*Pájuše* komentáře u knih
Pár věcí by se tomu dalo vytknout, jako každé knize, ale tahle kniha má dobře našlápnuto. Má spád, dynamičnost, jakousi chytlavost, i když ze začátku možná trochu povrchní, rozhodně se ale u ní nenudíte. Za mě spokojenost a jsem zvědavá, co na mě autorka vymyslí v dalším díle.
Upřímně, nebyla to vhodná kniha na start nového roku. Nicméně je to Wardovka, takže čtivost tomu nechybí. Nicméně je to trošku klišoidní příběh. Ze začátku, resp. několik kapitol, jsem absolutně hlavním hrdinům jejich chování nevěřila, přišlo mi to, jako kdyby to byla autorčina prvotina. Postupně se to zlepšilo, děj byl ale vleklý a trochu jsem se nudila.
Jako oddychovka při které nemusíte přemýšlet je to na jedničku. Nicméně hledala jsem něco jiného než romantickou parodii na hraběnku a jejího rytíře na bílém koni v 21. století.
Jsem trochu zklamaná. EJ opravdu umí člověka vtáhnout do děje svým vypravěčským umem, ale tady tohle mě moc neoslovilo. V první řadě se tu z Kelsey stal úplně jiný člověk, než tomu bylo v prvním díle - je trochu dospělejší, ale také děsivější a... ukazuje i svou temnější stránku.
* SPOILER *
Opravdu jsem to nepochopila. Thorna, kterému hrozila spravedlivým soudem, nakonec popravila ona sama svou mocí. Ale když měla zabít královnu, která se prohřešila dvakrát tolik, co Thorne, slitovala se nad ní a nechala ji žít? Tohle je fakt logika, kterou nepochopím. Jen to dokazuje, že tenhle díl byl taková vsuvka a prakticky o ničem.
* KONEC SPOILERU *
Za druhé je to samotný děj. Ačkoliv se tu na pár otázek dozvídám odpověď, nejsou to zrovna ty nejpalčivější otázky, na které bych tu odpověď potřebovala znát. Většina otázek z prvního dílu zůstala nezodpovězena i ve druhém díle. Doufám, že v tom posledním se dozvím všechny. * SPOILER * Fakt by mě naštvalo, kdybych nezjistila, kdo je otcem Kelsey! * KONEC SPOILERU *
A za poslední, celkem mě zklamala Kelsea jako osoba. V jednu chvíli jsem k ní přechovávala jistou averzi. Ale nakonec jsem se dokopala knihu dočíst.
Konec mě celkem překvapil, za což dávám o jednu hvězdu víc, než jsem původně chtěla dát.
Měla jsem pocit, že čtu vampýrskou akademii. Přitom to s ní vůbec nic nemá společného, až na upíry a školu a místo vampů lidi. Dějem jsem proplouvala bez toho, aniž bych se do něj ponořila. Spíš jsem plula na povrchu a bylo mi úplně jedno, co se s hlavními hrdiny stane, protože... to bylo opravdu klišoidní a tááák strašně předvídatelný! Nejsem vyloženě zklamaná, ale ani neskáču radostí dvakrát do stropu.
Za začátku jsem byla unešená příběhem, ale postupně to opadalo. Příběh je čtivý, poutavý, ale spíš než hrůzy války se tady řeší milostná linka. Byl to slabý odvar války na pozadí, co mě zklamal. Přišlo mi, že hlavní hrdinka je strašně naivní a životem proplouvá velmi lehce na to, v jaké době se děj odehrává. Ano, jsou zde světlé momenty, které ukazují hrůzu války a té doby, ale pokaždé, když už jsem si myslela, že hlavní hrdinka před tím nebude zavírat oči, stala se nějaká hrůza, kdy si opět uvědomila, že žije ve světě války a pak, jako by na to zase na malou chvíli zapomněla. Ačkoliv žila pořád v napětí, co se s ní stane, když pracuje pro nacistu, nepřišlo mi to jako taková hrůza, jako to, co se odehrávalo na pozadí a k čemu se autorka moc nevyjadřovala. Nemůžu říct, že bych byla z knihy zklamaná, ale za neskutečnou zabedněnost hlavní hrdinky (ač je na jednu stranu velmi bystrá), strhávám jednu hvězdu.
