paja0903 komentáře u knih
Musím uznat, že po předčtení knihy "Pushing the Limits" kde se mi líbili postavy Echo a Noah, ke kterým jsem se ráda každý večer vracela, jsem si myslela, že už mě žádná kniha od téhle spisovatelky nenadchne a ono hele....
Kniha "Dare You To" se mi líbila ještě více. Skoro těch 445 stran uteklo pouhým jedním mrknutím oka. Kniha byla více rozpracovaná a promyšlená do detailu, což mi najednou přišlo, že u knihy "Pushing the Limits" více věcí chybělo, ale přece jenom první kniha od spisovatelky a i tak zaujala. Tyhle knihy se mi libí s toho důvodu, že spisovatelka si vzala části života, kde poukazuje na to, že někteří lidé nemají dokonalý život, jak si vždycky myslíme, že ty "nejbohatší lidé" mají problémy se kterýma si neví rady a do toho ještě přidá lásku, která sice není jako od Williama Shakespeara ale přece, kdo by nechtěl od nějakého kluka, který za vás bojuje slyšet, že jste pro něj ojedinělá.
A přece jen doufám, že CooBoo vydá další knihy jako je "Crash intro you", která je jenom o Isaiah Walker, či nová kniha, která je opět o Echo a Noah - "Breaking the Rules"
Ze začátku jsem odmítala část cokoli co napsala Stephenie Meyer. Už knihy " Twillight Saga" se mi nelíbily. Proto, když se mi dostal do ruky výtisk knihy "Hostitel" bez váhání jsem jí zahodila. Jenže pak jsem našla po nějaký době film. Ze začátku mě ani film nenadchnul a po 20 minutách jsem to bezdůvodně vypnula. Ale nedalo mi to a já shlédla film. A vida, já tomu filmu naprosto propadla a ještě ten den jsem musela jít do knihkupectví pro knihu.
Kniha mi ze začátku přišla nudná a já se do ní musela nutit, ale po pár stránkách jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Po každé, když jsem dočetla kapitolu, musela jsem na ní přemýšlet už z toho důvodů, jestli jak bych se zachovala já - a došla jsem k závěru, že bych se chovala stejně. Bála bych se Jareda, toužila být s Ianem jako Wanda.
Čas plynul a já měla knihu předčtenou za jeden den. Po předčtení jsem se musela zabývat otázkou jestli jsou opravdu lidské myšlenky jsou opravdu tak silné, že bychom dokázali přinutit někoho cizího aby se jimi podal.
Kniha "Hostitel", které se odehrává někde budoucnosti je skvělé zamyšlený nad lidskou rasou.
Kniha vyšla někdy v roce 2016 v té době jsem byla ve věku jako hlavný hrdinové a po xxx letech jsem se vrátila ke čtení znovu (no 16 let mi už není) a já po předčtení druhého dílu mám v sobě prázdno. A vlastně proč jsou knihy, u který ztrácím pojem o čase a chci být v té knize z hlavními hrdiny?
Proč některé knihy nemají nic a jsou sami o sobě bestseller - jsou originální nenajdete tam nic nad čím by člověk koulil očima jak naivný to je - a pak tu jsou knihy co mají vše a při čtení si říkáte, že je to ztáta času.
Kniha navazuje tak kde skončil první. Putování s Eliasem a Lailou napříč pouští - písmenka co dávala dohromady slova - která znamenala více než jen slib přátelství. A já doufám, že dalších dílech budou více než přátelé.
Helena je divné, že jsou tu postavy, které si člověk oblíbí a přál by si je utěšit a říci, že se zamilovat to nejlepšího kamaráda je v pořádků. Člověk má pociti se kterýma musí bojovat a zamilovat se do kamaráda je ta nějvětší bolest co může být. Chápu ji. Jsem na její straně a doufám, že bude štastná i ona. To co jí autorka těd připravila je kruté. Nezaslouží si to.
