Nuny komentáře u knih
Za mě jako naprostého laika a člověka, co řeší střevní trable je kniha naprosto ideální. Od tohoto se pak můžete odpíchnout k vědečtějším pracím a nebude to pro vás už tak nesrozumitelné. Komu nevyhovují vtipné glosy, nebude ho to moc bavit. Autorka se snaží psát s odlehčením a pochopením a někdy užívá fráze, že se musím pousmát. Takhle nějak si to stejně v těle představuji.
Velmi mě bavila nestálost příběhu. V jednu chvíli máte chuť knihu odložit pro nezájem a hned v té další chvíli máte chuť na pokračování.
Bylo to příjemné, na začátku mi to připomnělo sestry Brontëovi, pak to šlo trochu do moderna a závěr s příchutí Titanicu. Nechte se sami překvapit.
Já si knihu pořídila, protože jsem se chtěla dozvědět o celiakii a dalších střevních autoimunitních onemocněních. V téhle knize se autor zaměřuje na revmatická autoimunitní onemocnění, což jsem předtím nikde nevyčetla. Takže za mne nemohu hodnotit.
Chtěla jsem knihu, u které nemusím přemýšlet a to se mi vyplnilo. Je to velmi jednoduché, jen tak to plyne, děj ubíhá a nejednou je konec. Co se mi líbilo, že nepotřebujete ani první díl, abyste chápali souvislosti, takže jsem ráda, že ho nemusím číst. Za mě krásných 57 %.
Kuchařka obsahuje klasické recepty, což je pro začátečníka pomalého vaření vyhovující. Co mi vadí, že je to koncipované na hrnce jedné značky, tedy není návod univerzální. Takže pokud nechcete vyhodit potraviny z okna, musíte hrnec hlídat, aby to bylo akorát, což zase kazí samotnou přípravu a princip pomalého vaření.
Já jsem nadšenec Jamieho, ale tady mi přijde, že to udělal pod tlakem okolí. Ty recepty mi nepřijdou tak originální, jako v jiných jeho knihách nebo v jiných kuchařkách ze Středozemí.
Ale zachoval si vysokou úroveň, co se týče fotografií a postupů. A já oceňuji výčet nutrientů.
(SPOILER) Mám několik výhrad, které prostě nedávají smysl a nějak mi ten příběh narušují.
Za prvé, v prvním díle si Flora založí prosperující kavárnu s podporou svého bratra a jeho přítele. No a najednou si nevydělá ani na chleba. Celé pobřeží tam chodí, turisti tam chodí, má narváno od rána do večera, všichni ji milují a stejně na každé druhé stránce řeší, jestli nebude muset zavřít.
Za druhé, proč se Flora někdy chová jako pitomec, to mi nejde do hlavy. Má lásku svých snů a přitom neví, jestli má lásku svých snů... Cože???
Za třetí, opakovaně mě nebavily pasáže se Saífem a Lornou. Tak budou spolu, chtějí být spolu, nemůžou být spolu, ona chce jeho, on chce ji... A to prosím čtete celou knihu, abyste zjistili, že jste nic nezjistili.
Napínavá linka, která se táhne celým příběhem je nakonec vlastně docela dobrá. Jen nechápu ty vyhrůžky, které s ní začínají. Ale budiž, asi to mělo být zajímavější.
Co nemůžu popřít (ač nerada), tak mě to opravdu na konci dojalo. Prostě vážně dojalo.
Jsem na vážkách. Ano, kniha dokáže vyvolat spoustu emocí a obsahuje několik pravd, které by dnešní lid měl vzít na vědomí, ale na druhou stranu, bylo opravdu nutné na každé stránce zmiňovat, jak moc se Eva s Angelem milují a jak spolu chtějí, ale nemůžou být...
To mě opravdu otravovalo. Dalo se to pochopit hned na začátku, proč tedy pořád to opakování.
Vyvražďování lidí za II. světové války je pořád aktuální. Ať už jsou to důvody rasové, náboženské, společenské nebo i majetnické. Nejhorší je, že tohle nikdy neskončilo. Děje se to v menší míře, ale děje se to pořád. A to poselství, které příběh naznačuje, je pro každého člověka, který je schopen v něčem takovém pokračovat.
Tahle kniha leckomu změní život. Já se snažím jógu žít a se Zuzkou cvičím denně, ale tohle je zcela jiný pohled na věc.
Teprve až pochopíte vše, co je v této knize napsané, pak i začnete praktikovat. Moje rada zní: "Nenechte se řídit egem a dělejte vše s láskou sami k sobě a ke svému okolí. Teprve pak můžete být takoví, jací chcete být. "
Pak se totiž najednou stane, že hubnutí jde ruku v ruce se zdravím a vy si ani nevšimnete, co všechno se kolem vás a ve vás mění.
