Pasadenka komentáře u knih

Řemeslně opravdu dobře udělaná knížka. Je cítit, že Leigh umí své řemeslo dobře. Příběh i postavy, tahající se tajemno, které se po kapkách rozplétá a udržuje se tím napětí. Postavy mají hloubku – a kromě svých charakteristik a výrazných črt, které je docela dobře odlišují se sebou nesou i minulost, která se vrací někdy v tu nejméně příhodnou chvíli mají i specifické potřeby a touhy, které je ženou kupředu.

Styl psaní je také super. Grafická podoba printu je nepřehlédnutelná. Vše šlape, jak má, a i když to není nejtenčí knížka, uteče to jako voda.

A teď co je špatně. :D Prvně zařazení do literatury pro děti a mládež, která v anglosaské literatuře znamená, že hlavní postavy jsou děti. Co je zároveň i sázka na jistotu, protože to oficiálně není literatura pro dospělé. Jenomže všechny dětské postavy se vůbec nechovali na svůj věk a v podstatě pro mě neexistuje důvod, proč jsou hrdinové pod osmnáct. Kdyby měli 30+ nebyl by tam pro mě žádný rozdíl. A omlouvat to příkořím, které je všechny donutilo rychle dospět… to mě tam jednoduše nesedělo. Z tohohle pohledu to bylo hrozně divné a kdyby hrdinové občas dělali hloupé dětské věci, které by byly navíc důležité pro děj, dávalo by to větší smysl. Ale tohle mě nepřesvědčilo. Škoda.

Nakonec mě přestalo bavit i to věčné přečúrávání se a nečekané zvraty. Kdykoli se to nějak podělá a hlavní hrdinové se dostanou do neřešitelné situace stačí udělat flashback a vysvětlit, že je to vlastně v pohodě a to, co se jevilo jako problém, je vlastně v pohodě. Tato filmovost knížku zcela shazovalo a ke konci mi to připadalo až trapné. A to je škoda, protože Válkonošku s mojí nejmilejší Wonder Woman Leigh napsala mnohem víc konzistentně a nesnažila se za každou cenu šokovat a prošpikovat děj špeky. A že tady těch špeků bylo.

Závěrem:
V žánru se pořád jedná o to lepší, co je na trhu a ve spojení toho, že příběh je propojen se širším světem knížka stojí určitě za to. Jen škoda, že to Leigh nakonec někam zbytečně uteklo. :(

4 30.12.2019

První komiks z rodiny DC Super Hero Girls. Pro toho, kdo zná původní seriál, jako já :), se jedná o přirozené pokračování franšízy. Příběhově se nám představí hlavní parta hrdinek ze superhrdinské střední, na které zaútočí neznámí agresor. Podaří se holkám vyhrát a obstát v závěrečném testu? To ukáže až čas!

DC universum a nejvíc Wonder Woman a Poison Ivy jsou moje nej hrdinky, takže přirozeně nepřirozeně 5 hvězdiček! ♥

4 29.12.2019

Je to dlouhá knížka o dlouhém životě jednoho vysokého muže, který hodně posiloval a hodně se prosazoval. A je napsaná příšerně. Nikdo nečeká, že Arnold je spisovatel, od toho mu tam sekunduje jeho spoluautor – ale v tak něčem dlouhém je to tak neskutečně otravné a hloupé. Ve zkratce. Arnold povídá o tom, jak je vše úžasné a skvělé, jak každého miluje a jak je ze všeho nadšený. To by nebylo nic proti ničemu, kdyby to neznělo až příliš pateticky. I když se s někým „nepohodne“, vždy to korektně zakončí, jak je to v pohodě a jak je to úžasný člověk.

Co mě dostávalo do kolen a vyvolávalo ve mně salvy smíchu, tak to bylo jeho objevování světa. Nejdřív mi to přišlo hrozně trapné, no pak mě napadlo, že v době, kdy internet nebyl, kdy informací o všem bylo poskromnu – a navíc angličtina nebyla tak profláklá a mladí lidé, jako byl Arnold, navíc německy mluvící, ji neměli na denním pořádku – to opravdu nebylo snadné. Dnes už by bylo těžké pohledat někoho tak naivního. A právě proto si zaslouží uznání, i když mi přišel jak truhlík.

