Norri komentáře u knih

Druhá kniha dějově i kvalitativně navazuje na první knihu. Pořád je to napínavé, akční, drsné, humorné a má to kapku erotiky. Druhou knihu jsem četl hned po té první a v jednu chvíli jsem měl trošku pocit, že je to pořád to samé. Ale přidaly se drogy a celé to najednou dostalo úplně jiný odstín. Pořád je to hodně zábavné a nemůžu jinak než hodnotit to stejně jako první knihu.

1 21.01.2021

Asi jsem to nejdříve neměl dávat číst synovi, hehe :-) Jasně, přeháním, ale i tak mě Gunsmith Cats překvapily. Je to parádní - napínavé, akční, humorné, a čtenář se navíc něco dozví o zbraních. Navíc to má kapku erotiky. Parádní zábava, kterou bych rád viděl zfilmovanou. Hlavě ten "prohoz", hehe! :-)

1 21.01.2021

Darwin: Plavba na lodi Beagle je někde mezi učebnicí a dobrodružným příběhem, ale zároveň není ani jedním. Jistě, dá se argumentovat faktem, že věda je dobrodružství a já proti tomu nebudu protestovat, ale pokud jde někdo čistě po historických faktech a detailech evoluční teorie a nebo čistě po akci, tak spokojený zřejmě nebude. Pro děti a mládež ale bude tato kniha jistě ideálním zdrojem vědomostí. Užít si ji ale mohou i dospělí. Moje hodnocení se vztahuje na přesně tohle zacílení knihy.
Ve stručnosti kniha popisuje Darwinovu cestu kolem světa a jeho úžas nad nově objevenou faunou a flórou. Darwin zde staví svá vědecká pozorování vůči tomu, co tvrdí bible. Důležitá je u tohoto komiksu kresba. Ta sice odbývá ztvárnění lidí, ale o to pečlivější byl Jérémie Royer při kresbě přírody a veškerého zvířectva. Jistě, dokáži si představit ještě lepší, detailnější a realističtější kresbu, ale pro toto vyprávění je Royerova kresba dostačující. Obzvláště se mi líbily celostránkové kresby kombinující podhled pod i nad hladinu moře.

1 13.11.2020

Třetí díl s podtitulem Město světla uzavírá sérii Berlín, ale příběh, či spíše příběhy, uspokojivě uzavřené nejsou. Ano, vyprávění hlavní hrdinky se dá za uzavřené považovat, i když je to divný závěr. Ale co ostatní postavy? Chápu, že je jich v komiksu tolik, že nejde ukončit každého zvlášť a i život literárních postav končí až smrtí a ne koncem knihy, přesto se cítím být o pořádný závěr ošizený. Prostě jsem čekal trošku jiný konec. Třetí díl v podstatě nic nového nepřináší. Sice konečně ukázal Hitlera a hákový kříž, ale střet komunistické a nacistické ideologie se zde smrsknul na bojující děcka.
V této knize si lidé velmi často prozpěvovali, a jejich zpěv byl v bublinách německy. Vím, že autor komiksu, Jason Lutes, je Američan a ”nesrozumitelná” němčina je pravděpodobně i v originále, ale bylo by fajn mít to “pod čarou” přeložené. Takže to nechci BBartu vytýkat. Vytknout mu ale musím velikost knihy. Tentokrát nejde ani tak o kresbu, jako o písmo. Vidím dobře a ještě se mi nestalo, abych musel komiks číst z takové blízkosti jako Berlín. Tohle tu knihu docela sráží.
Ke grafické stránce komiksu můžu říci to samé, co k předchozím dílům - je to skvělé. Hodně se mi líbilo i panelování. Ač jde jen o čtverce a obdélníky, tak mi díky kompozici připadaly estetické a nápadité. 3,5*

1 17.07.2020

Tento komentář je společný pro všechny tři díly.
Předtím, než jsem se pustil do Jerieho trilogie, jsem si dal Candida jako rozhlasovou hru. To proto, abych mohl porovnat Jerieho scénář s předlohou a mohl si více užít jeho autorský přínos. Dopředu jsem věděl, že Karel Jerie zasadil svou adaptaci do bizarního světa, který je kombinací fantasy, středověku, steampunku a sci-fi. Nevěděl jsem ale, jaké jsou jeho změny v ději. Nyní po dočtení musím uznat, že se toho zhostil skvěle. Některé části předlohy změnil a některé pasáže doplnil, ale žádná ze změn neměla negativní dopad na celkové vyznění. Jerie navíc vyšperkoval svou adaptaci nepřeberným množstvím vtípků a popkulturních odkazů. A to jak čistě textových, tak i obrazových. Najdeme zde například odkazy na Švejka a na Hvězdné války, ale také na Saudkova Arnala a snad i na Cimrmana. Najdeme zde ale také politickou satiru a kritiku současného světa a Jerieho zapojení "Peacemakera" do děje je skvělé. V kresbě, nebo spíše malbě, se Jerie také vyřádil a do Candida vmaloval všechna svá oblíbená témata, jako jsou houby, dinosauři, sci-fi lodě a nebo také chapadla hrnoucí se z toaletní mísy. Měl jsem trošku strach, aby se mi při čtení nerozpadla vazba knih, ale přežila to a to je důležité. Je dobře, že Candide vyšel ve velkém formátu a v pevných deskách. Suma sumárum - maximální spokojenost a prosil bych více takových komiksů od domácích autorů.

