Peggy2711
komentáře u knih
Pomalu hořící oheň
Paula Hawkins
Kniha se mi nelíbila. Přeskakování v různých postavách a životních osudech mi přišlo únavné, spousta řečí o ničem, nejprve jsem myslela, že se to někde spojí, že ty příběhy jednotlivců jsou důležité, ale nakonec se nic moc nedělo a už mě ani moc nezajímalo, kdo je vrah, více méně jsem to tušila asi od poloviny knihy. Konec dobrý, tam to mělo trochu spád.
Slušní lidé
J. P. Delaney (p)
Knihu bych thrillerem nenazvala, až takové napětí se tam určitě nekonalo. Ale moc se mi líbila myšlenka, že cokoliv uděláte, může být použito proti vám. Jak jednoduché je i dobře myšlené činy obrátit.
Sanatorium
Sarah Pearse
Musím uznat, že se tam pořád něco dělo. Hlavní hrdinka byla jako detektiv hodně nepružná, vše jí docházelo až tak o 10 stran později než mě :-) napřed mě to štvalo, ale pak jsem se i smála, že už jí to konečně taky docvaklo. Chovala se nejen neprofesionálně, ale i neracionálně, žádný normální člověk by takhle nejednal, takže je jisté, že ona normální nebyla :-) Hlavní motiv všech těch vražd byl dost pochybný a nepravděpodobný, takže za to taky hvězda dolů.
Upálené
C. J. Tudor
Četlo se to dobře, ale já už tak od půlky tušila kam to bude směřovat, otvíralo se dost zápletek, které mohly být lépe dořešené, některé nedořešila vůbec. Vadilo mi i dost nepravděpodobné chování hlavních hrdinek v některých situacích. Ti druzí byli rozhodně lepší!
Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
Výborná kniha. Zde je válka popsána nezkresleným pohledem člověka, který to opravdu prožil, věřila jsem mu každé slovo a chápala jeho myšlenky a pohled na svět, jak se změní, když člověk zažije těžkou dobu a nemusí to být jen válka.
Mizení
Jiří Březina
Moje první kniha od autora. Velmi se mi líbila, probíhají tam 3 dějové linky a v nejlepší vždy skončí, nutí číst pořád dál. Napsáno perfektním jazykem, promyšlené popisy, krásně vtáhne do děje.
Propast smrti
Robert Bryndza
Přečetla jsem všechny knihy autora zdá se mi, že jsou čím dál horší. Kniha mě nedokázala vtáhnout, popisy prostředí i postav mi přišly odbyté, ničím mě neupoutaly a pachatele jsem odhalila docela brzy, takže mě pak ani moc nepřekvapilo rozuzlení. Bylo tam dost hluchých míst, škoda.
Dokonalé stopy
Helen Fields
Moc mě to bavilo. Jsem ráda, že se dozvíme spoustu informací i o vyšetřovatelích, že jsou to taky jen lidi a můžeme s nimi prožívat jejich život. Té vyšetřovací práce je tam také dost a navíc sledujeme dva případy najednou. Těším se na další díl, zajímá mě, jak se budou hlavní hrdinové vyvíjet dál, co s nimi bude.
Karambol
Håkan Nesser
Moje první kniha od autora a velké překvapení. Čekala jsem zdeptaného řidiče, který nešťastnou náhodou srazil chodce a jak se s tím bude vypořádávat, ale co se dělo dál mě hodně překvapilo, moc mě to bavilo a zajímalo mě jak to tedy vlastně vyřeší a jak to dopadne.
Listopád
Alena Mornštajnová
Po pár stránkách jsem si říkala, že to číst vlastně nechci, vadilo mi, že je to vymyšlené. Ráda se v knihách dozvídám historická fakta nebo informace o různých oblastech, zemích, kulturách... Tohle byl vymyšlený příběh z doby, kterou si pamatuji, ale řekla jsem si proč ne. Bylo to výborné, četlo se to samo a mnohdy mě to přivedlo k zamyšlení, že některé situace, zákazy a zákony by bylo potřeba aplikovat i v dnešní době, ale v žádném případě ne tak jak je popsáno a vymyšleno v knize, to bylo vážně moc!
