Balada pro Emily
Jarmila Stráníková
Psychologický thriller inspirovaný skutečnými událostmi. Kamila slíbila své matce, že se postará o úklid a prodej starého domu, v němž před mnoha lety společně bydlely. S vidinou snadno získaných peněz, díky nimž by si mohla splnit své sny, odjíždí do pohraniční sudetské vesničky, aby se pustila do práce. Netuší však, že špína, zatuchlost a tajemně popsané stěny jsou tím nejmenším zlem, které tady na ni číhá. Opuštěný dům má totiž velice pohnutou historii a Kamilin příjezd v něm probouzí něco, co zde přebývá už hodně dlouho a co nehodlá jen tak zapomenout na dávné křivdy. To něco Kamilu volá to něco na ni celý ten čas čeká a teď, když se konečně vrátila, už ji to jen tak nepustí.... celý text
Přidat komentář
Tahle knížka mi sedla. Popisy prostředí i děje mi přišly skvělé, někdy jsem měla až husinu. Vykreslení některých postav mi teda nesedlo. Ale kniha je čtivá.
A líbil se mi úplný konec, cokoli jiného by, aspoň podle mě, knihu zazdilo.
Uf...tak tohle se bude těžko hodnotit. Kniha jako celek je geniální, vykreslení postav a jejich chování je uvěřitelné a hrozivě autentické, popisy děsivých události jsou až příliš reálné a hrůzostrašné, a všechno to ještě víc podtrhují strašidelné ilustrace od @jiri.dvorsky. všechny tři části jsou emocionálně silné a není to asi úplně čtení pro každého ale já jsem spokojená
Každopádně musím zhodnotit každý časový úsek zvlášť
Rok 1945
Za mě to byla nejsilnější a nejcitlivější pasáž, která ve mně vyvolala velké emoce. Nedokážu říct, že se to četlo dobře ale v tom smyslu, že ta část byla silná na psychiku. Nikdo si nedokážeme představit, co se tehdy dělo a ať Češi či Němci, lidé jsou bestie a jak jsem už nesčetněkrát četla, to největší zlo na téhle zemi, je člověk....,
Rok 2003
Dle autorky tahle část byla reálná, což dokazují i reálné fotografie z onoho domu uvedené v knize. Tady mi ale vřela krev v žilách, neboť mi bylo líto malé Kamily z její psychicky vyšinuté matky pánbíčkařky, která byla na facku nicméně je zajímavé, co s člověkem dokáže udělat slabá psychika a vliv, kolem nej...ale znovu opakuji, je to skvěle napsané!
Rok 2021
Tady asi jen dvě věci, že mi přišlo až vtipné, když dospělá Kamila v domě zažívá to, co zažívá a přesto si naivně pořád myslí, že to je sen. Normální člověk by vzal nohy já ramena a ona je tvrďák teda....a závěr s Erikem, ač mohl skončit jinak, asi by se happyend do knihy nehodil..
Ufff!!! Tak toto nebyl psychologický thriller jako spíše horor, který mě nenechal spát a i v takovém vedru, které minulý týden bylo, jsem měla mráz po zádech a neměla jsem pocit, že je 30⁰C, jako spíše sotva 10⁰C.
Nemůžu říct, že mě děj chytl od začátku. Trochu jsem se trápila, jelikož jsou zde 3 linky (1 z přítomnosti a 2 z minulosti) a poměrně trvalo, než jsem se do jednotlivých linek začetla. Pořád se dost střídalo, která mě baví více a která naopak méně, jelikož každá měla něco do sebe a každá byla neskutečně poutavá. A jak se před půlkou knihy příběh rozběhl?! Od té chvíle jsem se vůbec nemohla od knihy odporstit a musela jsem číst neustále dál a dál.
Nejvíce mě mrazilo z toho, ne proto, že by tam byli duchové nebo démoni, to ne, nejhorší pocit byl, že je příběh dle skutečných událostí a že se to opravdu dělo. Z toho mi vůbec dobře nebylo, kort, když jsem se dozvěděla, co se stalo Emily a její rodině, hodně silné a neskutečně zvrácené.
Co se týká postav, tak je zde moc popisovat nechci, jelikož si myslím, že by si každý měl udělat obrázek během čtení sám, některé jednání jsem chápala méně a některé více, avšak co dokáže udělat jeden dům s psychikou lidí, je až neuvěřitelné.
No a konec knihy? Kdyby dopadl jen kapku jinak, byla bych spokojenější, ale špatný nebyl, to rozhodně ne.
První půlku knihy jsem se musela hodně nutit do čtení, duchařina mi přišla hrozně laciná. Mám radši takové to problikávání světel, přemisťování věcí, divné náhody než příšery lezoucí ze stropu. Časem jsem už tyto pasáže přeskakovala, stejně jako pasáže o Veronice.
