Pedruska01 komentáře u knih

Knihu jsem do ruky vzala, abych vyplnila čas a ačkoliv anotace se zdá zajímavá, příběh samotný je vlastně o ničem. Musím přiznat, že styl, který autor zvolil mi vyhovoval včetně krátkých kapitol, takže tempo bylo opravdu svižné.
Hlavní hrdina je lidská troska. Je to vyvrhel společnosti - feťák a dealer s plným rejstříkem, který se stýká s dalšími pochybnými existencemi, který by měl být braný spíš jako záporák, ale není tomu tak. Naopak. I v tomhle hnusu - v temném, drogami a kriminalitou prolezlém Stockholmu navíc ovládaného jakousi mafií je vyobrazený jako klaďas, kterého čtenář musí litovat. Tohle prostě nejde dohromady, ale autorovi se to záhadně povedlo. Nechápu.
Hlavní hrdina Vincent si moje sympatie rozhodně nezískal, už jenom tím svým stylem života. Nemohu, ale říct, že by mi byl nepříjemným, prostě jsem ho jen bez jakýchkoliv emocí sledovala na stránkách knihy. Přišlo mi ale nefér, jak k tomu vrcholu/zápletce přišel, jak slepý k houslím. On byl špatná osoba zájmu. Prostě hloupá náhoda. Smůla. A dělal to jenom proto, že si myslel, že snad něco k někomu cítí. Tahle myšlenka/rádoby milostná linka byla mimo sama o sobě - parodie - ale to provedení bylo hrozně neuvěřitelné. Což mě směruje k samotnému konci, který byl... já na to snad nemám ani slov. Nevěřícně a zklamaně jsem si řekla - a to jako vážně?! -_-
Když autor tuhle knihu psal, sám na něčem musel frčet, nemůžu si pomoct. Dějově to je opravdu o ničem - ztracená existence se omylem připlete do něčeho, co ho přivede k samotnému konci společně s někým, koho chtěl zachránit, pro koho riskoval. Ironické okey - vážně to má hlavu a patu. Samozřejmě je příběh z přítomnosti proložen vyprávěním z Vincentovi minulosti - dětství a dospívání, které nebylo hezké a které by nejspíš mělo čtenáře donutit hlavního hrdinu politovat. Ne. Nebylo to úplně hezké čtení ve smyslu - čtenářský zážitek/něco mi to dalo. Právě naopak.
Průměrem hodnotím spíš proto, že se to rychle a dobře četlo, neotravovalo mě to a nenudilo. Takže to splnilo účel vyplnit čas, ale ani průměrná hitparáda to nejspíš není. Autor má jistě "fantasii", tak si to měl napsat do šuplíku, ale na knihu tohle není.

1 13.02.2020

Absolutně nemám páru, z jakých důvodů jsem tuto knihu odkládala. I když jsem se přesvědčila, že autorka opravdu umí psát, a to rovnou dvakrát, tak prostě na tuto knihu musel padat dlouho prach. (?)
Kniha se četla rychle a velmi dobře. Hned od začátku mě dokázala strhnout k sobě, do afrického světa a měla jsem problém ji pustit. Autorka má styl, který mi dokonale sedí. Nedrhne to, nejsou nikde hluchá místa, naopak, má to spád a tempo. Stránky mizí pod rukou samy. Ten svět byl drsný, neskutečný a nepochopitelný, ale bohužel - reálný. Líbí se mi, že autorka vezme jedno hrůzné téma a dokáže ho tak výborně zpracovat. Tolik emocí vyvolat.
S hlavní hrdinkou Rodel se setkáváme v dost tragické chvíli, odkud se začíná odehrávat její příběh, ale hned jsem si ji oblíbila. Byla fajn a byla statečná v mnoha ohledech. Neměla jsem s ní jedinkát problém. Ušla velký kus cesty a udělala mnohá obrovská rozhodnutí, která nebyla rozhodně jednoduchá, ale podařilo se jí to. Držela jsem jí palce, jinak to nešlo, a byla jsem za ni ráda.
S druhým hlavním hrdinou Jackem se ne jinak, než opět velmi tragicky seznamujeme, jen z jiného úhlu, těžšího. Hned od prvních řádků jsem si toho chlapa oblíbila. Ukázal snad všechny své tváře - hezké i ty ošklivé, nečekaně i po dlouhé době, byl velmi otevřený a nestyděl se za to. Někdy ve mě vyvolával pocit rozporuplnosti, ale nakonec za to všechno si ho nejde nezamilovat. Udělal neskutečné. Měl můj obdiv.
Společně dohromady tvořili dost zajímavou a vlastně krásnou dvojici, která se nevědomky pustila do dost nebezpečného dobrodružství. Bylo mi vážně ouzko, když jsem společně s hrdiny prožívala to dění na tom dalekém kontinentě, které je pro mě prostě nepochopitelné. Kšeft s dětmi. S \"jinými\" dětmi. Lidský život je velmi cenná záležitost, ale mnozí si to neuvědomují, mnozí s ním bezohledně šeredí a je jim to jedno. Ubližují a berou - nenávratně. Bylo těžké o tom číst a vědět, že tomu tak skutečně je. I když příběh má hrůzný nádech i přesto všechno to je i propletené... krásnem a štěstím. Až dokonalá směs. V příběhu mě taky ohromně bavila Goma a Bahati, ohromně to osvěžovali a byli fakt vtipní.
Za mě je kniha naprosto nepředvídatelná, proto jsem až do samotného konce neměla ponětí, jak moc dobře a špatně to skončí. Jsem moc ráda, že přeci jenom romantická linka měla happyend a řekla bych, že snad trojitý? Co si budeme povídat, je to přeci jenom romantika zasazená do tragické doby/hnusného prostředí, takže moje dušička byla spokojená. Krásný a ucelený konec a musím říct, že i jak to bylo překvapující, že nemám dojem žádného trapného klišé. Akorát jsem neměla páru, co bude v epilogu a navíc je neobvykle dlouhý. Epilog mě zase překvapil - nikdy bych takový nečekala. Ačkoliv byl zasazen na úplný začátek tragédie, a možná to nedává smysl, byl prostě skvělý. \"Taleenoi olngisoilechashur - Všichni jsme propojeni.\" A bylo to tak.
Děj knihy byl silný, skvěle zpracován a popsán. Musím přiznat, že tam byla jedna - dvě věci, která mi úplně nesedli ve smyslu uvěřitelnosti, ale byli to naprosté drobnosti a možná i prkotiny. V celku to bylo báječné. Probudilo to ve mě spoustu emocí a Rodel a Jackovi nešlo nefandit a nemít je rád. Tahle kniha ve mě opět zanechala stopu. To mi autorka udělala už potřetí. Píše výtečně. Jsem naprosto spokojená. Doufám, že se s ní ještě setkám, v nějakém jejím dalším příběhu, protože kdyby ne, byla by to neskutečná škoda. Tohle dílo hodnotím plným počtem hvězd, přidávám velké doporučení, protože... \"Kdysi dávno v Africe jsem políbila krále...\" :)

