Balada pro Emily
Jarmila Stráníková
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/523644/bmid_balada-pro-emily-651aacbee77fc.jpg
4
321
321
Psychologický thriller inspirovaný skutečnými událostmi. Kamila slíbila své matce, že se postará o úklid a prodej starého domu, v němž před mnoha lety společně bydlely. S vidinou snadno získaných peněz, díky nimž by si mohla splnit své sny, odjíždí do pohraniční sudetské vesničky, aby se pustila do práce. Netuší však, že špína, zatuchlost a tajemně popsané stěny jsou tím nejmenším zlem, které tady na ni číhá. Opuštěný dům má totiž velice pohnutou historii a Kamilin příjezd v něm probouzí něco, co zde přebývá už hodně dlouho a co nehodlá jen tak zapomenout na dávné křivdy. To něco Kamilu volá to něco na ni celý ten čas čeká a teď, když se konečně vrátila, už ji to jen tak nepustí.... celý text
Přidat komentář
Velmi podařená duchařina, kde se střídají tři dějové linky. Sedl mi styl psaní autorky. Ovšem někdy mi přišlo, že se ve více linkách dělo to stejné a to mi trošku kazilo dojem ze čtení.
Opět knížka, na kterou jsem se těšila a opět tolik zklamání. Přišlo mi, že v knížce byl strašný chaos, v ději, v písemné formě. Nevadilo mi ani, že se přeskakovalo do různých roků, takové knížky mám moc ráda, ale něco bylo tak nějak uspěchané, samotářské, něco zase až moc nadnesené. Knížka byla sice z části podle skutečné události, ale byla napsaná tak, že jsem se opravdu nutila, abych ji dočetla do konce.
Páni. Tato duchařinka mladé české autorky byla bomba.
Nedivím se, že je čtenáři napříč sociálními sítěmi chválena a doporučovaná.
Musím přiznat, že se mi původně, po zklamání z posledních - a ne příliš povedených knih několika jiných českých autorek obdobného žánru, do čtení této knihy moc nechtělo...
ALE. Dobře jsem udělala.
Toto totiž byla exkluzivní záležitost.
Psychothriller, horor, slibuji, že se budete bát a hltat stránky, abyste se dozvěděli, jak tři napínavé linie příběhu dopadnou.
Autorka je skvělá vypravěčka, používá krásnou češtinu, umí výborně navodit atmosféru a v knize se pořád něco děje.
Tleskám.
A doporučuji, přečtěte si tento poklad současné české tvorby.
Rozhodně a oprávněně stojí za to.
Doporučila bych Baladu pro Emily někomu dalšímu? Stoprocentně ano! Jarmila je skvělá vypravěčka, předvedla to již ve své prvotině a s Emily to jen potvrdila.
Tři dějové linie a všechny čtivé a napínavé. Řádky odsýpají jeden za druhým, člověk se ani chvíli nenudí.
Mě nejméně bavila současnost, s Kamilou ani Erikem jsem si moc nedokázala utvořit vztah, on mi přepadal moc ideální ona zas trochu přihlouplá, ale tak to mělo být, aby to fungovalo.
Zato Veronika, tu bych místy nejradši sama zaškrtila, na druhou stranu ve mně vzbuzovala ochranitelské pudy. To byla skvělá postava i když chápu, že pro mnohé kontroverzní. Za mě to byla právě ona, kdo celou knihu táhl.
A malá sladká Emily a její osud, to bylo smutné, citlivé, dojemné.
Prostě opět skvělá kniha a už teď se těším, co nám zase paní autorka napíše. Její knihy mají v mé knihovničce místo jasné :))
Pěkný duchařský horor.
Písničku Time of Dying jsem si musela pustit a tak se navnadit na povahu příběhu.
Vernířovice-Sedmidvory jsem si musela najít.
Český jazyk je krásný jazyk a dá se s ním obracet způsobem a do míry, která nám vyhovuje.
Plyšový medvěd. Strašný plyšový medvěd s jedním zpola odpadnutým knoflíkovým okem.
Pleskání chodidel o podlahu.
Tři, potažmo čtyři dějové linie. Otevřená brána mezi oběma světy je zřejmě spojnicí všech linií.
Kříže na podlaze.
Teskná melodie.
Dívka s dlouhými hnědými copy.
Postava se světlými vlasy. Podivné postavy.
Zvláštní/tajemný soused, ze kterého jde strach.
Ty Kamiliny malůvky.
"Ta pitomá žárovka blikala! Něco takového přece není možné, ne bez elektřiny." "A ten zvuk. Ta melodie." "Najdi. ..." "Najdi jiii." "Najdi Emilyyy."
Posednutí Veroniky.
Posednutí Kamily?
Konečně kvalitní český horor.
