pampelišinka komentáře u knih

Nejlepší Zeměplocha. A tohle je kopec, na kterém jsem ochotná zemřít (pokud mě tedy takhle nepropleskne ještě nějaký další díl, který jsem ještě nečetla).
Neberte Regiment do ruky, pokud hledáte vtipnou, rozpustilou, humornou knížku, jakou od Pratchetta čekáte. S takovou se radši vrhněte na ty s Hlídkou či Neviditelnou univerzitou. On totiž není ani vtipný, ani rozpustilý, a humorný jen v drobných situacích, ne ve svém principu.

Terry Pratchett chápal ženy a rozuměl jim o nic méně než mužům, a co víc: rozuměl jim i za hranice "ženství". Někteří si možná vybaví divoké diskuze o tom, zda tento autor byl nebo nebyl transfobní. Zaprvý: nebyl, zadruhý: kdyby náhodou někomu nestačilo, že to o něm potvrdili lidi, kteří ho znali (včetně Gaimana nebo jeho samotné rodiny), tak tuhle knížku jsem ochotná omlátit o hlavu každému s pochybnostmi.

Jsem jediná, kdo z Borogravie chytá náznaky Severní Korey? Anyways, je to knížka o zničené zemi a zbídačených lidech, co v ní žijí, pod vládou náboženského fanatismu a boha, který své věřící dávno opustil. Je to knížka o státu, který z chudoby a špíny plodí ženy pevné jako ocel.
Nevypráví nám prioritně o tom, že ženy mohou být v armádě. Dokonce ani o zbytečnosti a krutosti války. Je o ženské síle, která pokaždé pramení odjinud a míří někam jinam, je o tom, že ženy mohou vzít svůj osud do svých vlastních rukou, a hlavně: že se mohou rozhodnout ženami vůbec nebýt.
Je to hrozně jednoduché. Když někoho do sukní nedostanete, mrkněte na něj a podstrčte mu pár srolovaných ponožek.

5 11.12.2022

Ačkoliv se často říká, že Pod parou už není ono, nesouhlasím - jde o jednu z mých nejoblíbenějších knih od Terryho Pratchetta.
Naprosto úžasný, vtipný a roztomilý příběh z průmyslové revoluce!

2 01.01.2020

A víte co? Já jsem fakt ráda, že jsem si ten kotník vyvrtla a tři hodiny čekala na chirurgii v čekárně na převaz, páč jinak bych Divoké vody nenašla mezi prastarými erárními časopisy - a vůbec bych je nezačala číst.
Jen škoda, že jsem se ke knížce dostala, když mi bylo sedmnáct. Mít tak deset, jedenáct let, klidně by mohla být moje oblíbená.
Ale stejně si pro ni do té čekárny ještě někdy zajdu.))

2 20.07.2019

Není divu, že tu knížku skoro všichni srovnávají se Všemi malými zázraky. Autorka brnkla na stejnou strunu - středoškoláci, kteří se něčím výrazně odlišují, aniž by o to stáli.
A tak srovnám i já. Všechny malé zázraky Tíhu vesmíru jednoznačně přebijí lepším dějem.
Tíha vesmíru to ale dohání postavama, které mi narozdíl od těch ze Zázraků sedly mnohem víc.
To z ní dělá moc fajn čtení, u kterýho nelituju ani toho, že jsem se jí věnovala, ani toho, že ji mám doma.))

20.07.2019

A tak křičím do světa:
PYGMALION JE MY FAIR LADY
PYGMALION JE MY FAIR LADY
PYGMALION JE MY FAIR LADY

Líza je prostě správná holka a Higgins hrozný sobec. Skončilo to přesně tak, jak by mi to připadalo nejlepší a četlo se to samo.

Rozhodně jedna z těch příjemných klasik.

2 20.07.2019

Jak tak koukám na komentáře, hodně je vzpomínáno, že jde o nejslabší díl série. Nevím, jestli dokážu souhlasit. Přinesl vše, co jsem od něj očekávala, a ještě o kousek navrch. Skupina Illuminae je prostě luxusní parta a dohromady jedou jako namazaný stroj.
A pak je tu SPIRO.
Ach, SPIRO.

[aM I nOT MerCIFul?]

3 20.07.2019

Dojemné, srdcervoucí a... nečekané.
Překrásné. ♡

4 19.07.2019

No do [černý obdélník], pecka!
Já se nemůžu rozhodnout, jestli mi sedla víc hackerka a novopečený pilot nebo rozmazlená dceruška a drogový dealer.
V okamžiku, kdy na scénu přichází Kerberos a jeho tým, si řeknete "hustý, takže to bude o tom, jak je ti dva - ti tři, promiň, Ello! -vyhladí do jednoho".
A pak to přijde. Ten pořádný malér.
A to už se neodtrhnete.
Nejlepší díl série. ♡

3 19.07.2019

Je to Magnus a Magnuse já prostě můžu, stejně jako všechno od Riordana.
Super zakončení. A doufám, že se osudy seveřanů s Řeky a Římany ještě někdy propletou.))

