*Pájuše* komentáře u knih

Ten člověk byl génius! Potvrzuje se mi to nejen v divadelních hrách, ale teď i v jeho poezii (díky němu si mě tento žánr získal). Neskutečně lyrické verše, které jsou dojemné, některé trošku se sexuálním podtextem. Ale krása všech krás se skrývá právě mezi řádky jeho sonetů. :-)

2 07.08.2019

Čekala jsem od knihy přesně to, co slibovala anotace - pořádnou porci duchů, napětí a akce. Dostala jsem mnohem víc, než jsem očekávala! Postavy v knize jsou realistické, ne-iritující, zachovávající si vlastnosti dětí, přesto tak, tak, tak moc jiné od všeho, co jsem u tak mladých hrdinů očekávala. Nemůžu si pomoc, ale YA knihy jsou plné klišé, neskutečně ukňouraných hlavních hrdinů, ale tady jsou postavy tak pestré a přesto tak nevinné... jedním slovem originální! Za Lockwooda by se nemusel stydět ani pan Doyl! Úžasná kniha, kterou jsem nemohla přestat číst.

2 24.05.2018

Nevím, co se stalo, ale tahle kniha je nijaká ve srovnání s předchozími díly. Postavy se chovaly jako by měly v zadku zapíchnuté pravítko. Doslova! Zápletka prakticky vyřešená hned na začátku, těžko uvěřitelná a těžkopádná. Autorce se podařilo hlavní hrdiny vecpat do situací, které neodpovídaly realitě a proto se tomu tak těžko věřilo. Nakonec jsem byla ráda, že knihy skončila, protože, i když se četla sama, kniha mě zklamala. Předchozí díly byly prostě lepší!

2 17.03.2018

Kniha je to bichlička, takže když hned ve třetí nebo čtvrté kapitole došlo k postelovým hrátkám, říkala jsem si, čím chce autorka zaplnit zbývajících 300 stran. Zaplnila je vskutku bravurně, žal něco tomu chybělo. Postrádalo to náboj třetího dílu. Gradace knihy byla pak už předvídatelná, opět spoustu klišé, kterému se nevyhnete ať se budete snažit v červené knihovně najít jakoukoliv knížku, ale smíchu si užijete dosytosti. Za mě o něco slabší díl než trojka, ale i tak jsem se bavila.

2 27.01.2018

Páni. Páni! PÁNI! Zatímco první díl mě přiměl zoufale si trhat vlasy nad hloupostí hlavní hrdinky, tohle byla jízda. A světe div se - on mě to vážně chytlo! :D Rhys je prostě topka, který se mi vryl do paměti. Co mě ale na něm zaráží je fakt, že v knize je několikrát zmíněno, že je nejmocnějším mužem, přesto by ho jeho pobočníci/kámoši v boji porazili? A co teprve král Hybernu, že? Ironie mi prostě nedá, abych se neptala - asi to s tím "nejmocnějším" nebude takové terno, no... nebo dům, který je začarovaný tak, aby splnil všechny vaše potřeby, např. chcete horkou koupel a už se vám napouští voda. Tak proč vám jídlo musí nekdo nosit? Je evidentní, že vás kouzelný dům nechá umřít hlady. Alespoň umřete čistí, že? Ale tyhle nesoulady nechme stranou, tenhle díl mě doslova a do písmene rozsekal. Bylo to srdcebolné, bylo to překvapující a bylo to ne-klišoidní... asi dám autorce šanci a zkusím druhý díl Skleněného trůnu! :D

2 06.12.2017

Musím souhlasit s komentářem níže (Amica). Prvních 150 stran - naprostá bomba. Zbývajících 250 stran - nic z čeho bych se vlastně měla posadit na zadek.
Negativa:
Hlavní hrdinku bych vážně, ale vážně, s chutí propleskla! (talisman jí zachrání život a ona si myslí, že je to jen muzejní kousek, dobrý tak akorát do vitrínky?). Plus ten její ochranitelský pud sem jí fakt nežrala. Přišlo mi to strašně moc nucené.
Hlavní hrdina mi taky moc k srdci nepřirostl, i když se jeví jako sympaťák (mocný upír, který neví, co se v jeho městě děje?).

Pozitiva:
Čtivost, čtivost, čtivost - to je to, co tuhle knihu vyzdvihuje!
Nedokonalá hlavní hrdinka (řekla bych aleluja, protože knih s "nedokonalými" postavami je jako drahokamů - neskutečně málo a narazit na ně je hotový zázrak)

Suma sumárum, kniha se čte velmi dobře, ovšem kvůli hlavním postavám, jsem měla problém všemu uvěřit. Zajímavý námět, který mohl být využit o trošku lépe, aby se kniha opravdu dala nazvat drahokamem. Takhle zapadne do tuctových knih, které jsem už někdy dávno četla, ale jejichž obsah si už nevybavuju.

