padola komentáře u knih

(SPOILER) Naslouchače i Faju jsem si moc užila, ale tohle je hrozně překombinované. Těšila jsem se, že se podíváme za reteu a dozvíme se, jaké bytosti se můžou vyvinout v místě, kde biologická hmota nepřežije - a namísto toho tu máme tajná podzemní města, kde žiji lidé (jak?) a záhadnou řeku, a tajemství a zase tajemství a ještě jedno ... člověk si chvilkama připadá jak v konspirační teorii. Na scénu nastupují "vyvolení", co zachraní svět a příběh se zplošťuje. Takže bohužel jenom dvě hvězdičky. Jednu za to, je "vyvolená" je i dívka.

5 27.07.2021

Příběh na pomezí sci-fi a hororu. Pěkně to ubíhá. Narozdíl od jiných komentátrů se mi líbil i začátek, věci je dobré vidět v souvislostech. :) Sci-fi jsem nečetla snad třicet let, horory nečtu prakticky vůbec, ale tento příběh mě uchvátil.

Pět hvězd za to, že paní Stehlíková dokázala napsat sci-fi příběh, který není o tom, jak spolu znepřátelené rody bojují o moc a situaci zachraňuje někdo "vyvolený". Takových příběhů není mnoho.

Poslouchala jsem audioknihu. Velmi příjemné.

10 05.07.2021

Moje druhá kniha od pana Vondrušky - a zatím upřímně nechápu proč je pan Vondruška tak oblíbený autor. Příběhy jsou schematické, řekla bych až primitivní. Není v nich žádná skutečná zápletka. Vše se děje tak, jak si přejí hlavní hrdinové.

Historické pozadí je zcela zbytečné, příběh by se úplně stejně mohl odehrávat v českém paneláku.

Hrozně mě popuzoval ten povýšený styl. Bakalář Petr všechno zná, všemu rozumí a všude byl dvakrát. Chyby ostatních shovívavě odpouští, ačkoli sám v sobě nemá kouska pokory. Všechny mladé a krásné ženy po něm touží, on je konzumuje jako spotřební zboží. No prostě hrůza.
Víc než dvě hvězdy dát nemůžu.

3 19.06.2021

Tento Dostojevského román je pro mě literární ekvivalent obrazů Hieronyma Bosche. Tolik šílenství a hysterie na jednom místě ... a člověka to vtáhne a nepustí. Je to dlouhé, ano, ale ono to ani nemůže být kratší. Tolik emocí nedovoluje přímočaré dialogy a svižný děj. I když se nakonec nic nevyřeší, nedomluví, neuzavře.

6 07.06.2021

Miroslav Šlouf byl navzdory průměrné inteligenci, průměrnému vzdělání i průměrnému vzhledu po celá desetiletí jednou z nejdůležitějších osobností české politiky. Tato průměrnost – asi nepřekvapivě – čiší i z knihy. Autor se „lidovým“, místy buranským, slohem prošpikovaným sprostými slovy a celou řadou klišé, na téměř 230 stranách chválí. (“David Rath mě z vazby nechal pozdravovat a vzkázal mi: ‚Udělal jsem chybu. Škoda, že jsem se více neřídil tím, cos mi říkal.‘ “ :-))

Velká část knihy je věnována způsobu, jak sociální demokracie poprvé vyhrála volby a dále jak byl Miloš Zeman poprvé zvolen prezidentem. M. Šlouf rovněž na mnoha stránkách s hlubokým smutkem píše o „zradě“ Miloše Zemana po prezidentských volbách („ta urputnost a někdy až zloba, se kterou popíral, že mám cokoli společného s jeho cestou na Hrad, i když jsem ji vymyslel, prosadil, realizoval, vedl a také do jisté míry platil. A rozhodně to nebylo málo času, úsilí, energie a peněz... „)

M. Šlouf byl nazýván technokratem moci, což kniha rovněž potvrzuje. Pojmy jako osobní integrita či morální hodnoty jsou zjevně jedna velká neznámá. Když jsem se dozvěděla‚ že M. Šlouf upřímně nerozumí, proč tolik lidi nemá rádo Miloše Zemana, když přeci při volební kampani neudělal žádnou taktickou chybu, nebo že opoziční smlouva je důkazem politické vyspělosti Miloše Zemana a Václava Klause, „ať si pravdoláskařští novináři píší cokoli” – nevěděla jsem, zda už jsem v té části knihy, kdy si mám zoufat nad stavem české politiky.

