředí a atmosféru východoněmecké polepšovny, dobové reálie, zoufalou snahu uniknout, i proměnu rebelky v pozdější kolaborantku.

5 01.02.2023

Přátelský bernardyn Cujo je během své lesní potulky skrabnuty netpyrem prenasejicim vzteklinu - a nikdo si nevšimne, ze se pomalu mění v pominutou bestii. Děj vygraduje uvězněním matky a jejího malého syna v porouchaném autě na dvoře farmy majitelů psa. Úplně mi ta atmosféra zoufalství a beznaděje i po letech ožívá před očima - opuštěná farma, nikde nikdo, horko, auto, které se pomalu mění ve smrtící past, telefon vzdálený čtyři metry od něj...... Mobily byly v sedmdesátých letech hudbou vzdálené budoucnosti. Výborně napsaný thriller.

11 01.02.2023

(SPOILER) Hvězdná noc, vylidněné ulice noční Be'er Shevy, vítr přicházející z Negevské pouště. Neurochirurga Eitana Greena dělí jen patnáct minut jízdy do Omeru, příjemného řekněme městysu poblíž tohoto velkoměsta. Jedna sekunda nepozornosti a jedno chybně rozhodnutí změní Eitanuv život........
Poté, co srazí eritrejskeho ilegálního migranta a v panice ujede, je vyhledan charismatickou Sirkit, manželkou mrtvého Eritrejce, která za své mlčení požaduje, aby Eitan poskytoval lékařskou pomoc ostatním ilegálním imigrantům. Eitan poznává svět tak rozdílný od jeho - primitivní podmínky života v přeplněném karavanu, těžká práce i sexuální násilí v Davidsonove restauraci.....
Autorka do hloubky vykreslila otázku viny, trestu, výčitek svědomí, ale i zásadní otázku proč, na kterou Eitan hledá odpověď během noční jízdy z Or Akivy.
" A možná neexistoval žádný důvod, proč nezastavil. Ne proto, že onen muž byl černoch a on běloch. Ne kvůli Liat. Ne kvůli dětem. Možná nikdy nenajde odpověď proč. Jediná věc, která zbývala, byla se stále znovu ptát proč. A to bylo jeho pokanim."
Eritrejka Sirkit je rozporuplná osobnost. Na jedné straně velmi silná žena, na straně druhé ani ona nejedná čistě nezištně, jak vychází postupně najevo, i ona je schopna zločinu. Místy jsem měla stále silnější pocit, že svým jednáním se chtěla prostřednictvím Eitana pomstít všem, ke kterým byl osud velkorysejší než k ní.
V jednom z dřívějších komentářů prispevovatel píše, že Eitan se zachoval sobecky a nechal Sirkit napospas v uteceneckem táboře. Izrael má jasné dané imigrační zákony. Ilegální přechod hranic je porušení oněch zákonů a migrant musí počítat s důsledky. Proč nikdo neodsuzuje např. internaci migrantů mimo území Austrálie, pokud byli zadrženi při pokus o ilegální vstup na australské území? Ale to jsem odbocila.
Kniha výborná, dala bych i pět hvězdiček, ale za popis Be'er Shevy - že je všude neustálý prach, v parcích poházené lahve a Univerzitní klinika Soroka připomíná betonovou džungli - jednu uberu.

4 31.01.2023

Vnějším pozlatkem, omlouvám se za překlep.