Co tohle mělo být za příběh?! Riley jsem nechápala, její myšlenkový pochody byly nesmyslný a děj se točil pořád kolem toho nepodstatného, tedy to, s kolika partnery Riley hupsne do postele a co za to získá!
Jsem znechucená jejími názory - "je to jen sex". No dobře, teď ještě toho svýho potenciálního partnera na celý život nenašla (to ale neznamená, že bude myslet rozkrokem pokaždé, když se jí nějaký chlap dostane do hledáčku! A to její "s ním to stojí za prozkoumání", "s tímhle mužem se ještě v budoucnu zapletu" atd. mi přišlo nemístné!), ale pochybuji, že kdyby ho našla, že by s ní díky tomuhle vydržel. Logicky, žádný chlap se nechce dělit (majetnictví je těžká nemoc).
Ono monogamie u vlkodlaků je poměrně zajímavá (v podání téhle knížky bych řekla až směšná). Jestli Riley opravdu dokáže být monogamní, tak začnu chodit do kostela! Bleh...
To, co autorka předvedla, je jen laciný drama o x-stránkách, které postrádá jakoukoliv logiku. Proto nevidím důvod, proč bych po téhle sérii měla někdy v budoucnu ještě sáhnout.
Kniha se mi líbila o poznání víc, než Nabíječ. Oproti Nabíječi má kniha v sobě erotiky víc než by mi bylo milé, ale jelikož to bylo vyvážené... budiž. Stejně jsem ale ty sexuální scény ke konci přeskakovala, protože mě to už vážně nebavilo. Tohle byl celkem odvážný pár, který se musel narodit bez skrupulí, jinak opravdu nechápu, jak jinak by spolu mohli provozovat sex na, ech, řekněme veřejných místech. Občas mi přišlo, že je to jen o tom se pohádat, nakřičet na sebe spoustu peprných slov, abyste se pak mohli usmířit, jak jinak než sexem.
Nicméně, abych to jen nehanila, musím říct, že kniha byla zábavná, měla spád, děj rychle utíkal, ale vývoj příběhu se nikam moc neposunul.
Tohle téma je svým způsobem už ohrané, poněkud klišoidní a člověk má pocit, že je to pomalu převyprávěný příběh z nějakého katastrofického filmu do knižní podoby. Na druhou stranu, téma knihy je podáno neotřelým způsobem, díky deníkovým zápiskům máte pocit, že se vám do rukou dostal tajný deník vaší pra-pra-prababičky, díky níž můžete nahlédnout do jejího světa skrz její myšlenky.
Co ve mě vzbuzovalo trochu nedůvěru byl celkově průběh nemoci - škrábání, kašlání, horečka, poruchy v komunikaci, halucinace a smrt...? Možná jsem očekávala něco víc... řekněme drastičtějšího. Vzhledem k tomu, že kinematografie je plná různých katastrofických scénářů na podobná témata (a že jsem jich viděla hodně) mi dané příznaky přišly trochu nepravděpodobné.
Ani děj mezi první a druhou částí mi neseděl. Přišlo mi to strašně urychlené, neucelené... Vyskytlo se zde i několik nelogičností * SPOILER * Kaelyn má strach o Leovy rodiče, jede se za nimi podívat (to už ale vypukl virus a lidé jsou v karanténě), oba jsou naštěstí v pořádku a pracují na zahradě. Na konci knihy Kaelyn říká, že padli hned v prvním náporu virusu, přitom v té době podle autorky byly ještě v pořádku. Že by se uměli naklonovat? * KONEC SPOILERU *
Ve 4 měsících můžete sledovat, jak virus zdecimuje celý ostrov, jak lidé zapomínají na to, co je morálka, lidskost, empatie... existuje už jen "zákon džungle".
Kniha je ale zajímavá - ne v tématu, ale spíš v jeho podání. Z postav máte pocit plytkosti, někdy až jako by tam byly jen proto, aby měla autorka koho ve finále zabít. Tahle témata (epidemií, pandemií a dalších katastrofických scénářů) můžou působit ohraně, při čtení na to rychle zapomenete. MC má vskutku vypravěčský talent...