Trochu mě zarazila jeho chladnokrevnost a kalkul, jak racionálně ke všemu přistupoval. Je to prostě kalkulátor. :D I tato knížka mi přišla jako taková americká sebeprezentace, která se hlavně vyhýbala zaboření do Arnoldova nejhlubšího bahna. Své vyprávění hrál na „upřímnost“, aby jej nikdo nemohl nařknout ze zatajování, ale vše pikantnější pokaždé zazdil. Kupříkladu se neubráním myšlence, že jeho vztah z Marií pro něj nebylo lukrativní. Z toho, jak vykresloval své uvažování nevěřím, že by si nebyl vědom toho, že mu spojení s ní dodá legitimitu a váhu. Neříkám, že to byl hlavní důvod jejich vztahu, ale muselo to tam být. A to nemluvím o jeho utajeném synovi. To chce silné nervy si udržet svou milenku a svého nemanželského syna v domě se svou rodinou. A Marie stále při něm, a hrála svou roli, dokud byl veřejně činnou osobou – i když ní je pořád :).

Líbilo se mi, jak popisoval své působení v politice. Mluvil o svém týmu, přiznával si své neobvyklé praktiky a prodával své úspěchy. I když… V závěru knížky, když svůj život shrnul do několik stran + Arnoldovy rady do života, pořád dokolečka omílal – jak je úžasný a jak se mu vše daří. To bylo nesnesitelné.

Celkově mě knížka bavila. Byla jednoduchá a bavilo mě se něco o Arnoldovi dovědět. Jeho cílevědomost je moc inspirativní. Nicméně, pořád z toho čpělo takové uhlazené povídání a sebepropagace, která konec konců jen odpovídala tomu, co sám o sobě napsal. Určitě by mě zajímal jeho životopis z pohledu druhých lidí. Asi by nebylo vše tak báječné a skvělé. :D

4 26.08.2019

Trochu zastaralá antologie, která chronologicky vypravuje dějiny kolonizace Marsu. Naše znalosti i všeobecné povědomí o vesmíru se rozšířily natolik, že některé povídky jsou až příliš dětinské. Reflexe americké kolonizace je zde nesporná. To jsou ty méně zajímavé věci. Co mě bavilo, tak to byly speciální schopnosti Marťanů, s kterými se Ray docela vyhrál. Nicméně mi přijde tento koncept knížky překonaný.

Edgarův John Carter z Marsu mě bavil víc, protože se konzistentně držel dobrodružného žánru a nezajímaly ho technické detaily. Šlo o pohádkový příběh, který také reflektoval indiánskou genocidu a byl vědecky „nepřesný“.

Proto pro mě Andyho Marťan je v dnešní době prozatím nejlepší knížka o Marsu. I když v tomto případě šlo o bohapustou zábavu, míra technické nepřesnosti byla snesitelná.

I tak si myslím, že knížka stojí za povšimnutí. Je napsaná čtivě a otevírá zajímavé koncepty. :)

4 05.05.2019

Nevím, jak se ke knížce stavět. Nevím, kolik z toho je fikce a kolik skutečnost. Nicméně i tak se mi líbilo, jak autorka propsala jednotlivé manželky a hezky prošla celým Nestyho životem. I když na konci knížky mě napadalo, jak pošetilé životy vedla smetánka před 50 - 100 lety. Jak se vykreslení poměrů shodovalo se Scottovm (Velký Gatsby), kterého právě proto obdivovali. A jak vzdálený je tento život od života běžného člověka. Přemýšlím nad tím, jestli život v oparu alkoholu, bez jařma povinností není konec konců zničující. A jestli je extraordinérní život vykoupen polaritou lásky a nenávisti, kdy jedna přebíjí druhou a naopak. Každá paní H. si byla vědoma toho, že není jedinou. Že musí čekat, až se jí dostane milostného opojení od Papa, a vykoupí tím všechny předešlé chmury.

