*Pájuše* komentáře u knih

Bez debat - je to děs. Člověk má pocit, že čte Upíří deníky v bledě modrém. I když pominu fakt, že autorka vykrádá již napsané tituly, přišlo mi to i tak jako bída s nouzí. Děsivý upíři, kteří mají mít zkušenosti za stovky let, se chovají jako puberťáci. Za tu dobu, co jsem knihu četla, jsem tam viděla tolik nesmyslných věcí, že je tu předtřásat by mi vystačilo na celý sešit! Tolik slz by stačilo na zaplnění celého Černého moře a za omdlévání by si hlavní hrdinka zasloužila medaili. Dočetla jsem to do 150 stran a mám toho tak akorát dost. Poslední dobou nemám moc dobrou ruku, co se týče výběru knih. :-(

1 28.01.2018

Kniha je to bichlička, takže když hned ve třetí nebo čtvrté kapitole došlo k postelovým hrátkám, říkala jsem si, čím chce autorka zaplnit zbývajících 300 stran. Zaplnila je vskutku bravurně, žal něco tomu chybělo. Postrádalo to náboj třetího dílu. Gradace knihy byla pak už předvídatelná, opět spoustu klišé, kterému se nevyhnete ať se budete snažit v červené knihovně najít jakoukoliv knížku, ale smíchu si užijete dosytosti. Za mě o něco slabší díl než trojka, ale i tak jsem se bavila.

2 27.01.2018

Patricia Briggs je známkou kvality, proto jsem to očekávala i u této knihy, resp. povídkové knihy. Bohužel, jsem zklamaná. Některé povídky mě nebavily, jiné dokonce nudily! Což zrovna u série Mercy Thompson, dokonce i u Alfy a Omega, se mi nikdy nestalo! Příběhy o vedlejších postavách by byly super, kdybych si alespoň některé pamatovala. Takhle to byly jen povídky, ke kterým mi chyběl návod jak je číst. Jediná povídka, která se mi opravdu líbila byla o Asilovi a Kaře. Potom už jen vystřižená scéna z Mercy. A co se týče prequelu k sérii Alfa a Omega, který je obsažený jako povídka ve Štvanici, zdála se mi v knize nadbytečná. Ale víte, jak se to říká: proti gustu žádný dišputát.

1 27.01.2018

Co ke knize říct? Neskutečně jsem se bavila není dostačující a ani plně to nevystihuje moje pocity z ní. Ale velmi se tomu blíží.
Zatímco všichni čtou od prvního dílů k třetímu, já jdu na to pěkně od zadu. Logika hadr. Bohužel až tady jsem se dozvěděla, že je to třetí díl až když jsem ho měla přečtený. Teď mi z knihovny přišel druhý a už ho čtu taky. Musím ale říct, že na tehle díl to rozhodně nemá! :D
Kniha je neskutečně čtivá, svižná a svěží. Dlouho už mě nenadchla žádná slaďárna tak, jako tahle kniha. I když je v ní spoustu klišé, člověk občas potřebuje oddech. Vtipné hlášky mě přiměly k nespoutanému smíchu, který se linul ztichlým pokojem a vracel se mi jako bumerang. Přesto jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Slupnuto za jeden den jako ten nejjemnější moučník!

6 26.01.2018

Čekala jsem od knihy mnohem víc, než jsem ve skutečnosti dostala. Severská mytologie je plná tajemství a já toužila je odhalit, obohatit se jimi. Jenže to, co jsem dostala, mě moc nenadchlo. Kniha se nečetla zle, ale byla tak zdlouhavá, natahovaná, že jsem měla problém se začíst. Až teprve poslední čtvrtina mě dostala z té letargie, do které jsem upadla během čtení. Ta poslední čtvrtina měla spád, byla živá a dýchala tajemnem. Všechno ostatní je v knize jen výplň. Kdyby autorka knihu osekala o tyhle ty natahovací gatě, knize by to jen prospělo a já bych si ji užila víc. Přesto chci vědět, jak to dopadne, takže druhý díl určitě přečtu.

