Balada pro Emily
Jarmila Stráníková
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/523644/bmid_balada-pro-emily-651aacbee77fc.jpg
4
321
321
Psychologický thriller inspirovaný skutečnými událostmi. Kamila slíbila své matce, že se postará o úklid a prodej starého domu, v němž před mnoha lety společně bydlely. S vidinou snadno získaných peněz, díky nimž by si mohla splnit své sny, odjíždí do pohraniční sudetské vesničky, aby se pustila do práce. Netuší však, že špína, zatuchlost a tajemně popsané stěny jsou tím nejmenším zlem, které tady na ni číhá. Opuštěný dům má totiž velice pohnutou historii a Kamilin příjezd v něm probouzí něco, co zde přebývá už hodně dlouho a co nehodlá jen tak zapomenout na dávné křivdy. To něco Kamilu volá to něco na ni celý ten čas čeká a teď, když se konečně vrátila, už ji to jen tak nepustí.... celý text
Přidat komentář
Kdybych si měla dát panáka pokaždé, když si v knize přečtu slovo "ústa", neměla bych šanci ji dočíst do konce. Nejhorší pro mě bylo slovní spojení "rozšklebená ústa" - představím si pod tím démona, a ne obyčejné lidi, jak to bylo zde.
Ale jinak ano, bavilo mě to, dobře se to četlo, zajímavý děj, a hlavně: inspirováno skutečností. To se hned čte jinak :) Bohužel spousta věcí nevysvětlena.
Zajímavé téma, jen tajemna v ní na mě bylo asi trochu moc, možná i zbytečně zdlouhavé.
Kniha Balada pro Emily je hlboký psychologicky román o osamelosti, vine a hľadaní vykúpenia, ktorý sleduje hlavnú postavu Emily pri jej návrate do rodného mesta, kde sa snaží vyrovnať s minulosťou. Autorka tu využíva poetický štýl a citlivo vykresľuje vnútorný svet hlavnej hrdinky, čo dokáže poskytnúť silný emocionálny zážitok. Kniha ma upútala hlavne svojou krásnou tajomnou obálkou. Pre čitateľov, ktorí majú radi psychologicky orientované príbehy s výraznou atmosférou, je tento román pútavým dielom, hoci jeho pomalšie tempo nemusí sadnúť každému.
(SPOILER) V knize bylo tolik rovin, že je těžké vybrat, čím začít. Zoufale tragický příběh Emily a lidí, kteří ji obklopovali, a psychické peklo, které prožívala Veronika, u níž se postupně začalo rozvíjet psychické onemocnění, na mě zapůsobily hodně silně a byly pro mě nosné pro celý propletený příběh. Současná linka mě tolik neoslovila, protože Kamila z mého pohledu většinou jednala nelogicky a nepřirozeně. Zajímalo by mě, kolik lidí by samo zůstalo v domě, který vypadal jako ten v Sedmidvorech, kolik by jich tam zůstalo, kdyby znali jeho historii, a kolik by jich tam zůstalo, kdyby tam zažili byť jen zlomek toho, co Kamila. Ještěže si nepamatovala, co tam zažila jako malá, to už by nebylo uvěřitelné vůbec. Erik na mě působil jako přehnaně kladný “panák a jeho vztah s Kamilou měl moc rychlý průběh. Uvítala bych víc informací o osudu Matěje i o jeho duševním rozpoložení. Oceňuji drobnou epizodu s Erikovou babičkou, která se nakonec ukázala být jako docela zásadní postava. Nevadí mi neobjasněný osud Otty - nejspíš odešel za pomoci převaděče, kterého našel. Sám, když mu už nikdo blízký nezbyl. Naprosto skvělá - mrazivá a zlověstná - byla v knize atmosféra (umocněná skutečnými fotkami z místa) v roce 1945 a v roce 2003 (ta na mě ale působila spíš jako 60. léta). Ty zvuky, kříže, dveře zahrazené skříní, aby nikdo nemohl dovnitř, neustálé šero a ponuro, černočerná těžká tma v chodbičce, místa v domě, kde byly schované věci německých vojáků… Moc na sílu byl pro mě jen duch Clary, myslím, že by to bylo lepší bez něj nebo jen s pocitem, že tam je a Emily hlídá. Nemusel být tak útočný na všechny, kdo do domu nepřišli ve zlém (chápu pomstu vrahovi jejího dítěte). Každopádně přese všechno, co mi až tak úplně nesedlo, mě knížka pohltila natolik, že jsem se od ní nemohla odtrhnout a přečetla jsem ji skoro bez dechu během dvou večerů.