Byl krásný a opojný, dokázal strhnout davy a život s ním nikdy nebyl všední. Když miloval, tak miloval naplno. A nakonec si jej celoživotní melancholie vzala.

4 28.04.2019

Deník je taková provařená klasika. Kdo by to neznal. Jenomže, přeci tady něco pokulhává. Deník je spíš pro mladší ročníky a je mi líto, že se mi knížka nedostala do rukou ještě na škole. Takto to bylo jen poohlédnutí za minulostí s jistou dávkou sklíčenosti, když člověk ví, jak to dopadne. Nicméně, Annin styl psaní byl „pecka“. Po dlouhé době hezká volba slov i postarší větná konstrukce. To mě bavilo. :)

4 22.04.2019

Je to velice zvláštní knížka. Nejdřív to vypadalo jako takové povídání z cest, protkané během a správným během. Pak se knížka začala trhat. A v každé trhlince vyklíčila reportáž, která se snažila prorazit nosnou myšlenku. Myšlenku o tom, co nám pokrok vzal. O tom, jak se musíme poohlédnout a zachránit poslední zbytky poznání starších, které mizne pod nánosem nového poznání. A i když existují stálice prověřené časem; jakoby znalosti, které jsme nabyli před samotnou kulturou pro nás neměli žádnou cenu. A tato knížka se snaží z okraje pozornosti přivést na světlo právě něco prehistorické, poznání dědů dědů, které vzniklo tím nejpřirozenějším způsobem vůbec – prostým životem.

Knížka je o běhání, o mystice, o hledání, o poučení. Snaží se ukázat jiný pohled. V době, kdy nejsme s to určit, co je pravda a co jen báchorka je jedna knížka s pár příklady málo, když většinový názor říká něco jiného. Pro člověka není nic přirozenějšího než běh. Jsme predátoři, kteří díky termoregulaci pocením dokážou utahat jakékoli suchozemské zvíře. Naše těla jsou nastavena na nekonečný pohyb. Svobodně. Neomezeně.

Knížka mě bavila. Styl nebyl zas tak dobrý, ale to se od takové literatury dá stěží očekávat. Jen těžko říct, co smysluplného se dá z ní odnést. Pro mě určitě několik nápadů na pokusy na vlastním těle. Snad mě to nezničí. :)

4 14.04.2019

Dobré. Dost dobré. I když mě příběh nebavil tolik, jak předchozí díly, Kotletův styl se drží pořád na úrovni. Proměna hlavního hrdiny na hrdinku mě zprvu hrozně potěšila a s očekáváním se mi podařilo knížku sníst na jeden zátah. A možná právě ty nedefinované očekávání mi nakonec pokazili celkový zážitek. Na jedné straně je hrozně osvěžující ponořit se do Spadího světa víc z pohledu žen. Také je skvělé, že čtenářstvo dostane satisfakci, když se ti obtloustlí nadržení vepři kuchají, kastrují a z jejich sádla se dělá poctivé české mýdlo (to tam mezi řádky je, opravdu! A kdo nevěří, tak možná dělá dobře.) – ženská láska se téměř vysmívá z něčeho tak triviálního jako je heterosexualita. Podivné slovo. :D Jen. Jen je to to samé v bledě modrém vymáchané a zapečené poctivým českým ethosem, který tady bude i když my nebudeme a celou EU uvrhne do postapokalyptického blaha. :) Tak snad bude další díl!

4 13.01.2019

Malá knížka s dobrou atmosférou. Po vidění filmu pro mě nebylo snadné pořád nehledat rozdíly v předloze a filmovém pojetí. Naštěstí rozdíl mezi oběma dílky je tak markantní, že se na obě dá pohlížet jako na samostatné jednotky, které mají základní východiska stejná.