Když jsem si přečetla anotaci, kniha mě zaujala. Donesla jsem si ji z knihovny domů a na chvíli dala k ledu. Když jsem anotaci četla po druhé, tolik už se mi do ní nechtělo. Nicméně, když jsem se s ní domů táhla, přečetla jsem si jí.
Asi do čtvrtiny knihy jsem byla nadšená. Mile mě překvapila a já se těšila, že ta dynamika příběhu se bude dále rozvíjet, až na poslední stránce vyvrcholí. No, nevyvrcholila, od poloviny knihy se to začalo kazit a mohly za to samotní hrdinové.
Ta ženská mi začala lézt na nervy - hloupá, naivní, impulzivní, trošku fňukna. Muž - arogantní, sice rozumově vyspělý, ale občas mi přišlo, že taky neví, která bije.
S jakou razancí se ti dva do sebe zamilovali mi přišlo směšný, protagonisté knihy předvídatelní a naprostý vrchol všeho - nelogičnost celé zápletky. Nevím, nemohla jsem pak začíst a bylo pro mě hotové utrpení dopracovat se až na poslední kapitolu. Nicméně - dopracovala jsem se a pochybuji, že si za týden, kromě pocitu marnosti, nebudu z knihy pamatovat ani zbla.
Co ke knize říct? Vlastně ani pořádně nevím, jak ji popsat, protože byla... jiná? Určitě jiná, než všechno ostatní, co jsem doposud u YA knih četla!
Tahle kniha byla syrová a neskutečně reálná, až mě občas mrazilo. Musím říct, že svět, do kterého autorka zasadil děj, byl neskutečně úžasná směs minulosti, přítomnosti a budoucnosti - možná proto je kniha tak realistická.
Abych ji ale nevychvalovala do nebes, bylo tam pár chybiček, které zahrály na struny mých nervů. Za prvé – hlavní hrdinka, ačkoliv byla velmi přirozená a moudrá na to, kolik jí bylo let, občas jsem měla chuť s ní zatřást. V první řadě neustále omílala, jak musí odtamtud utéct. (I bez toho byste poznali, že chce odtamtud pryč. Dokonce i v anotaci je to jasně řečeno). Měla jsem chuť vzít si papírek a začít si dělat čárky pokaždé, když jsem tam narazila na slovo "útěk".
Za druhé – opět je zde milostný trojúhelník. Tentokrát jsem byla ale překvapená, že mi tam nevadil tolik, jak jsem předpokládala, že mi vadit bude. Možná proto, že se kniha netočila jenom kolem toho milostného trojúhelníku, ale řešila daleko důležitější věci, mi nelezl na nervy, jako v jiných YA knihách. Nicméně nerozhodnost hlavní hrdinky mi na nervy lezla velmi!
A konečně za třetí – občas jsem se u knihy nudila. Bylo tam několik hluchých míst, které mě až zas tolik nebavily, ale ke knize prostě patřily.
Smekám před autorkou – vytvořila vskutku realistické dílo, která zamrazí, pohladí po duši i přinutí nad pár věcmi přemýšlet. Čím mi ale autorka udělala největší radost – dokázala vymyslet vskutku děsivou postavu (troufám si tvrdit psychopata!), která když se objevila v knize mi na rukou naskákala husí kůže, což se mi u knihy ještě nestalo… :-)
Už když jsem četla Alexandra mě Luciusův příběh zajímal mnohem víc, než ten Alexandrův. Proto jsem tajně doufala, že druhý díl bude lepší. Moje přání se splnilo. Knize, až na několik hluchých míst, nemůžu nic vytknout. Luciusův příběh je plný temnoty, smrti a starověké minulosti a bezpochyby rodících se vášní a tužeb současnosti.
Je pravda, že po přečtení knihy jsem z ní byla tak nadšená, že jsem chtěla dát automaticky pět hvězdiček. Už jen proto, že jsem potřebovala chvilku vypnout, mi tahle kniha přišla vhod... S odstupem času ale zjišťuji, že si to kniha nezaslouží. LK mám opravdu ráda, je skvělá spisovatelka, tato mi ale nepřirostla k srdci.