Česká autorka Jarmila Stráníková, pokud zůstane na straně hororu, se zařadí mezi autory, které bych mohla vyhledávat.
Tři až čtyři dějové linie jsou dobré, ale dvě - propracovanější - jsou lepší. Kvůli pořádku, kvůli hloubce příběhu, zaujetí.
Nicméně to neubírá na kvalitě, v jaké jsem horor chtěla číst, ačkoliv méně někdy znamená více.
Ještě jednou, a to opakuji, důkladná duchařina.
PS: Není to autofikce? (Uf!)
Na můj vkus tedy více mystery než thriller. Duchů příliš a příliš často. Vážně je někdo takhle mimo jako byla Veronika? Obálka parádní, obrázky a následně fotky v knize skvělý nápad. Rozhodně dodávaly příběhu na dramatičnosti a strašidelnosti. Místy až nepříjemné čtení, když pominu skutečnost, že se tohle opravdu dělo... Tak popisy opravdu až hororové. Večer jsem se trochu obávala, že se mi o tom bude zdát. Opět jsem se ale přesvědčila, že duchové a příliš moc nadpřirozena není můj šálek čehokoliv.
Napínavé, místy a mrazivé čtení. Příběh je opravdu dobře napsaný a zápletka úžasná. Myslela jsem si, že se nebudu bát, ale místy tomu bylo naopak. Kdo má rád napětí, knihu určitě doporučuji. Za mne milé překvapení.
Já jsem nadšená, na knihu jsem se doopravdy těšila .... skvěle vystavěný psychologický a mysteriózní thriller vypráví o opuštěném domě v pohraniční sudetské vesničce ... on opuštěný dům s velice pohnutou historií totiž není tak úplně opuštěný a ,,něco" v něm přebývá, výborné čtení, při kterém mi bylo trochu úzko, nemohla jsem přestat číst, protože jsem se doopravdy chtěla dozvědět co, kdo, jak? Skvěle vykreslené ponuré prostředí mlh a tmy, pěkné ilustrace dokreslující příběh, dobrá duchařina, k přečtení vřele doporučím a určitě se budu těšit na další knihu autorky.
Musím jít proti proudu, mně se to nelíbilo.
Nesedlo mi to, byla to na mě moc velká duchařina.
Mám z toho velmi rozporuplné pocity, měla jsem problém rozpoznat, co je skutečnost a co jsou matčiny bludy.
Postupné odhalování zvěrstva z minulosti bylo děsivé.
Po dočtení mám pár otázek, co Otto, Matěj ?
Za ilustrace přidávám hvězdičku.
Bohužel mně se to vůbec nelíbilo,těžce se to četlo,zamotané, podivné a nudné čtení.Postavy nesympatické.Škoda, námět i začátek byly slibné.
Balada pro Emily je knihou, která mě zaujala z recenzí. Říkala jsem si, že to bude ideální čtení na podzim, bohužel mi to nějak časově nevyšlo a já se do ní pustila až teď, na jaře. Ale na atmosféře knihy to nebylo znát. Stačilo několik stran, a už mě mrazilo!
.
Možná mě trochu z počátku odrazoval rozsah knihy. 416 stran není úplně málo a já byla trochu rozpačitá. Pak jsem si řekla, že už prostě musím a dala se do čtení.
.
Netrvalo dlouho a já se začetla. Je to duchařina, a zároveň tu zabíháme i do historie do druhé světové válce... To není kombinace, která by mi vždycky vyhovovala. Ale v momentě, kdy se děj rozjede už nebylo cesty zpět.
.
Kniha je vyprávěna v několika časových rovinách. Ty umí při čtení zamotat hlavu! Zároveň nutí ale bystrého čtenáře, aby si souvislosti skládal dohromady.
.
Balada pro Emily mě pořád hnala dopředu. Ale nebyly to postavy (těm jsem moc na chuť nepřišla), které mě popoháněly. Strašně moc jsem toužila pochopit zápletku, souvislosti... Propojení.
.
Nejvíc mě překvapilo to, že je kniha založena na skutečných událostech. Mrazí mě při představě toho, co se v daném domě muselo dít. O to víc, když autorka na konec knihy přiložila fotky, přímo z místa!
.
Příjemným zpestřením byly ilustrace, dokreslující některé scény!
.
Tohle bylo... Wow. Jsem překvapená, z knihy, z její čtivosti a autorka je pro mě veliký objev. Balada pro Emily se mnou nestrávila ani polovinu týdne, a já měla dočteno. Rozhodně se těším, že nás autorka zase něčím překvapí!