1 25.01.2018

Tak tohle se nepovedlo. Charaktery postav jak vystřižené s telenovely - pro romantickou knihu, proč ne, pro fantasy, horko těžko, dámo! Jsou tři způsoby, jak tohle mohla autorka slátat dohromady a myslet si, že to bude fungovat.
Za prvé - autorka si něčeho šňupla...
Za druhé - autorka viděla moc romantických filmů a pohádek...
Za třetí - autorka to napsala někdy na základce/střední.
Jinak si opravdu nedokážu vysvětlit, že by byla rozumně uvažující osoba schopná napsat tuhle slátaninu. Plus, jak by to taky mohlo fungovat, když ze všech postav na vás dýcha ironie, naprostá nevíra a skutečnost, že o celé zápletce už vlastně víte z anotace? Nedoporučuji ani svému úhlavnímu nepříteli. Přece jen ho mám natolik ráda, abych ho ušetřila téhle katastrofy.
PS: myslela jsem, že tohle hodnocení nikdy nedám, ale tohle se opravdu nedalo číst

Nooo... tohle bylo silný kafe i na mě. Náctiletý, který by mohl hrdě k boji vyzvat nejednoho sériového vraha. Upřímně ten svět byl napůl středověk, ale ne ten, kde na slavnosti dostanete šampus a věneček za statečnost. Tady spíš dostanete pohřební věnec, který vam na useknutou hlavu položí klučina třímající zakrvácený meč. A napůl sci-fi o naší "vyspělé" inteligenci. S odstupem času si začínám myslet, že autor to docela trefně vystihl - do toho středověku se brzy vrátíme i s celou naší slavnou "inteligencí".

1 23.01.2018

Co dodat - konec dobrý, všechno dobré. Oproti předcházejícím dílům mi tenhle přišel nejslabší. Hlavně proto, že zombíci nejsou moji TOP nejlepší záporáci v knihách. Jediná postava, která mě tu neskutečně bavila, byl Lucifer.

23.01.2018

Knihovna je centrální mozek, který spojuje alternativní světy a Knihovníci jejich agenti. Nooo... určitě zajímavý námět, ale ne moc umě zpracovaný. Autorka se plácá pro mě v dost těžkopádné konverzaci, která mi ani po osmé kapitole nedávala smysl. Hodně mi děj připomínal Flynna Carsena... Jinak tyhle filmy, dokonce i seriál s ním, mám ráda, ale tohle fakt byla jen vykrádačka na dobrý námět, ale nedosahoval jeho kvalit. Upřímně je to fantasmagorie na druhou, ale díky určitým aspektům se kniha dá číst, i když s nemalými obtížemi, kterými horko těžko věříte.

PS: fakt mě pobavilo (ironicky) zařazení pro děti a mládež. Jestli já v tom mám poměrně zmatek a neorientuji se v tom, čím se mě autorka snaží nakrmit a hlavně jak... no, pak pochybuji, že by z toho něco měli dvanáctiletí prcci.