Laila - prvním díle jsem si jí oblíbila - být otrokyní Kertis chce mít obdiv ale tady mi lezla na nervy. Okay je jí 16 let její rozhodnutí někdy bylo strašný, sobecký a zasloužila by si profackovat. Doufám, že s bratrem bude o dost štastná i když rozpoutat revoluci.....
Elias - proboha já bych si toho kluka přála domů prosím. Opravdu miluji kluky (ne ty co jsou strašně namachrovaný a svalnatý a dokonalý, že každá holka s mím musí mít sex a každá stránka má zmíňku o tom jak by si ho přála šu***, jo a nemláčou, nemají výčitky pač jsou dokonalý bad boys), co plakají, snaží se ve druhých vidět to dobro. Mají výčitky k tomu co udělali at už rozhodnutí bylo špatné nebylo dobré. Ta laskovast a ochota obětovat se pro druhé. On má vše a mě stačila jedna stránka první knihy abych se do něj zamilovala.
Prostě nezapomeňte jestli zažiteje někdy podobný příběh, kde budete bojovat ze zlými duchy, které Vám seberou vše co máte. Masky, které vidí jak Vám ublížit a nebo jak jak si s vámi pohrát a pak Vás zabít. Nebo když Vás ocejchuje ten nejhorší nepřítel co je - mějte na paměti tyto slovo:
"Pro rodinu stoji za to zemřít i zabíjet. Bojovat za ně je to, co nás žene dál, i když už jsme ztratili všechno ostatní"
Cora Reilly je v USA známá díky sérii "Born in Blood Mafia Chronicles Series" - která je vyhlášená a já bych si jí přála předčíst.
Tohle se mi vůbec nelíbilo. Obálka je strašná. Nemám ráda, když se na titulce objeví namyšlená žena (ne že by Giulia byla namyšlená) ale...
Mám pocit že jsem četla knihu něco ve stylu babysitting ....jasně je to napsané v popisu knize ale já čekala něco ve stylu mafia...akční scény...nějaké drama...ale tohle nebylo pro mě
Když jsem poprvé slyšela o této knize....byla jsem k ní skeptická, protože si to uznejme...je tisíce knih jménem Antiutopie a po z filmování Hunger Games, Divergence a Maze Runner...mě ty ostatní knihy, které přišli po těch to sérii - prostě přišli stejné a už neoriginální, že to člověk už ani nechtěl číst.
Jenže knihu nemám doma ani měsíc a nemohu se od této série odrhnout. Hrozně se mi líbí život na Šerosrázu - Elias a Helene se k sobě šíleně hodí a baví mě o nich číst více než kapitoly z pohledu Laia, která mi zatím jaksi nepřirostla k srdci a její pohled mě ani nebaví číst. Pro mě hodně velké překvapení, zajímavý svět i postavy
Docela hodně zvláštní dystopie.
Dystopie, která je zvláštní a úchvatná, že jí celá USA miluje a na goodreads.com má tam vysoké hodnocení, že člověka posedí na zadek. Ano, to ona má v sobě. Člověka možná odradí začátek knihu, protože uznejme málokdy je v Dystopie kluk, který už je *****. Jsem si říkala jestli to je normální v dnešní době...tak brzy. Či jak se postavy nazývají nebo do jakého rodu patří, je nezvyklé - spíše bych to čekala někde v knihách jako je "Percy Jackson" ano protože mytologie -ona tam cítit jde stejně jako filozofie a mnoho dalších věci, ze kterých spisovatel čerpal.