1 29.01.2023

Když jsem se před více jak třiceti lety rozloucila se Sašou Janovskou a jejími kamarádkami tancujicimi v parku na oslavu jednak vyhraného soudu křivě obviněných multanskych Votaku, jednak úspěšně složených zkoušek do vyšší třídy, mrzelo mě, že nebudu vědět, jaké byly dalsi osudy. Po letech jsem na tomto serveru náhodou objevila třetí dil. Překvapivě nevyšel v češtině, pouze ve slovenštině, a z jednoho slovenského antikvariátu také doputoval přes Čechy až k nám do Be'er Shevy.
Sasu zastihneme už čtrnáctiletou, začínající studium na druhém stupni jejich dívčího ústavu. Situace v Rusku se neustále zhoršuje, mnozí se studentské stavky, hladomor ve vzdálenějších guberniich Ruska, policejní razie, ale i četba zakázaných knih. To všechno formuje Sasin světonázor.
Současně sledujeme i změny charakteru Sasinych kamarádek. Ze smělé a vtipné Mely Norejkove se pod vlivem její tetičky stává stejný prázdný zok bez hlubšího zájmu o cokoli, jeden dopis rozmetal všechny změny k lepšímu v případě Tamary Chovanske,která se opět nechala oslnit vnějším poplatkem....Ale i případ Alfreda Dreyfuse.
"Dreyfusova aféra bola jednou z prvych zrazok rodiaceho sa fasizmu do vsetkymi dobrými a čestnými silami světa.
Dnes proti fasizmu stojí komunistický svět. Je to obrovska, nepremozitelna armáda.
A každý z nás je vojakom této armády. "
Ne, Saso Janovská, mýlila ses. Komunismus, v počátcích plané blazneni, přerostl ve stejné gigantické zlo jako později fašismus. A toto zlo naštěstí nebylo nepremozitelne, přesto si vyžádalo miliony lidských životů. Jsem hrdá, že jsem nikdy nebyla vojákem této armády. Ale těžko ti po tvých zkušenostech mít tvůj názor za zlé.

2 29.01.2023

Opět knížka pro všechny generace. Desetiletá Klárka z Prahy vyrůstá u babičky v Janovicích, neboť oba rodiče jsou velmi vytížení - otec ekonomický náměstek, matka uznávaná loutkoherecka. Klárka je nadaná kreslirka, maluje si něco jako tajný malovaný deník a své malované prihody ukrývá ve velkém košíku na půdě pod tramem coby největší tajemství. Zároveň miluje dobrodružství, která prožívá spolu s kamarády Tondou a Vláďou. Zvlášť Vláďa má trápení - otec s matkou se rozešli a otec si našel jinou ženu se stejně starým synem, který k dovršení vsi smůly začne chodit do jejich třídy v Janovicích. Trvá dlouho, než k sobě najdou se Zdeňkem cestu. Vladovou velkou oporou a mužským vzorem se v té době vstává lesak Ondřej. Koho jsem v této knížce měla obzvlášť rada, byla rázná a moudra babička Vavruskova. Naopak otec Vavruška mi lezl hrozně na nervy, jak Klarce skákal po hlavě s tím kreslenim. Možná je dobré, že vyrůstala tak daleko od něj, jinak by tuto krásnou činnost možná začala nenávidět.
I maminka Miriam si po návratu z pracovního zajezdu uvědomi, co je důležité.
"Najednou se jí zdálo, že ji země utíká pod nohama. Z malé Klárky vyroste velká Klárka, a místo zážitků s ní si z dětství bude pamatovat pohlednice s podpisem máma.
Všechny zájezdy, jeden druhému tak podobné, ztratily smysl. Kdo ji nutí, aby vyjížděla ven? Může přece hrát jen v Praze. Dny s Klarkou a Vojtiskem ji přece nic na světě nevynahradí. "

5 29.01.2023

Jako prázdninová četba ucházející, ale jedním z nejúspěšnějších bestsellerů bych Sirény nenazvala.

2 29.01.2023

Blanice : Nemyslím, že knihy jako Odvážná školačka nebo Šťastnou cestu, Saso, by musely čtenáře nutně ihned obrátit v sympatizanty komunismu.

