padola komentáře u knih

Silný příběh. Přepisy dokumentů mi připadaly jako velice dobrý nápad, krásně to vykreslovalo atmosféru a ducha doby.

Překvapilo mě ovšem, že autorka použila jména skutečných bohyň - Surmena, Fuchsena ... Šlo o jejich skutečný příběh?

18 23.02.2022

- Jsem básník.
- Já vím.
- Vy to víte? Četl jste mé verše?
- Ne. Četl jsem vaši lékařskou zprávu.

Užila jsem si ji od začátku až do konce. Pokaždé, když jsem si říkala, že vím, co bude dál - autor překvapil novým nápadem, novou zápletkou.

15 03.08.2022

Ten jazyk .... jaká nádhera!
Ať už si o Bohu, pravdě či poznání myslíte co chcete.

13 06.02.2023

Laskavý poetický název má tahle knížka o příšerně době a příšerné bídě. O době, kdy se násilí na ženách říkalo "ženský úděl". Do toho přijde Anna jako neřízená střela. Nejvíc mě dráždila absolutní absence komunikace mezi manžely. Jejich vztah je čistě transakční. To je příčinou naprosté většiny Anniných a Pavlových problémů a trápení.

Pěkně napsané. Postavy nejsou jenom figurky vlečené událostmi, jako např. v případě již zmiňovaného Šikmého kostela.

12 14.10.2022

Četla jsem v dětství jako povinnou četbu a tehdy mě opravdu nebavila. Teď se mi dostala do ruky (resp. do ucha) v pozdějším věku, kdy mám zkušenosti s malými dětmi - a naprosto jsem se do ní zamilovala. Geniální počin. Krásný popis světa očima dítěte, který se snaží chovat a mluvit jako dospělák. Hlášky, že jsem se smála nahlas. Hodně mi to připomnělo mluvu mého dědy.

Jazyk luxusní. Jsem překvapená, kolik čtenářů nerozumnělo slovům. Dnešní mladí lidé často místo češtiny mluví takovou spatlanou čecho-angličtinou, že člověk neví, jestli se má smát nebo mu má být za ty děti trapně - ale že je to až tak zlé, to bych nečekala.

Poslouchala jsem zpracování Českého rozhlasu, kouzelně načteno Davidem Novotným.

12 04.04.2022

Sugestivní vyprávění. Postavy jsou ale dost povrchně popsané, téměř všichni lidé jsou určováni okolnostmi, nemají vlastní povahu, názor. Příběh jako takový je velmi depresívní. Nejvíce mě bolelo, že rodiče nedopřejí lepší život svým dětem - protože 'Bůh to tak chtěl' nebo 'aby nezpychly'. „Berme to zkrátka tak, že obyčejný člověk vždycky bude tíhnout k hýčkání křivd, které se mu staly."

11 12.11.2021

Četla se mi jedním dechem a zůstala se mnou ještě několik dní po přečtení. Zajímavý námět. Občas mi neseděl styl a hlavní protagonista mi většinu času lezl svou hloupostí a arogancí na nervy :)

11 28.07.2019

(SPOILER) Velký Gatsby byla jedna z knih povinné četby, kterou jsem nečetla. Teď jsem si ji poslechla jako audioknihu Českého rozhlasu.

O co zde vlastně jde? Drama osudové lásky? Chování tzv. "vyšší společnosti"? Americký sen, kterého je dosaženo podvodem a obcházením zákona? V roce 1925 byly vztahy mezi muži a ženami řízeny společenskými konvencemi mnohem více než dnes a milostná rovina příběhu tehdy nejspíš působila mnohem dramatičtěji než působí dnes. Smutnější než tragický osud milenců mi připadal úplný konec knihy. Gatsby, který podle měřítek společnosti uspěl - prosadil se, vydělal spoustu peněz, pořádal večírky pro tisícovky lidí, nejlepší ve městě - nakonec umírá jako člověk, který pro nikoho nic neznamenal. Na pohřeb mu přijde jen Nick se svojí bytnou a otec, za kterého se celý život styděl.

10 25.01.2023

Četla jsem v době, kdy jsem se sama léčila s rakovinou, a knížka mi dodala ohromnou motivaci a chuť do života. Čímž neříkám, že bych odmítla léčbu a ani bych to nikomu nedoporučovala. Naopak respekt k vlastnímu tělu a vlastní existenci, stejně tak jako důraz na kvalitu života, ne na jeho délku, jsou myšlenky, které jsem si odnesla a zůstávají se mnou i teď.

10 20.05.2022

Příběh na pomezí sci-fi a hororu. Pěkně to ubíhá. Narozdíl od jiných komentátrů se mi líbil i začátek, věci je dobré vidět v souvislostech. :) Sci-fi jsem nečetla snad třicet let, horory nečtu prakticky vůbec, ale tento příběh mě uchvátil.

