padola komentáře u knih
Úžasný, expresivní styl. Srdce bolí stejně, jako bolelo hrdinku příběhu. Chtěla jsem to stihnout na jeden "zátah" za víkend, ale bylo to na mě moc emocí najednou. Skoky mezi vyprávněním v první a ve třetí osobě, a v minulosti a v přítomnosti, jsem považovala za nezbytné. Už toho "teď a tady" bylo hodně a mysl si potřebovala odpočinout.
K pochopení příběhu myslím pomůže, když jste se s takovým překotným zamilováním, vlastně poprvé, ve středním věku, sami někdy u někoho setkali.
První kapitoly o výchově a vnímání dětí se mnou hodně rezonovaly. No ale pak ten "výklad historie" ignorující dynamickou podstatu přírody, bioroboti, celá země ovládaná šestli lidmi .... to jsem nedala.
Zajimavy namet, skoda, ze neni rozpracovany do poradneho romanu. Silna hadanka!
Velmi zajimavý dobový záznam. Seznamujeme se s partou kamarádů - "pražskou kavárnou" - a světem, ve kterém se pohybují. Kniha je možná trochu černobíla, nicméně zaznívá z ní (historicky známá) víra, že válka potrvá jen pár týdnů, upínání se k Rusku a myšlence spolupráce slovanských národů ("Velký slovanský svět, svět spravedlivý, z něhož budou vysychajíci zdroje evropské kultury čerpati nový míz.") A rovněž volání po socialismu jako spásném, spravedlivém, systému. Vyhlášení války dává řečem možnost změnit se v činy. Vojáci jsou odveleni - ale ne všichni chtejí bojovat za Rakousko.
Užila jsem si i dobový (zastaralý) jazyk. Těším se na druhý díl.
Klasická literatura, kterou je ovšem nutno ćíst v kontextu doby. Z dnešního pohledu bych řekla koloniální slátanina. Chlapec z vyšší společenské vrstvy, vzdělaný v privátní škole, který nemá žadnou znalost ani praktickou zkušenost, se jaksi zázrakem sám naučí obdělávat půdu a vyrábět nástroje, a když se setká s domorodcem, od kterého by se logicky měl spíše učit, jak v jemu přirozeném prostředí přežít, domorodec ho okamžitě respektuje jako pána a "nadřazeného" člověka.
To jsem si teda dala, s tohle knihou! Chtěla jsem něco zajímavého na dovolenou – a pak jsem měla týden nos zabořený v knize a myšlenky v Kanadě s hrdiny příběhu.
Příběh má hlavu a patu, žádné slepé uličky, a to i přes množství dějových linií. I když se všichni rozhodujeme, jak nejlépe umíme, v součtu to někdy to prostě nedopadne dobře a neexistuje jeden viník, na kterého by šlo ukázat prstem.
Pěkně předvedeno, jak „tradiční rodina“, kde se maminka stará o děti, dům a zahradu a tatínek chodí do práce a vydělává peníze, může být ve skutečnosti velmi dysfunkční. Přesvědčivě vylíčen svět dětí. A i nápad hrát si na školu pro mě bude mít odteď jiný význam.
Ano, mohlo to být tak o 100 stran kratší. Někdy se autorka zjevně nechala unést. Ale stejně pět hvězd za příběh a hlavně za jazyk – na čemž má jistě zásluhu i překladatelka.
Byl to boj. Takovou slátaninu jsem už dlouho nečetla. Popisy kostelů a historie jsou moc zajímavé, i jsem si poznamenala, kam se chci podívat, až budu příště v Praze. Ale prosím ne v detektivce, nebo dokonce hororu. Kniha je rozvleklá, chybí ji napětí, často jsem se přistihla, že mi myšlenky utíkají jinam, pasáží, kde jsem se dokázala začíst, bylo jenom pár. Dočetla jsem snad jenom proto, že jsem se chtěla dozvědět, co že to teče Olejářovi z uší.
Příjemné oddechové čtení. Líbily se mi zajímavé nápady a bláznivé sny. Svět jako počítačová hra mě taky oslovilo. Kniha ale předkládá na můj vkus příliš mnoho stereotypů (muži, ženy, akademici, Rusové, babičky ...). To mi dost vadilo. Od knihy oceněné Magnesia Litera jsem čekala víc.
Četla se mi jedním dechem a zůstala se mnou ještě několik dní po přečtení. Zajímavý námět. Občas mi neseděl styl a hlavní protagonista mi většinu času lezl svou hloupostí a arogancí na nervy :)
Rasistická, sexistická a věcně nesprávná. Některé závěry tak absurdní, až jsem se musela nahlas smát. Ale rychle se čte. Na prodloužený víkend u bazénu OK.
Zajímavé nahlednutí do osobního života velkých osobností.