A teď malinko lidštěji. Líbilo se mi to. Takové správně zoufalé a docela lidské. Bobova sklíčenost a nesmyslnost existence s kombinací výrazného konce = Krásná jednohubka. K přihlídnutí k tomu, jaký je rok vydání originálu, se rozhodně jedná o velice dobře napsanou knihu.

Za zmínku stojí i pokus o vědecké vysvětlení existence „nemrtvých“. To mě bavilo hodně. :)

4 22.06.2018

Jak Verča píše v začátku, příběh o povstalcích psala nejdřív z pohledu kluka, 4. A v těchto povídkách je to hodně znát. Úvodní 4 geneze je úplně profláklá z původně vydané trilogie a tak nepřináší absolutně nic objevného. Ten, kdo se pak těší na dokreslení příběhu a doplnění detailů, vyjde na prázdno. Na konci mě napadla myšlenka, zdali to Verča opravdu vydala úmyslně, jako něco co stojí za to a chce se s tím podělit se čtenáři, nebo, a k tomu se přikláním, to byl jen tah, jak vyloudit další peníze. Když už filmové zpracování ztroskotalo, tak vytěžíme penízky alespoň ze šuflíkovky. Docela zklamání. :(

A tak přemýšlím, zdali se pustit do čár života, nebo nikoli. Fandím mladým autorům a autorkám a pokaždé doufám, že překlenou stigma mládí a překvapí opravdu skvělou knížkou, skvělým příběhem, dojemnými postavami a nebojácnou neotřelostí tolik vlastní dravosti mládí. A čeho se mi dostává? Hořkosti. :(

4 06.12.2017

Hadí žena se mi dostala do rukou ještě před Kuranderou, takže je to moje prvotina od Mamaniho. Literárně je kniha opravdu na nízké úrovni. Místy mi připomínala Utopii. Rozhovory, které měly demonstrovat myšlenky, byly neuvěřitelně strojené a místy působili až směšně. Samotné zdůrazňování ženské síly, která je v naší kultuře upozaděna, působila motivačně. Leč stejně jako samotný příběh, značně naivně.

Lara a její přerod v silnou a duchaplnou ženu byl jako popis míchanice: Vyloupneš vajíčko na horkou pánev a mícháš, dokaď neztuhne. Něco tomu chybí, viďte. :) Lara pak měla představovat jakýsi ideál ženy, leč těžko se mi věří, že o takový ideál opravdu všechny ženy stojí, neboť to rozhodně není snadná cesta. A vykreslení mužů? Po přečtení této knihy mi muži přišli jako takové ocásky někde vzádu všehomíru. Jsou to jen přerostlé děti, které čekají na to, až je ženy „dokončí“. A to ve všech intencích toho slova. :)

Určitě souhlasím s tím, že je dobré znát samé sebe, vědět žít o samotě a lásku budovat jako další stupínek a společně tvořit něco víc, bez toho, aby se závislost na druhém stala ústřední mantrou bytí. Puritánský pohled na sexualitu je boj na dlouhou trať a místo jejího prohlubování se soustředíme spíš na její povrchné odbourávání. Ale opět jen stěží si dovedu představit, že toto může fungovat u většinové společnosti, jak ji teď známe. Ale možná se časem posuneme do společenského řádu, jaký je vykreslen ve Star Treku a dosáhneme velkého osvícení celého světa. :) Možná.

4 17.10.2017

Vše, co je v knížce je v podstatě kompilátem obecně známých pravd, a to nejen z ezoteriky nebo náboženství, ale i z naší mladé dobré západní psychologie. Dělej věci nejlépe, jak umíš. Buď upřímný k sobě i ke druhým a vybuduj si zdravé ego. Cesta je dlouhá a budeš na ní klopýtat. Nezalekni se. Jdi dál. Dívej se na ideál a přibližuj se k němu. Žádná sláva to tedy není, snad jen pro ty, co tyto obecné pravdy neznají. :) Jen v jiných metaforách snu, kouři, dohod a parazitech. V tomto jde indické učení ještě dál. Nesnaží se uzavírat dohody, snaží se rozplynout kouř (tedy EGO) a stát se zrcadlem (splynout s Bohem). :)