Velmi dobře napsaný duchařský thriller, bála jsem se. Kamila jde vyklízet starý dům a tam se dozvídá stará tajemství nejen ze své minulosti. Sama tomu všemu nechce uvěřit a i když se bojí, jen tak utéct nedokáže. Kniha je doplněna ilustracemi a v závěru i fotografiemi, které podkládají skutečnou linku příběhu. Příběh přeskakuje v různých letech, vidíme ho z pohledu několika aktérů příběhu a to podle mě dodává na napínavosti.
Doporučeno v rámci rodiny a hodně dobré. Velmi dobře se to čte a opravdu to vyvolává tísnivé pocity. A špatně se od toho odtrhává.
Kam se hrabe Darcy Coates se svými strašidelnými domy na Jarmilu Stráníkovou a Sedmidvory!
Je to čtivé, je to napínavé, je to opřené o skutečná svědectví o existujícím tajemném domě (ty fotky v závěru knihy!), je to psané hned ve třech (a malinko i ve čtyřech) časových rovinách, je to příběh na pozadí historie naší země.
Našla by se ale i slabší místa, zůstávají hlavně otazníky ohledně osudů mužských postav - Otta a Matěje. Nejslabší linka byla pro mě ta Veroničina, nejvíc se mi líbila asi ta současná, protože Kamila i Erik se chovají přirozeně, jednají systematicky, jsou sympatičtí a hezky to mezi nimi jiskří. (Na rozdíl od iracionálního jednání většiny hlavních hrdinů v sérii Darcy Coates, které mě vždycky rozčiluje.)
Z knihy mám hodně rozporuplné pocity. Na jednu stranu se perfektně četla. Zajímavá byla dějová linie z minulosti. I tu duchařinu bych brala, ale nepochopila jsem některé souvislosti. Třeba Matěje, to asi nebyl ten desátník? Čekala jsem, že se pak třeba do sousedního domu přestěhoval nebo nějakou jinou souvislost. Byla to ale asi jen shoda jmen. Také psychická nemoc matky celý děj zbytečně komplikovala, člověk pak z příběhu nepochopil, co je realita a co matčin blud. Bylo v domě více duchů nebo jen ten Clařin a Emilin? Nesrovnalostí tu bylo více než dost. Nakonec tedy hodnotím třemi hvězdami.
Příběh o soužití Čechů a Němců v pohraničí napsaný trochu jinak, než jsme zvyklí. Je zde dávné tajemství, podivné jevy v dlouho opuštěném domě a také trochu lásky. Samozřejmě horor, možná duchařina a hodně napětí z nadpřirozena. Cenná je skutečná kostra událostí na Šumpersku těsně po válce. Přikláním se tedy ke kladnému hodnocení většiny zde komentujících.
Román Jarmily Stráníkové jsem začínal číst s velkými rozpaky. Horrorový žánr, říznutý navíc duchařením, není opravdu mým šálkem kávy. Očekával jsem spoustu klišé, objevujících se takovýchto knihách, těch jsem se ale naštěstí nedočkal. S přibývajícím počtem přečtených stran mě příběh doslova vtáhl do sebe a nechtěl mi dovolit přerušit čtení. Temná a ponurá atmosféra, umocněná velice zdařilým prolnutím několika časových dějových linií nenechá snad žádného čtenáře lhostejným k tomu, co je v knize popisováno. Historické tragické události, spojené se starým domem směřují pomalu po mnoha letech ke svému rozuzlení.
Paní Stráníkové patří můj upřímný dík za krásný čtenářský zážitek a její knihu považuji za jeden z nejlepších literárních počinů loňského roku. Pro mně velice milé překvapení. Všem doporučuji.
Strach je silná emoce, dokáže zhmotňovat i největší noční můry. A příšerám, o nichž si myslíme, že jsou blízko, je lepší nevěnovat pozornost. Pak totiž odejdou...Musí odejít, protože je nekrmíme svým strachem.
Jsem posera, horory a hororové knihy nemám ráda. To každopádně nic nemění na tom, že tato kniha se četla sama a ač jsem si na začátku myslela, že jsem záhadě přišla na kloub, opak byl pravdou. Tři časové linie mě moc bavily a ten konec...přečtěte!
Na tajemno moc nevěřím, ale knihu jsem si koupila proto, že moje máma ve Vernířovicích vyrostla a máme to tu blízko. Líbila se mi.
Štítky knihy
tajemství Jeseníky strašidelné domy strašidelné příběhy české horory podle skutečných událostí Šumpersko
Balada pro Emily
Já jsem naprosto nadšená! Jarmila je úžasná osoba a absolutně nechápu, jak se ji podařilo vytvořit takové dílo. Balada pro Emily už nyní patří k mým top hororům a jsem nesmírně pyšná, že ji mám od autorky osobně. Komu jsem knihu doporučila, nebyl zklamán.
Miluji, když se prolínají dějové linky. Zde se mi to líbilo ještě více.
Už nyní se těším na další dílo :)