5 31.01.2020

Na knihu jsem se těšila, protože anotace zněla skvěle, a co si budeme povídat, i obálka byla úchvatná, a ve výsledku skutečně skvělá byla, byť jsem se zalekla té tloušťky. Dostala jsem do rukou příběh, který se velmi dobře a i rychle četl. Dokázal mě strhnout k sobě, do dávných dob, že jsem prostě nechtěla zpět. Bylo to hrozně milé, kouzelné a originální. V ten okamžik mi to dokonale sedlo - příběh laděný do historie.
Hlavní hrdinka Animant, až na hrozné jméno byla vlastně fajn. Neměla jsem s ní žádný problém a ani mi upřímně nepřišla nijak zvlášť nafrněná. Naopak měla mé sympatie, protože byla ze stejného těsta a jako správný knihomol jsem si užívala tu atmosféru - čtení knih, atmosféra obrovské knihovny a práce v ní. A jako bonus přitažlivý knihovník, který se jí připlete pod nohy. Té holce člověk musí závidět. Byla jsem na její vývoj a příběh vážně zvědavá, a tak mi nezbylo nic jiného než jí držet palce. I když jednu malou výtku bych snad měla. Přišlo mi, že zjištění, že propadla panu Reedovi bylo až moc náhlé, ve smyslu, že mě jako čtenáře to, v tom okamžiku bohužel nepřesvědčilo. Nejdřív striktní odmítnutí pana Boyla a v druhé minutě bušení srdce pro toho protivu. Tak rychle? Před tím ani zmíňka. Tohle mi přišlo jako kaz na kráse a škoda, ale nepovažuji to za žádnou tragédii a příběhu to taky neškodí.
Vedoucí knihovník, druhý hlavní hrdina anebo jen pan Reed - je postava, kterou si prostě musíte zamilovat. Ze začátku tedy ne. Jeho um protivy je vážně dobrý, ale nakonec si mě přeci jenom získal. A zas tak dlouho to netrvalo. Přiznám se, že jsem čekala možná větší projevování především citů, ale nejspíš chápu, že v takových dobách to prostě úplně nebylo běžné a navíc, byl to chlap - to asi mluví za vše. Přesto jsem si ho užívala a těšila se, kdy bude na scéně spolu s Animant. Bavili mě.
Ohledně délky příběhu jsem na vážkách. Na jednu stranu nevidím důvod, proč musí mít kniha tolik stran, ale ve finále mi to nijak nevadilo, zdolala jsem to. Nenudila jsem se, neměla jsem pocit, že čtu o ničem, pořád se něco dělo, byť tam byl jistý stereotypní cyklus. Dopadlo to v mnoha ohledech dobře, příběh byl uzavřený, i když by mě pár postav ještě zajímalo. Poslední dvě kapitoly zvedly napětí a já četla téměř se zatajeným dechem. Trochu mě to za Animant bolelo, ale pak se mi rozlil úsměv na tváři.
Každopádně, kdybych měla hodnotit, tak plným počtem hvězd s velkým doporučením. Po dlouhé době něco unikátního, originálního, neskutečně milého a oddechového. Pro knihomolky s romantickými dušemi jako dělané. Krásný příběh a krásná obálka jako bonus. Postavy, které má člověk rád, fandí jim a určitě se do některé přímo zamiluje. Za mě - tohle se povedlo. :)

10 25.01.2020

Byla jsem prostě zvědavá, jak tohle celé dopadne, proto jsem neprodleně navázala na pokračování. Tahle metráková kniha se znovu poměrně rychle četla díky atypickému složení. Jak jsem již několikrát avizovala, ten žánr není pro mě, a tak se stávalo, že mě to místy vůbec nebralo a musela jsem se nutit do čtení. Každopádně jsem se dobrala konce - hurá. Tentokrát musím říci, že jsem mírně zklamaná. Čekala jsem v zásadě vyprávění další nové dvojice z okupované planety, která se dostala do té válečné kaše, ale úplně tomu tak nebylo. K té dvojici se dostala k moci i vyprávění jiných, "bývalých" hlavních hrdinů, popisy a průběhy žití na vesmírných lodích, bitev, atd., a to ve velké míře. Dostala jsem pohledy ze dvou/třech míst, a tak se cítím ochuzená, protože hlavní hrdinové tohoto dílu neměli tolik místa a prostoru - za mě škoda. A jí jsem tolik fandila, i v, mimo jiné, romantické lince.
Hlavní hrdinku Ashu jsem měla ráda, a to jsem vůbec nepočítala, že se s ní setkám. Postava, kterou ponořili do bahna a nechali ji se v něm plácat - snažit se přežít. Měla můj obdiv.
Druhý hlavní hrdina Rhys nebyl výjimkou. Chlap, kterého jsem si oblíbila a díky ději mě několikrát dokázal překvapit - mile a i sakra nemile. Dokázal mě dokonale zmást.
A když jsme u toho zmatení - autoři mě dostali, poněkolikáté. Především ten konec. Na závěr na mě namířili střelu, ze které jsem nemohla vyváznout, ale pak... díky bohu. Byla jsem vážně děsně ráda, protože v celém tom příběhu bylo zkázy, neštěstí a smrti dostatek. A mohu říct, že jsem si Káďu, Ezra, Hannu, Nika, Ashu, Rhyse a Ellu sakra až moc oblíbila. Držela jsem palce.
Systém SPIRO, který tentokrát sehrál znovu velkou roli a měl velké úkoly, bylo cosi, co pořád nejspíš nedokážu pochopit. Respektive si nemůžu vybrat, zda kopal za tým dobra či zla. Neměl problém povraždit tisíce nevinných, ale vzápětí měl slabost pro lidskou dívku. (?) A ten mě překvapil taky, jaký měl osud.
Kdybych to měla shrnout a zhodnotit. Tenhle díl mě bavil méně než předešlý, možná srovnatelně s prvním. Bavila mě reálná linka hlavních dvojic postav, ale ten scifi blázinec kolem bylo na mě fakt moc. Byl to pro mě dost netradiční příběh, však originálně interpretovaný, to se musí nechat. A jistá zajímavost celé série tam byla taky. Musím přiznat, že autoři mě dokázali mnohokrát překvapit a šokovat. Nemohu říct, že by se dalo dopředu cokoliv předvídat. Každopádně, já svůj nalitý šálek právě dopila, a tím to pro mě končí. A pro ty, koho bere vermír a tyhle další serepetičky k tomu, byť jen trochu, tak vím, že se mu to bude líbit, takže směle do toho. Nebylo to špatné. :)

12.01.2020

Hned po prvním díle jsem navázala na toto pokračování a byla zvědavá, co se bude dít. Kniha je vedena ve stejném stylu - obrovská a těžká bible plná netradiční formy sdělování příběhu. Originální nápad, který se mi vlastně líbí. Však pořád si stojím za tím, že tenhle žánr není pro mě, rozhodně ne. Pokud by se osekalo to všechno vesmírno, technično a fyziko-co-já-vím-a-nechápu nesmysly a dokonce tentokrát i scifi tvorové, bylo by to pro mě naprosto adekvátní ba snad i výborný příběh. No jo! Každopádně, musím přiznat, že tohle druhé vyprávění bylo oproti tomu prvnímu lepší. Vážně. A to bych na začátku nikdy netvrdila. Respektive, tady mě mnohé zajímalo jako osud hrdinů, vývoj situace, řešení problémů. Bavilo mě to, projevila jsem dokonce emoce. To mi u Illuminae scházelo, tam mi při překombinovanosti příběhu, bylo tak nějak všechno až... lhostejné? A abych se přiznala, absolutně jsem nevěděla, že každý díl má jinou dvojici hrdinů, čekala jsem zase Káďu! O to, to bylo zajímavější a ve výsledku příjemnější.
Hlavní hrdinku Hannu jsem si hodně oblíbila, i když jsem ze začátku nečekala nic extra, když už byla ta "její výsost". Fandila jsem jí, obdivovala, litovala a taky mě bavila ve spojitosti z Nikem.
Druhý hlavní hrdina Nikky byl naprosto úžasný, vtipný a statečný hrdina, i když ze začátku pořádný vyvrhel, kterého si prostě člověk musí oblíbit a musí mu fandit. Získal si mě hned a musím přiznat, že mi připravil hodně těžkou chvilku, které jsem prostě nechtěla věřit. To se přeci stát nemohlo!
Naštěstí mě autoři dokázali vážně překvapit hned několikrát a jsem za to ráda. Fascinuje mě, jak dokážou vykreslit něco tak křehkého vedle krvavého a chladného masakru zalitého krví s takovou lehkostí. Co se týče příběhu, jak jsem již psala ze začátku, ohromně mě to bavilo a zajímalo. Vyznala jsem se v tom, protože se prvotně řešil problém na Heimdallu jako takovém - "narušitelé", vzájemný lov, přežití, záchrana životů - a až pak ty "nesmysly" spojené s vesmírem a pokřivenou politikou. A musím ještě zmínit Jacksona... ten mě tolik zklamal, nikdy bych nečekala... Ach jo. Nemůžu si vybrat, zda jsem smutná nebo naštvaná. Měla jsem ho totiž ráda. A samozřejmě se tu objevil i systém SPIRO, jeho nové já, který se tentokrát přiklonil jen na tu dobrou stranu. Neměl tolik prostoru a mě to absolutně nevadilo.
Pro shnutí: bylo to velmi dobré a jsem za to ráda. Nečekala jsem, že bych to někdy řekla, ale tenhle příběh, tohle druhé vyprávění mě opravdu bavilo a líbilo se mi. Proto taky hodnotím o hvězdičku víc než minule. A ačkoliv toto opravdu není můj šálek čehokoliv, tak si ho i tak dopiju do dna, když už ho mám před sebou. Takže mohu snad jen prohlásit, že neváhám jít na poslední díl. :)