Doporučuji hlavně pro ty, kteří se zajímají nejen o povrchní a nefunkční diety, kterých je všude plno, ale hlavně o sami sebe. Chtějí zjistit, jak nejen zhubnout a pročistit své tělo, ale hlavně pročistit svou mysl.
Pokud bych knihu četla jako historický román, tak budiž. Je to místy rozvláčné, bez emocí, bez napětí. Ale místy je to na druhou stranu napínavé, zajímavé a možná i poučné.
Pocity se mísí tak napůl. Něco tomu chybí.
Tahle kniha má spoustu zbytečných přešlapů. V první řadě nejspíš autorka nepočítala, že by někdo chtěl podle uvedených receptů vařit. Je tam totiž tolik chyb, že by to bylo vážně umění.
Co se týče samotných rozhovorů, tak ty otázky jsou vážně děsné. Proč si myslí, že mě zajímá, jaká se kuchařům líbí auta nebo filmy... Jde o vaření ne?
Navíc jsou ty otázky pořád stejné, takže odpovědi jsou též velmi podobné a je to nuda.
Dalo se z toho udělat mnohem víc. Vůbec s takovými kapacitami.
Bohužel, Čtenářská výzva je někdy opravdu výzvou. Vlastně jsem ani nepochopila, jestli to hlavní aktérce příběhu něco přineslo a zda to vůbec něco přineslo samotné autorce. Pokud musím nutně psát, tak aspoň, ať je to o něčem.
Tohle bylo o ničem...
Nechápu, proč musí autoři těchto knih zaplaňovat stránky svými vlastními fotkami. Člověk si to kupuje kvůli jídlu, ne aby koukal na autorku v nejrůznějších pozicích. Ale je to nejspíš způsob nějakého vyjádření, kdo ví.
Každopádně, některé recepty by se daly i použít, ale nezdají se mi nijak originální. V každé druhé kuchařce si přečtete recepty velmi podobné. Takže to mi tu chybí, nějaký originální nápad.
Za mě slabší průměr.
Jako vždycky dokonalé a dotažené do sebemenšího detailu. Nádherné zpracování jak po textové stránce, tak i po té fotografické. Z receptů si vybere určitě každý.
Za mě velmi povedené. Místy možná trochu chaotické, ale o to víc vás donutí přemýšlet, což dnes spoustu knih nesplňuje.
Jako prvotina mě kniha nijak zvlášť nezaujala. Hned od začátku je jasné, jak to celé dopadne a to mě pak moc nebaví. Příběh mě nenutil ke čtení, nebyl zajímavý a nebavilo mě to. Četla jsem sérii Mrtvá na pláži, Případ pro dva a Krajka a to mi přišlo mnohem lepší. Možná by to bylo pěkné jako seriál.
Jen poznámka, jak někdo může do knihy dát jméno Immaculata Buttacavolaová.
Kuchařka je skvělá. Líbí se mi netradiční pojetí, tedy recept na dvoustránce s popiskem ingrediencí, které už víte, v jakém mají být stavu k přípravě pokrmu, něco málo informací k samotnému pokrmu, fotografický postup a výsledná fotografie. Za mě velmi neotřelé a určené i pro úplné začátečníky.
Pokud už znáte kuchařky od Romana, nepřekvapí vás jejich stejný vybroušený styl. Krásné fotografie, detailní výpis surovin i nějaké rady navíc. Ovšem u téhle kuchařky bych podotkla, že ji měl rozdělit minimálně na dvě.
Popravdě jsem se těšila, že v této sérii udělá i zvěřinu a ryby, ale opravdu jen zvěřinu a zvlášť jen ryby. Zde se zaměří na nějaké rady ohledně čištění, nějaké lepší tipy a také víc receptů na bažanty, orebice, kance, jeleny nebo divoké kachny, taky kapry, štiky, úhoře, sumce apod.
Tady jich moc není a zdá se mi to bohužel takové odfláknuté.
Opravdu velmi pestrá kuchařka se všemi možnými druhy těst, na které si jen vzpomenete. Ačkoli bych řekla, že postupy nejsou zcela optimální pro začátečníky, dá se s nimi popasovat. Doporučuji makový dort a piškotovou bublaninu s jahodami.
Souhlasím s domihruzovou. Kuchařek mám opravdu hodně a na tuhle jsem se těšila, už jen díky webu, ale výsledek je úplný opak. Ani se do toho neměli pouštět, raději nic než nutně něco.