Balada pro Emily
Jarmila Stráníková
Psychologický thriller inspirovaný skutečnými událostmi. Kamila slíbila své matce, že se postará o úklid a prodej starého domu, v němž před mnoha lety společně bydlely. S vidinou snadno získaných peněz, díky nimž by si mohla splnit své sny, odjíždí do pohraniční sudetské vesničky, aby se pustila do práce. Netuší však, že špína, zatuchlost a tajemně popsané stěny jsou tím nejmenším zlem, které tady na ni číhá. Opuštěný dům má totiž velice pohnutou historii a Kamilin příjezd v něm probouzí něco, co zde přebývá už hodně dlouho a co nehodlá jen tak zapomenout na dávné křivdy. To něco Kamilu volá to něco na ni celý ten čas čeká a teď, když se konečně vrátila, už ji to jen tak nepustí.... celý text
Přidat komentář
Chtěla jsem vědět, zda je příběh opravdu ve stejném stylu jako knihy Darcy Coates, ty strašidelné domy. A musím říct, že ano. Kamila slíbila své matce, že zařídí prodej rodinného domu, o kterém ani nevěděla, že jej mají. Hned od příjezdu bylo jasné, že z domem není něco v pořádku. Napřed jsem se bála jako že fakt bála. Ale když jsme začali hopkat mezi třemi časovými úseky, tak strach přešel v mrazení. Bohužel nemohu napsat, že bylo kdovíjak příjemné. Ty hrůzy po skončení války v roce 1945 jsou základem příběhu. V roce 2003 tytéž hrůzy zničily život Kamilině matce. Sama měla dost svých problému a problém domu jí dorazil. Rok 2021 je rok rozhodný. Kamila potká pomoc ve formě přitažlivého mladého muže a kruh se uzavře. Tajemné atmosféře dost pomáhají ilustrace tužkou. Není jich mnoho, ale stojí za to. Konec taky stojí za to. Posledních pár kapitol čtete úplně bez dechu, něco očekáváte a nic. Rozhodně si dejte i doslov.
Knížka je tajemná a mě se styl ve třech časových rovinach moc líbil.Naše rodina si asi před 20 lety pronajala jednu chalupu na dovolenou,ovšem z důvodů nevysvětlitelnych jevů,jsme museli předčasně odjet,bylo to tak strašidelné,že v knize obdivuji všechny,kteří se nebáli a neutekli taky hned.
Mrazivé, napínavé. Trochu mi vadilo to přeskakování v čase, ale asi to bylo nutné. Rozhodně však stojí za přečtení, i když u toho vlastně ani moc přemýšlet nemusíte, rozhodně pocítíte jistou dávku strachu.
Já jsem nadšená!
Je pravda, že horory čtu zřídka a nejsem znalec. Ale tato kniha o záhadných událostech spojených s jedním domem mi sedla. Jedná se o 3 propojené příběhy ze 3 časových období, které na sebe navazují. Autorce se podařilo perfektně vyladit atmosféru, a to jak neudržovaného a zanedbaného domu, tak i okolí a krajiny a vlastně i záhadných mlh a tmy. Takže ponurost na všech frontách.
A pak to, co je k domu připoutáno... a proč... a co s tím...
V podstatě se jedná o duchařinu, což asi ve spojení s domem nikoho nepřekvapí. Kniha je doplněna krásnými ilustracemi (což je za mě super a udělalo mi to velkou radost) a když dočtete do konce, narazíte i na reálné fotografie. Jak tu ArwenAragorn skvěle podrobně vylíčila, dům opravdu existuje! Nádhera!
Tak se pojďte bát a nebo si alespoň vychutnejte tajemný příběh se strašidelnou atmosférou a podivnými událostmi. Doporučuji.
(SPOILER)
Kamila před lety žila s maminkou v jednom domě. Teď, po letech tam jede, aby dům uklidila a připravila ho k prodeji. Jenže to není, jak se zdá, úplně obyčejný dům...
V knize sledujeme celkem tři časové osy.
Přítomnost, pak léta, kdy bylo Kamile pět let a s maminkou se do domu nastěhovala a ještě rok 1945. Je po válce a Emily se s rodiči ukryje v hospodě, kde je ubytují. Ano, v tom samém domě, který má nyní Kamila vyklidit. Dříve to byla hospoda.