23.01.2018

Upřímně, není to kniha, ze které bych se posadila na zadek. Na druhou stranu je kniha originální. Druid v hlavní roli? Sem s tím! Keltská a severská mytologie knize dodávala takové příjemné tajemno, které mě neskutečně bavilo. Ovšem "křesťanství" je tu jaksi... ne vyloženě opovrhováno, ale je na něj nahlíženo z trochou pesimistického pohledu. Ať už to bylo jakékoliv náboženství či vyznání, autor velmi umě zpracoval jejich pravou podstatu. Za to si u mě vybojoval další hvězdu.
Co se týče postav - ne všechny jsou reálně vyvedené. Některé oplývaly takovou mocí, až se jiným postavám v knize rozklepala kolena, ale když přišlo na věc... no, řekněme, že té slibované "moci" zas takolik ve skutečnosti neměli. Teď jen záleží, jesteli tomu věříte. Budete věřit té "moci", kterou měli někteří bohové vládnout (přímo je to předurčuje v jejich legendách), ale ve skutečnosti je to jako by se s tou mocí teprve seznamovali? Netvrdím, že jsem to takhle měla u všech postav (u Morrígan nebo Brigid rozhodně ne!), ale co takový Bres nebo v závěru Aenghus Óg? * SPOILER * Zrovna u těchto dvou mi přišlo spolčování se s ostatními mocnými bohy a pekelník (jako by jim jejich vlastní moc nestačila) jako výsměch toho, čeho se snažil autor dosáhnout. Ano, pomoc je vítáná, ale v takové kavalérii? Vážně je to potřeba? Kdyby takové spojenectví upevnil Atticus, neměla bych nic proti tomu vytknout. Přeci jen je to druid, i když starý, ale rozhodně není bůh. * KONEC SPOILERU *
Za mě určitě originální, vtipné a lehké čtení. Ovšem s některými postavami mi příběh moc nepasoval. Po dlouhém váhání si ale kniha ty čtyři hvězdy nakonec zaslouží.

1 21.01.2018

Z knihy mám smíšené pocity. První polovina knihy nic moc. Ne že bych se do ní musela vyloženě nutit, ale nijak za srdce mě nechytila, protože se tam nic taky nedělo. Byla to taková "vata", která se dobře četla, ale nic jsem si z toho neodnesla. Druhá polovina knihy byla akčnější, nabitější zvraty a tady mě to konečně začalo bavit. Ovšem, má to jeden háček - Liu. Ze začátku byla beztarostná, jak se na princeznu sluší, což mě nudilo. Potom se z ní stala hotová divoška, která už byla uvěřitelnější a taky o dost zábavnější. Některé věci mi tam ale nesedly - dar, První dcery(??) * SPOILER* S takovou je vlastně Lia naprosto obyčejná, když ten dar podle všeho mají všechny první dcery. Jediné, čím se odlišuje je ten aristokratický původ, což mi přišlo na hlavu postavené. (vrtění hlavou v naprosté nevíře) *KONEC SPOILERU* atd. Kusé informace, které autorka háže čtenáři jako kost psovi jsou skvělá výplň, ale jsou zavádějící. Člověk se v tom lehce ztrácel. Kniha se i přes tyto nedostatky nečte zle.

3 30.12.2017

O. Můj. Bože. Nemám slov! V knize se toho stalo tolik...! Otázky z minulého dílu byly zodpovězeny k mé spokojenosti - i když některé jsem předvídala správně - dokázaly mě překvapit! Děj mi tak trochu připomínal pohádku O kohoutkovi a slepičce - aby slepička zachránila život kohoutka lítala od jednoho zvířátka k druhému, aby od studánky nakonec dostala vodu. Autorka nezklamala ani na konci knihy :D. Vždy je tam nějaká perlička, taková pecka, která vás přinutí si prostě sednou na zadek. Při poslední stránce jsem jen zakřičela: "Takhle to nemůže skončit! Kde je další stránka! To neeee!" Prudce bušící srdce, napětím zvlhlé dlaně, smích i smutné chvíle zažívám jen u těchto knih. Proto jsou knihy od této spisovatelky vždy známkou kvality.
PS: Jen několik slov na závěr. Měl Váš výtisk taky tolik chyb jako ten můj?! Vrrr...

4 23.12.2017

Moje dušinka se nemohlo dočkat až tenhle skvost dostanu do rukou. Byla to přímo vymodlená kniha!! A ten zázrak se stal - Ilan mě nezklamala. Sice začátek trochu drhnul. Popis Nížin mi přišel velmi násilně vpravený do knihy a ačkoliv jsem si užívala nový pohled na nový svět, nebylo při tom žádné napětí, bušení srdce ani chvějící se ruce obracející další stránku za stránkou. Prostě to byla část, která do knihy patřila, ale mě nesedla a tiše ji přetrpěla, protože... Věděla jsem, prostě jsem VĚDĚLA, že se autorka do Duvalského pohoří opět vrátí! :D A to už moje srdce plesalo radostí, něhou a naprostým úžasem nad vypravěčským talentem autorky. Při jedné kapitole jsem dokonce brečela. Tak hluboce mě zasáhla. V knize je pár silných momentů a klíčových událostí, které vysvětlí určité spojitosti z předešlého dílu, ale pak jsou tam otázky, na které hledám odpověď marně. Snad - SNAD! - v dalším díle na ně dostanu odpověď. Hmf, ale to čekání... :-(