1 17.07.2020

Tento komentář je společný pro všechny tři díly.
Předtím, než jsem se pustil do Jerieho trilogie, jsem si dal Candida jako rozhlasovou hru. To proto, abych mohl porovnat Jerieho scénář s předlohou a mohl si více užít jeho autorský přínos. Dopředu jsem věděl, že Karel Jerie zasadil svou adaptaci do bizarního světa, který je kombinací fantasy, středověku, steampunku a sci-fi. Nevěděl jsem ale, jaké jsou jeho změny v ději. Nyní po dočtení musím uznat, že se toho zhostil skvěle. Některé části předlohy změnil a některé pasáže doplnil, ale žádná ze změn neměla negativní dopad na celkové vyznění. Jerie navíc vyšperkoval svou adaptaci nepřeberným množstvím vtípků a popkulturních odkazů. A to jak čistě textových, tak i obrazových. Najdeme zde například odkazy na Švejka a na Hvězdné války, ale také na Saudkova Arnala a snad i na Cimrmana. Najdeme zde ale také politickou satiru a kritiku současného světa a Jerieho zapojení "Peacemakera" do děje je skvělé. V kresbě, nebo spíše malbě, se Jerie také vyřádil a do Candida vmaloval všechna svá oblíbená témata, jako jsou houby, dinosauři, sci-fi lodě a nebo také chapadla hrnoucí se z toaletní mísy. Měl jsem trošku strach, aby se mi při čtení nerozpadla vazba knih, ale přežila to a to je důležité. Je dobře, že Candide vyšel ve velkém formátu a v pevných deskách. Suma sumárum - maximální spokojenost a prosil bych více takových komiksů od domácích autorů.

1 17.07.2020

Coby milovník severské mytologie jsem nemohl vynechat české převyprávění eddických příběhů přímo od jedné z nejpovolanějších osob - od Heleny Kadečkové. Soumrak bohů má celkem dobré reference a tak jsem se na tu knihu těšil. O to více, že mám nejnovější vydání doplněné ilustracemi Jana Grumla a vůbec celá kniha vypadá velmi pěkně. Od Soumraku bohů jsem očekával, že to bude lepší než Gaimanova Norská mytologie. Nyní ale už vím, že není ani lepší, ani horší. Je podobná, ale přesto jiná. Vím, vypadá to jako šalamounská odpověď, vysvětlím to. Když už má člověk nějaké příběhy načtené, tak je citlivý na jejich různé variace a i přesto si nemusí pamatovat některé detaily správně. Pokud jako základ pro posuzování vezmeme Eddy, pak se chyb, či spíše vlastních interpretací dopustili Kadečková i Gaiman. V tomto ohledu jsou jejich díla srovnatelná, i když Kadečková se překvapivě, coby překladatelka Eddy, dopustila větších odchylek. Malý rozdíl je i ve způsobu vyprávění. Gaiman vypráví o něco rychleji, ale hlídá si logiku jednání aktérů. Nepovedly se mu ale některé čistě popisné kapitoly. Kadečková se více rozepisuje, ale občas jako by ji něco vypadlo a to potom chybí a vy nevíte, proč dotyčný jedná tak jak jedná. Co se týká celkového obsahu, tak tam má Kadečková navrch. Soumrak bohů obsahuje více Eddických příběhů a dokonce je do příběhu zahrnut i historický vývoj náboženství v Evropě a nebo začátek Snorriho Gylfiho oblouznění. Po dočtení Soumraku jsem z knihovny vytáhnul i Gaimana a obě Eddy a ve dvě hodiny po půlnoci jsem srovnával rozdíly v některých pasážích...

1 13.05.2020

Parádní komiks se skvělým příběhem a famózní kresbou. Užíval jsem si každou stránku.