Někteří čtenáři měli problém s rozvláčným repetitivním stylem. Podle mě to k tomu patří, protože se lépe ty základní principy pamatují. Určitě to bylo zábavné čtení. Jelikož se pořád válím v knihách o psychologii a sociologii, v hlavě mi dokola naskakovali známé poučky a principy, které bez skrupulí popisují v knížce zmíněné. Určitě to stojí za přečtení. Jak knížka zmiňuje, opakováním vznikají nové dohody a kdo z nás se 100 % času chová tak, jak by skutečně chtěl. :)

4 12.08.2017

Miluji Vetřelce a jeho svět. To jen v úvodu, aby mezi námi bylo jasno. :) A druhá věc. Mám za sebou i stejnojmenný film. A nelze jinak než brát obě média jako jeden celek. Ridley sliboval, že nás zavede na planetu tvůrců a co to doplní do vetřelčí mytologie. A svému slibu dostál, za což jej musím pochválit. I když… není tam zas toho tolik, jak by se mohlo zdát na základě PR, které k filmu vzniklo.

Celý příběh je přepisem scénáře, nebo filmu a v zásadě jej úplně kopíruje. Takže žádné překvapení nebo zevrubné rozšíření se zde neděje. Kniha je celkově skvělá k doplnění filmu. Fanoušek si prohloubí film, a navíc částečně zaplní nelogičnosti a zkratkovitost filmu. A to je v zásadě vše. Scott má v plánu točit další filmy a pohupovat se v žánru dle rozpoložení duše, co mu na jeho dědkovský věk minimálně fanoušci odpustí. A i kdyby to nedopadlo a filmy nakonec nevznikli, budu doufat v to, že se budou alespoň psát knížky do série.

Pro toho, kdo viděl film a nelíbil se mu, nebo nad ním mávnul rukou, zbytečnost. Pro fanouška universa jakž takž zajímavé počteníčko. Pro skalního fanouška prostě nutnost. :) A pro ne fanoušky a ignoranty, kteří nemají rádi oslizlé mazlíky, pro milovníky hororů, nebo řadové obyvatele planety… podívejte se raději na film, budete mít z toho víc. :)

Napsané je to dobře, ne skvěle, ale de to. Pro mě to postrádá jistou dávku napětí, co by se snad dalo odbourat neznalostí filmu. Jinak je to průměrná knížka, která vybočuje jen svým tématem. Vetřelčím tématem. :)

4 30.05.2017

Je to pohádka pro holky. Dětský styl mi přišel dobře zvládnutý. Zjednodušený pohled na svět, přátelství, dobrosrdečnost, laskavost, radost a upřímnost. Hrozně se mi líbila hned ze dvou důvodů. První je jasný, trvalá láska k Dianě. :) A druhý? Nějak ve mně zarezonoval ten dobrácký a laskavý přístup Wonder Women k celému světu a ke všem v něm. Něco, co se v dospělosti vytrácí. A i to, jak se hezky autorka vyhrála s tím, že je Diana takový mimoň, který si musí zadovážit smysl pro humor, protože ji chybí, a tak jej chudinka hledá. :D Jinak je to docela průměrná dětská knížka, která pro mě, někdy až děsivě, kombinuje všemožné reálie z DC komiksů, které zasazuje do střední školy (jo HP). Ale když máte těžké srdíčko; Wondy jej odlehčí.

4 08.04.2017

Ed nezklamal. Další ze série pohádkových dobrodružství, z dob před sto lety. Struktura mi hodně připomínala Johna Cartera a tedy mohl hlavní kostru mírně pozměnit. Další knížky ze série prozatím číst nebudu, pracuji na Tarzanovi z rodu opů, který mě přivedl k této sérii (jedno z dobrodružství Tarzana se odehrává v duté zemi) a tak mě to neláká.