05.01.2020

Tenhle žánr nečtu, ale tak nějak mě to zajímalo, protože hodnocení i ohlasy jsou víc než skvělé. Proto jsem si pro tuhle četbu došla ze dne na den a pustila se do toho. V první řadě musím zmínit vizuál celé té knihy. Je velmi zajímavě a především hodně originálně zpracovaný a vytvořený. Unikátní vyprávění příběhu. S tímto jsem se ještě nesetkala ani z povzdálí. Bylo to fajn a ani mě nijak netížilo vědomí, že to má 600 stránek, i když do ruky vážně objemné závaží.
Hlavní hrdinkou byla Káďa, která mě bavila, člověk jí fandil a držel palce při všem tom vesmírném chaosu a bolesti. Líbil se mi i "druhý" hrdina do páru, a to byl Ezra, neměl tam tedy moc prostoru pro činy, ale to mu člověk odpustí. Však jsem ráda za jeho konec. Něco podobného jsem čekala, ale ta informace mohla taky padnout třeba už dříve, ne...? Pak se tu vyskytoval i SPIRO, nejspíš největší hlavní aktér, o kterém jsem dlouho nevěděla, co si myslet. Trochu nám v tom "myšlení" kolísal, nepochopitelně lidštěl?, ale to samozřejmě až na samém konci, po tom, co se velmi unikátně předvedl!
Je úplně jedno v jakém roce se to vypráví a odehrává - evidentně stále panuje mezi lidmi závist, touha po moci a slávě, prostředcích. Zatemňuje jim mozek nenávist a chladnokrevnost. Zabít člověka? Není problém. Nic k lepšímu v populaci.
Celkově příběh pro mě nebyl špatným, ačkoliv bych se k němu nejspíš nikdy nedostala a nejspíš by se nic nestalo - jak jsem zmínila na samém začátku: tohle není můj šálek čaje, ale zase na druhou stranu, někdy je dobré udělat výjimku a zkusit nové a nepoznané věci. Každopádně nejspíš jsem při tomto psaní a hodnocení celého díla v rozpacích - tak nějak úplně nevím, co si o tom sakra myslet.
Jelikož mám možnost okamžitého pokračování, tak už jen pro tu malou zvědavost, která mě opravdu tentokrát vůbec nijak nehlodá, to zkusím, abych věděla, co si na mě autorská dvojice připravila dál a taky, abych neměla zbůhdarma rozečtenou sérii. :D Nekončí to samozřejmě hluše, takže uvidíme. :)

2 01.01.2020

Nerada hodnotím knihy přísně a nemám z toho dobrý pocit, ale tahle kniha mě k tomu donutila. Chtěla jsem něco krátkého, ta kniha má něco přes 200 stránek, ale připadalo mi to jako kdyby to bylo tak 2000 stránek. Četlo se mi to, přiznám se, trochu hůře, jelikož ten styl, respektive rozdělení pohledu postav vyprávění byl smíchaný, nijak rozdělený, a to byl dost rušivý element. Vadilo mi to a neshledávám to za šťatný krok. Příběh byl svým způsobem zdlouhavý a nepomáhaly tomu ani ty dlouhé kapitoly. O to horší, že toto bylo moje první seznámení s autorkou, u které jsem naopak zaslechla chválu. Jen teda nevím kde a za co.
Nápad příběhu byl dejme tomu dobrý - nečekaná romantika s detektivním nádechem, ale ten zbytek? Když použiju termín, že to dost pokulhávalo, tak to ještě přikrášluju. Musím se také přiznat, že jsem absolutně neměla problém knihu odložit, naopak byla jsem ráda, trpěla, když jsem ji znovu vzala do rukou a začala číst a kolikrát jsem jí chtěla prohodit oknem. Jenže já se vší silou a zbylou energií zakousla, protože nemám ráda rozečtené/nedočtené knihy.
Hlavní hrdinka Charity byla děsná a hrozně naivní blbka. Jo, všechna čest, jakou měla péči o své blízké a starost o penzion, ale tím to končí. Moje sympatie si rozhodně nezískala. Nepřestávala jsem protáčet oči.
Nezískal si je ani druhý hlavní hrdina Roman, jednou drsný jak šmirgl papír a pak byl pro změnu jak hladká mouka. Příšerné vykreslení postav, které by si čtenář měl oblíbit. Za mě ne. Nejvíc mě ve spojení s těmito dvěmi postavami iritovalo, jak rychle se dokázali "zamilovat". Jednou na sebe štěkají a pak něžně rozprávějí. Snaha o kočkování, které mě vždycky baví, ale tohle byl spíš výsměch, snaha, která se nepovedla. Vědí o sobě tři dny i s cestou, nevědí o sobě zhola nic, ale už si vyznávají lásku. Bože. A co mě položilo, po celém týdnu už padla žádost o ruku, která samozřejmě byla obratem přijata. Kriste. Pane. (!!!) Ať se na mě nikdo nezlobí, ale tohle rozhodně nebyl šálek mého čaje. Nevím, zda to je vážně stylem autorky, který je pro mě krkolomný, snad staromódní, neumí se do postav vžít, popisovat věci tak jak jsou, hlavně postupně a ne hopem, anebo zda, v době, kdy tento příběh spatřil světlo světa (r. 1989) tahle psaná interpretace byla normální, mnoho věcí tabu, proto vše tak obšírně a uměle vykresleno. Bohužel, tohle u mě neuspělo. Z velké části se mi to nepozdávalo, nelíbilo a už vůbec mě to nebavilo. Jsem zklamaná. Proto taky musím dát tak zlé hodnocení a za mě určitě žádné doporučení, však ale věřím, že autorka, dnes již velkého jména má fanoušků stále dost a nějací další se jistě vždycky najdou.