Veroničina zápletka mi přišla hrozná a nebavila mě. Opakovalo se totéž stále dokola. Místo její linky by kniha snesla podrobnější linku Matěje. V podstatě jsem knihu dočetla jen kvůli tomu,abych se dozvěděla příběh Emily. A ten mě teda dostal... Bylo mi jasné, že asi nedopadla úplně dobře, ale jako matce malé holčičky se mi to četlo extrémně těžce a celý den jsem byla zděšená z toho,co si lidé dřív museli zažívat.
Velký spoiler!!:
To, že tím vojákem, který Emily tak ublížil, byl Matěj z hájovny mi bylo už chvíli trochu jasné... Že mu Clara na oplátku vzala dceru a její matku... Jen mi tam chybí nějaké ukončení jak se do hájovny dostal. A taky jak dopadl Otto.
Myslím, že kniha má trošku nevyužitý potenciál a to je škoda
Kamila slibuje své matce, že vyklidí dům, ve kterém s ní kdysi dávno bydlely. Na toto období si vůbec nepamatuje, ale vydává se do starého domu. Ani v nejhorším snu si ale nedokázala představit, co tam na ni čeká...
Jedná se o velmi čtivou knihu, která ve vás vyvolá mrazení a touhu vědět více. Postavy jsou zajímavé a snadno vás jejich příběhy zaujmou.
Kniha v sobě skrývá 3 hlavní časové roviny - roky 1945, 2003 a 2021, které se různé prolínají. K nim je vždy uvedeno celé datum, kdy se daná věc odehrává. Za mě by zde stačil možná jen měsíc a rok, protože stejně díky pravidelným změnám období, jsem nebyla schopna sledovat o jaký den se jedná.
Příběh má zajímavé zápletky, i když některé se čtenáři rozhodně podaří odhalit samostatně.
Ráda bych vypíchla ilustrace, které v knize jsou. Jsou opravdu skvělé!
Knihu mohu doporučit a těším se na další autorčin počin.
Dobře se to četlo, navíc doplněno pěknými obrázky :-) Knihy tohoto typu s duchařinou mám rád, a zvlášť, když původní inspirace je podle skutečné události. Dnes se jdeme podívat na hřbitov ve Velharticích, kde prý také působí zvláštní síly :-) Knížku rozhodně doporučuji
Kniha se mi líbila. Děj byl zasazen do tří dějových linií. Knihy tohoto tipu.... duchařina mám ráda. Za mě doporučuji. I když bych trochu zkrátila o pár stránek.80%. Hodně pěkná byla ilustrace.
Byla jsem knihou mladé české autorky mile překvapena. Četla se dobře a byla zajímavá a napínavá až do konce. Jen místy mi připadaly některé pasáže trochu zdlouhavé a duplicitní. Ale doporučuji.
E-KNIHA: Musím přiznat, že zpočátku mi kniha moc nesedla. Ztrácela jsem se postavách a časových rovinách. Což se mi moc často nestává. A když se objevily první náznaky duchařiny, přišlo mi to hrozně obyčejné. Ale jak se příběh rozmotává a graduje, postupně mě to nakonec chytlo. Zajímavě vymyšlený a propletený příběh inspirovaný skutečnými událostmi a pověstmi. Nakonec za příjemné čtyři hvězdičky.
Zhruba v polovině knihy jsem usoudila, že duchařina není můj šálek kávy a knihu odložila nedočtenou.
(SPOILER)
Jeden příběh, tři časové linky, tři různé příběhy přitom takřka stejný děj opředený temným tajemstvím.
Současnost, nedávná minulost a válečný čas nám postupně odkrývají, co a proč se stalo a jak to navzájem ovlivňuje hlavní hrdinku celého příběhu.
Nastaly chvíle, kdy jsem lapala po dechu, kdy mi běžel mráz po zádech a kdy jsem viděla za zavřenýma očima vykreslenou scenérii a říkala si, jak je to vše neuvěřitelné.
Ilustrace jsou jako bonus a velice šikovně zpracované.
________
SPOILER: Jsem asi jediná komu na konci chyběla zmínka o osudu Otty, postrádám tu informaci k ucelení příběhu válečné časové linky ...
Po knížce jsem sáhnula spíše ze zvědavosti, protože nejsem podle tohoto žánru cílová skupina. Přestože duchařinu jindy nečtu, tak knížku hodnotím velmi kladně. Atmosféru navíc umocňují ilustrace a fotografie. 5*
Kamila slíbila matce, že se postará o úklid a prodej starého domu. Před 20 lety zde společně s matkou i chvilku bydlely. Když ale Kamila k domu dorazí zjistí, že rozhodně neodešly bezdůvodně. To, co v domě uvidí by vylekalo nejednoho z nás. "Kříže, všude samé bílé kříže." Kamila se i přesto rozhodne zůstat a dát dům do pořádku. Špína však není to nejhorší, co na ni v domě číhá. Tenhle dům má totiž krvavou historii a zlo nikdy nespí. Přijde Kamila na to, co se v domě stalo dřív, než se její čas nachýlí ke konci?
