Nyangumi komentáře u knih
Nejsem věřící, takže hodnotím jako každou jinou knihu. Starý zákon mě moc neoslovil, nový jsem přečetla celý. Líbily se mi úvahy a určitá životní moudrost, která se v knize nalézá. Doporučuji nový překlad Bible21 čte se snadno a najdete ji ke stažení i v audioverzi.
Stálice v mojí knihovně. Přečteno několikrát. Musela jsem si koupit všechny tři knihy, protože mi přišlo blbý, dokola si to půjčovat. Tenhle román bych si vzala na opuštěný ostrov.
Oslava života i když stojí za prd. Hlavní postava je tak optimistická, že jsem z něj dostala depresi.
(SPOILER) Vrah je psychopatický okolím nedoceněný a sexuálně frustrovaný narcis. Kdyby to nebyl takový magor a vrah, člověku by ho bylo skoro líto. Avě na konci ruply nervy a jako policistka úplně selhala. Luc byl taky hodně zvláštní postava, s těmi jeho suvenýry od obětí, co si schovával doma, mi přišel dost vyšinutý. Četlo se to svižně, ale ten konec byl takový nahrcaný na jednu hromadu.
Říkejte si, mám se ráda, by se dala tahle kniha shrnout v jedné větě.
Jasné a stručné popisy květin, hezká grafická úprava a hlavně jsou názvy řazeny abecedně. Kniha je určena pro úplné začátečníky a je moc pěkná. Jako plus taky hodnotím informaci o tom, jakou bude mít dospělý kaktus velikost, znázorněnou graficky s porovnáním k lidskému tělu. Je fajn vědět, jestli vás kytka vystrnadí z bytu.
Tak mladá a tak odvážná, ne opravdu, autorka musí mít koule a ocelovou výdrž. Občas zdálo by se, postrádá i pud sebezáchovy, ale o to je čtení zajímavější. Krásná příroda, téměř filozofické úvahy o bytí a člověku vůbec, lidech a zvířatech které potkává na své dobrodružné cestě. Opravdu stojí za přečtení.
Holčička Anna mi byla zpočátku nesympatická. Později jak rostla přestala být takové třeštidlo a vytvořila si vlastní názor na život. V každé kapitole byly skoro básnické popisy okolní přírody a Annina bujná představivost tomu jen přidávala. Oblíbila jsem si nakonec ji i její dva pěstouny hlavně Mariin sarkasmus a Matějovu tichou povahu. Na konci jsem si i pobrečela.
(SPOILER) Romantický výplach mozku. Až na pár vtipných reakcí hlavních postav jsem měla co dělat, abych dočetla. Zajímavá akorát paralela s Větrnou hůrkou: adoptované dítě žijící v nenavávistných rodinných poměrech. Jana je přirovnávaná k bludičce, čarodějnici a posedlé ďáblem jako byl Heathcliff. Na rozdíl od něj má ale šťastnou povahu a ráda lidi. Rochester se zase nápadně Heatclifovi podobá fyzicky a částečně i povahově, ale láska k Janě a víra ho zachrání, aby neskončil jako on. Při čtení Hůrky jsem byla často naštvaná. Jana Eyrová mě nudila a zkrátila bych román na polovinu.
Typický příklad sebezlepšující literatury. Připomínalo mi to čtyři dohody, zde ovšem hrdinovi dělá duchovního guru tetička. Přišlo mi to zvláštní, protože když se řekne tetička, představím si Jirotkovu tetu Kateřinu. Četlo se to pěkně, žádné převratné myšlenky ale nečekejte. Rozhodně nic, na co by hlavní hrdina nedošel normálním selským rozumem i bez tetičky. Dávám hvězdu navíc, občas jsem se zasmála.
Mělo se to jmenovat spíš Jak můj život změnila jóga. Většina knihy se zaobírá autorčiným životopisem do kterého proplétá sebezlepšující mnohdy otřepané rady a fráze. Cvičení pomálu. Přesto nemůžu říct, že by se mi kniha nelíbila a četla se pěkně. Už se k ní ale nevrátím, proto jsem ráda, že jsem si knížku jen půjčila z knihovny a nekoupila.
Konec nebyl tak překvapivý, jak by se zdálo, vždycky se při troše přemýšlení dal odhadnout další vývoj. Průměrná detektivka s psychologickým námětem, ale čtivá. Dala by se shrnout větou, že nic není klamavější než představy, které si vytváříme o ostatních.
Pěkně se to četlo, ale děj byl dost předvídatelný. Román by klidně mohl ztratit 200 stran a nic by se nestalo. Už jsem viděla horší překlady, ale je fakt, že některé věty tahaly za oči. Ty její sny byly docela prča.
Na knížku pro děcka to není vůbec špatný. Přelousknuto za jedno odpoledne. Ale z té Marion bych udělala jenom vedlejší postavu.
Detektivka měla hodně rozvláčný děj, místy až nudný. Konečné rozuzlení centrální vraždy románu bylo předvídatelné a mírně trapné. Vždycky jsem měla autora ráda, asi se mi změnil vkus, nebo mi kniha
jednoduše nesedla.
(SPOILER) Nuda pro ženy 2, tentokrát bez nápadu, zajímavá část o pašerácích. Mnohočetné opakování již řečeného. autorka dělá z čtenáře blbce bez paměti.
Nuda pro ženy s nápadem, i když nevyužitým. Hrdinka sklouzává do průměrnosti Mary Sue, z které je každý druhý maník odvařený. Autorka tvrdí, že inspirací byla její matka, ale myslím, že ona sama.
Taky je tam zbytečně moc popisů indického jídla, vzadu i s recepty. Proč? Měla rovnou vydat indickou kuchařku, a bylo by. Text se taky hemží hindskými slovíčky a výrazy, pro které najdete vzadu slovník. Který je na houby, dozvíte se, že něco je pokrývka hlavy. Jaká?! To už nikoho nezajímá. Věčné listování, co je co. Nakonec jsem to vzdala, a nechala význam cizího slova vyplynout z textu. Velmi pěkně se to ale četlo nevím jestli to byl dobrý překlad nebo originál, ale ta slovní malebnost byla krásná.
Krbík dočten. první půlku jsem prořvala, druhou jsem řvala taky ale smíchy. Zvlášť oceňuju vtipy o Brně. Každá reklama je fajn, jen když se o nás mluví. teď už vím, že to autor nemyslí zle.
Srdcovka. Těžký život, ale krásně popsaný. A ta příroda.
Poznámka pro citlivé duše, je nutné číst po kouskách, dost to člověka drásá.