2 27.01.2023

Další oblíbená kniha po me matce, ke které se ráda vracím. Autorka zpracovala velice ctive a plasticky své vzpomínky na dětství a dospívání v carském Rusku. Desetiletá Alexandra, dcera úspěšného lékaře vyrůstající v dobrých podmínkách, je postupně konfrontována s faktem, že ne každé dítě má to štěstí být milovano, moci se učit, usínat nasyceno a vidět před sebou jinou budoucnost než nekonečnou dřinu za pár rublů v katastrofálních podmínkách tehdejších továren nebo velkostatku.
Současně upozorňuje např. na problém náboženské a národnostní intolerance. Teď nemám na mysli jen tradiční ruský antisemitismus, se kterým se Saša setkala ve škole, pripadne v rodinách spolužaček.
"Mamka ho má také moc ráda. Ale kněz Nedzwiecki ji zakazuje, aby si ho vzala za muže. "
"Proč"?
" Stepan Antonovic je Rus. Kněz ji říká : Jak by ses mohla ty, Polka a katolička, provdat za Rusaka? Bůh tě za to zatrati. "
"A chtěla bys, aby si tvoje mamka Stepana Antonovice vzala? "
"Chtěla bych. Ach, jak bych to chtěla. Ale co s knězem Nedzwieckym? "
Jdu od Julky a usilovně přemýšlím. Co dělat s knězem Nedzwieckym? Ten se nedá utopit v kbelíku jako papirovi Montekove a Kapuletove. Poprvé v životě stojím před otázkou : Co dělat se špatnými lidmi, aby nekazili život dobrým?

Alexandra Brunstejnova je pochopitelně žena levicového zaměření, patrně i presvedcenou komunistkou.
"Tys mi neodpověděl. Chci vědět, jestli je car Alexandr III hodný. "
Tatínek se zamyslí. Potom řiká tiše, ale rozhodně :
"Špatný.Nejenze sám nikdy nic dobrého neudělal, ale i z toho, co udělal předtím jeho otec - a jeho otec udělal leccos rozumného, i když toho nebylo moc- z toho Alexandr III všechno dobré do poslední drobinky vyhladil, a co bylo špatné, ještě rozmnožil. "

..... že je země v bídě, že rolníci nemají půdu, že dělníci žijí hůř než dobytek..... že jsou negramotní, zdeptani..... a že Poláky ohnuli k zemi a že rdousi Litevce a Židům nedají vydechnout - to všechno ani trošinku nezlepšil. "

"Řekni mi jen poslední věc, udělala to vláda? "
"Ano, vláda. Carská vláda. "
Když k tomu vsemu přičteme neustálý strach, policejní represe, nelze se divit, že v té době vidělo hodně ruských občanů v komunismu jedinou cestu, která povede k lepšímu životu a sociální spravedlnosti. Jak velice se mýlili - jako později nacismus a fašismus byl i komunismus obrovským zlem.

3 27.01.2023

Čekala jsem o dost víc, nějaké širší postřehy o vietnamské kultuře a životě vietnamské komunity v Čechách. Navíc nechápu, proč ta trapná mystifikace s autorstvim. Jediné, co stálo za to, byly krásné fotografie z Vietnamu, ale vzhledem k faktu, že nešlo o cestopis, je to všechno, tudíž málo.

Výborný, velice ctive a vtipně napsaný cestopis, bohužel je tady jedno velké ale : Na to, že naši sympatičtí cestovatelé strávili v Asii celých osm měsíců, by přece jen mohl být poněkud obsáhlejší. Nevadí, jinak skvělá kniha.

Výborná kniha poukazující i na neustále se zhoršující podmínky křesťanů v Betlémě. Ve městě, kde křesťanství vzniklo, dochází k neustálému snižování křesťanské populace a případ falešného obvinění George Saby je ukázkou současné zoufalé situace. V roce 1995,kdy jsem poprvé navštívila Betlém, tvořila křesťanská populace až 85 procent všech obyvatel. Dnes je to pouhých 16 procent.
Fiktivní profesor Umar Jusuf je velmi statečný muž - otevřeně se postavil na stranu svého křesťanského přítele. Už to by v současných podmínkách stačilo k tomu, aby dostal dávku z kalasnikova do zad.

