Pavlaj
komentáře u knih
Domov
Marilynne Robinson
Vynikající román jako takový, ale jeho síla podle mě tkví v propojení s Gileadem. Stejné události vidíme očima jiné postavy příběhu, najednou lépe chápeme motivaci všech i jejich vnitřní utrpení. Podobná témata jako v Gileadu - víra, rasismus, chudoba, bigotnost konzervativní Ameriky. Ale zatímco v Gileadu vše sledujeme z pohledu starého moudrého muže, který nikdy netoužil hledat jiné cesty, v Domově se s životem potýká "nezapadající" chudák Jack. Musela jsem si po dočtení Domova znova prolistovat Gilead, i když jsem ho četla docela nedávno, a dohromady mají oba romány prostě dimenzi navíc. Těším se na Lilu.
Dva proti Říši
Jiří Šulc
(SPOILER) Co dodat ke knížce, u které je skoro 300 komentářů....Konečně mám jasno, jak spolu souvisely jednotlivé výsadky, co měl kdo za úkol, propojení výsadkářů s jednotlivými odbojovými skupinami a tak vůbec. Závidím všem, kdo se dnes tuhle historii ve škole učí (knížku přinesla dcera jako četbu k maturitě). Protože my se jí za bolševiků učili buď tendenčně anebo vůbec - jediným správným odbojem byli komunističtí partyzáni, exilová vláda = špatná, důstojnický odboj jako Tři králové neexistoval. Přestože příběh a jeho konec je dneska už notoricky známý, nenudíte se ani trochu. Mrazivé je závěrečné shrnutí konce těch, kteří výsadkářům pomáhali. (SPOILER: neunikl nikdo, ani děti.)
Achilleova píseň
Madeline Miller
Ke knížce jsem se dostala na základě doporučení a moc od ní nečekala. Co by mi taky mohlo dát převyprávění něčeho, co je tak notoricky známé? Ale tohle zpracování mě úplně pohltilo. To, jak autorka dodržela všechno, co známe z Iliady, ale dala tomu nové pojetí a interpretaci, jak vykreslila jednotlivé postavy - smekám. Nádhera, nádhera, nádhera.
Na plechárně / Sladký čtvrtek
John Steinbeck
Postavičky ctihodné i směšné, opravdové i absurdní. Flákači, zlodějíčci, vyvrženci, děvky. Jedna ztracenější existence než druhá. A stejně byste po přečtení chtěli být s nima na Plechárně, protože máte pocit, že jejich život je v mnoha směrech lepší než ten váš. Neprožívají žádné výjimečné drama, jenom si tak prostě žijou. V tom je asi to kouzlo. Doma tvrdí, že jsem se při čtení pořád usmívala....
Irská kráska
Ann Moore
Místy jsem byla při čtení rozpačitá, ale nakonec asi docela dobrý. Popis běžného života v 19. století a odbojového hnutí proti Anglii byl fascinující od začátku, natožpak po příchodu největšího irského hladomoru. Příběh byl takový nějaký - nevím. Střídá se tu zamilovaná romantika s drsnou realitou, jakoby si autorka nemohla vybrat, jestli píše syrový historický román anebo román pro ženy. A ve výsledku je to takový hybrid mezi obojím.
Najdi Rebeccu
Eoin Dempsey
Pro mě zklamání. Nereálné, nepravděpodobné, místy až absurdní. Z úcty k těžkému tématu holocaustu a Osvětimi dám tři hvězdy, ale doporučit bych rozhodně nikomu nemohla. Navíc hrozná redakční práce, nevím, jestli už v originále (nesrovnalosti ve věku hlavních hrdinů) nebo v překladu.
Cesta k nesvobodě
Timothy Snyder
Náročné na čtení, ale fascinující. Že Rusko rozvrací evropskou a americkou demokracii, lže a překrucuje historická fakta, víme. Fakt, že to nedělá skrytě, ale je to oficiálně součástí Putinovy státní doktríny, byl pro mě překvapením. Pokud nám nedojde, že ten, kdo křičí, že nám chce ublížit, nám chce opravdu ublížit, není nám pomoci. Rusko pořád podceňujeme a neuvědomujeme si, že informace a chytře vedená propaganda jsou mocná zbraň. Zvlášt když jsou chytře využité k tomu, aby rozdmýchaly naše vlastní strachy a skutečné i domnělé křivdy.