Nejvíc mě bavila dějová linka Emily a pak ta z přítomnosti :)
Kniha je navíc doplněná ilustracemi a moc hezkými.
Veronika mě fakt štvala. Tyhle psycho pánbíčkáře izolovat od lidí, dělají jen zlo.
Každopádně kniha je duchařina, takže inspirace skutečnými událostmi ano (vojáci atd.), ale duchové, to fakt nee :)
A Erik? Jak jsem ho měla ráda, tak na konci mě pěkně naštval.
Horory já můžu a tahle kniha mi velmi dobře naplnila mé očekávání. :-) Fotky doplnily atmosféru a pak ty v závěru úplně... To, že takový horor napsala i česká autorka mi jaksi... Nadmulo hruď vlasteneckou pýchou, protože "my taky umíme!" Vřele doporučuji všem milovníkům duchařských hororů... :-)
Jeden starý dům, tři hlavní dějové linky, ve dvou z nich hraje prim Kamila, jednou jako pětiletá holčička, když se spolu s maminkou Veronikou do domu nastěhuje a podruhé jako dospělá žena, když má dům před prodejem vyčistit.
Třetí linka nám odhaluje šokující živoření německé rodiny těsně po válce, psal se rok 1945 a mladý pár se musel schovávat ve sklepě spolu se svou 13-letou dcerou Emily.
Postupně se nám odkrývá nešťastný osud této rodiny. Dějové linky se pravidelně střídají, vše má své vysvětlení, dozvíme se, co se v domě před léty stalo, kdo je viník a hlavně jak do toho všeho zapadá Kamila.
Pro mě byly upřímně nejvíc šokující ty dějiny, především chování českých lidí vůči civilnímu německému obyvatelstvu, ve jménu hesla oko za oko, zub za zub. To zlo, které bujelo a rozpínalo se mezi obyčejnými lidmi.
Vždyť nebylo tehdy toho zla už dost ? Lidé zdecimovaní válkou a bídou....jak se mohli lidé k lidem chovat takto, po všech těch hrůzách, které všichni zažili? :-( A věřím tomu, že němečtí civilisté se taky neměli jak v bavlnce :-( Celá válka byla hra mocnářů, na to, kdo je lepší, kdo má větší prostředky, větší moc, ale tito lidé nebyli potrestaní, potrestaní byli úplně obyčejní lidé, kteří jen chtěli žít v klidu se svými rodinami a přáteli. Ať už to byli Češi, Němci, Poláci....Bylo mi z toho hrozně smutno, nejhorší je, že dějiny se stále opakují ať už tak či tak :-(
Po přečtení knihy vám bude, stejně jako mně, naprosto jasné, jak je možné, že se na jednom místě nakupilo tolik zla. A to takového, že dokázalo škodit i desítky let poté.
Tato kniha je opravdu jedna z nejlepších, jaké jsem kdy četla, a nejen co se týče hororového žánru, protože promiňte vydavatelé / prodejci, ale mysteriózní thriller to není ani náhodou, ale jedna z nejlepších knih vůbec. V této knize si každý čtenář najde to své a mě velice těší, a jsem hrdá na to, že kniha vzešla z pera české autorky :-) Vše pak skvěle dokreslují nejen fotografie přímo z domu, ale také naprosto úžasné kresby pana Dvorského. Tohle se tedy opravdu povedlo :-)
Fuha! Tohle byla jízda. Čekala jsem vše, ale upřímně, toto ne. Mazec! Top kniha tohohle roku!
Kniha je prezentována jako psychothriller, což opravdu nechápu proč. Ocitáme se totiž v hotové noční můře, která je horor jako poleno.
Tři dějové linky, každá svým způsobem strašná, každá odhalující něco jiného. V jedné jsme v době po druhé světové válce, při odsunu Němců. V druhé v roce 2003, kde hlavní postava prožívá útlé dětství v domě spolu s matkou. A v třetí, současnosti, kdy Kamila přijíždí dům zrenovovat a prodat.
V každé knize je nějaká linka maličko nudnější a nějaká zábavnější. Tady ne, hltala jsem každou stranu.