Samotný děj knihy je jedna velká akce a nepřipomíná Vám to nic z těch stupidních (už) Young Adult co jsou. Darrow možná není hrdina, který bude ležet ve vašich srdcích a možná si ani žádnou postavu neoblíbíte tak jako já ale určitě tou knihou nepohrdejte, protože si myslím, že kniha je daleko lepší než Hunger Games, Maze Runner či Divergence - a jak už tu někdo psal, škoda, že kniha neměla žádnou propagaci a buch ví jestli neznáme nakladatelství Triton vydá další díly
Už dlouho jsem přemýšlela co ke knize napsat a vlastně já pořád nevím. U této knihy jsem se prostě cítila nekonečně. Každá myšlenka, která byla napsaná ve větách jako kdyby ten spisovatel psal o mně s tím rozdílem, že jsem se nezamilovala do dívky. Nedokážu vyjádřit, co jsem ke knize cítila, každou stránku jsem si vychutnávala jako kdyby měla být poslední a když došlo na poslední stránku bylo to jako, kdyby můj život už nedával žádný smysl. Tak jako Aris i já pořád přemýšlím o životě. Tak jako Aris hledám kdo jsem a kam patřím. Aris - toho kluka a nejen jeho prostě miluji. Tak jako Aris i já si nechávám všechny věci pro sebe. Tak jako Aris neumím přirozeně své city. Tak jako Aris dělám někdy věci o kterých nepřemýšlím ale v tu chvíli to tak prostě cítím. Tak jako Aris vymýšlím různé historky o dalších cestujících, kteří jedou autobusem.
Proboha myslím, že jsem se to této knihy zamilovala - kdyby tak šlo jí dát 10 hvězdiček.
Vůbec nechápu o čem ta kniha byla? Vůbec mne nebavila odložila jsem jí hned po 3 kapitole.
Na tento román od JKR jsem se moc těšila. A když jsem si ho konečně březnu minulého roku koupila musím uznat, že se mi tenhle román moc líbil. Jasně, že na HP to není, ale myslím si, že JKR dokázala opět, že patří mezi spisovatelky, které umějí upoutat pozornost čtenáře a po velkolepém románu jako HP dokáží napsat něco dalšího i když to nepatří mezi "Top Ten".
Na "Prázdném místě" mě zaujalo to, že jsem v těch postavách našla nějaké postavy, které mi připomínají lidé, které znám - na vesnici či v takovém maloměstečku se znají všichni přece ale jakmile se otočíte nejraději by vám chodily nůž do zad či vás pomlouvají - to je přece pořádku, tak to na vesnicích chodí, kde všichni o sobě něco vědí a proto se mi ta kniha moc líbí, že by to mohli být sousedé, Teenageři, kteří si myslí, že vědí všechno nejlépe.
U JKR mám moc ráda, že má úžasnou fantazii, dokáže všechno tak dokonalé popsat, že jakmile jsem začala číst, hned jsem viděla to městečko, lidé, obchody.....u některých spisovatelů, jejž knížky jsou Bestseller mi toto chybí. Chápu, že některým...no většina moc nenadchla...to je pořádku...jen si nemyslím, že je to špatná vypravěčka či neumí psát.
Hunger Games - o těchto knihách jsem se dozvěděla samozřejmě až po shlédnutí prvního filmu a hned jsem si musela jít koupit všechny díly.
První díl a druhý díl mě hrozně moc bavili tak, že jsem úplně ztratila pojem o čase a kdyby mě zbytečně rodiče nevolali k večeři jsem si jistá, že by byli oba díly předčteny ze jeden den. U posledního dílu jsem byla spíše zklamaná a musím uznat, že mě vůbec nebavil. Nebavili mě tu nudné pasáže, kde byly jen stránky o Katniss jak je psychicky nemocná atd. Tuhle třetí knihu si ani moc nevybavuji jak mě nebavila.
Též musím uznat, že jsem vůbec nechápala lásku mezi Peetou a Katniss - nevěřila jsem jim to, že jsou do sebe zamilovaný - ale rozumím jí, když neměla ani pro jednoho city ale později pochopila, že Peeta je ten "praví"
Tahle kniha byla tak reálná, že jsem měla pocit, že čtu příběh nějakých lidí, co znám. Prostě dokonalá, že jsem musela mít po ruce pár svých papírových kamarádů.
