Nofar197 komentáře u knih
Krásně popsaná atmosféra odlehleho holandského ostrova, výborná zápletka a naprosto nečekané rozuzlení. Paní Klevisova opět nezklamala.
Vtipna kniha o cestě po Thajsku a Malajsii, která pobaví i poučí.
Já jsem se bavila a tleskám Amelii, že se své nelehké situaci dokázala postavit s hrdosti i humorem, i když ji asi občas do smíchu nebylo.
Tato kniha byla v polovině devadesátých let v knihovně neustále zabraná, nakonec jsem si ji koupila v knihkupectví v Písku. Netvrdím, že všechny postoje nebo činy hlavní protagonistky měly mé sympatie, ale obdivuji, že v tehdejším jaksi šedém a uniformnim světě socialistické společnosti měla odvahu žít si po svém, snít, tvořit, i postavit se své typicky malomestacke matce. Život v jejím rodném městě, jak ho vylíčila během své dovolené, by mě do měsíce semlel. Jen škoda, že konec byl takový nejednoznačný.
los : Proč hned kurvicce? Kdyby byl na místě Blanky muž, tleskal byste mu, jaký má úspěch u žen. Dodnes zažité stereotypy : Muž je svudnik, ale žena děvka.
Další skvělá simmelovka, výhrady bych snad měla k přílišnému množství emotivních scén. Autor trefně vykreslil skutečnost, jak koncentrované a zároveň pomíjivé je obyčejné lidské štěstí. Závěr knihy poukazuje na fakt, že člověk může věřit skutečně jen sám sobě a spoléhat jen sám na sebe.
Z morálního hlediska : Já vás nesoudím, pane Lucasi, na to nemám právo.
Skvělá finská krimi. Inspektorka Kalliova je nejen správná vyšetřovatelka, ale miluji ji její vtipné prupovidky.
Ta hrozná beznaděj, která se každou další stránkou zvětšuje, až téměř neexistuje žádné řešení zoufalé situace. Za mne nejlepší kniha Nacuo Jiřího.
Jazyk byl sice poněkud archaický, ale jinak se kniha četla celkem dobře. Oceňuji vykreslení temné atmosféry na statku Potockych a poměrně obšírně popis tehdejších tradic.
Za mne dost zklamání, ačkoli příběh byl velmi nosný, zároveň mi připadal necelistvy. Konec byl totálně pritazeny za vlasy.
jaja1989 : Film je natočený jako komedie, zatímco kniha je tvrde drama, kde nechybí ani drogy, alkohol, domácí násilí....... Líbilo se mi oboje, ale je třeba je od sebe oddělovat.
Tleskám hlavním protagonistkam, jak s těmi zmetky zametly.
Za mně nejlepší Urisuv roman.Minulost člověka dříve či později dožene, doktore Kelno.
Nejvíce mě zaujal příběh Karin Hansenove- Klementove. Naopak příběh Ariho a Kitty se mi zdá být typickým americkým klišé, které bohužel nechybí v mnoha knihách či filmech.
Hezké pokračování Vyvolených. Jen mě mrzí rozhodnutí Ruth ohledně volby životního partnera.
Knihu jsem si koupila před časem v Jeruzalémě a přečetla ji během jediného sabatoveho odpoledne. Je třeba zdůraznit, že stejně jako třeba v křesťanství i v judaismu existuje vicero denominaci : Ultraortodoxní, moderně ortodoxní, konzervativní, reformní..... Bylo by tedy velkou chybou zevseobecnovat. V této knize se jednalo o velmi specifickou skupinu satmarskych chasidu, kteří mj neuznávají existenci Státu Izrael, návštěva Izraele v jejich kruzích rovná se totální sociální ostrakizace. Autorka popsala velice ctive dusive prostředí této komunity a má můj obdiv, že dokázala odejít. Přiznávám, že když si představím školní třídu v prostorách, kde bývaly pánské toalety.. Není to příjemná představa.
Oba mladí Rabasove mi byli nesmírně nesympaticti a je jen správně, že nakonec přišli o ty, které pokládali ve svém životě za nenahraditelné. Co se týká Emilky Vojtiskove - prezent k nezaplacení.
Nejvíce se mi líbil konec. Tleskám paní Procházkové.
Carmen bin Ládin líčí život v prominentní saudske rodině i Saúdskou Arábii naprosto bez zbytečných příkras, čímž ještě výrazněji vystupuje pro nás nepředstavitelná a nesmyslnými příkazy sesnerovana společnost, které nerozumíme a která nemůže nikdy pochopit kulturu západní svobodné společnosti.
Tato kniha se mi v mých třinácti velmi líbila a nic se na tom nezměnilo ani po třiceti letech, třebaže svět letectvi - ať už jakéhokoli - je mi naprosto cizí.