Dokonalé ticho
Helen Fields
Moje první kniha autorky a vím, že chci přečíst celou sérii. Perfektní propracování, vyšetřování dvou případů a zároveň se dozvíme i spoustu o osobním životě vyšetřovatelů, jejich soukromí, jejich životech a to mě baví, že jsou to taky jen lidé.... závěr byl perfektně propracovaný, byla jsem hrozně napnutá jak to nakonec dopadne. Způsob vražd byl ale dost brutální. Prolínají se i myšlenkové pochody obětí, moc mě to bavilo.
Muž z chatrče
Martin Goffa
Moje první kniha od autora a rozhodně ne poslední. Líbí se mi styl psaní, kniha má spád, těším se na další.
Zatímco spím
Reneé Shafransky
Ano, jsou tam zbytečné popisy, které odbíhají od tématu, nejprve jsem je četla, protože jsem si říkala, že tam bude něco schovaného, nějaká nápověda, kdo je vrah, ale brzy jsem zjistila, že je to o ničem a přeskakovala je, takže bez nich se to dalo pěkně přečíst a nakonec to nebylo až tak špatné.
Skleněná cela
Patricia Highsmith
Četla jsem v rámci výzvy a moc si od toho neslibovala, ale byla jsem nakonec mile překvapená. Kniha mě bavila, velmi dobře se četla, žádné zbytečné popisy, ale pěkně popsané prožitky hlavního hrdiny, dalo se do toho vžít a pochopit jeho jednání. Určitě zkusím i další knihy od autorky. A tohle se mi na výzvách líbí, že mě přivedou k dílům, kterých bych si jinak ani nevšimla.
Čajová dívka z Kolibříkové ulice
Lisa See
Kniha vypovídá o tom, jaké zvyky dodržují v horských vesnicích, jak je tyto zvyky ovlivňují až mi jich bylo i líto, že dělají věci, které nemusejí, jen proto, že si myslí, že jim to zaručí bezpečí. Ale čím víc jsem četla, tím víc jsem chtěla, aby jejich zvyky byly zachovány, protože oni se v nich cítí dobře. Jinak kniha se postupně vyvíjí, je tam hodně těžkých chvil a utrpení, ale taky spousta krásný a neuvěřitelných náhod a vše je najednou sluníčkové a příznivé. Debaty o čaji a jeho cenách už mě chvílemi i otravovaly. Jinak pěkné čtení.
Smršť
Jozef Karika
Horor to rozhodně není! Začátek se čte dobře, vypadá to i napínavě, ale pak se to zvrtne do filozofování a je z toho normální blbost, chování hrdinů značně nereálné, neuvěřitelné, nepochopitelné, hloupé. Ale chvílemi mně tento "horor" vyčaroval úsměv na rtu. Tak nevím jestli jsem se měla bát, tak to se nekonalo. Karika umí mnohem víc, asi měl filozofickou chvilku, tak se z toho potřeboval vypsat.
Náš dům
Louise Candlish
Nebylo to špatné, ale rozhodně to mohlo být kratší. Situace se tam probírají pořád dokola, ale bylo tam hodně dobrých myšlenek a taky se mi líbilo, jak to nakonec Bram vymyslel. Kniha mě však neudržovala v neustálém napětí, jak se píše v anotaci. Je to kniha o tom jak se může jeden průšvih pořádně zamotat.
Slyšet jeleny zpívat
František Šmehlík
Dle mého zbytečně překombinované, mnoho postav, o kterých dohromady nic nevíte, takže se v nich člověk lehce ztratí. Působilo to na mě dojmem, jako by chtěl autor použít všechno, přes romy, drogy, Downův syndrom, alkoholiky, nemanželské děti, rozvádějící se rodiče, psychopaty, náboženství, kanibalismus, kóma, homosexuály, použití různých zbraní, hudební nadání, mentální retardaci, Slovensko a Polsko.... proč? Dočetla jsem jen ze zvědavosti, ale konec zklamal :-(
Vypravěčka
Jodi Picoult
Kniha je velmi čtivá hlavně ve fázi, kdy začne babička vzpomínat, vtáhne do děje.