Noisette73 komentáře u knih
Přesto, že tyto knihy mám obyčejně ráda tak tady tato mi neubíhala a dlouho jsem se s ní trápila, možná proto, že nemám blízko k rybaření a ani nemám chuťové buňky stvořené pro rybky a tady je tento motiv dost výrazný, bylo to nezáživné a krkolomné čtení bohužel.
Toto nebudu hvězdičkovat, protože u skutečných příběhu to nedělám. Bylo to silné, to bezesporu, leč nemohu souhlasit s označením, česká Anna Frank, to opravdu ne, Anně toto nesahá ani po kotníky, Anna byla jen jedna a myslím, že byť to Bylo poučné a smutné, společné těm dívkám bylo jen to, že prožily tragédii šoa v celé její zrůdnosti, jinak se to nedá porovnávat.
To zase bylo... pořád kdo s kým zrovna spí, kdo se s kým tajně schází a kdo koho nesnáší, jasně o tom jsou rodinné ságy, ale tato trilogie za mě byla moc, moc slabá. Autorce dám ještě šanci, ale toto se moc nepovedlo, bylo tam sice více čokolády a díl to byl za mě nejlepší, ale přesto víc jsem prahla po historických souvislostech a sladké maně jménem čokoláda, škoda, že to je převážně průměrná vztahovka. Obálky a grafické provedení jsou ovšem kouzelné.
Toto byl velký oříšek, všechny rozhovory působily jako vytržené z kontextu, byly dost krátké a plytké na to jak závažná témata byla snaha v nich rozebrat. Alespoň jsem tedy poznala mozaiku opravdu různorodých pohledů na život, nejvíce mi dal rozhovor s Veronikou Homolovou -Thótovou nejméně pak rozhovor s chorvatskou utečenkyní.
Nelíbilo se mi to, vůbec to nebylo to co jsem čekala.
Moc se mi to nelíbilo, bylo to hodně plytké.
No, zvrácená pohádka pro dospělé, tupá hlavní hrdinka, otravný hlavní hrdina, který mě oslovení kotě na každé stránce neskutečně štval a Kayu bych s chutí nakopla, nic moc.
Dobrá kniha, srozumitelná a člověka připraví na to, že problémy byť přijdou se dají řešit.
Toto už ne, dočetla jsem jen kvůli Josefině.
Bylo zajímavé přečíst si jak funguje vinařská firma ve Francii, a co obnáší její vedení, tolik mě to nebavilo, ale zajímavé to bylo.
Detektivka, věnující se odvětví letectví, mě tolik nezaujala.
Tentokrát povídky a jelikož nejsem povídkový typ, nemohu hodnotit moc kladně.
Zajímavý pohled velké odbornice na věci o kterých se běžně nemluví, ke studijním účelům byla super, když jsem se k ní vrátila teď znovu už jen pro oživení, už to nebylo takové, protože už nemá takové využití, ale stále velmi zajímavé počtení.
Moc hezké čtení o rodině a jejích různorodých potřebách a o hodnotách na které se dnes zapomíná.
Docela fajn čtení, ale kdybych počítala kolikrát je tam zmíněno slovo kurfiřt nedopočetla bych se. A hodně, hodně politiky. Počítám, že druhý díl bude, lepší.
To bylo krásné, fakt se mi to líbilo a obálky jsou krásné. Tyto příběhy budu milovat stejně jako ty Julie Caplin.
Zasekla jsem se, nebavilo mě to, nedočteno, můj čas na čtení je drahý.
Tohle se nedá číst naráz, já si to musela dávkovat, a rozhovor s tím proruským novinářem mi zvedl tlak tak, že jsem čekala, kdy uvidím andělíčky. Zrelaxovala jsem se jen tím, že jsem konečně zase jednou četla knížku ve Slovenčině a ješte jako bonus jsem si ji ze Slovenska přivezla od mé milované rodiny. Rusko mě zajímá už hodně dlouho a oni to ví. :) Ta zem se nedá pochopit, ale fascinovat mě nepřestane. Hvězdami hodnotit nebudu, neb jde o postřehy druhých.