„Politika není svinstvo, je to obraz mezilidských vztahů v celé společnost.“ S tím naopak nelze než souhlasit.

PS - kniha se jmenuje Jak se dobývá Hrad.

02.06.2021

Tato kniha není historický román. Je to pornografie zasazena do doby středověku. Četla se mi pohodlně, ale čtenářský zážitek byl o dost jiný, než jsem čekala.

Martin ze Stvolna je dost nepříjemné individuum. Sebestředný, arogantní, bere všechno, dává málo, laskavosti neoplací.

2 13.05.2021

Osobně považuji "konzervativní" názory za neschopnost vyrovnat se s různorodosti lidských povah a komplexitou společenské reality. Po knížce jsem sáhla, aby mě někdo přesvědčil, že tomu tak není. Autor to nedokázal, naopak mě v mém přesvědčení utvrdil.

Autor se zaměřuje se na anglo-americkou realitu a popisuje jakousi konzervativní utopii, kde lidé mocní jsou zároveň zodpovědní a hluboce morální - což je samo o sobě nesmysl - a vědí, co je pro ostatní dobré - což je rovněž nesmysl. Toto hluboce morální chování je důsledkem víry v Boha a znalosti božího zákona - ale pozor, pouze u křesťanských náboženství. Islám například tuto morální hloubku přinést nemůže.

Autor tvrdí, že konzervatismus přináší svobodu, ale jaksi zapomíná dodávat, že pouze malé části populace. Rasismus a sexismus považuje za dědictví předků, které bychom měli zachovat.

Kniha nenabízí žádné řešení problémů současného světa. Nabízí absurdní zjednodušení reality do společenských schémat, kde každý ví, "kde je jeho místo" a podle toho se má chovat. Společenskou roli člověka ovšem neurčuje jeho charakter, nadání či schopnosti, ale náhoda - pohlaví, rasa, společenská třída, do které se narodí. Odpůrce tohoto postoje autor paradoxně označuje jako "elitáře".

Nechápu, jak se může autor považovat za akademika. Kvalita argumentace zhruba na úrovni třetího ročníku gymnázia. Mnohá tvrzení jsou tak absurdní, že jsem se smála nahlas. Namátkou - nacionalismus je důsledkem ztráty víry v Boha, státní podpora postižených vede k hypochondrii, v USA (narozdíl od EU) federalizace funguje, neboť se lidé k sobě vzájemně chovají jako dobří sousedé (před dvěma dny byl Derek Chauvin odsouzen za vraždu svého spoluobčana, jasný příklad sousedského chování).

Autor údajně několikrát navštívil Československo. Přesto si jaksi nevšiml, že Česi a Slováci nejsou jeden národ.

Autor zjevně nepochopil, že člověk je součástí biologického ekosystému, který má své limity. Prosazovat ideologii , která má za cíl produkovat co nejvíce dětí (v Evropě již dnes žije 3x více lidí, než unese ekosystém), a většině z nich pak v dospělosti omezit životní možnosti (udržet koncentraci moci) - to snad nelze ani rozumem pobrat takovou kravinu.

(SPOILER) Proč jsem Atlas mraků tak dlouho odkládala? Úžasné dílo. Historie průmyslové revoluce od jejího počátku až k jejímu konci. Každý příběh sám o sobě je zajímavý a donutí člověka přemýšlet. Zejména ty dva z budoucnosti jsou dost mrazivé. Na reinkarnaci nevěřím, tuto linii jsem ignorovala. Poslouchala jsem jako audioknihu.

4 26.04.2021

Roztomilá knížka, autor úžasně rozumí kočičí duši. Jako majitelku 3 koček mě pohled z kočičí perspektivy často dost pobavil.
Hezky ukázáno, jak Buddhismus pomáhá Indům a Číňanům přijmout ty příšerné podmínky, v nichž mnozí žijí. Chybí mi tam příběhy, které ukazují negativní resp omezující dopady této víry.