2 01.08.2017

Kniha je taková nudná, ubrečená, rozlítostněná braková literatura, která v čtenáři zanechá kyselou pachuť v puse. Hlavně když hlavní hrdinka ví, jak si rozjet románek se dvěma kluky, chovat se jako puberťačka a óchat a áchat a vzdychat a litovat se, když si jí její vysněný kluk nevšímá nebo se chová jako totální pako. No, číst tohle prakticky polovinu knihy jednoho přiměje óchat a áchat nad svou blbostí, že to čte dál. Ale kvůli komentářům tady, jsem tomu chtěla dát šanci. Nevyplatilo se to. Nudné pasáže jsem přeskakovala a když už se objevila akce, byla jsem z knihy znechucená tak, že už mi bylo jedno, co se s hlavními hrdiny stane.

2 03.07.2017

Jsem mile překvapena. Je to klasická, nefalšovaná, čistokrevná fantasy a přece… něco víc! Tomuto žánru má kniha hodně co nabídnout. Ze začátku, jak je tu často zmiňováno a vytýkáno, je problém orientovat se ve spoustě postav. Autorka čtenáře přímo hodí doprostřed a dělej, jak umíš. Vše vysvětluje až v průběhu děje. Některé pasáže v knize jsou… ech, zvrácené. Ale ne natolik, že by vás to odrazovalo od čtení. Na to, kolik má kniha stran, se četla velice rychle. Co mě ale celkem mrzelo, je skutečnost, že kniha, ač se motá kolem jedné hlavní postavy, není tou postavou, která vypráví celý děj. Zrovna u téhle postavičky bych opravdu chtěla vědět, co se jí honilo hlavou. :D

2 21.06.2017

Celkově první díl na mě působil jako dětská knížka bez špetky logiky. Měla jsem pocit, že hlavní hrdinka je fakt natvrdlá. Skutečnost, že vidí duchy je pro ni ze začátku nemyslitelné a víc jak čtvrtinu knihy pořád omílá, že jsou to "halucinace" a pak najednou bum! Jako blesk z čistého nebe to přijme jako hotový fakt. Tady mi vadila hlavně ta skutečnost, že v jedné kapitole omílá, že je "jsem narušená, chci se uzdravit!" a v další kapitole "vidím duchy, to tak prostě je a hotovo." Tohle byl celkově můj kámen úrazu.
Druhá polovina už byla o něco lepší, přesto doufám, že druhý díl mě chytne, protože v této knize vidím velký potenciál. Okamžitě jsem musela číst další díl jen kvůli tomu, jak tento díl skončil. Ten příšerně otevřený konec se mi fakt nelíbil. :D
Celkově knihu hodnotím 3,5*. Není to proto, že by kniha byla vyloženě špatná, spíš že si ten plný počet hvězd schovávám na další díl.

2 18.02.2017

Tohle byla úžasná série, až je mi skoro líto, že není třetí díl... Na druhou stranu, v tomto díle bylo všechno uzavřeno, otázky zodpovězeny, mé naděje naplněny, takže kvůli spisovatelskému umu autorky (které se tímto klaním) by mi další díl tenhle požitek mohl zkazit.
Co říci... první díl byl zajímavý, druhý díl byl... huh, byla to jízda. Bylo tady několik momentů, které se mi nelíbily. Ale jelikož bych vyspoilerovala celou podstatu knihy, nebudu je ani psát.
Kniha se čte rychle na to, kolik to má stran. Je svižná, dynamická, fascinující, ale také temnější, akčnější a čtenář je v neustálém napětí, jak to dopadne. Konec byl pro mě trochu sladkobolný, ale i hořkosladký. Takovéto konce mám ráda, ačkoliv člověk něco ztratí, na druhé straně něco získá. A tady ten konec byl přesně takový, jaký bych u tak skvělé knihy očekávala.
Musím se porozhlédnout po dalších knihách z pera této autorky. :-)

2 31.12.2016

Jako vždy, Mercy nezklamala. Tahle autorka mě vždycky dokáže překvapit svou fantazií a musím říct, že je jedna z mála, kteří mě dokáží chytit za srdce.
Nicméně, minulé díly byly o chloupek lepší - bylo tam předně více akce, která měla nějaký hlubší význam (aktivně, velmi aktivně se do něj zapojovala Mercy). Teď mi to přišlo, jako kdyby byla nějaká zpomalená - většinu boje stihla na poslední chvíli nebo ten boj za ni odvedl někdo jiný.
Nu což, mé srdce to nijak nepoznamenalo - pořád to bude úžasná série, kterou budu číst dál a dál.