Tak tohle byl nejhorší horor jaký jsem četla. Jsem pěkný srab, takže se do čtení hororů moc neženu, ale u Balady pro Emily jsem musela udělat výjimku. Takových skvělých recenzí, co jsem četla. No, ale co vám budu povídat. Když se mi sama od sebe zapla televize, krve by se ve mně nedořezal. Takže moc děkuji autorce Jarmila Stráníková za děsivý zážitek. Rozhodně knihu nedoporučuji číst večer.
V knize se prolínají tři dějové linky. První nás zavede do roku 1945. Ukazuje nám historii Sudet a odsun německých rodin zpět do jejich rodné země. Mnohdy nedobrovolný a velmi krvavý. Druhá dějová linka - rok 2003. Rok kdy se Kamila s matkou Veronikou nastěhuje do tohoto domu. A třetí - rok 2021. Zde se objevuje Kamila, která se snaží dům uklidit. Dějové linky se krásně prolínají. Nudit se rozhodně nebudete ani chvilku. Stále se totiž něco děje. A to něco vám zježí všechny chlupy na těle.
Historická linka je velmi dobře popsána. Je vidět, že autorka nastudovala dobu do nejmenších detailů.
,,Lidi jsou svině, strašný svině, a je jedno, na jaké straně barikády stojíš."
,,Strach je silná emoce, dokáže zhmotňovat i největší noční můry."
Víte, co je nejsmutnější? Že i když jsou v knize příšery a duchové, to nejhorší se stále ukrývá v nás lidech.
Co musím vyzdvihnout jsou skvělé ilustrace, který vjem ještě umocňují. A na konci knihy i fotky.
Jediné, co mne malinko zklamalo byl závěr.
Jak dopadl Otto? Také vztah mezi Kamilou a Erikem jsem si představovala jinak.
Hodnocení: 4,5/5
Dům jsem si dokonce i vyhledala. Dneska vypadá celkem normálně a obyvatelně.
Pokud se rádi bojíte a hledáte paranormální jevy, určitě si knihu zamilujete.
Každý starý dům v sobě skrývá tajemství ....
I já jsem se nechala přemluvit k četbě této autorky .... a kniha mne zaujala ....
Pokládám za důležité podívat se na dobu z obou stran .... a zde jsem chápala stanovisko sudetských Němců - i rodiny Bauerových .....
Zlo vždy přinese jen další zlo .... a doba odpuštění je dlouhá ....
Pěkná je zde připomínka Těsnohlídkova " Vánočního stromu "
A také ilustrace, které také navozují atmosféru domu ....
Já se ráda podívala na tuto dlouho řešenou otázku - a doporučím.
A citát :
Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k jiným
/ T. G. Masaryk /
Místy napínavé, místy zdlouhavé. Střídání časových linek mám ráda, ale klidně bych se obešla bez té Veroničiny. Ta mě nebavila a dost často se v nich děj opakoval. Některé věci zůstaly za mě nedovysvětleny.. například události týkající se souseda Matěje. A tak může čtenář jen domýšlet.
Tak já úplně nesdílím zdejší nadšení, ale zřejmě to bude tím, že nejsem cílová skupina.
Nějak jsem přehlédla, že kniha není klasický thriller, ale horor . A já se tomuto žánru většinou vyhýbám.
Každopádně, námět výborný, zpracování taky a ilustrace v knize třešnička na dortu. Pro příznivce žánru a pro ty , co se rádi boji , ideální četba.
Skvělá kniha! V knihách mě baví více časových rovin a tady byly rovnou tři. Styl psaní mi taky sednul, autorka umi vykreslit atmosféru. Celou knihu mě mrazilo, duchové jsou u mě v hororech top. Hodně mě bavila linka z konce 2SV, jaké hrůzy zažívali nevinní němečtí lidé.. Myslím, že by kniha snesla méně stran, v první polovině knihy mi přišlo, že se některé scény opakují.. A konec knihy, kde se všechny časové linky spojily mě dostal. Chudák Emily.. A také mě trošku zamrzel konec Kamilina příběhu, představovala jsem si ho jinak. Ale jinak knihu doporučuji, kde můžu!
Moc jsem si tuto knížku chtěla přečíst. Bohužel mě nenadchla tak jako ostatní, tři časové linie byly fajn, ačkoliv ta z roku 2021 byla napsana jak kdyby to bylo z roku 2003 a ta z roku 2003 byla jak z dávnější minulosti. Mrazení jsem měla nakonec z doufám reálných fotek na konci knihy... Trochu mi to ještě diky těm kresbám přišlo jako česká variace na Darcy...
Štítky knihy
tajemství Jeseníky strašidelné domy strašidelné příběhy české horory podle skutečných událostí Šumpersko
Kniha je slibná. Neoznačila bych ji za psychologický thriller, ale strašidla tam lítala, to zase ano. Příběh má hodně velký potenciál. Autorce se dařilo všechny časové linie držet vyrovnané. Ale ten příběh je tak "mocný", že ho ta strašidla prostě tak nějak přebíjí. A to mi připadá škoda. Autorka má určitě talent a patří ji díky za pěknou knihu. Budu doufat, že dozraje a nebude se zdráhat ponořit se hlouběji do postav, emocí a děje.