pajkahej komentáře u knih
Moc nerozumím komentářům, které uvádějí, že je kniha složitá... Za mě jednoduché čtení, nic extra třída, ale taky nic k odložení. Jen škoda těch nepřeložených vět v cizích jazycích a nedotaženého konce...
Na mě teda kniha velmi zapůsobila. Nevidím v ní jen příběh podle skutečné události, ale neuvěřitelně precizně zpracované pohnutky chování různých lidí, včetně těch, co dokážou sebrat život.
Ke Clutterovým mám zvláštní pocit úcty a vede mě to k uvědomování si, že život je dar a my nevíme "dne ani hodiny", jak měla Bonnie Clutter napsáno na své záložce v Bibli.
Capotovi patří velký dík za zpracování tak emotivního příběhu.
Kniha na úrovni. Informací není moc, jsou stručné, jasné, zajímavé a taky lehce zapamatovatelné i pro tříleté dítě. Ilustrace jsou nádherné.
Líbilo se mi jak zpracování, tak samotný výběr žen. Zejména oceňuji ilustrace, překvapila mě velká písmena textu, ale to asi ta uměleckost díla. Chvílemi psáno kostrbatě, ale celkový dojem to nekazí. Jen ten text ke knize mě trochu rozčiluje, k čemu jsou holky na světě? Nechte Žáčka dýchat!
Asi jsem měla moc velká očekávání, u mně teda kniha totálně propadla.
Tváří se jako odborná kniha (to asi to nakladatelství?), ale stylistika, zoufalé citování, chyby v textu mě vyvedly z omylu.
Nehledě na to, že celá kniha je postavená na pár jiných knihách (třeba na knize až s nápadně podobným názvem, nebo metoda KonMari), z kterých v podstatě "opisuje".
Nejvíc mě zaráží celkové pojetí minimalismu - z hromadění věcí se zaměřuje na hromadění zážitků. Hm, zajímavé, opravdu minimalistické.
Pokud jste knihu ještě nečetli, raději se podívejte po jiné, možná trochu propracovanější.
Jedna z mála knih, kde mi snad není sympatická ani jedna postava - teda, aspoň první 3/4 knihy (neříkám, že je to špatně). Kdybych si měla vybrat, překvapivě mi je nejsympatičtější Svatopluk. Konec a vyvrcholení knihy - klobouk dolů. Bylo to famózní.
No teda, jsem překvapená, že se mi to líbilo! To prší moře byl brak jak vyšitý. Tohle mělo šťávu a nápad, ach, jen ten konec...
No, četlo se to velmi těžko. Trochu těžkopádný styl psaní- škoda, téma velmi zajímavé.
Tuhle knihu by si měl přečíst každý rodič. Mrzí mě, že autor nepoužívá citace. Ač říká, že kolegové jsou jimi posedlí, a proto je nepíše, mě to přijde trochu jako lenost. Nelze si pak dohledat jednotlivé myšlenky od původních autorů a to je velká škoda.
Kniha psaná pro "náctileté", avšak myslím si, že stylem psaní (nebo překladu, to nemohu posoudit) se cílové skupině míjí. Obsahem tak napůl, oproti Úchvatné mi to přijde slabší odvar. Dost mi vadí, že informace, které zde předává, nemá nijak podložené, jen na základě vlastních pocitů.
Skončila jsem na straně 80. To jsem prostě nedala. Existuje v současné době autor, který necpe do svých knížek sexuální témata?
Knihu jsem si přečetla, protože jsem si chtěla přečíst něco od této autorky, která je v současné době tolik čtená. Musím ale říct, že moc nechápu proč.
První polovina knihy by tam ani být nemusela, konec zase vybízel k pokračování. První dějová linie byla v půlce nahrazena jinou a zcela nevysvětlena, prostě to "vyšumělo".
Nejvíc mě na knize rozčilovaly ty příměry nevedoucí nikam a nesouvisející s dějem, akorát zbytečně rušily při čtení.
Pozitivní je, že se to dá alespoň dočíst do konce.
Začátek se mi líbil, ale pak... Ježíš jako dřevěná soška vyzývající, aby se Jan klaněl stromům.. Potulující se skupinky, které vždy Jana přijmou... duhoví lidé?... vidění, ve kterém se zjevuje Eliáš, Jan Křtitel a Ježíš.. židé uctívající kamaráda Pavla jako mesiáše.. teroristický útok... indický hudebník léčící hudbou... Ne, děkuji.
Dle mého názoru ze všech dílů je právě tento nejpovedenější :-)