30.12.2019

Těšila jsem se a bylo na co. Kniha se hodně dobře četla a i velmi rychle. Autorky mají prostě styl a vždy nějaké téma příběhu, které mi dokonale sedí. Bylo pro mě milým překvapením, že se nejednalo o romanticko-erotickou otřepanou věc s již klasickou šablonou "šéf a sekretářka", která by byla předvídatelná krok za krokem. Naopak. Byl to úžasný příběh, který mě překvapil, šokoval i dojal. Užila jsem si ho všemi směry, jen ve výsledku ten název dle mého moc nesedí. (?)
Hlavní hrdinka Charlotte byla fajn holka, které musíte držet palce. Byla sice místy pošahaná a vážně snílek, leckdy dost odvážný, ale v tom dobrém, nelezla na nervy ani nebyla pitomá. Neměla úplně pěknou a šťastnou minulost, přesto měla hodně dobrý život a se vším se celkem skvěle uměla vypořádat. Šla si za svým, a to, že se chvíli musela kočkovat se svým šéfem, to jen okořenilo.
Její šéf a zároveň druhý hlavní hrdina Reed byl chlap, do kterého jsem se zamilovala. Ano, byl to místy mrzout a provokatér a neodolal hádkám a kočkování se Charlotte, ale ve skutečnosti byl úplně jiný. Byl to typ chlapa, kterého by si mohla přát každá ženská. Úžasný, obětavý, milující. Mimo jiné - Allison byla vážně sobecká blbá mrcha a učinila kardinální chybu, když Reeda opustila. Reed měl tajemství, které vyplulo na povrch samozřejmě náhodou a hlavně až za pořádnou dobu. To tajemství mě šokovalo a hodně rozesmutnilo. Nebylo to fér.
Ten pár mě bavilo sledovat, byť Charlotte občas dle mého dost tlačila na pilu anebo přehnaně reagovala na můj vkus, ale k Reedovi nemám co špatného říct. Byl úžasný. Bavil mě, to slepé přesvědčování, ta žárlivost, to všechno. Líbilo se mi i to, že tahle kniha nebyla jen samý sex na každé stránce. Tenhle příběh byl hlubší, ne úplně zalitý sluncem a s pohledem přes růžové brýle, čehož si vážně cením, i když si dovolím říct, že už klasicky to skončilo dobře.
Pak tu byl i epilog, který mě dostal, respektive hodně dojal. Už nějakou dobu jsem na epilogy vysazená, protože mi je pokaždé naservírovaný otřesně přeslazený klišé závěr, ze kterého mi je akorát zle. Vždycky mi to zkazí celý příběh. Proto se už preventivně na ně vůbec netěším. (Ano, to tvrdím jako zarytá romantická duše! :D) Přesto tady oceňuji, že byl napsaný o několik let později, takže vážně žádné klišé konce, které v dnešní době frčí (svatba přímo hlavních hrdinů anebo narození jejich prvního dítěte). Ten epilog byl nádherný, radostný a zároveň tak zatraceně smutný. Bylo to skvěle vyvážené.
Tenhle příběh se mi vážně ohromně líbil a neskutečně mě bavil. Kdyby to šlo, jen bych otáčela stránky, tak, až bych zase litovala, že to tak brzo skončilo. Znovu se mi potvrdilo, že obě autorky umí psát a dohromady to je výborná kombinace. Těším se na další jejich spolupráci, kterou si jistě nenechám ujít. Však tuto knihu, tento báječný příběh - především příběh Reeda, který mě chytil za srdce, mi ještě chvilku bude vězet v hlavě, tak neváhám doporučit a samozřejmě hodnotím plným počtem hvězd, protože si to prostě zaslouží. :)

7 24.12.2019

Knížečka je skutečně roztomilá sama o sobě. Co se týče obsahu - je to jako každý jiný druh horoskopu, napsáno tak, aby seděl na obrovské množství lidí v jednom znamení. Přiznám se, že nejsem příznivec horoskoků obecně, protože to je snůžka plků, které mají nenásilně vnutit určitou představu. Však dostala jsem dárkem, a to bylo milé. A jednou za čas si přečíst něco takového? Proč ne. :)

20.12.2019

Hrozně jsem se těšila na pokračovaní Prokurátora a totálně jsem si ho užila. Četlo se to neskutečně rychle a vyloženě samo, ani jsem nestíhala otáčet stránky. Autorčin styl, který mě uchvátil zůstal stále na vysoké úrovni. Opět netradiční uskupení vyprávění příběhu - rozdělení pohledů dvou hlavních hrdinů díky pouhé značce, žádné kapitoly. Což stejně jako v prvním díle mi dělalo problém najít to správné místo, když jsem musela do knihy neochotně vrazit záložku. Každým "odstavcem" každé postavy to totiž končilo hrozně napínavě a zajímavě, a o to to bylo horší. Mělo to spád, bylo to vtipné, napínavé díky detektivní části a i romantické s peprným slovníkem. Byla to výborně namíchaná směs, což se autorce velmi povedlo. Dokonale se mi trefila do noty.
Hlavní hrdinka Zuzanna byla přehnaně až nechutně naivní a hloupočká. Plačka a vlastně i zoufalka ve svým perfektním světě. Nevím, zda to byl záměr ji tahle vykreslit, ale bylo to trochu přehnané. Samozřejmě chápu, že se jí převrátil dosavadní život vzhůru nohama a člověk jednoduše musí prolít slzy, být zklamaný, vzteklý, apatický a nakonec truchlit. Ale... pro mě ta ženská nebyla vykreslena úplně uvěřitelně, úplně tak, abych s ní mohla soucítit na 100%. Každopádně, musím ale přiznat, že mi ve výsledku nijak nevadila, což jsem zatraceně hrozně ráda.
Druhý hlavní hrdina Radek byl chlap, který se s ničím nemaže. Doslova. Trochu parchant, hráč a bitkař, který má jako policajt jistou moc. Měla jsem ho ráda a celkem jsem si jeho počínání užívala, i když jsem i někdy nesouhlasila. Líbil se mi i jeho bratr a jeho příběh. Autorka vždycky vymyslí postavu, které dá malý prostor, ale velký příběh a mě prostě teď Daniel velmi zajímá. Minule mi to udělala taky.
Jsem hrozně ráda, že se tu objevilo několik postav z předešlého dílu, a to samozřejmě Kinga a její pan Prokurátor, a to z velké části, nikoliv pěti větami, jak to bývá jinde. Ale ruku na srdce, bylo to díky tomu případu. Za to jsem si to užívala, jelikož ta parta dohromady byla skvělá a jinak by mi chyběla. Pak tu byl i můj oblíbenec psychopat Šedivák, který pokračoval ve své pověsti zločince - jen velká škoda, že se tam nedělo nic většího, zvrácenějšího a žhavějšího ve spojitosti s Kingou. Na což mě autorka hrozně namlsala. No nevadí, třeba v třetím díle. ;)
Romantická linka a i ta detektivní mi byla velmi po chuti, ačkoliv těmi detektivkami nejsem nijak zvlášť políbená, však jako celek to byla skvělá práce, kterou jsem si vážně užila. Bavilo mě to a moc líbilo, nemohla jsem se odtrhnout - autorka se již Prokurátorem zařadila mezi mé oblíbené a právem! Nepředvídatelné, akční, žádná nuda, vtip, žhavost. A hrozně se těším na pokračování - Podezřelý, už aby tady bylo! Toto každopádně hodnotím plným počtem a samozřejmě doporučím dál. :)