Ne, není to dobrá kniha. Ke schematickým pohádkám Darcy Coates jsem byla přísná, ale ony jsou vlastně docela roztomilé. Balada pro Emily splňuje všechny podmínky pro duchařský román a žene je až do krajnosti. A bohužel místy i přes krajnost. Dům je nechutný, nechutnostmi přímo přecpaný. Duchů je celý zástup, jukají za každým rohem a občas se i přetlačují. Logika v chatrném kabátku a silná sestava nesmyslů se snaží schovat za ceduli s nápisem "podle skutečných událostí". A překvapivá odhalení ani tak moc překvapivá nejsou. Co s tím? Pro začátek by autorka měla méně sledovat filmy typu Exorcista a plést si je s naučnými dokumenty. A některé své fantazie rozhodně konzultovat s psychiatrem. Hvězdičku dávám jen za strašidelného plyšáka.
Skvělé ilustrace a krásná obálka - to je obrovské plus téhle knihy. Příběh postavený na tom, že se něco podobného asi stalo, je také zajímavý. Dějová linka ve třech různých časových liniích mě bavila. Samotné osoby byly takové, jaké byly... četla jsem v podstatě skoro na jeden zátah. A ano, konec byl možná trochu uspěchaný a kdo je Matěj jsem taky celkem brzy odhadla, ale to nemění nic na tom, že se mi celkově ta kniha líbila.
Nejzajímavější částí pro mě je, že příběh byl inspirován skutečnými událostmi. V knize se střídají tři časové linky, dávná minulost, minulost a přítomnost. Nejvzdálenější minulost mě bavila, bližší minulost leccos osvětlovala, takže se dala, ale děj ze současnosti pro mě skřípal. Od hlavní hrdinky, která si nezískala moje sympatie, po postavu Erika, která mi přišla naprosto zbytečná... Bez jakékoli atmosféry, kterou bych zde očekávala. Nějaké budování napětí, gradující strašidelné scény, nic z toho jsem tu nenašla. Jen zmatek, chaos a občasné nelogické chování hlavní hrdinky. Proto hodnotím jako průměr.
Snažila jsem se naladit, ale prostě to nešlo.
Po 100 str. , kdy na každé někdo viděl někde nějaký pohyb a závan ledového vzduchu, mi to začalo jít na nervy.
O střídání časových rovin ani nemluvím.
Místy nelogické a nedovysvětlené, časté opakování téhož, prostě bylo mi úplně jedno, co se stane. Bohužel mi zase utkvěla pouze scéna se znásilněním, nemám už na to žádné rezervy, jak tolerovat jakékoliv násilí :-/
Budu si zase muset přečíst něco naprosto jednoduchého a o ničem, kde se všichni mají rádi a nikomu se nic nestane, abych si vyčistila karmu.
Zajímavě napsané, 3 dějové linie a ke konci knihy i reálné fotky, to je super nápad a dělá to knihu originální.
Ale že bych se u knihy nějak bála, to ne, chvílemi mi to přišlo až přitažené za vlasy a konec takový uspěchaný.
Ale určitě kniha stojí za přečtení.
Nad rámec kvalit, které zde už byly zmíněny, oceňuji dokonalou ukázku prožívání a myšlení člověka trpícího paranoidní schizofrenií s religiózními bludy.
Přečetla jsem i poděkování, abych zjistila, zda autorka konzultovala s psychologem, a zdá se, že ne. O to hlouběji musím smeknout, jak se jí tato linka podařila.
Nechala jsem se nalákat hodnocením zde a knihu si koupila. Má povedenou obálku a ilustrace uvnitř jsou skvělé. Příběh mě už tolik nezaujal, místy mi to připomínalo pohádky strašidelných domů od Darcy, a nijak jsem se u čtení nebála.
Tak tahle kniha mě tedy opravdu bavila. Byla jsem napnutá a zvědavá od začátku do konce. Žádná zbytečná omáčka a zdlouhavé popisy ,nic se zbytečně nezašmodrchávalo ani nedramatizovalo. A ano, i jsem se večer koukala, jestli v koutě ve tmě něco není... Nikdo nemůže vědět, jestli tam kde bydlí, se něco někdy nestalo...