2 12.09.2016

(SPOILER) Abych pravdu řekla, jsem z knihy mírně rozčarovaná... Ani ne tak proto, že by mi námět nesedl - je svým způsobem originální - ale provedení bylo, řekněme těžkopádné.
Ze začátku jsem měla problém se začíst - byly chvíle, kdy jsem knihu chtěla odložit, protože mě opravdu nebavila. Nudila jsem se! (Znáte to slovní spojení „ospalé městečko“?) Děj pořád běžel ve stejném tempu (strašně pomalý), k uzoufání nudný, bez jiskry, bylo mi putna, co se Harper stane.
Když pak probíhalo její „zasvěcování“, ty vědecké žvásty mě tak akorát zmátly. Myslím, že „vysvětlení jak pro blbce“ je pro člověka, který je do toho hozen jako šutr do rybníka a vězí v tom nejhlubším dně nevědomí, to pravé ořechové. Navíc skutečnost, že Harper se tomu jaksi pořád bránila – ač logické – ve mně důvěru zrovna dvakrát nevzbuzovalo.
Trošku mě zarážela skutečnost, že člověk, který si párkrát „vyzkoušel“ jak otevřít jedny dveře a zavřít ty druhé, podává vysvětlení někomu, kdo je v tom stejný nováček jako Harper, na profesionální úrovni, jako kdyby v tom měl dvacetiletou praxi. Další pro mě trochu záhada: je fakt super, když poznáte někoho, kdo Vám vysvětlí, jaké „změny“ se s vámi stali, po tom, co jste přestoupili na druhý břeh a vrátili se. Nicméně, nemyslím si, že je na místě nazvat pár sezení s vědeckým výzkumem a pozvánkou k večeři, přátelstvím. Je fajn, že má Harper nějakou oporu, ale tohle mi v knize přišlo moc hrr. Možná by bylo na místě přidat víc stránek, aby se mezi nimi ten vztah stačil nějak rozvinout. Taky Vám na konci knihy přišlo až příznačné, že z „úletu“ se stala jen přebytečná postava, která do knihy vůbec nepatřila?
Když se dostanu k samotné detektivní zápletce - byla průhledná. Opravdu. Některé věci jsem tušila, jiné mi přišli jako kdyby se tam vyskytly jen když to autorka potřebovala. Myslím, že indicie, které vedly ke všemu a byly průhledné jako sklo, si Harper uvědomila až s několika kapitolovým zpožděním * SPOILER * např. záhadný člověk volající do kanceláře, když je linka odpojená * KONEC SPOILERU * a indicie, které vy naprosto postrádáte – tedy, že v knize prostě nejsou - Harper sype z rukávu jak esa při pokeru. * SPOILER * např. ten podvod se starožitníkem, doteď by mě zajímalo, jak na to přišla. * KONEC SPOILERU *
Občas se mi zdálo, že kniha není o ničem jiném než o neskutečném strachu hlavní hrdinky a jejich žaludečních šťávách v hrdle. Což mi připomíná – jedem do Ameriky, lidi! Tam mají takový bombastický zákony! Nejen, že Harper za celou knihu svým hrdlem prolila snad hektolitry alkoholu, ale také si v opilém stavu (malátná, praktický spící zombie) vesele řídila auto. Páni, mít tenhle zákon tady, tak policie nemá do čeho píchnout. A s nelogičnostmi bych mohla pokračovat až do aleluja.
Vrchol kvality to rozhodně není, číst se to dalo, i když to provedení... no mohlo to být i horší. A jak už bylo zmíněno pode mnou – opravdu jsou tam chyby. A nejen ty překladatelské...