3 14.12.2019

Neprodleně po dočtění prvního dílu jsem popadla tento druhý, protože jinak to samozřejmě nešlo, a který se četl stejně dobře, rychle a tentokrát jsem naopak měla trochu problém knihu vůbec pustit z rukou. Tentokrát mě to chytlo o mnoho víc. Nevím čím to, ale je to dobře.
Hlavní hrdinka Jude mě bohužel místy a vlastně docela často fakt štvala. Protože to děvče se k moci dostalo vlastně ani nevíme jak, ale hrálo si na ohromně důležitou. Senešalka Nejvyššího krále, která vlastně vládla za něj, loutku sedící na trůně. Statečná, silná, boje a moci chvitá, preventivně se trávící, stratég, hrdinka... hotovej Pánbůh! Bože. Měla jsem ji vážně plný zuby s tímhle chováním. Měla nepochopitelnou filozofii. Měla okamžiky, kdy se chovala jako totální pacient. Když jí korunovali jako královnu radovánek a opět ji ponížili před celým dvorem, nelitovala jsem ji, naopak - zasloužila si to. Ale pak měla i světlou chvilku, kde byla úplně jiná, normální a já ji měla ráda, fandila jsem a přála jí konečně to dobré, spravedlivé. Bylo to horší než na houpačce.
U Cardana, ačkoliv se choval někdy líp než obvykle a někdy zas jako za starých časů, byť už minimálně, měla jsem ho za každé situace ráda. Rozhodně jsem si ho ničím neprotivila jako "jeho" ženský protějšek. Nemám páru proč, když on hraje toho "zrůdného". Dokázal mě překvapit svými činy. Trochu i slovy, ale stejnak - mnoho věcí nebylo řečeno a já nehodlám stavět na domněnkách. A to mě štvalo. Stejnak jako u prvního dílu tu pro mou romanticky založenou duši bylo žalostně málo romantiky mezi těma dvěma. Z celé knihy dejme tomu tak dva až tři momenty, které mi ani pořádně nesevřely srdce? Bída!
Locke, na kterého jsem byla zvědavá mě vážně překvapil, respektive nepochopitelně šokoval, ale stejnak, ten proklatej vílák ještě nevyložil všechny karty a mě vážně zajímá, o co mu sakra jde?! A Taryn? Bylo jasné, že to nebude mezi sestrami jako dřív a ne, nemám ji ráda, podrazačku. :D
Co se týče vývoje děje, tak teda panečku, stalo se tam toho vážně hodně a dost překvapujícího, nečekaného. Ten svět je originální, svým způsobem i unikátní, ale zvrácený - krutý a podlý. Nelze nic předvídat. Nikde není nic-neříkající místo, všude se něco děje, je to především o vílí politice a moci. Takovým stylem, že to čtenáře žene dál a dál. Mraky věcí otevřených - něco nebylo ani z prvního dílu vyřešené a už je tu další várka z druhého, což ve mě evokuje zoufalství, že nemám po ruce třetí díl a odpovědi, ale ne zase tolik jako v porovnání se závěrem samotným tohoto dílu. Konec mě rozbil - nechal mě doufat, srazil na kolena a pěkně naštval. Prostě cože, sakra?! Vypadalo to svým způsobem hezky, poklidně, šťastně, dobře... a pak? Sesypalo se to jako domeček z karet. Shořelo to, jak troud - tak snadno, tak rychle. Autorka nás pohřbila zaživa a krutě se nad tou katastrofou usmívá. Co to zatraceně... Tohle nenávidím, je to stav, kdy nic nevíte, jen se domníváte, do dalšího dílu pekelně daleko, v hlavě vám to víří, máte vztek a toužíte. Hotový neštěstí.
Životně důležitě potřebuju další díl. Potřebuju znát odpovědi na milion otázek a především potřebuju vědět víc o dvojici Jude a Cardana a pevně doufám, že už konečně jejich romantická linka bude romantickou linkou než jen prostou nic-neříkající rádoby linkou. Tenhle díl, který mi buď pil krev nebo mě neskutečně pohltil, mě bavil, líbilo se mi to, ale pro mě to má stejnak, jak první díl, pořád nějaké ty mouchy, proto prostě nejde hodnotit plným počtem. Však ho neváhám doporučit a ohromně se těším na další setkání. :)

3 12.12.2019

Na knihu jsem se těšila, hrozně mě lákala svojí anotací, ale i tak jsem jí odkládala, a to z mnoha důvodů. Až do teď, kdy jsem byla vyloženě přemluvena. ;) Četlo se to velmi dobře a poměrně rychle. Pro mě první setkání s autorkou a se stylem psaní jsem neměla problém. Chytlo mě to, ale přiznám se, neměla jsem potíž knihu zavřít. Relativně povedený začátek příběhu, i když osobně jsem možná toho čekala trochu víc.
Hlavní hrdinka Jude rozhodně neměla hezké dětství a celkem jsem se divila, jak dokázala téměř zapomenout, jak se sžila s vrahem svých rodičů. Však jsem ji po většinu času měla ráda, držela jsem ji pěsti a uměla jsem se vcítit do její kůže a společně s ní jsem zakusila to příkoří, které dennodenně dostávala od vílí smetánky. Měla z víl strach, nenáviděla je a nejraději by měla od nich pokoj někde daleko. Ale pak, jako kdyby měla ještě jednu osobnost anebo ji jednoduše přeskočilo. Chtěla se jim vyrovnat, být jako oni, možná ještě lepší, něco v jejich světě znamenat, mít postavení, funkci, moc. A taky možná nepochopitelně a hlavně hrozně zbrkle začala kout plán, čímž se postavila do úplného popředí a náhle z ní byla cosi jako intrikářská velitelka, se kterou jsem občas úplně nesouhlasila. Ale tak budiž - nějak to autorka udělat musela.
Druhý hlavní hrdina byl princ Cardan. Nejmladší, povýšený, zlý, nemilovaný a možná nepochopený princ, který si vzal Jude na mušku. Celkem jsem si ho oblíbila, přesto, jak hrůzně byl vylíčen, čekala jsem ho zákeřnějším, brutálnějším. Mnohonásobně víc. Taky jsem upřímně čekala více romantiky mezi těma dvěma. Neříkám, že v knize musí být moře, stačila by menší louže, ale já dostala setinu kapky. A to bylo zatraceně málo. Tohle, jako velkého romantika mě hrozně zklamalo. Obrovská škoda. Taky, co mě trochu nemile překvapilo bylo, jak snadno, rychle a nečekaně se Cardan Jude poddal. Zkrotl. Poslouchal. Kam se vytratil ten jeho vzdor, bojovnost a samotné ego? Proč? Buď mi něco zásadního uniklo anebo to nebylo úplně šťastně vyobrazeno.
Samozřejmě v příběhu figurovalo množství postav, které si člověk buď, oblíbí anebo začne nesnášet. Pár mi jich utkvělo v hlavě, ale za zmíňku stojí Locke. Ten, co patří do vílí smetánky, ten, co se mi začal líbit, protože se zdál opravdu trochu jiným než ostatní. Měla jsem ho ráda dřív než samotného Cardana, bože! Jenže mi udělal čáru přes rozpočet - a stále nevím pořádně proč. Ačkoliv se na něj ještě nemůžu úplně zlobit, naštval mě. Intrikář. Další postavou je dvojče Jude - Taryn. Holka, co je do toho všeho zamotaná taky. Neměla jsem s ní problém až skoro do konce, kdy jsem zjistila, kdo je ten její milovaný, kdy se ke své sestře zachovala pěkně hnusně a kdy mi hnula žlučí. V tu chvíli se mi otevřela kudla v kapse. Vážně. To prostě přehnala, nejradši bych jí sama vrazila.
Vývoj příběhu je celkem překvapení každým směrem a každou stránkou. Bavil mě. Nenašla jsem místa, která by byla totálně hluchá anebo nesnesitelně nudná. A samotný konec zarazil. Jude měla plán, každému ho prozradila, ale přesto s ním dělala tajnosti - pro čtenáře především. A ve finále ho sama možná svou nepozorností vyzradila ještě než tak učinila, takže úplně konec první knihy překvapením nebyl. Jen to ve výsledku vyznělo zbytečně složitě. Každopádně zachránil to epilog, který mě samozřejmě nalákal neprodleně popadnout pokračování a dozvědět se, co bude dál. Mám tolik otázek. Mám tolik přání, které jsem nedostala tady, tak ať se objeví v druhém díle. No, nechejme se překvapit. Snad to bude ale o mnoho lepší.
Čekala jsem víc, v jistých směrech jsem mírně zklamaná, ale jinak se mi příběh líbil a vlastně mě i bavil. Takže hodnocení je vysoké, byť jsem nekompromisně musela jednu hvězdu strhnout, ale neváhám zajisté doporučit. :)