Celá kniha je prostoduchá. Opravdu nevím, jak jinak to popsat. Jako oddechovka bomba, ale pro náročnějšího čtenáře propadák. Koordinátorky svateb... to je jak nějaká reality show vystřižená z kontextu. Přesně takhle na mě kniha působila. Vůbec si nejsem jistá ani těmi vztahy mezi hlavními hrdiny. V knize je to popisováno jako několik dnů a to mi přijde opravdu málo na to, aby si člověk vytvořil tak silný vztah a ještě se stihl šíleně zamilovat. :-/
Když vidím na obálce jméno autora a on/ona je český/slovenský do knih se nepouštím. Nemám je ráda tak nějak všeobecně. Tahle ale měla pěknou obálku a jako bonus i zajímavý název.
Od autorky jsem už četla Hřích první noci, ale vůbec mi to nesedlo. Měla jsem problém uvěřit tomu, co jsem četla. Takováto nedůvěra ve mě byla i v této knize. I když musím uznat, tohle dílo bylo o hodně lepší, mám k tomu několik výhrad.
Jak už tu napsala Amalthea děj se nikam neposouval a stejných scén jsem si v knize užila víc než dost. Přišlo mi to jako kdybych se motala v začarovaným kruhu. A to pak jednoho omrzí.
Kniha není špatná, ale autorka nevyužívá plně její potenciál. Spíš se zasekne na jednom bodu a neví, jak knihu posunout o další příčku výš.
Kdo se zajímá o starověký Egypt, přijde si zde na svém. Oddechová kniha se zajímavým dějem, kouskem napětí a romantikou. Není to ovšem kniha, která by vás chytla za srdce.
Jsou knihy, které přečtete rychlostí blesku, protože jsou tak napínavé a strhující, že jinak tu knihu číst nelze. Pak ale existují knih, které čtete pomalu, ne proto, že by byly tak špatné, ale proto, že si je vychutnáváte. A Nejdražší dcera spadá do druhé kategorie. :-)
Obsahově je kniha určitě propracovaným dílem, nicméně má několik vad na kráse. Mínus dávám za lajdácky odfláknutou milostnou scénu. Takové polovičaté mínus dávám za velmi povrchní a arogantní hlavní hrdinku, která mě svým postojem chvíli iritovala, chvíli bavila, ale jelikož byla napsaná celkem obstojně (žádný psychologický posun jsem u její postavy nezaznamenala, možná tak v milostné sféře, ale že by se nějak výrazně změnila v chování, to ne), dalo se to i skousnout. :-)
Ačkoliv jsem si vychutnávala písmenko po písmenku stránku za stránkou, něco knize prostě chybí. Ta jednotvárnost příběhu je možná tím kamenem úrazu.
Vlastně ani nevím, co ke knize napsat. Po přečtení jsem měla tak zmatené myšlenky a ani po pár hodinách si je nijak nemůžu utřídit, protože příběh byl... byl... Vidíte?!
Je pravda, že kniha má s pohádkovým příběhem Popelky společnou tak akorát kostru. Pár rysů podobných pohádce najdeme i v hlavních postavách.... ale vůbec mi nepřišlo, že by autorka vykrádala díla, která známe po generace z vyprávění našich maminek a babiček! Je to opravdu originální příběh a ačkoliv mě Cinder nenadchla tolik, jak jsem od knihy s tak vysokým hodnocením očekávala, nemůžu se dočkat až si přečtu druhý díl! :-)
Důvod, proč jsem si knihu koupila byl předně ten, že po třech letech, co Cinder spatřila světlo světa, ji nikde v bazaru nemůžete sehnat. To vypovídá o knížce víc než dost, nemyslíte? ;-)
No...co můžu očekávat od něčeho, co se podle anotace tváří jako nevinná oddechová knížka a přitom je to jedna katastrofa?
Mína je teenager každým coulem. A proto, když má ve svém životě čelit velice důležitému rozhodnutí, její první reakce je naprosto teenagerovská - hodí to jen tak za hlavu. Za začátku se mi to líbilo, ale když tohle prakticky dělá celou knihu, moc hezký obrázek o ní si neuděláte. Nehorázně mě štvalo, že jediné, co řešila je "ten nejúžasnější kluk na světě" - bleh! Má v tom mozku taky něco jinýho?? Tohle nemohla napsat rozumově vyspělá osobo, ale naprostý puberťák. To už i Edward má lepší charakter, než slečna Mína-povrchní.