6 12.12.2017

Páni. Páni! PÁNI! Zatímco první díl mě přiměl zoufale si trhat vlasy nad hloupostí hlavní hrdinky, tohle byla jízda. A světe div se - on mě to vážně chytlo! :D Rhys je prostě topka, který se mi vryl do paměti. Co mě ale na něm zaráží je fakt, že v knize je několikrát zmíněno, že je nejmocnějším mužem, přesto by ho jeho pobočníci/kámoši v boji porazili? A co teprve král Hybernu, že? Ironie mi prostě nedá, abych se neptala - asi to s tím "nejmocnějším" nebude takové terno, no... nebo dům, který je začarovaný tak, aby splnil všechny vaše potřeby, např. chcete horkou koupel a už se vám napouští voda. Tak proč vám jídlo musí nekdo nosit? Je evidentní, že vás kouzelný dům nechá umřít hlady. Alespoň umřete čistí, že? Ale tyhle nesoulady nechme stranou, tenhle díl mě doslova a do písmene rozsekal. Bylo to srdcebolné, bylo to překvapující a bylo to ne-klišoidní... asi dám autorce šanci a zkusím druhý díl Skleněného trůnu! :D

2 06.12.2017

Božínku, nevím, jestli se mám smát nebo brečet. Feyre byla oproti Celaeně stokrát lepší, co se chování týče. Nadruhou stranu taky stokrát k uzoufání hloupější! :D Všechno má prakticky pod nosem, ale je tak natvrdlá, že na to přichází až na konci knihy. Nevím, jestli to tak mám jen já, ale hlavní hrdinky S. J. Mass mají tendenci ve mě vzbuzovat neskutečně ironické myšlenky a pocity. Jediné postavy, které pro mě byly opravdu zdařilé, byl Tamlin a Rhys. Tyto postavy jsou z celé knihy to nejlepší, co si z ní odnesu. Když jsem ale četla o životě víl, v duchu jsem se ptala - to mají být ty tajemné bytosti?? Co je na nich tak tajemného? Všechno, co se v knize děje je strašně nahodilé, nemá to žádný řád a přijde mi to jako vata, která se však dobře čte. Jen se v ní člověk trochu ztrácel. Celkově mám z knihy smíšené pocity. I tak se pustím do druhého dílu, jen proto, abych se znovu setkala s Rhysem. Toho týpka fakt žeru! :D

6 01.12.2017

Agnes byla kniha, kterou jsem měla v knihovně už hodně dlouhou dobu. A absolutně nechápu, proč jsem to čtení tak dlouho odkládala. Velmi zajímavý příběh - až na ta jména, to byla pro mě hotová katastrofa! :D - který vás na konci knihy nemile překvapí a zároveň rozesmutní. Přesto... je to kniha která stojí za to, aby jí někdo vzal do ruky, potěžkal tíhu písmenek a nakonec, s posledním srdcebolným povzdechem, ji vrátil do knihovny. Pět hvězdiček - nemůžu jinak.