2 27.01.2023

Útlá knížka plná úžasných informací nejen o pražských hospudkach, ale i z historie. Např.jsem neměla tušení o původu názvu U Malířů nebo Velkoprevorskeho náměstí. Tam mimochodem kdysi stávala moje oblíbená kavárna, kde jsem si četla a popíjela červené víno. Dnes je z ní bohužel typický předražený lokál pro turisty. Z hospůdek, které pan Nepil jmenoval, jsem kdysi navstivila pouze U Plebana na Betlemskem náměstí. Čistě náhodou - naše oblíbená pizzerie měla zavřeno, tak jsme s partou z tanečního kroužku zakotvili zde. A bylo tam příjemně. Až příště navštívím Prahu, mé kroky jistě povedou ke Zlaté hrusce na Novém světě. To je me oblíbené zákoutí na Hradčanech, kde se nemusíte prodírat davy turistů. Všem doporučuji vydání s krásnými ilustracemi Ivana Svatose.

5 26.01.2023

Čtrnáctiletý Jurka a jeho bratr, vysokoškolák Jožo přezdívaný Vuk, žijí s rodiči v horské chatě v krásném prostředí Vysokých Tater. Oba bratři prožívají své první lásky, školní a domácí peripetie, kterými prolínají jejich společné zážitky. Rodinu, ale hlavně Vuka, bohužel silně zasáhne nešťastná událost....... Knížka dobrá, ale přece jen o trochu víc se mi líbilo seriálové zpracování My z Konce světa.

5 26.01.2023

Vlídný příběh z atraktivního krasobruslarskeho prostředí s detektivní zápletkou je sice primárně určen čtenářům ve věku deseti - dvanácti let, ale zaujmout může každého. Zároveň jasné poukazuje na fakt, čeho mohou být někteří lidé schopni kvůli úspěchu ať už svému, v tomto případě blízkého člověka.
"To je pořád kolik bodů bychom dostali za tohle, kolik bodů ztratili za tamto. On na to přece taky myslí, ale je mu nepříjemné pořád počítat jako na burze. Tak je to. Tom je pro Mad Landsmanovou akcie. Vyhraje-li Zlatou brusli, akcie stoupne, prohraje - li, akcie klesne. "

2 26.01.2023

Kudlanky jsem si kdysi vypůjčila na školní zájezd do Itálie - bylo to v roce 1993,kdy se knihy s podobnou tematikou teprve začaly objevovat na českém knižním trhu. Později jsem přečetla ještě asi pět knih této autorky, ale v zásadě stačí přečíst dvě nebo tři - jde o rozličné variace na sex, drogy a rock 'n' roll kombinované s Cosou Nostrou, násilím apod. Kudlanky tvoří výjimku - tři ženy, které vykonají sofistikovanou pomstu na mužích Bazalinovy rodiny.

2 25.01.2023

Tukové knihu jsem dostala jako dárek coby třináctiletá. Bohužel se mi tehdy nepodařilo prokousat se nezáživným zacatkem, takže jsem ji odložila s tím, že se k ní zkusím vrátit někdy později. K tomu později ale nikdy nedošlo. Dnes bych ji možná hodnotila pozitivněji.

1 25.01.2023

Čtrnáctiletá Stáňa Vernerova vyrůstá v netradičním prostředí - na hausbotu Birger Jarl II. Najednou je nucena milovanou loď opustit, zvykat si na bydlení ve čtrnáctém patře městského věžáku i na novou školu a spolužáky. Příběh Stani a její rodiny je nosný, bohužel autor podle mého názoru nevyužil jeho potenciál - kniha se neuvěřitelně táhne a místy jde o nezazivnou nudu. Škoda, třikrát škoda.

1 25.01.2023

Lidka válčící se zeměpisem a přísnou babičkou, vsevedka Danuše, sportovkyně Věra, budoucí operní zpěvačka Fanynka a smutná básnířka Olga, která se přistěhovala do malého města z Prahy, tvoří jádro pribehu, který se odehrává během prvního prázdninového týdne. Kánoe na řece, noční hlídání švestkové aleje spojené s taborakem, cesta na kole na pouť, ale i náhle probuzena touha objevovat neznámé světy a psát.... Připomíná mi prázdniny v jižních Čechách, na které mám hezké vzpomínky.

2 25.01.2023