Autorovi bych jen vytkla, že v závěrečné kapitole o amerických volbách 2016 má část informací ozdrojovanou jen články v médiích, jako je NY Times, Washington Post. A to není stoprocentně spolehlivý zdroj.
Rubínová záře
Virginia Cleo Andrews
Nebyl to můj šálek kávy, takový nepravděpodobný dívčí románek. V první části knížky pěkně popsaná příroda luisianských močálů a tamní kultura vúdú, druhá polovina děs.
Slavičí píseň
Fiona McIntosh
Od začátku jsem brala jen jako odpočinek mezi vážnějšími tématy, přesto jsem asi měla přehnaná očekávání. Čekala jsem, že se dozvím něco víc o bojích v Gallipoli, ale kniha zmiňuje tak leda, že Australani útočili do kopce. Je to spíš taková červená knihovna. Přesto nakonec dávám 4* místo tří, a to za hezký exkurz do turecké kultury a potom za scénu setkání dvou vojáků, kteří sice stojí proti sobě, ale spojuje je hudba. Celkově ta knížka hlubší stopy nezanechá, ale zase, odpočívat se musí, že jo.
Osamělý střelec
John Grisham
První kniha od autora, podle jeho věhlasu jsem čekala víc. Když jsem četla (březen 2020), připadalo mi, že Grisham kritiku americké policie a její zkorumpovanosti hodně přehání a že jde o detektivku, která nemá nic společného s realitou. Nebylo to špatný, ale za komentář ke knížce mi to vlastně nestálo. Když o tři měsíce později čtu detaily o případech Breonny Taylor nebo Ahmada Arberyho, jen žasnu, jak moc to bylo přesné.
Čas odejít
Jodi Picoult
Fantasticky vystavěná zápletka. Závěr překvapí, i když by vlastně neměl - autorka poctivě poskytla všechny stopy a všechna vodítka k tomu, aby konec nijak překvapivý nebyl. To jen ta naše myšlenková setrvačnost nám brání dřív vidět očividné. Výborná detektivka, i psychologický a milostný příběh. Mně se to četlo samo. I když pro někoho, kdo ze zásady odmítá paranormální jevy, to asi čtení nebude, Zajímavosti o slonech krásné, i když mi není jasné, proč by někdo pochyboval o tom, že sloni nebo jiná zvířata truchlí po svých zemřelých. Kdo jednou truchlící zvíře zažil, tak už žádné pochyby nemá.
Soumrak dne
Kazuo Ishiguro
Jak je těžké, často nemožné, se vymanit z vlivu rodičů a bezprostředního okolí. Majordomus je k politování a připadá nám nesprávné a nepatřičné, že zahodil svoje šance. Ale jak by mohl zapřít výchovu svého otce a zahodit příslušnost ke "svému" šlechtickému sídlu? To se v třicátých letech v Anglii prostě nemohlo stát.
Billy Budd / (Benito Cereno)
Herman Melville
(SPOILER) První novela mi přišla dost zvláštní, je to příběh nespravedlnosti, který končí stejně jako začal - nespravedlivě a špatně. Kromě jasné paralely k sebeobětování Ježíše úplně nevím, co se mi autor vlastně snaží sdělit. Že v životě zlo sice občas zvítězí, ale v nějakém dlouhodobějším měřítku to někde možná začne dávat nějaký smysl?
Novela Benito Cereno na mě zapůsobila mnohem víc, jak hutnou dusivou atmosférou ve stylu E. A. Poea, tak jako zajímavý, na autorovu dobu hodně progresivní, příspěvek k debatě o rasismu.