Já si knižní horory zakážu vidět, prostě si to něco nevizualizuji, ale to nám tady autorka nedovolí, jelikož příběh doplňují hrůzostrašné, ale i jiné (a z těch mě mrazilo ještě víc) ilustrace.
Myslela jsem, že už nemůže přijít nic horšího... a pak přišla strana 339...nebudu vám říkat, co se stalo, ale tohle mě rozsekalo a myslela jsem, že příběh nedočtu.
O knize bych upřímně mohla mluvit hodiny, ale řeknu to ve zkratce - tohle chcete. Jen čekejte horor a ne thriller. A čekejte fakt hrůzu. Myslím, že tohle otřese každým. Doporučuji na 100%!!
Moje první " duchařina" ...Kniha je napsána podle skutečných událostí, konec 2.světové války, kdy se vše obrátilo...teď se ubližuje" vrací" Němcům ...I těm kteří nikdy nikomu neublížili...
Neskutečná mateřská láska, která se snaží chránit za každých okolností i po smrti....
Bravo, bravo p. Straníková
Jestli mi nějaká kniha utkví v paměti navždy, tak je to právě tato. Dlouho jsem se u knihy tolik nebála. Ta atmosféra je tak neuvěřitelně dobře popsána a navíc celý příběh provází naprosto dokonalé ilustrace, z kterých běhá mráz po zádech.
Tři časové linie, příběhy, které mrazí a děsí. Co se v tom domě stalo? A co ten dům vedle? Kdo je ta tajemná postava zjevující se v okně? Kdo na Kamilu neustále ťuká a čí zpěv to slyší? Může člověk zapomenout na minulost, tak jako Kamila?
Nedokážu jako rodič pochopit jednu věc. Proč Kamily matka poslala svou dceru do domu po tom, co v něm sama zažila.
Kniha byla neskutečně silným zážitkem a teď vím, že mě kromě klaunů, panenek děsí i medvídci.
Naprosto skvělé čtení! Tato knížka u mě získala plusové body už jen tím, že je podle skutečné události - což miluju.... Kombinace duchů, starých domů a křivd... To je přesně to, co mám ráda...
Kamila se vrací do domu, který patří její mamince a který chce připravit na prodej, aby konečně získala nějaké peníze na studium. Dům je ponurý a dějí se tam divné věci... Všude kříže, podivné zvuky, halucinace... Kamila zjišťuje (za pomoci Erika), že nic není náhoda a všechno má své důvody.... a že za tím není nic jiného než tragický příběh a mateřské zoufalství.
V knize se prolíná příběh Emily, Veroniky s malou 5letou Kamilou a Kamilou v současnosti. Díky tomu plyne děj velice rychle a postupně se odkrývají "bubáci ve skříni".
Od začátku to bylo čtení plné strachu a napětí, doplněné o skvělé ilustrace.... A tím, že jsem to četla s partou skvělých holek, to mělo ještě svůj vlastní náboj.
To, že to bylo podle skutečných událostí, dávalo příběhu temný nádech, přestože všichni víme, jaká zvěrstva se po válce děla...
Za mě prostě SUPER!
Jarmila Stráníková - Balada pro Emily
Počet strán: 412
Vydavateľstvo: @nakladatelstvi_rosier
Žáner: #triler
Pri tejto knihy som mala dva pocity
1. Pocit takého strachu, že aj pri čítaní za bieleho dňa som mala polky stiahnuté na kameň
2. Beznádej
Tri rozdielne časy a predsa sa tak ľahko a prehľadne čítalo.
Začíname Kamilou v roku 2021, zisti, že napriek tomu že celý jej život mali s matkou "ďaleko do úst" , sa jej zverí, že vlastnia dom. Veľké prekvapenie, ktoré pri predaji obom finančne pomôže. Mama však do domu ísť nechce takže všetko nechá na Kamilu.
Ďalej tu máme Veroniku v roku 2003, ihneď zistíme, ze sa vraciame do doby, kedy v dome žila Kamila s mamou.
A na záver tu máme rok 1945 a začiatok všetkého.