1 02.02.2020

Je to zvláštní kniha o závažném tématu sexuálního násilí. A já tak nějak nevím, jak ji mám hodnotit. Nemám rád sexuální násilí a ani knihy o něm. A není ani moc důležité, jestli je to úchylná fikce a nebo osobní zpověď oběti. Nelíbí se mi, že se to děje a nelíbí se mi o tom ani číst. I když uznávám, že je asi potřeba, aby takové osobní zpovědi a knihy kritizující jakékoliv násilí vznikaly. Od Niny Bunjevac jsem četl už Otčinu a s její kresbou nejsem úplně srovnaný. Působí na mě celkem depresivně, ale po přečtení Bezimeny si s její kresbou dokážu představit pěkný erotický komiks. Děj by ovšem musel být diametrálně jiný. Nevím jak Bezimenu ohodnotit. Odkládám ji s pocitem ošklivosti, ale s vědomím, že obsahuje důležité poselství. Není ale úplně jisté, jaké to poselství je. Celá kniha je totiž možná sebemrskačstvím oběti za to, že mlčela, tiše se litovala a utekla, místo aby promluvila a pomohla zabránit dalšímu násilí.

1 16.12.2019

Chtěl jsem napsat, že i velký Jodo se nechal inspirovat Hrou o trůny, ale pak jsem si vzpomněl na Metabarony a uvědomil jsem si, že Jodo takovou inspiraci nepotřebuje. Když jsem se Královskou krev chystal číst, tak jsem se lehce obával, že to bude typický Alejandro a zase se ztratím v metafyzické a náboženské symbolice. Ale není to tak. Královská krev je poměrně přímočarý příběh plný zrady, nenávisti, pomstychtivosti, zvrácenosti, krutosti, touhy a bohužel také uspěchanosti a ukecanosti. Jako kdyby chtěl George R. R. Martin narvat celé Písně ledu a ohně do jedné jediné kapitoly. To co zpočátku vypadalo jako dobře rozjetá zápletka pro dlouhou ságu a nebo pro jeden krátký příběh s dobrou pointou, se změnilo v kulometnou palbu událostí a zvratů s nesmyslnou kadencí.Všechny důležité postavy jsou hrozní s*áči a normální čtenář nemá šanci se s kteroukoliv z nich identifikovat. Hlavní postava krále mění svoje přesvědčení a svůj charakter tak rychle, že čtenář tak rychle nestíhá ani mrkat. Celé by se to dalo ještě přežít, kdyby tam nebyly tak hrozně pitomé dialogy. Podprůměrný scénář lehce kompenzuje vynikající kresba, na kterou se sice pěkně dívá, ale ze které mám pocit, že ji chybí nějaká osobitost.

1 02.08.2019

Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Justina je moje první setkání s Crepaxem i s de Sadem. Hned na začátku musím říct, že nesnáším sexuální násilí a ponižování. Z tohoto pohledu je Justina otřesná. Samotná myšlenka knihy je ale zajímavá, tj to, že svět patří těm zlým, zvráceným a nemorálním, a pro ctnost a slušnost v něm není místo. De Sadovy argumenty, které v Justině zaznívají, jsou až děsivě logické. Je to téma, které od doby de Sada nijak nezestárlo, ale naštěstí se změnila společnost a ti nemorální už nemají tak velkou převahu. Je ale otázka, nakolik dobu de Sada můžeme posuzovat podle jeho díla. Mám za to, že zvrhlost společnosti, vykreslená v Justině, je záměrně vyhnaná do extrému, aby vznikl co největší kontrast k extrémní Justinině ctnosti. Čtenář je pak natolik šokován, že sám začne přehodnocovat vlastní morálku a začne si říkat, jaká je Justina husa, že se nepodvolí a neušetří se všeho toho násilí. Potom si ale uvědomíte, jak je zvrhlé soudit někoho za to, že se drží své cti, morálky a slušnosti. Tohle je totiž přesně ta vlastnost, která dává vzniknout hrdinům v totalitních společnostech. No je to prostě zajímavé…
Co se týče Crepaxova zpracování, tak jeho kresba ženských křivek je úžasná. Občas jsem se ale ztrácel v tom, která žena je která. Také musím říct, že se mi nelíbí to, jak kreslí chlapy. V podstatě stejně jako u Manary jsou u Crepaxe chlapi většinou nakreslení jako slizcí hnusáci. Možná je to tak záměrně, aby na první pohled byla zřejmá jejich povaha a jejich úmysly - těžko říct. Každopádně rád bych si od Crepaxe přečetl něco méně násilného.

1 28.07.2019

Zajímavě vymyšlený svět a zábavný příběh, který je ale poměrně komplikovaný. Po dočtení můžu říct jediné - chci více! Celé to nese Šejićův rukopis - od kresby až po způsob, jakým jsou psané dialogy, vyprávění a vůbec všechno. A to mi sedí! Jeden postřeh na závěr - vidím tam podobný motiv jako v Netvoře a zajímalo by mě, nakolik se Marjorie Liu inspirovala u Stjepana Šejiće.