Do druhého dílu se v blízké době pouštět nebudu, jestli vůbec!
S některými komentáři musím souhlasit. Je pravda, že je to určeno spíš mladším čtenářům, než je má věkovou skupina a rozhodně se přikláním k tomu, že se jedná o fantasy pohádku, nikoliv román.
Námět knihy se mi líbil a ztvárnění novodobého upíra s trochu jiné perspektivy také. Nicméně nemyslím si, že bych se ke knize ještě někdy vrátila. Nebylo to špatné, ale zase nic z čeho byste se posadili na zadek.
Už vím, že jsem udělala chybu a nekoupila si všechny tři díly najednou, když jsem měla tu možnost! Teď můžu být leda tak naštvaná sama na sebe, protože tahle kniha mě naprosto očarovala. Když vezmu v potaz, že je to YA kniha, jsem o to víc mile překvapená. YA knihy jsou totiž proslaveny milostnými trojúhelníky/mnohoúhelníky, což z knihy dělá velmi lacinou záležitost. Nicméně tady – a doufám, že se to v ostatních dílech nezmění! – milostný trojúhelník není.
Kniha má jisté kouzlo nevšednosti a za to můžeme poděkovat jedině autorčině vypravěčskému stylu, který vás dokáže okamžitě vtáhnout do děje.
Kniha má sympatické hlavní hrdiny. Arie a Perry jsou dva protipóly, kterým je souzeno se vždy a za jakékoliv situace přitahovat. Navíc z nich nemáte pocit, že jsou to naivní teenageři s rozbouřenými hormony.
Kniha i tak má pár vad na kráse. Chybí mi celkové vysvětlení toho postapo. Hned první kapitola začíná celkem zrádně. Budete se v tom plácat, pátrat po odpovědích co a jak, ale k uspokojivému výsledku se nedopídíte. Je to jako nastoupit do rozjetého vlaku, bez toho, aniž by u vaší stanice zastavil, počkal, až si v klidu uložíte zavazadla a pohodlně se usadíte. Strojvedoucí/autorka nějak očekává, že to zvládnete v plné rychlosti. Další vadou na kráse je i pár hluchých míst. :-)
Vůbec nechápu, jak jsem mohla tuhle tlustou bichličku přečíst za necelé dva dny. Ale je to prostě tak! Kniha je jedním slovem - úžasná. Asi do čtvrtiny knihy jsem vůbec netušila, o čem autorka píše, pak jsem na zadní straně nalezla slovníček, což mi hodně věcí usnadnilo a díky tomu jsem si už knihu mohla užít naplno.
Několik věcí mi však zůstává pořád nejasných, což si uvědomuji až teď s odstupem, kdy už mám knihu přečtenou. Je až s podivem, že se na to čtenář nemůže soustředit, protože autorka ho udržuje v neustálém napětí, které vás nutí číst prostě dál, abyste konečně zjistili, jak to dopadne a co dalšího se tam semele. Teď doufám, že v dalším díle naleznu odpovědi na některé otevřené otázky a tím je budu moct definitivně uzavřít. :-)
Každopádně kniha je na tokový počet stran překvapivě vyvážená. Rozhodně se při ní nenudíte – možná prvních pár desítek stran, ale s tím se nějak počítat musí vždy. :-) Nechybí v ní akce, napětí, humor i trocha rozvíjející se romantiky. Nejvíc jsem si užívala Paige s Aracturem. Jejich dialogy byly svěží, živé a plné jiskření. Všechny postavy byly uvěřitelné, jejich charaktery se v průběhu knihy rozvíjely až na poslední stránku knihy, kdy s epickým závěrem svůj vývoj pozastavily. Nemůžu se dočkat, až se zakousnu do druhého dílu.
Musím říct, že Kostičas nastartoval opravdu s vysokou laťkou, tak doufám, že druhý díl bude stejně skvělý, jako tento.