5 18.11.2017

Série je jedna z nejlepších urban fantasy, které jsem četla. Každý díl má své přednosti, ale bohužel i také chyby. Tahle kniha je má také. Ač jsou to chybky, které bych dokázala odpustit, přesto se o nich musím zmínit.
V první řadě je to děj. Velkým plusem je, že se odehrává v Praze. Jsem mile překvapená, jak dokonale autorka dokázala do děje zakomponovat Českou republiku s jejími přednostmi, historií a mýty. Stejně tak, jak se náš svět nebije se světem fantasy, což velmi oceňuji. Ovšem tady to má jednu malou chybičku. Ač je děj napínavý a vy nemůžete prostě přestat číst, děj byl vleklý, táhlý, okecávací. Alespoň ty části z pohledu Mercy. Ale jelikož autorka umí psát vskutku na jedničku – čemuž dosvědčuje fakt, že už je to 10. díl a stále mě to baví – odpustila jsem jí to.
V druhé řadě je to celkový koncept knihy vyprávěný z několika úhlů pohledu. Neměla jsem v tom guláš, jak slibovali krátké, bryskní větičky u každé kapitoly. Zato jsem autorce zazlívala, že pro mě byl stále zajímavější úhel pohledu – i co se týče děje – Adama. Tedy té americké části. Je to škoda, protože moje první myšlenka, že se kniha bude odehrávat v ČR, byla: Americká autorka píše o ČR? To bude pecka! Důvodem byla také trošku zvědavost, jak se s tím autorka popere. Proto jsem mírně zklamaná, že se kniha dělila na dva tábory. Když jsem do knihy šla, měla jsem za to, že se děj bude odehrávat celý v Praze. A anotace to tak nějak slibovala.
Knize jinak nemám co vytknout. Je dokonalá a ve své podstatě pořád na stejné kvalitní úrovni, jako předchozí díly. Ty drobné chybičky se dají přehlédnout, protože je to prostě MERCY THOMPSON!

1 04.10.2017

Musím souhlasit s komentářem níže (Amica). Prvních 150 stran - naprostá bomba. Zbývajících 250 stran - nic z čeho bych se vlastně měla posadit na zadek.
Negativa:
Hlavní hrdinku bych vážně, ale vážně, s chutí propleskla! (talisman jí zachrání život a ona si myslí, že je to jen muzejní kousek, dobrý tak akorát do vitrínky?). Plus ten její ochranitelský pud sem jí fakt nežrala. Přišlo mi to strašně moc nucené.
Hlavní hrdina mi taky moc k srdci nepřirostl, i když se jeví jako sympaťák (mocný upír, který neví, co se v jeho městě děje?).

Pozitiva:
Čtivost, čtivost, čtivost - to je to, co tuhle knihu vyzdvihuje!
Nedokonalá hlavní hrdinka (řekla bych aleluja, protože knih s "nedokonalými" postavami je jako drahokamů - neskutečně málo a narazit na ně je hotový zázrak)

Suma sumárum, kniha se čte velmi dobře, ovšem kvůli hlavním postavám, jsem měla problém všemu uvěřit. Zajímavý námět, který mohl být využit o trošku lépe, aby se kniha opravdu dala nazvat drahokamem. Takhle zapadne do tuctových knih, které jsem už někdy dávno četla, ale jejichž obsah si už nevybavuju.

2 01.08.2017

V Zabij mrtvé máte opravdu pocit, jako byste se prodili po kolena ve s*ačkách. A ten pocit ne a ne zmizet. V této knize je svět velmi, velmi kruté místo a Stark je jeho králem. Kdyby cynismus mohl být jídlo, Stark by ho jedl po vagonech. Kniha je čtivá, svižná, vtipná a nad některými hláškami jen poulíte oči. Přesto paradoxem zůstává, že Stark - jedno z monster - zachraňuje svět před dalším monstrem, které by mělo být na té straně "hodných". Tady můžete vidět, jak dobro dává na prdel zlu a zlo si to nenechá líbit. Jooo, svět Sandmana Slima prostě miluju!

18.07.2017

Klasikou je to nazýváno oprávněně. Nemůžu říct, že bych si Hemingwaye zamilovala, ale tato autobiografie je střípkem jeho duše. Toho, co sám zažil a toho, čeho my - moje generace - byla ušetřena. Určité výhrady k tomu můžu mít, ale těžko je můžu ventilovat, když nevím, o čem mluvím. Sbohem, armádo má v sobě něco pozitivního, i když děj knihy tomu vůbec nenasvědčuje.

3 16.07.2017