Doufám, že nakladatelství Cooboo vydá knihu, která je o Noahovy kamarádce Beth - Dare you to
Neskutečně se mi líbí jen obálka kniha mě vůbec nebavila, asi jsem měla špatný výtisk. Připadá mi to jako kdyby vzala děj ze seriálu Proč? 13x proto, kde oblíbený Brandon Flynn pokud se nepletu vyfotí na dětském hřišti Hannah Baker jak jí jde vidět spodní prádlo ? Nejsem si ted jistá. Jí se pak obrátí celý život na ruby.
V tomhle případě je to trochu to samé. Jako kdybych tu knihu četla...tedy i viděla
Nemám ráda knihy, které se podobají mojí oblíbené knížce a to HP už v knize FANGIRL mi to nesmírně vadilo...
Nemohu ani popsat jak jsem o této knize neustále přemýšlela..nedala mi spát...nemám ráda české spisovatelé ale jemu musím poděkovat...myslela jsem na tuhle knihu každou sekundu...je to perfektní kniha
tak trochu mi to připomínalo knihu od české spisovatelky M. T. Majar - Hot Boys čí Božský bastard - Christina Laurenová, ale tato kniha byla více vtipnější...líbila se mi moc. Ale myslím, že takových románu je více i bez té erotiky...jako třeba Učiněná katastrofa - Jamie McGuire. Už je to ohraná pohádka
Co se týče té knihy viděla jsem jen obrázky na zahraničích stránkách - přesně tuhle obálku vzpomínám si, ale netoužila jsem jí mít doma..
A hele nakonec jí mám doma a předčtenou a ani nevím proč. Četla se opravdu dobře, to ano ale to je asi pro mě všechno. Možná to je jen tím, že o velké lásce jen sním, takže mi opravdu lezlo na nervy, když Eleanor vyčítala Parkovi, že se "kdysi dávno" líbal s Tinou a mnoho dalších věcí. A ani na konci jsem opět neplakala - opravdu mě to nerozplakalo jako Vás - spíše jsem si říkala:"To jako vážně to už se neuvidějí, ale přece vždyť byli do sebe moc zamilovaný. Pravá láska přece trvá navěky prostě navždycky" ale zase mi někdo ukázal, že to tak není tak jak si myslím. A i přesto, že mě tato kniha nerozplakala vím, že si jí určitě ještě nikdy předčtu, a přesto děkuji, že jsem mohla opět zažít krásnou lásku, která mě pohltila krásnýma slovama nad kterýma jsem se rozplývala jako vodové barvy či jsem se červenala nad tím jak jsem kdysi i já přemýšlela jak se to dělá to "líbání" mám to udělat, tak jako jsem to dělala kdysi s panenkami? Ne, takhle se to nedělá...a děkuji Parkovi, že jem mohla být na chvíli jeho Eleanor, ze všemi hroznými věcmi, co ona zažila.
Vůbec jsem neměla chuť číst hvězdy nám nepřály a asi pořád nemám. Tohle je moje první knížka od Johna Greena a prostě jen "WOW"
Prostě nemám slova...Líbila se mi a to jsem jí velké naděje nedávala. Tak jako Miles i já jsem posedlá sbíráním citátu, které řekly slavní lidé, proto je moje kniha plná zvýrazněného žlutého textu - prostě nádherná moudra o životě, smrti a přátelství. Prostě krása..
Jako první knihu jsem od téhle autorky četla "Jako Led", která mě prostě vůbec nebavila, proto jsem váhala jestli si mám předčíst knihu "Počkám na tebe" po dlouhém uvažování jsem se dala do čtení a musím uznat, že jsem s ní byla nadšená. Bavila mě šíleně moc. Na Camovi se mi líbilo jeho sebevědomý - prostě ten typický kluk "Bad Boy" nebo Jacob ten kluk byl nejzábavnější z celé knihy s nim jsem se s mála naplno. A Avery mi přirostla hodně k srdci - musíme žít okamžikem a je to příjemný pocit