Peggy2711 komentáře u knih
Autor napsal rozhodně lepší díla. Zápletka vypadá dobře, ale brzy mě napadlo, jak to asi bylo, těch nápověd pro čtenáře je tam hodně. Také mi přišlo spoustu situací nereálných, hlavně to, jak ochotně všichni pouštějí novináře do svých příbytků a povídají si s ním, tohle bylo pro mě spíše rušivé. Takových situací tam bylo popsáno víc, ale jako prvotina určitě neurazí, ale nijak moc nenadchne.
Kniha je napsána velmi čtivě. Šokuje svým obsahem, co všechno musel Chlup a ostatní vytrpět, ale hlavně za co? Je až nepředstavitelné, že mohl být někdo potrestán za takovou maličkost. Tehdejší normalizační lágry jsou spíše srovnatelné s koncentráky. To v dnešní době by mohl stávkovat, že nedostal jogurt a přístup do posilovny. Zničili mu mládí a nejen to, chybělo mi pokračování po propuštění, ale to byl asi záměr.
Mně se to líbilo. Četlo se to moc dobře, pořád se něco děje, žádná hluchá místa, pořád nás drží v napětí a přemýšlení, jak to tedy vlastně je? Během čtení jsem vymyslela několik verzí a takové knihy mám ráda, když to není plytké a naservírované všechno na podnose.
Moje první kniha od Yrsy, ale až tak mě nenadchla. Četlo se to pěkně, snažila se i vysvětlovat chování aktérů, proč dělají takové nesmysly atd... ale myslím, že z toho šlo vytřískat víc, byly tam napínavé, strašidelné momenty, kdy jsem si říkala, že už to přijde a ono nic. Horor by tyhle momenty rozpitval víc a mělo by to větší grády. Časem možná zkusím sérii, teď mě to až tak neláká.
Do knihy je důležité se začíst a nevzdávat ji na začátku, tam mi to přišlo trochu překombinované, hodně postav, dějů, skákání v čase, ale pak si to všechno sedne a sledujeme hlavně Taru. Na jednu stranu se nám odkrývá dost vážné téma a na druhou stranu je to všechno růžové a krásně to vychází a zapadá do sebe. Ale četlo se to dobře, svižně, takové spíše oddechové čtení.
Velmi autenticky popsaný život feťačky a hlavně cesta, která k sebezničujícímu chování vedla. Velmi poučené myslím hlavně pro rodiče, aby pochopili, jak může jejich nezájem zamávat s puberťákem a pak jsou veškeré snahy marné. Odvykání je náročné nejen pro závislého, ale pro veškeré jeho okolí.
Tuhle knihu jsem četla asi měsíc. Když to viděla známá, že ji čtu, tak jen prohlásila "Nečti to, nebude ti z toho dobře!" A já ji přesto přečetla a dobře mi není. Mnohokrát jsem ji chtěla odložit, protože příběh je tak skvěle vystavěn, vyprávění je tak věrohodné a procítěné, že se do situace úplně ponoříte a není vám dobře. Ale odložit nešla, les mě chytil a nešlo z něj odejít bez konce.
Moje první setkání s Aňou jako spisovatelkou a vím, že poslední. Četlo se to dobře, svižně, ale některé povídky mi přišly prázdné, možná proto, že byly ze života, ve kterém se nic moc neděje? Nevím. Četla jsem před týdnem a některé si vůbec nepamatuji, neoslovilo mě to.
Kniha se mi líbila hlavně proto, že je psána převážně z pohledu muže. Lukáš pátrá po své minulosti v Chorvatsku, protože dostal v domově věci po své zesnulé matce a to mu nedá spát dokud nezjistí pravdu. Mně tedy zpracování tohoto tématu dost zklamalo, dost neuvěřitelných situací spíše pohádkově vykreslených s tvrdou realitou až někde ke konci, i když jsem tušila už dávno, jak to vlastně bylo. Často opakující se pasáže, dumání nad jednou záležitostí pořád dokola a o ničem.
Je to příběh o nefunkční rodině, kterou vytváří hlavně sobecká matka. Příběh je velmi dobře zpracován, sledujeme vývoj hlavně Pavlíny od dítěte až k dospělosti a taky to, jak na ni taková nevhodná výchova působí. Vlastně i otec je chováním své manželky významně ovlivněn, což ho ale neomlouvá z jeho chování. Ale tak nějak mi tam něco chybělo.
Mě kniha bavila, ale asi jinak než bylo záměrem. Pro mě to nebyl horor ani thriller, ale četlo se to dobře, i když jsem se ztrácela v postavách, snažila se pochopit spojitost všech dějových linek, nelíbily se mi některé ohavnosti a vztahy, ale normálně jsem se i nahlas smála některým hláškám. A podle mě to byl ten důvod, proč jsem se nedokázala vžít do děsuplné situace, vždy to některý z hrdinů rozříznul trefnou hláškou. Každopádně takové propojení dějů jsem nečekala a bylo to perfektně promyšlené a nakonec to vše zapadlo. Ale fakt mi to přišlo spíše jako parodie.