Trištvrte knihy som sa tak bála az som sa hanbila aký som strachoprd, ale teda nevydesi ma len tak nejaká kniha o duchoch takže toto je ten znak toho, že tato kniha ma riadne grády!
Ale tiež som cítila obrovskú nespravodlivosť, bezmoc, smútok a veľký hnev.
Hovorí sa: klin klinom vybíjaš, ale tiež: zlo plodí len ďalšie zlo a tu jedno s druhým išlo ruka v ruke a vzišlo s toho to najhoršie, pomsta, ktorá nema hraníc a neberie ohľad na nepriateľa a nieto ešte pre priateľa.
P.S. tie kresby v knihe boli úžasné!
Ďalujem za štafetu Adka Klčová , ďakujem za úžasnú knihu Jarmila Stráníková a ďakujem dievčatá za #spolocnecitanie a spoločne prezivanie strachu
Evženie Pavelová
Jana Pumprdlik Zouharová
Jana Šamšová
Jitka Dudychová
Lucie Reková Vlčková
Lucie Dušková
Vlasta Śtěpánková
Kniha č. 68/2024
Štafeta č. 155
#recenzieTerka #kniznarecenzia #stafetovyzavislak #kniznizavislaci #kniznastafeta #podporujemeceskeautory #jarmilastranikova #baladaproemily #skbookstagram #milujemeknihy2
Obsah:
#Sudety #tajomnáminulosť #starétajomstvá #skutočnéudalosti #dom
Psychologický thriller inspirovaný skutečnými událostmi
Kamila slíbila své matce, že se postará o úklid a prodej starého domu, v němž před mnoha lety společně bydlely. S vidinou snadno získaných peněz, díky nimž by si mohla splnit své sny, odjíždí do pohraniční sudetské vesničky, aby se pustila do práce. Netuší však, že špína, zatuchlost a tajemně popsané stěny jsou tím nejmenším zlem, které tady na ni číhá. Opuštěný dům má totiž velice pohnutou historii a Kamilin příjezd v něm probouzí něco, co zde přebývá už hodně dlouho a co nehodlá jen tak zapomenout na dávné křivdy. To něco Kamilu volá to něco na ni celý ten čas čeká a teď, když se konečně vrátila, už ji to jen tak nepustí.
Kniha byla čtivá, ale ten konec byl strašně rychlý a uspěchaný.
V závěru jsou nějaké fotografie z místa, které bylo pro knihu inspirací, ale vlastně nevíme, co konkrétně se tam dělo. Spousta míst je nedořešených nebo by snesly více prostoru (voják, který svedl matku, otec Emily..). U mě za 4* - za čtivost a za ty obrázky, které do knihy krásně pasovaly.
Místo psychologického thrilleru by knize slušelo označení, že jde o čistokrevnou duchařinu.
Jako milovník hororu jsem na knihu narazila naprostou náhodou a málem mě jako cílovku naprosto minula.
Příběh starého zanedbaného domu se smutnou minulostí zaujal a bavil. Děj má tři hlavní časové linky a pak drobné odbočky. Ne vždy se hlavní postava Kamila chová logicky - ale, kdy se postavy v těchto příbězích takto chovají, že jo. Příběh svižně ubíhá a chcete vědět víc... ne vždy ale dostanete odpověď na všechny otázky.
Netuším proč Matěj bydlel tak blízko. Kolik bylo vlastně předchozích majitelů - to tam od hippísáka nikdo nebydlel? A proč ten zemřel? Protože byl muž? Co ten přízrak, který oblboval matku Kamily? Co otec? - takhle postava mi přišla nevyužitá, či neuzavřená. A tajemný úsek silnice mi přišla jako hodně slepá ulička, která navnadila... ale nic z toho.
Přesto šlo o skvělé počtení a pokud narazím na další knihu od autorky, nebudu váhat. A ty ilustrace jsou špičkové - krásně doplňují atmosféru příběhu.
1 dům, 2 hlavní postavy, 3 dějové linky plus současnost. Autorka prolíná děj čtyřmi časovými úseky. Všechny spolu souvisí a krásně se na konci propojí a spojí. Opravdu dobře, přehledně postavené. Nedávno jsem četla příběhy K.Surmanové. Musím říct, že v tomto případě jsem se místy opravdu bála. Z knihy čišela hrůza a strach a ke konci i samotné zlo, ve chvíli kdy došlo ke kompletnímu vysvětlení. Za mě skvělé. Jen jak tu bylo zmíněno níže, ten sex tam byl trochu navíc mno...