1 19.07.2019

V prvé řadě netuším, proč autor tohle prezentuje jako sci-fi. Tohle je jednoznačně fantasy. Taková hloupoučká fantasy. Možná to v dalších dílech dostane hloubku a logiku, ale první díl na mě působil pouze jako malířská onanie a příběh je tam jenom tak mimochodem - aby spojoval obrázky. Což o to, malbě jako takové se toho moc vytknout nedá, ale se scénářem je to horší. Často se opakují rozfázované scény, jako je například přibližující se záběr na detail a nebo opakující se stejná scenérie s nějakou probíhající akcí. Navíc mi to celé, i přes ony rozfázované scény, přišlo dost statické. Jako pospojované ilustrace a obálky knih. Textové bubliny, tak jak jsou řešené, mi do kresby nepasovaly. A příběh? Nechci spoilovat, tak řeknu snad jen to, že ten svět mi vůbec nedává smysl a postavy jsou zcela ploché. Říkám si, proč zrovna o tenhle komiks Crew tak dlouho usilovala?

1 18.07.2019

Krátké skeče ze života kosáka - některé smutné a jiné smutnější. Skoro se chce napsat, že mi to kromě pocitu marnosti nic nedalo, ale má to i pár vtipných momentů a najde se i závan naděje. Nemůžu říct, že tu knihu přímo doporučuji, ale za tu cenu, za jakou se prodává, se ji vyplatí koupit i kdyby jenom na zkoušku.

1 18.07.2019

Jsem nadšený! Jsem rád, že jsem si tu knihu nakonec pořídil, protože je skvělá. Clowese jsem si kdysi kvůli “Rukavici” zařadil mezi autory, od kterých už nikdy nic nechci číst. Potom jsem ale dal šanci “Mrtvému světu” a to mě přivedlo k Patience. Čekal jsem psychedelickou šílenost, ale dostal jsem promyšlený a kompaktní příběh o cestování v čase. Příběh s uvěřitelnými postavami a skvělým rozuzlením na konci. Příběh, který je přes to všechno pořád ještě dostatečně šílený. Líbila se mi dokonce i Clowesova kresba, kterou jsem dříve neměl rád, a užíval jsem si i barvy, na kterých si Trystero dalo záležet.

1 16.07.2019

Fantastické, strhující a silně znepokojivé. Doufám, že ty čísla z příběhu rychle zapomenu. Výtvarná stránka je skvělá - depresivní, stejně jako téma knihy, ale skvělá.

1 16.07.2019

Spousta krátkých, masakrálních, vypointovaných a hlavně skvěle vyškrábaných příběhů. Přesto mi to tak úplně nesedlo. Často mi pointa nepřišla nijak úžasná a příběh moc nepobavil. Občas jsem se divil, že se mu s takovou “blbostí” chtělo škrábat. Mám prostě radši delší příběhy. Musím ale také říct, že některé příběhy jsou skvělé a rád se k nim vrátím.

1 16.07.2019

Když se mi tato kniha dostala do rukou, tak jsem vůbec nevěděl, co od ní mám čekat. Věděl jsem, že je to příběh o chudých dětech a očekával jsem něco ve stylu Rychlých šípů. Dostal jsem ale francouzskou verzi románu Bylo nás pět. Dostal jsem nostalgické ohlédnutí doprovázené trpkým pousmáním. Fiktivní vzpomínku na staré kamarády z dětství, z nichž se někteří nevrátili ze zákopů první světové války, a na atmosféru “špinavé” části Paříže ze začátku dvacátého století. Děti z Montmartru můžu s klidným srdcem zařadit do knihovny vedle knih Pavla Čecha – společného toho mají dost.

1 09.01.2019

Krev si drží laťku nastavenou prvním dílem. Je to pěkně nakreslené, pěkně kruté a zatraceně temné. Děj je hutný a vyprávění vyžaduje neustálou čtenářovu pozornost. Velmi kladně hodnotím fakt, že druhý díl jenom nepřidává nová tajemství, ale některá z nich odhaluje a dává odpovědi. Rozhodně chci vědět, co bude dále.

1 11.12.2018

Bál jsem se, že po skvělé první knize, která měla výhodu úplně nového světa, nedokáže Lemire navázat stejně dobrým druhým dílem. Bál jsem se, že druhá kniha bude mít pomalé tempo a nic se tam vlastně nestane. Naštěstí byly všechny mé obavy liché a i druhý díl je skvělý.

1 21.11.2018