3 08.12.2019

Kniha se četla velmi dobře a poměrně rychle. Bylo to oddechové, milé přesto silné a velmi romantické dílo. Anotace se mi líbila a dost mě lákala, takže nebylo nad čím přemýšlet a pustila jsem se do toho. Čekala jsem dost peprnou a vtipnou knihu. Úplně tomu tak nebylo, v dobrém myšleno.
Po dobu skoro celé knihy jsem s hlavní hrdinkou Amber neměla problém. Byla to hodná, ochotná a nezkušená holka, která už v "dětství" tak trochu spadla do milostného trojúhelníku a nebylo tomu jinak ani v dospělosti. Byla fajn a já ji měla ráda. Jenže si to trošku pokazila na "konci" - ty její myšlenkové pochody byly stále dokola a o ničem. Předlouhé váhaní a nesmyslné chování, které na ní absolutně nesedělo, což bylo zklamání a škoda.
Hlavní hrdina Channing - toho chlapa jsem si zamilovala. Byl jiný než by se mohlo zdát v takovém druhu literatury, respektive, než jsme již na dnešní příběhy zvyklí. Byl neskutečně hodný, obětavý, slušný a prostě žadný, ale vůbec žádný parchant. Smekám. Zní to trochu jako nuda, ale vážně nebyla. Jenže pak se něco stalo, za mě se až pokazilo, protože Channing se projevil jako malý chudáček, který se cítil v ohrožení, proto Amber natloukl klíny do hlavy, ale tak, že to vypadalo jako ohromné vyznání lásky a vlastně zcela úchvatně. Nebylo tomu tak. Ona si z toho sedla na zadek, ale já určitě ne. Bylo to násilné a zbabělé. Nelíbilo se mi to. Cítila jsem ten jeho strach a tohle byl jen druh boje, strategie. Od té doby to nabralo divný směr, co se týče mých pocitů při čtení. Bylo to trochu špatně.
Musím ještě zmínit dalšího hrdinu, a to Roryho. To je totiž další a zároveň poslední cíp toho milostného trojúhelníku. Ze začátku jsem ho vůbec neřešila, až do doby, kdy se tam objevil osobně. Bylo mi ho tak neskonale líto. Hrozně. Moc! Zcela chápu, proč to udělal. Zcela chápu, proč to chtěl napravit. Bože, tohle si nezasloužil. Ale vůbec. :( Fandila jsem mu, získal si mě.
Téma trojúhelníku mám ráda, a snad poprvé mohu prohlásit, že i když bylo zcela jasné, kdo z těch dvou chlapů vyhraje, tak jsem chtěla právě opak. Možná tím, že jsem o Channingovi začala smýšlet jinak, špatně. Možná tím, že mě nesrazil na kolena. Však u Roryho jsem neměla jedinou výtku. Amber jsem to "rozhodování" nezáviděla, určitě je to neskutečně složité a těžké, bolestné. Ale v tomto případě to snad bylo přehnané, kapku natahované a zbytečné. Za mě, to uškodilo příběhu.
Nesmím opomenou, anotace cosi slibuje, co je ve výsledku vlastně úplně jinak. Tenhle nápad byl originální a "náš" G9 udělal velmi dobře, že se tak hrdinsky zachoval. Slušňák.
Když bych to shnula, tak se mi příběh líbil a bavilo mě to. Byl silný více směry, ale hlavní hrdinové měli mouchy, které se jen tak nevidí - především a bohužel oba. Bohužel i to, mě donutilo tu jednu hvězdu strhnout. Abych se přiznala, bála jsem se epilogu. Poslední dobou mám zkušenost, že jsou tak neskutečně a nechutně sladké, až mě z toho bolí zuby, ale tady tomu tak nebylo. Bylo to opravdu jen letem-světem-info okénko. Takže si teď zase říkám, zda to nebylo zbytečné? :D Každopádně klidně doporučím dál. :)

4 30.11.2019

Nemám slov. Vážně, já sakra nemám slov. Prostě do horoucího pekla, cože?! Na druhou část Maluma jsem se obrovsky těšila, nemohla jsem se dočkat, kdy tu knihu budu držet v ruce. Ta kniha se tak dokonale skvěle čte, že jsem naprosto ztratila pojem o čase a byla nekompromisně donucena otáčet stránky dál a dál. Nedalo se přestat. Velká škoda, ba i chyba, že to člověku není dávkováno. Knihu jsem zaklapla a nastoupil pocit totální zoufalé bezradnosti - jako, co teď? Touha mít ještě další stránky a ještě větší, mít další zatracenej díl. Já tu autorku sice zbožňuju, ale neskonale proklínám. Dělá neskutečný naschvál s těmi konci. Člověka to nechá sraženého, krvácejícího ležet na zemi. Vlastně, tahle se cítíte po většinu knihy. Tohle by mělo být trestný! :D
Hlavní hrdinka Tillie, kterou jsem v první části občas úplně nemusela či jsem s ní nesouhlasila, tak v této mi naopak vůbec nevadila. Neměla jsem výhrady, a to bylo moc dobře, protože zase stoupla v mých očích. Měla jsem ji ráda a dokázala jsem se do ní vžít. Dost kroků, které učinila anebo co se kolem ní dělo - to se nedalo čekat, to se pomalu nedalo ani vymyslet. Každopádně jsem jí hrozně fandila, a to především s Nateem. Bylo to tam, bylo to jasné, ale vlastně... nic nebylo. Ty jejich společné přestřelky jsem si naprosto užívala. Dál se mi líbilo její postavení především u králů. Měla to štěstí jako Madison - ta děsivá smečka hladových vlků jí hlídala jako oko v hlavě, chránila, byla loajální svým způsobem. A už mě vůbec nepřekvapuje, že to byla opět nádherná až dokonalá baba, po který všichni nejen králové slintali. :D
Druhý hlavní hrdina Nate, to byl takovej zatracenej miláček, kterého jsem si zamilovala dávno. I když jsem ho měla hrozně ráda, tak mi dokázal pít i pěkně krev. Choval se jak těžký schizofrenik, s dvěmi tvářemi, tajemný jak hrad v Karpatech anebo šílenej agresor a člověk si nemohl vybrat, která ta hrozná maska je lepší. Perfektní maskovaní a klamání ostatních i sebe sama. Milovala jsem každou jeho tvář. Jeho žárlivost, majetnictví, vztek, označení červenou značkou.
Nemůže být bez povšimnutí ještě jeden král, který se poslední dobou začal četněji objevovat a je to hrozně fajn - Brantley. Už v předešlých knihách jsem si ho všimla a je dobře, že ten prostor konečně měl. Hrozně se mi líbil ten vztah, co měl s Tillie. Ten chlap mi nestydatě a proklatě ukradl srdce. Konečně jsme se o něm něco víc dozvěděli a osobně chci víc. Hrozně mě to nalákalo. Tuším, že by mohl mít svůj vlastní příběh, protože tenhle díl tomu dostatečně napovídá a jiná varianta prostě neexistuje, respektive ji neakceptuju. :D Já ho prostě potřebuju.
Ohledně dalších postav, respektive Madison a Bishopa - dvojice, u které to všechno začalo. Konečně jsme se dozvěděli vysvětlení, co to mělo znamenat v předešlém díle. Velké překvapení a šok byl na místě. Madison mi tady nevadila, jako by měla minule jen jakousi slabou chvilku, kdy se chovala jak pipka. A Bishop, který byl minule jen výplň řádku byl taky díky bohu akčnější a více zmiňovaný, což bylo jen ku prospěchu. Rozhodně v tomto díle tato dvojice nic uzavřeného neměla, a o to jsem zvědavější.
Objevili se tu další nové postavy, které už teď mají velký potenciál. Bennyho, toho zmetka jsem si zamilovala při první zmíňce - prostě pane bože. A velkou roli sehraje i Saint. A krom toho zdravého jádra i tyto mi přislibují jasné pokračování. Autorka nemůže být takový tyran, aby byl konec. O tom žádná.
Až v pátém dílu snad poprvé mohu prohlásit, že tentokrát neodkládám dočtenou knihu s tím, že jsem zmatená jak včela. Většina tajemství a podivných věcí se vlastně tak nějak vysvětlila a rozmotala. Samozřejmě, to by nebyla Amo, aby nás nenechala napnuté jak kšandy s menším zašmodrcháním, ale i tak z toho mám skvělý pocit. Tenhle díl byl vážně jízda, to se jinak popsat nedá. Tolik věcí a šíleností, ať už hezké nebo zvrácené, co se tam stali, to bylo neskutečné. Nebylo místo na nudu nebo prázdná místa. Přiznám se ale, že mi občas přišla nějaká scéna vlastně zbytečná, protože něco začalo, pak vlastně nic a v druhé větě o něčem jiném. Jako proč. Mohl se ten prostor využít dalece lépe, ale ve výsledku mi to nijak nekazí tu eufórii, kterou po dočtení trpím. :D A ty mezilidské vztahy - na to těžko hledat slov. Je to vážně bizár, zvrácený a celkově špatný svět, ale přesně ten, díky autorce, jsem si zamilovala. Naprosto obdivuju její mysl, její fantazii. Každopádně si to osobně zvráceně a naprosto naplno a dokonale užívám. Baví mě to. Líbí se mi to. Styl a vůbec ten skvělý děj mi úžasně sedí, přesně pro mě. Tohle se vážně povedlo. Šťastnou ruku měl Baronet, že po Amo Jones vůbec sáhnul a plně doufám, že se od ní dočkáme nejlépe všech jejích knih. Už teď se nemůžu dočkat a to čekání mě nejspíš zabije. Kniha potažmo celý příběh a samozřejmě autorka sama má obrovské doporučení a plný počet hvězd. :)