2 29.08.2016

Tenhle díl byl o chloupek horší než první díl. Ne že by byl špatný, četl se dobře, nepostrádal napětí, oproti prvnímu dílu se tu událo více zvratů. Tenhle díl byl krvavější, ale také svižnější. Na druhou stranu tu bylo několik věcí, které mě iritovali.
Za prvé – autorce se nějak podařilo dát všechny postavy tak nějak dohromady a ty nepotřebné prostě umřeli, zmizeli atd. Jako by si předem určila páry a ostatní měli hold smůlu nebo štěstí, jak se to vezme.
Za druhé – Agnes mi tady lezla trošku nervy * SPOILER * (čeká dítě s mužem X, kterého miluje, vyspí se s mužem Y, přesto chce muže X kvůli svému dítěti a přitom říká, že budoucnost ji čeká s mužem Y). Tohle opravdu postrádá logiku. * KONEC SPOILERU *
Za třetí – pořád mám spoustu otázek na některé nedořešené věci. Ne že by to byla nějaká tragédie, vzhledem k tomu, že je přede mnou ještě závěrečný díl, ale některé ty otázky jsou už z prvního dílu a ve druhém jsem na ně odpověď pořád ještě nedostala.
Co hodnotím pozitivně je dvojí pohled – Dean a Alex. Od prvního dílů oba vyspěli a to tak moc, že mi občas připomínali dospělé lidi. Přitom jsou to děti, kterým pohled na svět změnila katastrofa. Občas mě až z toho mrazilo.
Velké pozitivum, které tahle série má je, že prožíváme s hlavními hrdiny „konec světa“ už od začátku. Což je oproti ostatním knihám, kdy jste padli rovnou do postapokalyptického světa a vysvětlení, jak se to stalo, kde nic tu nic, obrovské plus. Tady přímo víte, co za tou katastrofou stálo… Nicméně, důvod proč se to stalo mi zůstává záhadou.

2 24.08.2016

Musím uznat, že Jamie McGuire píše opravdu poutavě. To už jsem koneckonců zjistila u Krásné katastrofy, nicméně to je asi tak jediné pozitivum, které o knihách z pera této autorky můžu říct.
Co se týče této knihy, měla jsem trošku pocit deja vu. Postavy byly dělaný jak přes kopírák – stejné chování, stejné charaktery, stejná nereálnost už od první kapitoly podobně jako u Krásné katastrofy. Tady to byl ale naštěstí slabý odvar, jinak by mě vezla sanitka rovnou do Bohnic!
Jak se děj rozvíjel, vyskytly se tam situace, kde se postavy chovaly nepatřičně. Přišlo mi to, jako kdyby autorka prostě potřebovala oživit jednotvárnost příběhu, tak tam vždycky šoupla nějaký drama, aby kniha dostala spád (hádku – ze které se vždycky autorce podařilo udělat z komára velblouda, romantická stránka… bleh! – kdybych měla začít dávat papírky do knihy pokaždé, když se políbili nebo se pohladily po tvářích, vykoupila bych snad celý papírnictví!). No, nepovedlo se jí to – postavy mi přišly, jako kdyby přehrávaly nějakou špatnou telenovelu, v daných situacích jednaly v afektu, který se k těm situacím nehodil. Příliš rychlý přerod citů obou hrdinů tomu taky nepřidal (na to, že má kniha přes čtyři sta stránek, rozhodně nečekáte, že se do sebe zamilují hned na 60 stránce a ještě tak silnou, intenzivní, nehynoucí láskou, bla bla bla), když už se má objevit nějaká akce, autorka z toho vycouvá, jen aby tu akci mohla uskutečnit za další dvě kapitoly.
* SPOILER * Cipísek! Já se tak těšila na to, až tam bude akce s vládcem Pekla a ono kulový… Pak samozřejmě autorka neopomene „vyvražďovací akci“ při večeři v restauraci – ať žijou mafiáni, juchu! Co mě ale totálně dostalo, bylo „…je tady si někdo hraje s laserem…“ vážně Nino(!), to bylo velmi duchaplné prohlášení! I malé děcko by trklo, že ty krásné červené světelné body na hrudi tvého milovaného nebudou žádná dětská hra. (doteď se klepu na čelo!) A ještě jedna věc – vážně byste přišli na to, že když Jered řekl „prozřetelnost“ se vám okamžitě vybavily andělé??? Jsem jediná divná, když řeknu, že tohle bylo to poslední, co by mi je připomnělo?? * KONEC SPOILERU *
Když to suma sumárum shrnu – kromě poutavosti, díky které u knihy vydržíte až do hořkosladkého konce, Vám tahle kniha nic podstatného nenabídne.