2 26.04.2021

Kniha mě hodně zklamala. Chtěla jsem se něco dozvědět o rodině Medici a zákulisí jejich úspěchu. Ačkoli autor v doslovu uvádí, kolik pramenů nastudoval, knížka je spíš milostny román na pozadí bitev v renesančním Toskánsku. Postavy nemají hloubku. Muži jsou silní, vojáci stateční, architekti blázniví, ženy krásné, prostitutky prodejné a kat má černou kamizolu s cvočky. Nejlépe psychologicky propracovanou postavou je žoldnéř. Za mě palec dolů. Spíš dva palce.

3 14.11.2020

O Bibli toho moc nevím, jsem spíš samouk, a tak si myslím, že mi hloubka mnoha myšlenek unikla. Nicméně i tak je z knížky cítit pokora a milosrdenství - a je to prostě příjemná knížka.

S čím bych nesouhlasila, je názor autora na chudobu. V chudobě není žádná důstojnost. Není těžké hledat Boha, když je člověk sám, ubohý či zlomený. Minimálně kneží by, dle mého názoru, měli být schopni dát odpověď na otazku, proč je vztah s Bohem přínosný i pro ty, co jsou materiálně zabezpečeni a spokojeni ve svém blahobytu.

5 14.11.2020

(SPOILER) Přemohla jsem se ji dokončit jenom proto, že ji tolik lidí chválí zde na DK. Ve své době možná přelomová, dotýká se společensko-historických otázek, které byly v době vydání citlivé. Bohužel už tolik knih bylo napsáno na téma nacismu a zacházení se Židy během druhé světové války, že mě tato dějová linie nijak nezaujala. Zbytek se zcvrkl na výpověď alkoholika, co má milostné problémy, svět ho "nedoceňuje" a z průšvihů ho tahá "osudová žena".

Poslouchala jsem jako audioknihu v podání Petra Rychlého a to je tedy příšerné. Takové uslintané, umlaskané, pan Rychlý navíc neumí ani anglicky ani italsky, a bohužel se s nikým neporadil na výslovnosti.

2 11.11.2020

Duna mi byla doporučena, i tady na DK má výborná hodnocení, zkoušela jsem ji několikrát - ale prostě to nejde. Proč si neumíme představit budoucnost jinak, než jako dobyvačnou válku stále dokonalejšími a dokonalejšími zbraněmi? Budoucnost jako feudální, patriarchální společnost a vojenská diktatura. Ani jedna zajimavá ženská postava. Proč?

9 10.11.2020

Jak se vášeň může změnit v závislost, a člověk si toho ani nemusí všimnout. Pěkný styl, příjemně se četlo.

6 04.10.2020

Pěkný dobrodružný román pro děti.

1 20.09.2020

Nesmírně naivní. Jako fanatická víra v socialismus, jenom naruby. Lidi nejsou stroje.

5 24.08.2020

Napsané je to hezky, ale hlavní hrdinka je taková manipulátorka, že mi z toho bylo téměř fyzicky nevolno. Pasivní agrese z každé stránky téměř kape. Dočetla jsem jenom proto, že jsem ji dostala jako dárek.

07.08.2020

Klasický oddechový Viewegh, o mužích, kteří ho nedokázali udržet v kalhotách. 4 hvezdičky za to, že knížka má aspoň nějakou zápletku (i když poměrně průhlednou).

1 05.06.2020

Asi jsem už moc stará, ale kniha mi připadala neuvěřitelně povrchní a naivní.

"Když budeš následovat svůj příběh, celý vesmír se spojí, aby ti pomohl" je pěkná zkratka. Není ovšem už řečeno, že náš osobní příběh nemusí být jenom jeden a většinou je nejprve potřeba na svém záměru pracovat, a až pak se "vesmír spojí". (Připomnělo mi to zázrak v Káně Galilejské, na jehož vylíčení stačily tři odstavce, přestože myšlenka je stejná.)

6 13.04.2020