5 23.11.2019

Byla jsem na knižní předlohu k filmu, který jsem viděla před několika lety, velmi zvědavá. Anotace zněla velmi dobře, film, byť si ho díky bohu vůči knize nijak podrobně nepamatuju se mi v té době líbil, ale i tak jsem knihu nějak odkládala. Však teď na ní došlo. Byla to oddechová a milá záležitost, která byla vlastně dost okořeněná. Dobře se to četlo, nenudila jsem se.
Hlavní hrdinka Bianca byla tak trochu od rány, nebála se peprného slovníku, svých myšlenek a činů. Dělalo to z ní statečnou holku, i když vlastně místy vůbec nebyla. Trochu dle mého zveličovala svůj popis, ale i tak jsem si jí moc oblíbila. Skvěle mi sedla.
Druhý hlavní hrdina byl Wesley, kterého jsem nevědomky hned na začátku přejmenovala na Weasley - ať žije Harry Potter. Ach bože. :D Wesley byl bohatý a krásný, frajírek, který nemá vztahy, za to množství postelových dostaveníček. Lamač srdcí - toho nemůžete nesnášet. Byla jsem přesně jak Bianca. Ze začátku se mi nepozdával. Nelíbilo se mi jeho kategorické zařazení/označení OTKA. Ale postupem času jsem se k němu dostala a potom? Byl to zlato.
Bavilo mě sledovat to dění kolem nich. To využívání sebe navzájem, povrchnost a posleze zjišťování, že v tom je něco jiného - hlubšího, mocnějšího, krásnějšího. Chování Wesleyho na konci bylo vyloženě romanticky sladké. Kdo by to od něj čekal? Příběh nebyl nijak cudný, právě naopak bylo tam vše a hned, takové malé pozdvižení před lety. Přikláním se ke knize než k filmu, protože, co mi paměť slouží, jsou to dva opravdu různé příběhy.
Funkce OTKY byla vlastně zajímavá myšlenka. Nejspíš každá holka/čtenářka se nad tím musí pozastavit. A že jsme každá OTKOU? Něco na tom bude.
Příběh jsem si užila, byť nebyl úplně nijak hluboký a závratný, objevilo se tam i dost těžké téma, respektive témata, které to svým způsobem oživila. Líbilo se mi to a bavilo, proto nemám problém s plným hodnocením a doporučením. :)

5 19.11.2019

Příběhy, které píše Kasie West se dají definovat jako naprosto milé a oddechové záležitosti. Hrozně dobře a rychle se čtou, styl, který prostě sedí a postavy, které si člověk musí oblíbit. A není tomu jinak ani u této nové knihy, na kterou jsem se těšila.
Hlavní hrdinka Lacey byla milá a fajn holka, která měla velký sen. Šla si za ním, i když to nebyla lehká cesta a občas mi ji bylo líto. Však zvládla to a dařilo se jí více směry. Líbilo se mi, že dokázala být i lehce přidrzlá, a to především v přítomnosti Donovana.
Donovan byl druhý hlavní hrdina. Skautík, doučovatel. Hodný, chytrý, pracovitý a opět milý kluk, který pomůže ostatním a dokáže se kvůli nim i přemoci. Dost jsem si ho oblíbila.
Tentokrát se musím přiznat, že byť jsem čekala velké, těžké a vážné téma, úplně jsem se nedočkala. V jiných knihách to autorka prezentuje, což je takové unikum - v odlehčeném a milém příběhu zároveň řešit závažnou dnešní problematiku. Ale tady ne. Není to špatně. Spíš tentokrát možná zkusila aplikovat lehce až detektivní zápletku - nebylo to úplně špatné, však i přesto to byl slabý čajíček.
Příběh se mi celkově líbil a výrazné výtky rozhodně nemám. Odlehčené čtení, které se hned zhltne. Že je hrdinům jen 17 a já jako čtenář jsem stará skoro jako černý uhlí mě absolutně netankovalo. :D Co se týče hodnocení, nebyla jsem si jistá do poslední chvíle, ale nakonec něco málo musím strhnout. Dle mého ta kniha postrádala tu moc, která mě chytne za srdce - především asi chemie mezi hlavními hrdiny, která se paradoxně řešila v příběhu při příležitosti hlavních hereckých postav ve filmu, který se natáčel. Byla pěkná, ale mohla být nádherná. Ten rozdíl byl znát. Autorka to umí, o tom jsem se přesvědčila a tady mi to scházelo. Škoda.
I přes ty menší drobky na kráse mohu tento příběh doporučit, včetně samotné autorky. :)

3 15.11.2019

Nejdříve jsem si přečetla plnohodnotný první díl o Viciousovi a až pak toto. A vůbec to ničemu nevadí. Četlo se to skvěle - rychle a velmi dobře, což už jsem měla tu čest poznat. Autorčin styl mi vážně hodně sedl. Takovéhle příběhy mi dokonale sedí.
Hlavní hrdinku Melody, učitelku literatury jsem si dost oblíbila. Věkově mi vyhovovala, její smýšlení potažmo slovník mi nevadil. Bavila mě a člověk jí musel jen fandit.
Druhý z hlavních hrdinu je Jaime, jeden z party HotHoles. Byl to arogantní zmetek, uměl být krutý, ale i velmi loajální k lidem, které mu za to stojí. Nebál se. A především si stál za svým, co se týče citů. I když mě překvapil ten vyšší věkový rozdíl. Ale v tomhle autorka nejspíš nebude mít zábrany. :D Byl to holt druh týpka, který byl ten zlý, ale se zlatým srdcem. Zamilovala jsem si ho, a proto mě docela mrzí, že neměl svůj plnohodnotný díl, ale jen tuhle krátkou "novelku" v e-knize. Nejspíš by si každý z HotHoles zasloužil mít své vlastní vyprávění.
Bylo to sice krátké, ale líbilo se mi to. Bylo to věcné a úsměvné, emocionální. Stejnak ten svět, ze kterého pocházejí je svým způsobem podivuhodný - děje se tam všechno a může se tam všechno. Žijí ve světě moci.
Co se týče konce, tak nebyl nijak přeslazený, za což jsem vážně ráda. Těch sladkých klišé konců se obávám, protože mi z toho akorát trnou zuby, i přes to, že jsem duší veliký romantik. Tento konec byl naopak moc milý a hezký. Kéž by to tahle fungovalo. :) Každopádně jsem spokojená a neváhám doporučit, tak nějak cítím v kostech, že tahle série bude víc než luxusní. :)