16.07.2019

Zábavné, milé a velmi svižně ubíhající romantické čtení. Na dovolenou jako dělané.))

06.07.2019

Fakt zbožňuju sérii Percyho Jacksona. A nechtělo se mi do Skleněného trůnu. Kámoška fakt zbožňuje Skleněný trůn. A nechce se jí do Percyho. Tak jsme se dohodly, že pokud já přečtu sérii Trůnu, ona si přečte Percyho.
Ne, jinou motivaci jsem ke čtení neměla.
Dostat se k tomu ve čtrnácti, možná jsem z toho nadšená.

Nedokázala jsem se položit do děje, pořád jsem vnímala hlavní hrdinku jen jako příliš schopnou, iritovalo mě její chování. Neocenila jsem ani žádnou extrémní originalitu - krásná, přitažlivá vražedkyně, která vlastně za nic nemůže a chová se jako křehotinka, jen se umí ohnat zbraní? Nuda. To, že se kolem ní motal sexy korunní princ a sexy kapitán stráží, všechno ještě zhoršilo.
Nedokázala jsem se zbavit dojmu, že čtu jenom nějakou lepší fanfikci na Wattpadu.
Čtení pro osmnáctiletý holky to asi prostě není.
Nedočetla jsem - dvě hvězdičky jenom ze slušnosti. Tak si prostě kamarádka Percyho nepřečte, co už.

3 18.06.2019

Neokouzlila mě, nenadchla. Hlavní hrdinka byla pěkně divná a celé dílo zase jakési... o ničem, plytké.

2 15.06.2019

Neotřelý nápad, kratičká knížečka, celé to bylo takové fajn.
Moc příjemná sladká tečka.))
Ale obálku má teda hnusnou.

1 15.06.2019

Neskutečně smutná, tíživá, přenádherná kniha.
Sonda do běžného života v New Yorku s tajemným Judem, z jehož postupně odhalovaného příběhu se vám bude svírat hrdlo a do očí drát slzy. Ale dá se to.
A pak to přijde - těch posledních 120 stran.
Ještě nikdy mě kniha tak nerozložila - dočetla jsem a brečela ještě dalších dvacet minut.
Nejvíc na tom bolí uvědomění, že tohle se doopravdy děje. Mnohem častěji, než si jsme ochotni připustit. A stejně se svět nezboří.
A tak nám připomene, jak hrozně malý ten náš lidský život je.

7 14.06.2019

"...Harry Potter s Dracem Malfoyem spolu například ulítávají na tisíc způsobů pomalu v každém bradavickém přístěnku na košťata. Vybral jsem si ty s obstojnou gramatikou a četl jsem celou noc. Bylo to zvláštních pár týdnů. Naučil jsem se tehdy prát. Některé ponožky by člověku máma prát neměla."

Já jsem prostě cílovka. Náctiletá holka, která podobný zamilování přes zprávy zažila, akorát to slavně nedopadlo.
O to víc jsem si čtení vychutnávala. Simon je prostě hrozně milá, vtipná a sladká knížka, ke který se ráda vracím, užívám si konec a hochům to moc přeju.
Nemůžu dát jinak než pět.

4 13.06.2019

Zatímco jedna z postav mě bezpečně ujistila, že by si zasloužila přirovnání k sudokopytníkům (ale zatraceně, nebudu se vyjadřovat neurčitě - prostě Detonator), zbytek jsem si hrozně oblíbila.
Nechybí klišé prvky, nechybí ani předvídatelné chvíle. Nadchla mě však ta krásná nejednoznačnost a promíchanost dobra se zlem, že prostě musím číst další díly a koukat, jak se to ještě semele.
Ty další díly potřebuju rychle.

1 11.06.2019

Ach, ano. Knížka, ve které je má vůbec nejoblíbenější scéna ze všech možných i nemožných děl. A vlastně ani nevím, proč ji tak zbožňuju.
Ale i kdyby jen za něj, tak pět hvězdiček za ten tanec Damiána s Aronel.
A za tu špetku nostalgie taky.

11.06.2019

No jo, je to klišé. Jasně že to je klišé.
Ale nějak mi padlo do noty, že jsem si čtení od první stránky až po tu poslední užila.))

11.06.2019

Když jsem to četla ve třinácti (nebo kolik mi to bylo), tehdy už jsem měla hodně fantasy knížek za sebou. A stejně jsem dočetla a řekla si "Hej, to je dobrý!"
Nevadí mi věk hrdinky, dává to smysl, je drzá, obratná a (odpusťte ten výraz) vyčůraná přesně tak, aby mi sedla.
A moc se mi tu líbí i draci.
Takže i teď, při pět let staré vzpomínce, si říkám... "Hej, to je dobrý."

1 11.06.2019

Jednu hvězdičku ubírám za Týden v tichém domě a jednu za Figurky. Jen spousta vleklých, nudných stran.
Zbylé povídky jsou moc hezké, smutné, pochmurné i humorné. Nedoporučuju však je číst (nebo mám s tím starým jazykem potíž jenom já?), mnohem příjemnější je zaposlouchat se do audioknihy nebo si je nechat předčítat.))

4 10.06.2019