Cit slečny Smilly pro sníh
Peter Høeg
Chvilku mi trvalo, než jsem se do způsobu, jak je knížka napsaná, doladila. Teprve, když jsem začala číst pomalu a ještě pomaleji, vstřebala jsem všechny ty obrazy a pocity. Smilla je studií osamělosti a její úporné pátrání po Izaiášově vrahovi je cestou, na které už nemá co ztratit. Izaiáš jako oběť je zranitelný, křehký, už před smrtí opuštěný tak, že nechybí nikomu než své sousedce. Mimochodem se dozvíte spoustu věcí o Grónsku, sněhu a ledu. Taky, jak se dá číselnou soustavou popsat lidský život a jak matematicky vyjádřit touhu. Ty detailní popisy mi přišly nejlepší, třeba jak si Smilla představuje chlapa bez košile, ve světle hořící kočky :-). Fakt dobrá kniha.
V zajetí geografie: Jak lze pomocí deseti map pochopit světovou politiku
Tim Marshall
Zdařilý úvod do geopolitiky. V autorově pojetí je ale geografie vše a omlouvá vše, ruská anexe Krymu a východní Ukrajiny byla nevyhnutelná, ubohému Putinovi vlastně nic jiného nezbývalo. V této logice měly bývaly USA ihned po konci studené války anektovat Kubu. Za omlouvání diktátorů geografickými potřebami hvězdičku dolů. Kapitoly o Blízkém Východě a Africe super.
Pod vlivem Jupiteru
Gary D. Schmidt
39 korun ve výprodeji, žánr YOLI. Přečetla jsem první stránky a pak už jsem nedokázala si jít ani udělat čaj - dokud jsem jí nedočetla. Možná je to knížka naivní a smutkem až přeslazená, ale úplně mě dostala. Ze 140 stran jsem 138 probrečela, a ještě hodinu potom. Snad dobře, že ostatní autorovy knížky u nás zatím nevyšly, protože jako fakt, co mi to děláte? "Tak kde sakra byli?"
Tatér z Osvětimi
Heather Morris
Silný příběh. To, že ho Lale vyprávěl až těsně před smrtí, protože se obával obvinění z kolaborace, mu, myslím, dodává na věrohodnosti? Je potřeba si uvědomit, že Lale (pokud mu tedy můžeme věřit) prožil a popisuje koncentrák ze zkušenosti privilegovaného vězně, v podstatě kápa. Přidávám se ale ke všem, kteří mají problém se zpracováním. Autorka příběhu na síle nepřidala, spíš naopak. Nebýt toho, že je založeno na skutečných událostech (i když nejspíš Lalem poupravených), působilo by povrchně a jazyk občas sklouzává k červené knihovně.
Chladnokrevně
Truman Capote
Anatomie jednoho krutého a nesmyslného zločinu. Četla jsem už kdysi na střední a hluboce mě ovlivnilo, zejména v názoru na trest smrti. Ke knížce jsem se vrátila teď kvůli čtenářské výzvě a po těch letech ji kupodivu vnímám úplně stejně. I když zločin, o kterém pojednává, je strašný, a jako matka to dnes cítím o to víc, po dočtení mě napadá hlavně: "An eye for an eye only ends up making the whole world blind."
Alyin dům
Leila Meacham
Rozsahem tak na jedno deštivé odpoledne. Ušák, lampička, sklenička vína a dávka romantiky. On je Úžasňák z chudých, ale šťastných poměrů, ona ošklivé káčátko z bohaté, ale necitelné rodiny. Po úvodu, kde se autorka za knížku vlastně omlouvá, jsem to asi čekala i horší. Nic jiného než to jedno oddechové odpoledne rozhodně neočekávat.
Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě
Cormac McCarthy
Uuuf. Jsem vděčná čtenářské výzvě, že mě konečně donutila tuhle knihu začít a taky dokončit. Po přečtení v hlavě dost chaos. Popsat jako poetické nebo brutální nebo historicky věrné nebo geniální nebo filosofické podobenství, jehož značná část mi nejspíš stejně unikla? Nebo něco jako Tarantino nebo něco jako Kurz ze Srdce temnoty anebo taky něco ještě jinýho? Jsem dost vděčná za renomovaný doslov, který mi pomohl se s těmi dojmy vypořádat. Přes všechen ten chaos v hlavě - vynikající. Ale taky jsem ráda, že to mám za sebou.