3 14.11.2019

Ehm...hmm.
Jo. Prostě nemám slov. Prostě pane bože. :D Kniha se četla neskutečně dobře a hrozně rychle. Až moc. (Ačkoliv, tohle nikdy zvlášť neřeším, protože se to stát může, tak mě zklamalo a zároveň nemile překvapilo to obrovské množství překlepů, které mi tentokrát rvaly neskutečně oči. Ale no tak!) Kniha je dělená na dva pohledy hlavních hrdinů, což oceňuji, protože čtenář může vidět jednu situaci několika páry očí a vždycky se toho dozví víc. Oba pohledy mě bavily - neskutečně. Dokonce tam bylo i pár vsuvek, které byly zasazeny do minulosti a upřímně jsem občas zalitovala, že celá kniha není z toho období. Nehorázně se mi to líbilo a hrozně bavilo. Dlouho jsem se nesetkala s knihou v tomto žánru, která by mě tahle pohltila. Dokonale mi sedla.
Hlavní hrdinka Emilia byla hrozně fajn holka, u které jsem neměla výhrady. Až možná na její výstřední a hrůzný styl oblékaní. Jinak jsem jí měla ráda a fandila jí. Obdivovala jsem, jak byla silná a když naopak odhalila slabost, odpustila jsem jí to z mnoha důvodů. Obdivovala jsem ty vnitřní boje, ty činy a kroky.
Druhý hlavní hrdina mi hned a zcela nekompromisně ukradl srdce. Jmenuje se Baron (příšerný jméno), lepší je Vic a hned od prvních stránek, kdy se objevil na scéně jsem mu dokonale propadla. Byl to prohnanej, zákeřněj bastard, kterej se nebál absolutně ničeho a já jsem se do něj úplně zamilovala. Totálně. Vážně to byl zločinec, který si na vše vytvořil neprůstřelnou smlouvu jako ďábelský právník. Přesto měl můj obdiv, co všechno zažil, co musel. Chápala jsem jeho rozhodnutí, chladnokrevnost, agresivitu. Nestydatě jsem si ho/to užívala. Ty jeho výbuchy, bitky a konfrontace s Deanem - žárlivost, posedlost. :)
Ty dva dohromady byly jako dva elementy, kteří nemůžou být v jedný místnosti, ale přesto musí, protože na tom závisí jejich život. Byli pro sebe stvořeni, jen se museli k tomu dopracovat přes to bahno. V této knize šlo o ty dva, o city, přiznání. Samozřejmě to spestřoval i děj kolem, který byl zajímavým a místy i dost napínavým rozptýlením.
Musím se přiznat, že tahle dobře napsanou knihu o tak silných emocích a osobnostech jsem dlouho nečetla. Bylo to pro mě dokonalé. Mnohokrát mě to převálcovalo a rozsekalo. Paradoxně to nebylo laciné v rámci žánru. Bylo to skvostné. Tohle bylo moje první setkání s autorkou a rozhodně ne poslední, na to si můžete vsadit. :D Hodně se těším na další díl, protože Deana jsem si nehorázně oblíbila a když jsem zjistila, kdo mu bude dělat "parťáka", šla jsem do kolen. To jako vážně?! A to mám čekat až do března?! Kriste pane.
Za mě to bylo naprosto výborné psané dílo. Užila jsem si to, pobavila jsem se - debilní úsměv jsem měla na tváři po celou dobu čtení, hlavně v kapitolách, které vyprávěl ten zmetek Vicious. Byla bych radši, kdyby ta kniha byla delší, jak skvělé to bylo. Oceňovala jsem hrozně to, že Vic byl opravdu bastard téměř až do konce. Většinou tomu tak není, ti "zlí" vyměknou někde v chabé půlce knihy a pak to je samý cukrkandl. Ne. Tady to bylo luxusní, přesně pro mě. :)
Závěr byl naopak hrozně milý a vůbec ne nějaké přeslazené klišé, což bylo další velké plus. Bravo - příběhu. Bravo - autorce. Hrozně se to povedlo, jsem nadšená, takže rozhodně doporučuju, všema deseti a velká škoda, že to může dostat jen pět hvězd. :)

8 12.11.2019

Tak jsem zdolala i tuto sérii. Poslední díl, stejně jako předchozí byly napsány ideální formou a stylem. Dobře se to četlo a bavilo mě to, líbilo se. Jenže se musím přiznat, že zároveň i trochu zklamalo. Tak nějak bych tenhle díl seškrtala a o pár stránek zkrátila. Byly tam dlouhé, absolutně nedůležité, někdy nezajímavé pasáže vlastně o ničem, které oddalovaly to nejdůležitejší, na co čtenář celou tu dobu čeká. Tohle ve mě evokovalo to, že jsem neměla chuť pokračovat, což je velká škoda a musela jsem díky tomuto bohužel nakonec snížit hodnocení.
Hlavní hrdinka Liv byla fajn holka, kterou jsem si oblíbila společně s druhým hrdinou Henrym. V tomto díle řešila své neexistující sexuální zkušenosti, což bylo místy až moc přehnané. Ale musím uznat, že to nebylo nic otravně vtírající. Autorka dovede opravdu vykreslit postavy tak, aby ty kladné měl člověk rád a ty záporné nenáviděl. Grayson, Mia, Lottie byla zlatíčka. Arthur i po většinu času Anabel bylo zlo. Jsem každopádně hrozně ráda, že víme, co se s některými postavami "stalo dál", což bylo milé. Ohledně Secresy - to bylo překvapení. Kdo by to byl řekl, že to bylo tahle. :D
Co se týče děje a především toho velkého tajemství/odhalení - idei příběhu. Na tohle bych prostě asi nepřišla, respektive bych to nevymyslela. Bylo to zajímavé. Zdálo se to jako hodně komplikované, ale vlastně každá ta věc měla své vysvětlení, své místo. Teda skoro všechny. Opravdu se klaním fantazii autorky. Líbilo se mi to, i když již nejsem věková a cílová skupina. Mělo to humornou jiskru, která tomu dodávala šťávu a šmrnc - neskonale mě bavila a z tohoto směru jsem byla hodně spokojená. Byla to milá, oddechová a vlastně dobrodružná záležitost. Celou sérii/příběh hodnotím hodně kladně a vysoko a jen ještě dodám doporučení. S autorkou se jistě ještě někdy setkáme. :)

07.11.2019

Zdolala jsem i druhý díl, který je stejně čtivý jako ten první. Opravdu dobře se to čte a rychle. Je to vtipný, oddechový a milý příběh. Musím však souhlasit tentokrát s několika názory pode mnou, a to, že tento díl je trošku "vycpávkový", protože zas tak moc se v něm nedělo, respektive v tom snovém světě. Teda mimo konce, ten byl naopak dost napínavý. Ale ve finále to až taková tragédie není. Rozhodně ne pro mě.
Hlavní hrdinka Liv mi prostě sedí a hrozně mě baví, především ty její povídání ke všemu. Trošku mě to zamrzelo s Henrym, ale chápu ji. Asi by mě to jeho tajnůstkaření taky nebavilo. A její sestřička Mia? Ta mě bavila taky moc, vtipná bytost na tak mladý věk. :D
Henry mě tu trošku štval tím chováním. Jasně, nikdo to nemá růžové, ale tak... co je na tom se někomu svěřit? Vždyť je skoro dospělý a choval se jak trouba. Každopádně měl i chvíle, kdy byl totálně zlatý. :)
Grayson je jednoznačně můj hrdina. Toho obětavého, odvážného a naprosto úžasného kluka jsem si vážně hodně zamilovala. Moje představivost s ním trochu šachuje, co by případně ještě mohlo být... :D
Naopak Arthur mě pěkně zklamal a vlastně i naštval a zbylý Jasper z té party mi absolutně nechyběl. Taky mě příšerně zajímá, kdo je ta prokletá Secresy.
Jsem zvědavá, jak se to vyvrbí dál, co ještě naše hrdiny potká, proto hned beru poslední díl, přes to nejede vlak. Moje zvědavost mě jednou zabije. :D
Tohle se mi opět líbilo, autorka a její forma mě baví. Dlouho jsem se nesetkala s tak oddechovou a uvolněnou a přitom nevtíravě vtipnou prezentací psaného příběhu. A to ani nezmiňuji ten originální svět/nápad. Hodně si to užívám.
Pro to všechno, neváhám doporučit a hodnotím opět za pět hvězd. Ten příběh - ta kniha si to vážně tak nějak zaslouží. :)

1 05.11.2019