Peggy2711
komentáře u knih
Vetřelec
Kristýna Trpková
Mně se opět kniha líbila, autorka nám předloží vyvražděnou rodinu, kde to má vypadat jako 2 vraždy a sebevražda, ale řada důkazů ukazuje, že to tak není. Libí se mi i detaily, které byly objeveny technickým týmem a začíná vyšetřování, vyslýchání, přemýšlení a objevování nových stop a důkazů. Do toho se prolíná osobní linka hlavní vyšetřovatelky. Konec mi připadal už moc překombinovaný, mám ráda spíše realističtější pojetí.
Vesnice
Kristýna Trpková
Velmi dobře napsaná detektivka. Je tak sugestivní, že jsem měla pocit, že pátrám s hlavními vyšetřovateli Laurou a Adamem. Nutilo mě to přemýšlet, co se mohlo stát, jak to mohlo být, kdo by mohl něco ještě vědět. Neskutečně dobře se to četlo a bavilo mě to natolik, že jsem se hned vrhla na další díl. Protože tento končí, když se dějí zásadní věci v Lauřině osobním životě a já prostě potřebuju vědět, co bude dál. Ta osobní linka je tam taky skvělá.
Zavřu oči v modlitbě
Alex Ahndoril (p)
Druhý díl ze série pokračuje v podobné duchu, i když mi přišel nudnější. Samotné vyšetřování opět probíhá na principu vyptávání se a chytání za slovíčko, to je to co mě na sérii baví, že Julie klade dobré otázky a bedlivě sleduje odpovědi. Ale, co mi vadí je její vztah s bývalým manželem a celkově strašně utahaný děj, jsem ráda, že u této série jsou příběhy krátké, ale i tak jsem četla docela dlouho, protože mě ani moc nezajímalo, jak to dopadne, opravdu tomu chybí přitažlivost.
Až najdu klíč
Alex Ahndoril (p)
V této detektivní sérii se jedná o jiný styl vyšetřování. Nesetkáme se zde s žádnými policejními metodami, žádné DNA, otisky prstů, výjezdy techniků a ohledání místa činu atd... Pracuje zde soukromá vyšetřovatelka Julie, která se dopátrává pravdy pouze svým vyptáváním, dedukcí, čtením mezi řádky, pozorováním neverbální komunikace účastníků, vcítěním se, nasloucháním... tohle se mi líbilo. Pozorný čtenář může pátrat s ní a na pachatele také přijít aniž by měl laboratoř a pitevnu. Ale hvězdy ubírám za mnohá místa, kde jsem si říkala, že je to fakt totální blbost, třeba její postraumatická porucha se mi zdá přemrštěná i některé její reakce a hlavně vztah s bývalým manželem je pro nás zatím nepochopitelný. Ale dávám šanci druhému dílu, který plynule navazuje na ten první, opravdu jako bych četla jednu knihu.
Stvůra
Kristýna Trpková
Dvojice vyšetřovatelů se pouští do objasnění vraždy mladé dívky. Podezřelých je postupně docela dost na každého to trochu sedí, ale není to úplně ono, takže se pátrá dál a odhalují se nové stopy. Těším se na další díl, tohle mě bavilo.
Kdo ti píše?
Dagmar Digma Čechová
Moje první setkání s autorkou, ale moc mě nenadchlo. Příliš mnoho slov, příliš mnoho opakujících se frází, mnohdy jsem přemýšlela jestli jsem knihu neotevřela na špatné straně, že tohle už jsem četla. Jinak téma ze života, myšlenka se mi líbila, sbližování v Řecku a to co to přineslo...
Vodník
Tereza Bartošová
Příběh byl bezvadně vystavěn, moc se mi líbilo jak si šli vyšetřovatelé po své lince a Ema zase po své, jak si tvrdohlavě hledala cestu k nalezení kamarádky. Pak se to ovšem všechno zamotalo a zkomplikovalo. Nebylo tam až tolik napětí, zato postupné odhalování pravdy a pomalé krůčky, které nás k ní dovedou.
Oko za oko
Carol Wyer
Pěkně propracovaná detektivka, kde má hlavní vyšetřovatelka za sebou těžké trauma. Moc se mi líbila zápletka s manželem, tak nějak jsem to tušila už brzy, ale autorka nám to dávkovala pěkně postupně. Popsána je tu i mravenčí práce vedoucí k odhalení vraha, který nezanechává stopy.
Runy osudu
Christina Courtenay
Pěkný, zajímavý i naučný příběh z dob Vikingů. Linnea se ze současnosti dostane do 9. století a tam zažívá obchodní cestu do Byzanské říše, kde má být prodána jako otrokyně. Dozvíme se spoustu informací o životě Vikingů, jak bojovali, jak se třeba léčili, co jedli, co nakupovali a za co... taky samotná cesta je zeměpisně poučná. Jinak příběh spíše pohádkový, taková oddechovka.
Tajemství domu v L.
Šárka Andrlová
Čekala jsem něco úplně jiného. Tajemství domu se nám začne ukazovat až téměř v závěru, do té doby nemáte ponětí o nějakém tajemství, spíše se řeší, kdo s kým spí, kdo koho podvádí a jak by to mohli vyřešit. Ano všechno je to uvěřitelné, všechno je to propletené, ale žádné složitosti, děj je docela obyčejný, jednoduchý. Čte se rychle a nastavuje nám jisté problémy, které mnozí v rodinách řeší.