Co si na Edově stylu vážím nejvíce, je to, jaké obrovské šílenosti dokáže vyplodit. Jak se říká, že vše už bylo řečeno a napsáno, tak u něj to platí stonásob. Pokaždé ve svých příbězích opíše něco, co dobře znám z televize a filmu z časů mého mládí i současnosti. A pak si o tom zpětně čtu. :)

Rozhodně doporučuji ke čtení těm, kteří mají rádi pohádky z brakových rodokapsů. Bez metafor, aluzí, alegorií, psychologie nebo logiky. Jen čirá dětská fantazie snů o tom, co by se mohlo stát. :)

4 11.12.2016

Takové, jak to máme rádi. To je Edův Tarzan. Můj první kontakt s Edem byl s Johnem Carterem, nejlepším šermířem na dvou světech. A byla to láska na první knížku. Ed nepíše dokonale, precizně, ani logicky. Ed píše pohádky. Dobrodružné příběhy, které si lidé vypravují večer u ohně a které je nabíjejí touhou po dobrodružství. Nic pro rýpali. Pět nemůžu dát s čistým srdcem, protože stylem je to podobné Julesovi, ale kvalitou nikoli. Takže 4* je v rámci žánru pro mě strop.

Můj první Tarzan. Krása. Pohlazení po duši.

4 09.12.2016

Tento díl nedosahuje atmosféry jedničky. První díl pomalinku odkrýval fantazijní svět. Dvojka se „jenom“ veze na předchozím a pokračuje v příběhu zas s novým dobrodružstvím. Pro děti jak dělané, ono i je, pro nás starší to nějak postrádá něco, co by opravdu dokázalo zaujmout.

4 13.09.2016

Oproti staříkovi velké překvapení. Bavilo mě to víc, protože mi analfabetka byla sympatičtější. :)

4 08.09.2016

První knížka série, kterou nelze hodnotit, jako část, protože jak to se sériemi bývá, celek je víc, nežli pouhý součet částí a to u téhle série platí rozhodně. Cílem autorů bylo vytvořit svět, ve kterém je Věčný Císař, jenž žije několik tisíc let a spravuje svoje rozlehlé impérium. Jelikož je pořád člověk má velké množství excentrických „vlastností“ a na vše se dívá z velkého, božského, nadhledu. Hlavní hrdina, s kterým poznáváme svět, je nicka, která se shodou okolností dostane do armádního světa, hned k tomu nejlepšímu generálovi, jakého císařství má. A „nečekaně“ se z něho stane to nejlepší, co císař má. Hezké sci-fi z armádního prostředí, protkané politickými intrikami, plné humoru a cynického pohledu na svět. Po dvou letech jsem si to musel přečíst ještě jednou.

4 08.04.2016

Tato kniha je tedy něco. Film mi při ní připadá jako slabý odvar. Ty šílenosti a snadnost, jakou Frank dělá své podvody a pořádnou dávkou drzosti si dokáže omotat kolem prstu takřka každého.

Film je oproti knížce laskavější a hlavně vedlejší postavy dostávají větší prostor. Některé události jsou, jako to bývá zkráceny, nebo sloučeny, takže čtenář, co zná film, nemá pocit, že by to byla ztráta času.

Problém pak nastává v okamžiku, kdy si začneme říkat, zda opravdu všechny ty věci, co knížka vydává za autobiografické, jsou reálné. Po krátkém zahledání se ukazuje, že víc lidí pochybuje, že vše, co je v knížce je opravdu pravda. Ostatně, co čekat od notorického lháře a podvodníka, že ano.

Proto dávám i hvězdičku dolů, protože jako příběh je to úžasné, ale omlouvám se, opravdu nevěřím, že vše, co je tam napsané je pravda. Co mě pak na konci mrzelo byla i samotná jednostrannost. Víc by mě zajímala i druhá strana a výpověď lidí, kteří se staly obětí tohoto chlapce. To už by ale byla spíš novinářská knížka, nežli autobiografie, která z Franka dělá moderního Lupina.

3 16.10.2024