Opuštěný dům s tajemnou a nadpřirozenou historií. Kamila a další tři ženy, které hrají v příběhu dost důležité role.
Kniha je opravdu mysteriózní s námětem duchařiny. Jako chvílema jsem myslela, že se podělám strachy, jak to bylo strašidelné. Čtivost nechybí a navíc tomu autorka nasadila korunu tím, že se inspirovala skutečnými událostmi. Moc se mi líbí námět a že do příběhu zaznamenávala křehkost lidské psychiky a inspirovala se opravdovými halucinacemi člověka.
Je to tak tajemný a pochmurný čtení, až jsem měla husinu všude po těle!! Stojí určitě za přečtení.
Kniha Balada pro Emily je označena jako psychologický horor, ale jednoznačně zde sedí označení mysteriózní horor s psychologickými prvky.
Balada je přirovnávana k Darcy Coates a jejím strašidelným domům. Musím souhlasit, že v něčem je to svým způsobem podobné, jen s tím rozdílem, že Jarmila zvýšila laťku tím, že sem zakomponovala tři dějové linky. Třetí dějová linka je z období války a je zajímavá, protože je kniha inspirovaná skutečným příběhem a doplňuje tedy nějaké informace, ale mně sem přišla až taková přespříliš.
Nejvíce mě okouzlila linka, která se odehrává, když byla Kamila malá, byla strašidelná, bláznivá, byla svá.
Linka ze současnosti mně asi až tolik nebavila, respektive bavil mě začátek, kde se vše odhaluje, ale jakmile víme o co přesně jde, už je to takové stereotypní a zbytečně zdlouhavé a dle mě to poté ubírá na atmosféře a spádu.
Co mi ale nejvíc asi přišlo nevěrohodné je ta uspěchaná část mezi hlavními hrdiny. Bylo to rychlé, bez chemie.
Celkově ale musím zhodnotit, že je kniha čtivá, díky třem dějovým linkám originální. V knize je také několik úžasných ilustrací od Jirky Dvorského, které skvěle doplňují příběh a jsem velice ráda, že tam jsou, protože knihy s ilustracemi jsou prostě boží. A nesmím zapomenout na výbornou obálku.
Přečteno jedním dechem. Strašidelné a smutné. Domyšlené do podrobností a ty fotky a fuj ten jeden obrázek uvnitř. :-) Nemusela bych mít v knize ten sex, ale dejme tomu. Jen bych chtěla vědět víc o těch skutečných událostech, podle kterých je kniha napsaná. :-)
Štítky knihy
tajemství Jeseníky strašidelné domy strašidelné příběhy české horory podle skutečných událostí Šumpersko
Strach je silná emoce, dokáže zhmotňovat i největší noční můry. A příšerám, o nichž si myslíme, že jsou blízko, je lepší nevěnovat pozornost. Pak totiž odejdou...Musí odejít, protože je nekrmíme svým strachem. Strach vás zbrzdí a ochromí a rozhodně nikam neposune..
Buch...Buch...Buch...
Trojí zabouchání nevěstí nic dobrého...Tato kniha je jako břečťan, který vám vrůstá pomalu pod kůži a pomalu se rozrůstá v těle. S každou kapitolou víc a víc, dokud vás úplně nepohltí. Po dočtení příběhu z vás ten břečťan opadne... Jen ne zcela, něco ve vás zůstane. To co se zdá být fiktivním příběhem inspirovaným skutečnými událostmi, nemusí být vždy fiktivní protože člověk je vždy člověk a člověkem zůstává. A my jako lidé jsme toho co se v příběhu odehrává schopni. A právě to dělá příběh příběhem.
Náhodně jsem tuto knihu objevil a díky za to, veliké díky za to.
Jarmila Stráníková je velkým překvapením a pevně doufám, že bude takhle pokračovat. Skvěle napsaný příběh doplněný parádními ilustracemi a ten konec...Na ten si počkejte
Buch...
Buch...
Buch...