Klasické hororové prvky, vcelku dobře kombinované a okořeněné ošklivou epizodou odporné české historie těsně poválečné. Věřte, nevěřte - já se fakt bála.
Krásná, čtivá a napínavá kniha, kde se temno a tajemno vznáší od první stránky. Musím vypíchnout moc hezké ilustrace a nádherně vykreslené postavy.
Nechala jsem se nalákat na oslavné recenze a po dočtení mám pocit, že jsem četla úplně jinou knihu. Příběh sám o sobě by nebyl tak špatný, prolínání tří časových linií mě taktéž nevadilo, i když hlavně v té Veroničině vládl nepěkný chaos, ale ta autorčina urputná potřeba narvat přízrak do každé kapitoly všechno zabila. Nevím, zda se bála, že kniha nebude dost strašidelná, ale čeho je moc, toho je příliš. Ve výsledku na mě všichni ti bubáci působili spíš směšně. Skoro jak kdyby si člověk mohl pro nějakého toho ducha dojít do samoobsluhy, když koupíte dva, budete mít třetího gratis.
Dům má novou majitelku, Bůh ji ochraňuj.“
Hned, jak jsem zahlédla tenhle úryvek z knihy, věděla jsem, že ji musím číst.
Tři dějové linie. Pěkná duchařina a navíc inspirované skutečnými událostmi.
Napínavá až do konce. Jediné, co bych vytkla, jsou místy lehce natahované kapitoly.
Každopádně mohu doporučit.
„Najdi ji, najdi. Volá tě, čeká na toho, kdo zla se nepoleká.
Baladu pro Emily by som neoznačila ako psychologický thriller, ale skôr ako horor s prvkami psychologického thrilleru. Každopádne zážitok úžasný a zimomriavky po celom tele, jednoducho….brrrr.
Kamila sľúbila svojej matke, že sa postará o poriadok v starom dome, v ktorom pred mnohými rokmi žili. Opustený dom má svoju históriu, ktorú sa Kamila pokúsi rozlúštiť.
Kniha sa delí na tri časové linky. Rok 2021, kedy sa Kamila vracia do domu. Rok 2003, kedy v ňom Kamila ako päťročná žila s matkou. A rok 1945, koniec vojny, Emily a jej rodina.
Povojnová téma s Československom a Nemcami v kombinácii s nadprirodzenom je niečo, o čo som čítala prvýkrát, ale som milo prekvapená. Zo začiatku to bolo chaotické a nechápala som o čom chce táto linka byť, ale po dočítaní knihy rozumiem. Hoci to bolo dojímavé a pár sĺz vám ku koncu kvapne, toto obdobie nám odkrýva najväčšiu časť pointy z deja.
„Světlo slunce roztřpytilo vody, tvé srdce držím v dlaních svých, ochráním tě na cestě naší ze svých sil posledních.
Pre milovníkov hororov toto asi nebude to pravé orechové, ale mne teda nebolo všetko jedno. Napriek tomu sa mi to čítalo skvele, kniha bola pútavá, strašidelná, dychberúca a atmosféra často dusivá. V neposlednom rade musím autorke pochváliť ilustráciu, ktorú v knihe môžeme vidieť.
Hoci som knihu čítala cez leto a nie v období jesene v sychravom počasí pred Halloweenom, užila som si ju a môžem len odporučiť.
První kniha tohoto žánru, co jsem četla a nelituji. Velké překvapení, jak kniha vtáhne do děje. Velmi čtivá!!!
Kniha je zajimava a za mne urcite stoji za to si ji precist…jen ten konec no…
Štítky knihy
tajemství Jeseníky strašidelné domy strašidelné příběhy české horory podle skutečných událostí Šumpersko
Balada pro Emily
Už dlouho se mi nestalo, abych knihu četla tak dlouho, na etapy. Stále ji odkládala a pak se k ní znovu vracela... No, zde tomu tak bylo. Nějako jsem se do tohoto příběhu nemohla začíst. A ač má být inspirován na základě skutečných událostí..., přišel mi díky, až násilně našroubovanému mystičnu - hororovému tajemnu..., místy poněkud překombinován, v mnoha ohledech nezodpovězen..., sám sobě ztracen...