Tohle byla jízda, pořád se něco děje, vidím tam obrovský spisovatelův posun ve vyjadřování. Popisy prostředí, osob, charakterů jsou mnohem barvitější a tím se lépe vžívá do děje, vtáhlo mě to dokonale a to už jsem nad Bryndzou lámala hůl po poslední knize. Ano jsou tam méně uvěřitelné situace, ale celkově to bylo napínavé, místy až děsivé a rozhodně se jedná o lepší dílo než celá série s Kate. O Maggi jsem se nejednou bála a vše s ní prožívala.
Čekala jsem, že kniha bude o strastiplné cestě za svobodou, ale ta je popisována asi jen na 100 stránkách. Zbytek knihy je o životě Rahaf a vlastně většiny žen a dívek v Saudské Arábii. O přístupu k malým holčičkám až po dospělé ženy, o postavení mužů v této zemi a otřesných podmínkách pro ženy. Neustále jsem přemýšlela nad tím, co z těch dětí může vyrůst za osobnosti, když jedni (muži) jsou protěžování a mohou všechno a druzí (ženy) jsou utiskovány. Jaké pak mají sebevědomí, jak je pro muže potom snadné ubližovat a myslet si, že oni mohou všechno. Kniha rozhodně stojí za přečtení a zamyšlení, já bych tyto muže potkávat v našem městě nechtěla.
Hororový příběh, místy dost neuvěřitelný, což je u tohoto žánru zcela běžné a mně to vůbec nevadilo. Naopak jsem byla napjatá, jak to dopadne a jestli příšery zvítězí. Bylo to dobře napsané, dávkováno postupně, žádná velká hrůza a strašidelnost. Pořád se něco dělo, žádná hluchá místa a konec nejlepší a vysvětlí i pár těch nesrovnalostí.
Tak mě tento díl bavil. Bylo tam samozřejmě všechno, co od Keplerů můžeme čekat, přemrštěné, nepravděpodobné scény, dokonalý a nejchytřejší Joona, nepravděpodobné reakce některých postav, ale to vše k tomu patří a nic to nemění na tom, že už jsem si zvykla, že to tak v této sérii je. Příběh mě bavil, protože tam bylo spoustu hádanek, nápad s postavičkami byl super, příběh plynul rychle a líbilo se mi, že vrah byl odhalen poměrně brzy a čtenář tak prožije ještě kus příběhu s tímto vědomím.
Tohle mě vážně bavilo, knihu Poslední paní Parrishová jsem nečetla, takže nemůžu kritizovat opisování, ale asi si ji přečtu. Milli získá místo jako pomocnice v bohaté rodině, ale časem se ukáže, že není pomocnice jako pomocnice. Děj plyne pěkně logicky, vtáhne čtenáře do děje a přesvědčí ho, čemu věřit a kdo je kladná a kdo záporná postava, ale nemusí být vše tak černobílé jak se zdá. Určitě si přečtu i další knihy autorky a i tu paní Parrishovou :-)
Vydařený díl severské série. Promyšlené, napínavé, něco trochu přemrštěné, ale to jsem u Keplera zvyklá a tady toho nebylo až tak moc. Na podrobné popisy úplně všeho už jsem si taky zvykla a je to vlastně moc fajn, protože vás vtáhne do děje.
Zatím jsem ji nedočetla, stále přemýšlím, proč bych vlastně měla? Přeházené kapitoly mi velmi brzy ukázaly, co mě čeká, dovedu si představit, co se bude dít dál, vlastně nic moc. Stále přemýšlím, proč ty kapitoly přeházela? Nefunguje to tak jak u jiných autorů, kde dochází k náhledům do minulosti, budoucnosti, prolínání dějů... tohle je chaos. Jednu hvězdu dávám za obálku a za kapičku humoru, kterou jsem tam zaznamenala. Jinak je to škoda, možná, kdyby to napsala opravdu jako román, kterým půjdeme pěkně popořádku, tak by to mělo i nějaké to tajemství a lépe by se do postav dalo vžít.
Tento díl řadím k těm povedenějším, byl hodně promyšlený, napínavý i dost smutný. Už jsem si zvykla na podrobné popisy nejen prostředí a postav, ale i vražd a neskutečnou nesmrtelnost Joony, ale co jeho blízcí? Ti umírat mohou? Byl to vydařený díl, i když jsem si občas říkala, že chování některých hrdinů je nereálné, těším se na další díl.
Čekala jsem opět nějakou velkou lásku v koncentráku, ale o tom se tu nedočteme. Je to příběh z pohledu dvou žen. Grace zdědí knihkupectví v Německu a vydává se hledat pravdu, líbilo se mi, jak ji postupně odhalovala čtením papírů od babičky. Dějové linky se tak prolínají, chvíli jsme s babičkou Matyldou a chvíli v současnosti s Grace. Matylda zažila velmi smutné dospívání, bojovala za svoji lásku a byla ochotná udělat cokoliv. Autorka zde zachycuje i myšlení německých rodin, proč dělali některá rozhodnutí, jak se mohly také rozpadat jejich rodiny a jak jedni svoje rodiny hledají a jiní je raději opouštějí. Příběh velké lásky a naděje, ale i napětí, jak to všechno dopadne. Odhalování minulosti je pozvolné a udržuje čtenáře v napětí. Co se dělo v koncentráku se dozvíme jen okrajově.