Ty chladné oči
Scarlett Wilková
Skvěle vystavěný příběh popisující část války a období po ní. Hlavní hrdinkou je Neonila ze Smolenska, autorka pěkně vykreslila její povahu a cestu za přežitím, byla mi značně nesympatická svým chování, byla chladná celá, nejen ty její oči. Ale odkrývá se nám tu i kousek dějin, např. to proč někteří Češi bojovali za wermacht.
Tsunami
Karin Krajčo Babinská
Celkově bych nehodnotila příběh, ale kvalitu zpracování. Moc se mi líbil styl psaní, kdy autorka nepíše z pohledu jedné osoby třeba celou kapitolu, ale pohledy osob se plynule prolínají. Je to tak plynulé a přirozené, že vás krásně vtáhne do děje, který si pomalu pluje a vy si říkáte, že se vlastně nic moc neděje a spíše víme, co se vlastně stane, ale vůbec nám to nevadí, protože i psychologie postav je tak propracovaná, že je dokonale znáte a víte jak se asi zachovají a najednou jste tam jakoby s nimi. Mě to tedy moc bavilo a velmi příjemně překvapilo.
Dceřina kletba
Tereza Bartošová
Moje první kniha od autorky, vždy čtu série popořádku, ale teď to prostě nevyšlo a nevadí. Je tam jen jedna malá zmínka snad z Vodníka? Ale nijak to příběh neovlivní. Určitě si časem přečtu i další knihy, moc pěkně napsané. Není to žádný krvák, sériové brutální vraždy atd... Je to prostě pěkná, promyšlená, propracovaná detektivka, kde se opravdu dá vžít do jednotlivých postav a uvěřit jim jejich chování a jednání.
Balada pro Emily
Jarmila Stráníková
Velmi dobře napsaný duchařský thriller, bála jsem se. Kamila jde vyklízet starý dům a tam se dozvídá stará tajemství nejen ze své minulosti. Sama tomu všemu nechce uvěřit a i když se bojí, jen tak utéct nedokáže. Kniha je doplněna ilustracemi a v závěru i fotografiemi, které podkládají skutečnou linku příběhu. Příběh přeskakuje v různých letech, vidíme ho z pohledu několika aktérů příběhu a to podle mě dodává na napínavosti.
Návrat nežádoucí
Lenka Potůčková
Pro mě to bylo velké zklamání. Ano byl to román o osudech mladé zdravotní sestry odehrávající se na kulise poválečných československých dějin, ale rozhodně nebyl strhující. Neustále se opakující slovní spojení jako např. "dotkl se pohledem", " drobně se pousmála" apod. mě tak vytáčela, že jsem musela asi v polovině knihu odložit a odpočinout si jinou četbou. Pak jsem se k ní vrátila a dočetla, ale dle mého to bylo dost slabé, chybělo mi tam nějaké gradování, napětí, vzrušení... tady byl jen strohý popis, co se dělo v politice, co kdo dělal, kam šel, koho navštívil a tam VŽDY dostal čaj a buchty, další opakující se věc, oni jedli jen buchty??? Podle mě tyto opakující se fráze příběhu hodně uškodily, odvádí pozornost. Ano stalo se tam hodně zásadních věcí, ale byly zastřeny v množství zbytečných slov.
Desetkrát a dost
Scarlett Wilková
Ale jo, jak již bylo psáno, taková oddechovka, která ale není prázdná, je tam spousta moudra ze života. I když nejsem úplně cílová skupina, dokázala jsem si to představit a vžít se do příběhů. A Adolfkův hod na cíl jsem zažila na vlastní kůži, jen to nebyl Adolfek, ale "velmi milá" paní.
Na kopci
Jiří Březina
Autor napsal rozhodně lepší díla. Zápletka vypadá dobře, ale brzy mě napadlo, jak to asi bylo, těch nápověd pro čtenáře je tam hodně. Také mi přišlo spoustu situací nereálných, hlavně to, jak ochotně všichni pouštějí novináře do svých příbytků a povídají si s ním, tohle bylo pro mě spíše rušivé. Takových situací tam bylo popsáno víc, ale jako prvotina určitě neurazí, ale nijak moc nenadchne.
Lustr pro papeže
Jan Tománek
Kniha je napsána velmi čtivě. Šokuje svým obsahem, co všechno musel Chlup a ostatní vytrpět, ale hlavně za co? Je až nepředstavitelné, že mohl být někdo potrestán za takovou maličkost. Tehdejší normalizační lágry jsou spíše srovnatelné s koncentráky. To v dnešní době by mohl stávkovat, že nedostal jogurt a přístup do posilovny. Zničili mu mládí a nejen to, chybělo mi pokračování po propuštění, ale to byl asi záměr.
Za zamčenými dveřmi
Freida McFadden
Mně se to líbilo. Četlo se to moc dobře, pořád se něco děje, žádná hluchá místa, pořád nás drží v napětí a přemýšlení, jak to tedy vlastně je? Během čtení jsem vymyslela několik verzí a takové knihy mám ráda, když to není plytké a naservírované všechno na podnose.
Kořist
Yrsa Sigurðardóttir
Moje první kniha od Yrsy, ale až tak mě nenadchla. Četlo se to pěkně, snažila se i vysvětlovat chování aktérů, proč dělají takové nesmysly atd... ale myslím, že z toho šlo vytřískat víc, byly tam napínavé, strašidelné momenty, kdy jsem si říkala, že už to přijde a ono nic. Horor by tyhle momenty rozpitval víc a mělo by to větší grády. Časem možná zkusím sérii, teď mě to až tak neláká.