Pět hvězd za to, že paní Stehlíková dokázala napsat sci-fi příběh, který není o tom, jak spolu znepřátelené rody bojují o moc a situaci zachraňuje někdo "vyvolený". Takových příběhů není mnoho.

Poslouchala jsem audioknihu. Velmi příjemné.

10 05.07.2021

Duna mi byla doporučena, i tady na DK má výborná hodnocení, zkoušela jsem ji několikrát - ale prostě to nejde. Proč si neumíme představit budoucnost jinak, než jako dobyvačnou válku stále dokonalejšími a dokonalejšími zbraněmi? Budoucnost jako feudální, patriarchální společnost a vojenská diktatura. Ani jedna zajimavá ženská postava. Proč?

9 10.11.2020

Luxusně vykreslené uvažování sociopata! Konec typický, nepřekvapivý.
Jednu hvězdu dolů za zoufale rozvláčný začátek.

8 07.08.2021

(SPOILER) Z knihy jsem byla celkem zklamaná. Nemá to hloubku a není to uvěřitelné.

Dva příklady:
Je hrozně znát, že hlavní postavu, ženu, psal muž. Často jsem si říkala - aha, takhle si chlap představuje, že holky prožívají vztahy. U zralého autora by to poznat být nemělo.

Hlavní hrdinka žije 20 let v Holandsku a během té doby se nikdy do Čech nevrátí. To se dělo za totality, kdy člověk, co emigroval, nemohl domů. V současné době je to velmi těžko uvěřitelné. Z Holandska to do Čech letadlem trvá asi jako z Prahy do Budějovic a ani k tomu člověk nepotřebuje cestovní pas.

A pak se Hana vrátí a moralizuje.

Celkem za 3 hvězdy

7 07.08.2023

Laskavé i humorné vyprávění o cestě za archeologií do Sýrie (respektive o několika cestách, manželé se do Sýrie opakovaně vraceli).

Člověk si nemůže neuvědomit jak obtížně se tehdy cestovalo. Aby mohli v Sýrii pracovat, museli si manželé Mallowanovi nechat postavit dům! Neumím si - v časech, kdy přes poušť vedou široké silnice - představit jak mohli s náklaďákem projet wadi. Ne jednou, ale opakovaně. A kolik to všechno muselo stát peněz.

6 02.12.2023

Na mě jsou ty historky nějaký příliš banální.
Na knihu jsem se těšila, ale nedočetla jsem.

6 29.11.2022

(SPOILER) Silný, emocionální příběh. Klobouk dolů před učitelkou, že Sheilu zvládla.
Na konci mi bylo hrozně líto, že se Sheila vrací do normální školy a ztrácí to podpůrné prostředí speciální třídy. Taky by mně zajímalo, co se s ní stalo. Dnes už to musí být žena středního věku.

6 04.06.2022

Tento Dostojevského román je pro mě literární ekvivalent obrazů Hieronyma Bosche. Tolik šílenství a hysterie na jednom místě ... a člověka to vtáhne a nepustí. Je to dlouhé, ano, ale ono to ani nemůže být kratší. Tolik emocí nedovoluje přímočaré dialogy a svižný děj. I když se nakonec nic nevyřeší, nedomluví, neuzavře.

6 07.06.2021

Jak se vášeň může změnit v závislost, a člověk si toho ani nemusí všimnout. Pěkný styl, příjemně se četlo.

6 04.10.2020

Asi jsem už moc stará, ale kniha mi připadala neuvěřitelně povrchní a naivní.

"Když budeš následovat svůj příběh, celý vesmír se spojí, aby ti pomohl" je pěkná zkratka. Není ovšem už řečeno, že náš osobní příběh nemusí být jenom jeden a většinou je nejprve potřeba na svém záměru pracovat, a až pak se "vesmír spojí". (Připomnělo mi to zázrak v Káně Galilejské, na jehož vylíčení stačily tři odstavce, přestože myšlenka je stejná.)

6 13.04.2020

To jsem si teda dala, s tohle knihou! Chtěla jsem něco zajímavého na dovolenou – a pak jsem měla týden nos zabořený v knize a myšlenky v Kanadě s hrdiny příběhu.

Příběh má hlavu a patu, žádné slepé uličky, a to i přes množství dějových linií. I když se všichni rozhodujeme, jak nejlépe umíme, v součtu to někdy to prostě nedopadne dobře a neexistuje jeden viník, na kterého by šlo ukázat prstem.

Pěkně předvedeno, jak „tradiční rodina“, kde se maminka stará o děti, dům a zahradu a tatínek chodí do práce a vydělává peníze, může být ve skutečnosti velmi dysfunkční. Přesvědčivě vylíčen svět dětí. A i nápad hrát si na školu pro mě bude mít odteď jiný význam.

Ano, mohlo to být tak o 100 stran kratší. Někdy se autorka zjevně nechala unést. Ale stejně pět hvězd za příběh a hlavně za jazyk – na čemž má jistě zásluhu i překladatelka.

6 23.01.2020