2 25.07.2016

Nejsem si jistá, jestli bylo moudré začínat svět hororů právě tímto krátkým příběhem... Ne že by dílo nebylo propracované, autor si s tím vyhrál vskutku bravurně, ale místy jsem se nudila. Což mě na panu Kingovi docela mrzí. Slibovala jsem si od toho zkrátka víc. I tak si myslím, že mu dám šanci, aby si vylepšil skóre u jiného jeho dílka. :-)

2 28.09.2015

Když jsem přečetla první kapitolu, měla jsem pocit, že jsem buď blbá já nebo autorka. Nejen že jsem nechápala, jak může mrtvý člověk plánovat něco nekalého na chudinku Cass, – pak jsem pochopila, že je mrtvý, protože je upír – ale i že autorce vypne mozek a bez ladu a skladu skáče od jednoho vysvětlení k druhému… No doufala jsem, že takhle nebude vypadat celá kniha. Komentáře tady mi akorát řekli to, čeho jsem se obávala. Alespoň do první poloviny.
Ta první polovina byla jedna katastrofa za druhou, kdy jsem se neorientovala ani v popisu, natož v dialozích. Přišlo mi to strašně kostrbaté, neucelené, zmatené, šílené k prokousání se totálních nesmyslů i k pochopení těch nesmyslů… Autorka prostě vyplodila nesmysly, které pak usadila do pěkně znějících vět, aby vám poskytly celkový náhled na totální slátaninu. Jedna kapitola v knize na mě byla už prostě moc.
* SPOILER *
Nejdřív Cass navštíví klub, kde hledá chlápka, který by mohl vědět něco o jejich rodičích, pak najednou utíká před nepřáteli, přitom si stačí vyměnit těla, udělat si výlet do minulosti, pak s dostatkem sil stihne vyčarovat celkem slušnou magickou ochranu a nakonec si jako bonus osedlá temného mága.
* KONEC SPOILERU *
Pak ale přišla druhá polovina. Od druhé poloviny knihy se nám několik věcí rozjasňuje a na některé dostaneme i odpovědi. Jupí! Nicméně, žádný fanfáry nečekejte. Dialogy jsou svižnější, vysvětlení začínají mít obrysy hlavy i paty, ale celkově to není moc kvalitní čtení. Jedinou kapitolu, kterou jsem si fakt užívala, byla Cass a „strýček“ Marceo. ;-)

2 27.08.2015

Co ke knize říct... Obálka je příšerná, to bez debat. Název je ovšem ještě horší! Když tyhle chybky pominu, kniha nebyla vůbec špatná. Jednu hvězdu ale musím strhnout. Přišlo mi, že je tam několik nedořešených věcí, jako třeba Debi nebo pan Cassidy. Lucy mě v knize nehorázně vytáčela svým neustálým dokazováním si, že ona je tam "šéf" a Debi byla postava, které bych doporučila převýchovu...
Na konec jen dodám, že knihu bych do thrillerů nezařadila. Je to spíš taková minidetektivka. ;-)

2 11.08.2015

Knihu jsem přečetla jedním dechem. Na rozdíl od prvního dílu, jsem si tenhle užila víc. Humor je silný základ téhle knihy a Anita a její morální zásady jakbysmet. Tak nějak si tuhle knihu bez těchto tří věcí nedovedu představit... :-)

2 30.07.2015

Že je ta největší pitomost soudit knihu podle obalu... věděla jsem to, přesto jsem na tohle moudro nějak zapomněla.
Po třech neuvěřitelných - neuvěřitelných! - kapitolách, kdy jsem nevěděla, jestli se mě autorka snaží tahat za fusekli nebo si o čtenáři myslí, že je úplně padlej na hlavu, jsem knihu odložila. Nicméně, chtěla jsem dát knize šanci a tak se znovu začetla.
Autorčin styl psaní není vyloženě špatný. Chvilku u toho vydržíte, ale zas tak poutavě to podáno není. Což je škoda, protože si myslím, že kniha má velký potenciál, kdyby ale autorka z hlavních hrdinů neudělala tak nesympatické postavy! Grrr!
Ta ženská byla předvídatelná - v myšlení, v chování, ve všem! Velký zlý viking se k ní chová hrubě, co udělá správná hrdinka? Zafňuká si, však ono ho to obměkčí. Kdyby tohle nedělala každou kapitolu, tak fakt nevím, o čem by to celé bylo. Ani hlavní hrdina tomu moc nepřidal - Jééé, mě se postavil. Já jsem přeci jen muž! To vážně?!
Když přehlédnu nesympatické postavy a nudný absurdní děj, jsem z knihy zklamaná. Málokdy se mi stane, že knihu nedočtu. To už musí být, ale tady jsem to před půlkou vzdala. Myslela jsem si, že se třeba postavy zlepší, že je to jen slabý rozjezd, ale když se to nezlepšilo... proč mrhat časem na něco, co za to nestojí?

2 03.04.2015

Knihu jsem četla na druhém stupni a pamatuji si, že jsem z ní byla unešená. Teď jsem ji po tak dlouhé době četla znovu a musím říct, že pořád patří mezi mé oblíbenkyně. A ještě dlouho patřit bude! :-)

2 16.02.2015